č. j. 19 A 5/2021 - 36

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  J. N.

zastoupen Mgr. Ondřejem Mičaníkem, advokátem sídlem 700 30 Ostrava, U Skleníku 1905/7

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2021 č. j. MSK 157875/2020, o přestupku

 

takto:

 

 I.  Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 12. 11. 2020 č. j. SMO/657651/20/DSČ/Růž ve věci přestupku provozovatele vozidla podle ust. § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno. Žalobce konstatoval, že v rámci písemného vyjádření ze dne 16. 10. 2020 vznesl námitku podjatosti pověřené úřední osoby Ing. L. R. Aniž by bylo o vznesené námitce podjatosti jakkoliv rozhodnuto, bylo správním orgánem I. stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé ze dne 12. 11. 2020 č. j. SMO/657651/20/DSČ/Růž. V žalobě žalobce dále citoval pasáž ze svého odvolání ze dne 27. 11. 2020, která se týkala otázky vypořádání námitky podjatosti a namítal, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí s otázkou absence rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti vypořádal nesprávně. Žalovaný v podstatě pouze konstatoval, že správní orgán I. stupně se s námitkou vypořádal jako s běžnou námitkou. Žalovaný shledal, že se nejedná o námitku důvodnou, neboť důvody, které uplatnil, nejsou důvodem podjatosti dle ust. § 14 odst. 1 správního řádu. Dle žalobce žalovaný vydal rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem. Žalobce uvedl, že o námitce podjatosti podle § 14 odst. 2 správního řádu musí být rozhodnuto před vydáním rozhodnutí ve věci samé. Tak tomu v daném případě nebylo, zákonem stanoveným způsobem nebylo o námitce podjatosti rozhodnuto doposud.
  2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal především na žalobou napadené rozhodnutí, citoval § 14 odst. 3 správního řádu a uvedl, že žalobce námitku podjatosti vůči oprávněné úřední osobě uplatnil nikoli bezodkladně, správní orgán tudíž k námitce nepřihlédl. Žalobce námitku uplatnil až dne 19. 10. 2020, kdy bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno písemné vyjádření žalobce ze dne 16. 10. 2020, ačkoli ústní jednání, při němž se měla úřední osoba vyjádřit tak, že to žalobce považoval za důvod podjatosti, se konalo již dne 9. 10. 2019. Žalobce se přitom tohoto jednání účastnil, a to spolu se svým zmocněncem. Není tedy pravda, že se se sporným výrokem úřední osoby mohl seznámit nejdříve až po přehrání zvukového záznamu, který si z jednání pořizoval. Žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce protokol o jednání bez námitek podepsal, aniž námitku podjatosti uplatnil. Dle žalovaného za této situace postupoval správní orgán zcela v souladu se zákonem, pokud k námitce podjatosti „nepřihlédl“, tj. nerozhodl o ní formou usnesení, nýbrž se k ní vyjádřil v rámci odůvodnění meritorního rozhodnutí jako k běžné námitce účastníka řízení. Žalovaný rovněž trvá na tom, že ve sporné komunikaci úřední osoby při ústním jednání neshledává důvod podjatosti. Z kontextu průběhu ústního jednání, jak je zachycen na audiozáznamu, který žalobce předložil žalovanému v odvolacím řízení, jednoznačně plyne, že nešlo o předjímání výsledku rozhodnutí před prováděním dokazování. Ve chvíli, kdy se žalobce uchýlil k invektivám a jeho zmocněnec vznesl námitku vůči otázkám kladeným svědkovi, úřední osoba vysvětlila, z jakého důvodu takové otázky klade, a sdělila žalobci, že nebude-li souhlasit s odůvodněním rozhodnutí, v němž budou jeho námitky vypořádány, má právo podat odvolání, které projedná krajský úřad. To vše za situace, kdy již bylo ve věci vydáno jedno rozhodnutí, jímž byl žalobce uznán vinným z přestupku, a kdy šlo o poslední otázku, která byla položena svědkovi, přičemž ostatní (listinné) důkazy byly již před ústním jednáním součástí spisu.
  3. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, dále jen s.ř.s.), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o žalobě rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem výslovně souhlasili.
  4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že námitku podjatosti žalobce vznesl v podání s datem 16. 10. 2020, které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno 19. 10. 2020. K námitce podjatosti žalobce uvedl, že v průběhu ústního jednání konaného dne 9. 10. 2020 pořizoval zvukový záznam tohoto jednání, z něhož v čase 5:20 záznamu je patrné, že pověřená úřední osoba provádějící ústní jednání Ing. L. R. v průběhu výslechu svědka uvádí: …“Já se k tomu vyjádřím v rozhodnutí, krajský úřad to potom posoudí.“ Žalobce vyslovil názor, že z uvedeného vyjádření úřední osoby je patrné, že tato již v průběhu řízení před provedením dokazování předjímá, že rozhodne v neprospěch účastníka řízení, který proti jejímu rozhodnutí podá odvolání, o kterém bude rozhodovat krajský úřad. Takový postup úřední osoby zavdává důvodnou pochybnost o její nestrannosti, když je zde v rámci jejího citovaného vyjádření formulován její vztah k projednávané věci nezávislý na důkazech (nebyly ještě v okamžiku vyjádření provedeny), daný předchozím rozhodnutím úřední osoby v této věci. Žalobce uzavřel, že vzhledem k uvedenému tímto vznáší námitku podjatosti Ing. L. R. v této věci.
  5. Součástí správního spisu je protokol o ústním jednání o přestupku ze dne 9. 10. 2020. Za správní orgán I. stupně byla jednání přítomna oprávněná úřední osoba Ing. L. R. K ústnímu jednání se dostavil žalobce a jeho zástupce advokát Mgr. Ondřej Mičaník. V úvodu ústního jednání se žalobci dostalo obsáhlého poučení ze strany správního orgánu, jak plyne z č. l. 90 – 91 spisu. Žalobce prohlásil, že sdělenému obvinění a poučení o svých právech porozuměl, nežádá další vysvětlení a nejsou mu známy žádné překážky, které by mu bránily v projednání věci. V protokole je rovněž zaznamenáno, že žalobce si během řízení u správního orgánu bude pořizovat zvukový záznam. Žalobce dále prohlásil, že se vyjádří po výslechu svědka. Následně pověřená úřední osoba přistoupila k výslechu svědka V. H., strážníka městské policie. Poté, co v samém úvodu svědek prohlásil, že vzhledem k dlouhé době od spáchání přestupku, si na konkrétní přestupek nevzpomíná a poté, co oprávněná úřední osoba položila svědkovi otázku, zda na oznámení pro nepřítomného řidiče je jeho číslo a svědek odpověděl kladně, žalobce namítl, že vzhledem k odpovědi svědka, že si na konkrétní přestupek nevzpomíná, je kladení dalších otázek nadbytečné a návodné. Pověřená úřední osoba položila svědkovi tyto otázky: zda vypisoval oznámení pro nepřítomného řidiče, zda byl v daný okamžik přítomen u předmětného vozidla, zda pokud vypisuje oznámení nepřítomnému řidiči, píše do oznámení aktuální datum a čas, tedy takový, kdy je u vozidla a kdy zjistí, že dochází k přestupkovému jednání, zda byly fotografie pořízeny v době a čase vypsaném v oznámení pro nepřítomného řidiče. Další otázky svědkovi kladl poté již jen žalobce. Výslech svědka byl ukončen v 9:30 hodin. Ze zvukového záznamu předloženého žalobcem v průběhu odvolacího řízení a který je součástí správního spisu, je zřejmé, že v okamžiku, kdy v průběhu výslechu svědka žalobce a jeho zmocněnec vznesli námitku vůči otázkám kladeným svědkovi (přičemž žalobce tak učinil způsobem, že na adresu pověřené úřední osoby prohlásil „jako, to nemyslíte vážně“), vysvětlila oprávněná úřední osoba, z jakého důvodu konkrétní otázky klade a žalobci bylo sděleno, že nebude-li souhlasit s odůvodněním rozhodnutí, v němž budou jeho námitky vypořádány, má právo podat odvolání, které projedná krajský úřad. Z protokolu o ústním jednání ze dne 9. 10. 2020 dále plyne, že u tohoto ústního jednání správní orgán provedl důkaz listinami. Správní orgán dle § 36 odst. 3 správního řádu dal obviněnému možnost vyjádřit se k provedeným důkazům a seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit se k nim, jak jsou tyto důkazy a podklady specifikovány na č. l. 93 správního spisu. Žalobce namítl, že oznámení pro nepřítomného řidiče není důkazním prostředkem a neměl by být jako důkaz prováděn, také namítal, že úřední záznam není důkazním prostředkem a neměl by být jako důkaz prováděn. Poté žalobce požádal správní orgán o poskytnutí lhůty 5 dnů k vyjádření se k podkladům rozhodnutí a k věci samé. Následně protokol obsahuje záznam o tom, že žalobce po přečtení celého protokolu prohlásil, že souhlasí s jeho obsahem a nežádá doplnění ani změn. Správní orgán následně poskytl žalobci lhůtu 5 pracovních dnů k doplnění písemného vyjádření se k podkladům ve věci předmětného přestupku a žalobci se dostalo poučení o tom, že nebude-li písemné vyjádření správnímu orgánu ve lhůtě 5 pracovních dnů zasláno, bude správní orgán postupovat tak, jakoby o lhůtu k písemnému vyjádření zástupce žalobce nepožádal.  Správní orgán I. stupně dne 19. 10. 2020 obdržel předmětné písemné vyjádření žalobce s datem 16. 10. 2020, v jehož závěru žalobce vznesl námitku podjatosti, jak bylo výše citováno.
  6. Podle § 14 odst. 1 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (dále jen úřední osoba), o níž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
  7. Podle § 14 odst. 3 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil. O námitce rozhodne bezodkladně usnesením služebně nadřízený úřední osoby nebo ten, kdo má obdobné postavení (dále jen představený).
  8. Krajský soud předně konstatuje, že pro posouzení otázky, zda správní orgán měl povinnost o námitce podjatosti rozhodnout usnesením či nikoli, je zásadní, zda námitka podjatosti byla vznesena včas či nikoli. Krajský soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že v posuzované věci žalobce uplatnil námitku podjatosti vůči oprávněné úřední osobě nikoli bezodkladně a správní orgán I. stupně se správně s touto námitkou vypořádal jako s běžnou námitkou účastníka řízení. Postup správního orgánu byl v souladu s výše citovaným § 14 odst. 3 správního řádu. Žalobce námitku podjatosti uplatnil v dané věci až v rámci písemného vyjádření ze dne 16. 10. 2020, které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno 19. 10. 2020. Přitom ústní jednání, při němž se měla dle názoru žalobce úřední osoba vyjádřit tak, že to považoval za důvod podjatosti, se konalo již dne 9. 10. 2019. U tohoto jednání byl žalobce přítomen stejně tak i jeho zmocněnec a nelze souhlasit s argumentací žalobce, že se s předmětným výrokem úřední osoby mohl seznámit nejdříve až po přehrání zvukového záznamu z jednání, který si pořizoval. Ve shodě s žalovaným je třeba také zdůraznit tu skutečnost, že žalobce protokol o jednání bez námitek podepsal a námitku podjatosti u jednání neuplatnil.  Postup správního orgánu I. stupně, který se s předmětnou námitkou vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí, a to na str. 11 jako s běžnou námitkou účastníka řízení, byl zcela v souladu s § 14 odst. 3 správního řádu a se závěry Nejvyššího správního soudu vyjádřenými v rozsudku č. j. 1 As 89/2010-152 a také v souladu s komentářovou literaturou k § 14.
  9. Soud rovněž sdílí názor žalovaného, že z komunikace oprávněné úřední osoby u jednání před správním orgánem I. stupně, jak je zachycena na zvukovém záznamu z ústního jednání předloženého žalobcem, rozhodně nelze dovodit, že by oprávněná úřední osoba předjímala výsledek rozhodnutí před prováděním dokazování. Z odpovědi úřední osoby je zřejmé, že ta reagovala na námitku žalobce a jeho zmocněnce, že se nedotazuje k věci a oběma vysvětlila, že konkrétní otázky pokládá svědkovi, aby objasnila, zda strážník byl na místě a jaký je postup policie při zjištění přestupku. Prohlášení oprávněné úřední osoby: „Ano, aby bylo zřejmé z toho jednání, že tam strážník byl a jaký je postup policie při zjištění přestupku. Já potřebuji dokázat místo a čas, jakým způsobem to udělám, dobře, vy se k tomu potom vyjádříte, já se k tomu vyjádřím v rozhodnutí, krajský úřad to posoudí. Jestli to udělám já špatně, tak to rozhodnutí zruší“, rozhodně nenaplňuje obecné podmínky podjatosti podle § 14 odst. 1 správního řádu, tedy zájem na výsledku řízení, poměr k věci či k účastníkům řízení nebo zástupci účastníka řízení.
  10.                      Vzhledem k tomu, že žalobní body nejsou důvodné a soud nezjistil žádnou vadu, k níž by byl povinen přihlédnout i bez námitky, žalobu v souladu s § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
  11.                      O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Ostrava 20.12.2021

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje