USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci

žalobce:  M. A.

 bytem X

zastoupený Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou

se sídlem Milady Horákové 1957/13, 602 00 Brno

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. srpna 2021, č. j. OAM-214/ZA-ZA12-ZA17-2021, ve věci mezinárodní ochrany,

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.   Žalobce se žalobou, doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové dne 18. 10. 2021, domáhá zrušení shora citovaného rozhodnutí, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle
§ 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

2.   K problematice včasnosti podání žaloby konstatoval, že se dne 13. 10. 2021 dostavil na pracoviště žalovaného za účelem prodloužení svého víza v průkazu žadatele o mezinárodní ochranu. V tento den mu bylo pověřenými zaměstnanci žalovaného sděleno, že v jeho věci již bylo vydáno rozhodnutí, kterým byla jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany pravomocně zamítnuta (napadené rozhodnutí). On ovšem trvá na tom, že žádné takové rozhodnutí neobdržel, a proto se měl rovněž obrátit s dotazem na pobočku České pošty s. p., kde se měl dozvědět, že mu žádná korespondence již 3 měsíce nepřišla. Jeho prvotní seznámení s uvedeným rozhodnutím nastalo proto, dle jeho názoru, právě dne 13. 10. 2021. Tento den také žalobce považuje za den, kdy mu bylo rozhodnutí řádně doručeno a od tohoto dne rovněž počítal 15denní lhůtu, kterou zákon o azylu stanovuje pro podání žaloby. Žalobce se domnívá, že žaloba byla v předmětné věci podána včas.

3.   Žalovaný naopak trval na tom, že napadené rozhodnutí jednoznačně nabylo právní moci již dnem 30. 8. 2021 a tento den bylo dále třeba považovat za rozhodný pro počátek 15 denní lhůty pro podání žaloby v projednávané věci. Je toho názoru, že žaloba, která byla soudu doručena dne 18. 10. 2021, byla podána opožděně.

4.   Krajský soud na úvod do předmětné problematiky upozorňuje, že zákon o azylu obsahuje speciální úpravu ve vztahu k zákonu č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, která se týká doručování písemností i samotných rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany.

5.   Ustanovení § 24 odst. 1 zákona o azylu stanovuje že: Písemnosti se doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.

6.   Odstavec 2 citovaného ustanovení poté doplňuje následující:  Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa uvedená v oznámení podle § 82 odst. 1, povolilo-li ministerstvo opuštění pobytového střediska podle § 82 odst. 3, nebo adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnou, pokud se má žadatel o udělení mezinárodní ochrany na této adrese zdržovat alespoň 15 dní. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení mezinárodní ochrany a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízení. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení mezinárodní ochrany a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně.

7.   Za situace, kdy nebyl účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo v azylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení (viz ustanovení § 24 odst. 3 zákona o azylu).

8.   V případě doručování samotného rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, podle ustanovení § 24a odst. 1 zákona o azylu platí, že:  Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.

Dle odst. 2 nedostaví-li se účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno.

Dle odst. 3 téže normy je-li účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému.

9.   Z obsahu správního spisu a vyjádření žalovaného k žalobě (ze dne 3. 12. 2021) soud naznal, že dne 19. 7. 2021 byla žalobci schválena žádost o povolení opuštění pobytového střediska na dobu více jak 15 dní dle ustanovení § 82 odst. 3 zákona o azylu, a to ode dne 19. 7. 2021 do 16. 10. 2021. Žalobce v žádosti avizoval, že se bude zdržovat na adrese X (viz č.l. 57 správního spisu).

10. Žalovaný poté, dne 6. 8. 2021, vyhotovil předvolání k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, které bylo zasláno ve smyslu shora citovaného ustanovení § 24 odst. 2 zákona o azylu na adresu, která byla žalobcem uvedena jako ta, na které se bude zdržovat v daném časovém rozmezí během opuštění pobytového střediska. Jelikož nebyl adresát zastižen, byl vyzván k vyzvednutí zásilky a na místě mu bylo zanecháno poučení (viz č.l. 72 správního spisu). Předmětná zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 10. 8. 2021. Tzv. fikce doručení, na kterou pamatuje ustanovení § 24 odst. 3 zákona o azylu, nastala dne 20. 8. 2021.

11. Jak vyplynulo z předvolání k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, žalobce byl předvolán na den 30. 8. 2021 na 12:30 hod. Žalobce byl zároveň poučen, že pokud se nedostaví k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu byla výzva doručena, bude podle § 24a odst. 2 zákona o azylu den ve výzvě uvedený považován za den doručení.

12. Ačkoliv bylo žalobci řádně doručováno na adresu, kterou si sám stanovil pro komunikaci se správními orgány a kterou na shora konstatované žádosti o povolení opuštění pobytového střediska na dobu více jak 15 dní, ze dne 19. 7. 2021, stvrdil svým podpisem, zásilku si v úložní době nevyzvedl. Žalobci proto byla písemnost doručena tzv. fikcí, viz výše. Krajský soud na tomto procesním postupu žalovaného neshledává nic nezákonného.

13. Napadené rozhodnutí, jak bylo vysvětleno shora, nabylo následně právní moci dnem, který byl ve smyslu ustanovení § 24a odst. 2 zákona o azylu ve výzvě (předvolání) uveden jako ten, kdy žalobci byla stanovena povinnost si napadené rozhodnutí převzít – 30. 8. 2022. Od tohoto dne proto žalobci plynula zákonná lhůta 15 dní, kterou zákon o azylu stanovuje pro následné podání žaloby proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany (viz § 32 odst. 1 zákona o azylu). Žalobce měl možnost podat proti napadenému rozhodnutí správní žalobu do dne 14. 9. 2021 (včetně). Této povinnosti však nedostál, jelikož předmětnou žalobu podal až dne 18. 10. 2021. Dlužno podotknout, že v řízení před správními orgány nebyl žalobce zastoupen, tedy žalovaný neměl povinnost doručovat rozhodnutí zástupci i zastoupenému, ale pouze žalobci (dle ustanovení § 24a odst. 3). Soud má za to, že žalovaný svých procesních povinností dostál.

14. Krajský soud uzavírá, že den, na který žalobce upozorňoval, jako na ten, kdy došlo k jeho prvotnímu seznámení s napadeným rozhodnutím – 13. 10. 2021, není již v projednávané věci relevantní. Jak bylo podrobně vysvětleno krajským soudem, zákon o azylu zcela jednoznačně stanovuje postup správních orgánů nejen pro doručování písemností, ale i pro seznámení účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany s rozhodnutím v jeho věci. V tomto směru nelze žalovanému ničeho vytknout.

15. Tyto závěry rovněž korespondují s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu, jak ostatně vyplývá například z jeho rozsudku ze dne 19. 11. 2003, č. j. 3 Azs 1/2003-56: „Proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze podat správní žalobu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Bylo-li rozhodnutí žalobci doručeno v souladu s ustanovením § 24a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, tedy dnem, kdy se žadatel nedostavil k převzetí rozhodnutí, ačkoli mu výzva k tomu doručena byla, počíná běh lhůty pro podání žaloby dnem následujícím po tomto dni. Tvrzení žalobce, že se mu rozhodnutí dostalo do faktické dispozice později, nemá pro běh lhůty význam a soud při posouzení včasnosti žaloby k takovému tvrzení nepřihlédne.“

16. Soud uzavírá, že z podané žaloby nadto není zřejmé, na které pobočce České pošty s. p., se měl žalobce dotazovat na jeho korespondenci, jelikož, jak vyplývá z obsahu soudního spisu, žalobce opětovně změnil doručovací adresu. K této jeho poznámce se proto soud nemohl blíže vyjádřit, ale nepovažuji ji ani za relevantní pro posouzení věci s ohledem na shora uvedená nesporná fakta, která plynou z obsahu správního spisu.

17. Jelikož bylo prokázáno, že žalobce brojí proti rozhodnutí opožděně, byl krajský soud nucen přistoupit k aplikaci ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb.), soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), dle něhož soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. Jelikož soud neprojednával věc samu, mohl proto rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1, věta prvá s. ř. s. a contrario).

18. Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud s odkazem na ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 21. ledna 2022

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu