USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Bc. J. K., zast. Mgr. Petrem Letovancem, advokátem se sídlem Lidická 544, Třinec, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2021, sp. zn. SZ/MPSV-2021/102610-923, č. j. MPSV-2021/105026-923, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2022, č. j. 18 Ad 28/2021 - 21, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační  stížnosti  se nepřiznává odkladný  účinek.

Odůvodnění:

[1]               Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 13. 5. 2021, č. j. 134895/21/FM, byl žalobci snížen příspěvek na bydlení z částky 4436 Kč na 2365 Kč měsíčně. Žalovaný jako odvolací orgán žalobcovo odvolání proti uvedenému rozhodnutí zamítl a toto rozhodnutí potvrdil. Krajský soud v Ostravě žalobě podané žalobcem vyhověl, rozhodnutí obou stupňů zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení.

[2]               Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností. Současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, jelikož se domnívá, že pokračováním v řízení a případným vyplacením dávky by mohla žalobci i stěžovateli vzniknout škoda. Žalobci konkrétně případnou povinností vrátit vyplacené dávky a stěžovateli neoprávněným vyplacením dávky ze státního rozpočtu.

[3]               Žalobce se k návrhu nevyjádřil.

[4]               Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, se odkladný účinek přizná, „jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.“

[5]               Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru, že v tomto případě nejsou podmínky pro přiznání odkladného účinku naplněny.

[6]               Nutno připomenout usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006 ‑ 49, č. 1255/2007 Sb. NSS, v němž soud vyslovil, že s ohledem „na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě“. Jako příklady pro přiznání odkladného účinku zde rozšířený senát uvedl vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi nebo povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku. Na tato východiska rozšířený senát navázal i v další kauze, v níž řešil návrh na přiznání odkladného účinku podaný žalovaným správním orgánem (usnesení ze dne 1. 7. 2015, č.j. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, odst. [30] až [33]).

[7]               V nyní projednávané věci se o takto výjimečný případ nejedná, a to ani při zohlednění změny zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zákonem č. 303/2011 Sb. Jediným tvrzeným důvodem je možná újma způsobená vyplacením příspěvku na bydlení v původní nesnížené výši, a to do doby vydání nového rozhodnutí. Tato hrozící újma se svojí vážností ovšem v žádném případě nepodobá výše nastíněným situacím.

[8]               Měla-li by újma spočívat pouze v tomto, musel by být odkladný účinek přiznáván ve větším množství případů, což ale popírá smysl a účel právní úpravy, která stojí na premise, že odkladný účinek má být přiznán pouze ve výjimečných případech.

[9]               Nejvyšší správní soud proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal (§ 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.). Tím však nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení:  Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. února 2022

JUDr. Radan Malík

předseda senátu