[OBRÁZEK]

 ČESKÁ REPUBLIKA 

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci

žalobce:  Ing. T. K., IČO X,

  se sídlem X,

  zastoupen advokátem Mgr. Janem Kocinou,

  se sídlem Malá 43, Plzeň,

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje,

  se sídlem Zborovská 11, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 6. 2020, č. j. 074749/2020/KUSK,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci, obsah podání účastníků a průběh jednání před soudem

1.     Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný k odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Český Brod (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 6. 2019, č. j. MUCB 37157/2019, částečně přeformuloval výrok rozhodnutí a ve zbytku rozhodnutí potvrdil. Správní orgán prvního stupně tímto rozhodnutím shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), neboť porušil ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč.
2.     Žalobce v podané žalobě uplatnil následující žalobní body:

1)      Bylo zkráceno jeho právo na obhajobu – správní orgán jej neinformoval o pokračujícím řízení. Správní orgán zaslal žalobci pouze dokument odkazující na přestupek, jehož se z pozice majitele vozidla vůbec nemůže dopustit.

2)      Došlo k porušení zásady spisového pořádku, resp. zásady řádného vedení spisu (§ 17 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů).

3)      Ve spisu absentuje doložka autorizované konverze, která měla proběhnout při převodu elektronických dat z měřiče do analogové tištěné podoby.

4)      Nesoulad uváděných údajů (o rychlosti, délce a času) s matematickými a fyzikálními zákony - údaje ve spisu uvedené jsou vzájemně inkonzistentní.

5)      Měřící zařízení je uzpůsobilé pro režim, kdy dochází k řešení přestupků v blokovém řízení na místě, a vyvstávají tím pochybnosti, jestli zařízení nebylo i tímto způsobem používáno.

6)      Správní orgán neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku – správní orgán například nepředvolal provozovatele k podání vysvětlení.

7)      Není jisté, zda bylo místo měření určeno Policí ČR.

8)      V rozhodnutí správního orgánu I. stupně není uvedena funkce oprávněné úřední osoby.

3.     Žalovaný ve svém k jednotlivým námitkám uvedl:

1)      Žalobci bylo sděleno, jakého přestupku se neztotožněný řidič dopustil, což je obsaženo také ve výroku.

2)      Žádné ustanovení zákona nespojuje nezákonnost rozhodnutí nebo vadu řízení s neúplným soupisem či obsahem spisu.

3)      Výstup, fotografie z automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, je analogový, tedy tištěný, a k jeho převodu pro potřeby archivace dojde ve chvíli ukládání do archivu. Navíc nejde o převod do digitální podoby, kterou upravuje zákon o archivnictví, ale pouze o naskenování fyzického dokumentu pro založení do elektronického spisu, resp. jeho vytištění.

4)      Žalovaný je toho názoru, že pokud správní spis obsahuje privilegované důkazy, jakým je protokol z automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, fotografie a ověřovací list, pak je zjištěný stav věci bez pochybností. Zpochybňuje-li žalobce výsledky měření, pak se na něj přenáší důkazní břemeno a pouhé tvrzení o „možném chybném měření“ nestačí

5)      Pokud žalobce poukazuje na možný ,,dvojí“ systém provozu z automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy, pak pominul, že v jeho případu jízdy v obci nepovolenou rychlostí nebylo řešeno příkazem na místě, tedy způsobem, kdy je policistou přestupce zastaven a řešen.

6)      Zjišťování osoby pachatele přestupku je podmíněno alespoň základní aktivitou provozovatele vozidla, aby na výzvu, která byla žalobci doručena do datové schránky dne 20. 9. 2018, reagoval podáním vysvětlení nebo uhrazením sdělené částky. Vzhledem k pasivitě žalobce nebylo možno přestupce zjistit, proto bylo řízení o přestupku neztotožněného řidiče zastaveno.

7)      Místo dohledu nad bezpečností provozu obec, bylo schváleno Policií ČR.

8)      neuvedení textu „úředník“ v rozhodnutí u podpisu namísto „oprávněná úřední osoba" nemůže způsobit nezákonnost rozhodnutí

4.     Při jednání soudu dne 30. 12. 2021 setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. Soud provedl důkaz určením míst k měření rychlosti Policie ČR ze dne 16. 8. 2016, v němž je mezi místy k určenými k měření rychlosti uvedena i silnice I/12 v obci Rostoklaty.

II. Obsah správního spisu

5.     Z oznámení Městské policie Český Brod o přestupku ze dne 22. 8. 2017 vyplývá, že dne 19. 8. 2017 byla vozidlu RZ: X, jehož provozovatelem byl žalobce, naměřena na silnici I/12 v Rostoklatech, směr Kolín, rychlost 64 km/h (po zohlednění odchylky 61 km/h), přičemž na daném úseku byla nejvyšší povolená rychlost 50 km/h. Na fotografii přiložené k oznámení je uvedena délka měřeného úseku, doba průjezdu a naměřená rychlost. Dále je předložen ověřovací list měřícího zařízení.
6.     Dne 10. 9. 2018 vyzval správní orgán I. stupně žalobce k uhrazení částky 500 Kč. Dne 19. 3. 2019 vydal správní orgán I. stupně usnesení o doložení věci, jelikož žalobce nesdělil údaje o totožnosti řidiče vozidla. Dne 19. 3. 2019 vydal správní orgán I. stupně příkaz, jímž shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené v bodě 5 rozsudku porušil ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč. Dne 4. 4. 2019 podal žalobce proti tomuto příkazu odpor.
7.     Dne 13. 6. 2019 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí, kterým shledal žalobce vinným z přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť s ohledem na skutečnosti uvedené v bodě 5 rozsudku porušil ustanovení § 10 odst. 3 téhož zákona. Za toto jednání uložil žalobci pokutu ve výši 1 500 Kč.
8.     Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Dne 1. 6. 2020 vydal žalovaný napadené rozhodnutí, kterým částečně přeformuloval výrok prvoinstančního rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil.

III. Posouzení věci krajským soudem

9.     Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a že splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), načež shledal, že žaloba není důvodná.
10. Jednotlivé žalobní body posoudil soud následovně:

1)      Soud dává za pravdu žalovanému, že uvedení nesprávného zákonného ustanovení v oznámení o pokračování řízení bylo pouze zjevnou písařskou chybou bez jakéhokoli vlivu na zákonnost rozhodnutí. Žalobci bylo zřejmé, co je mu kladeno za vinu, a to jak z výzvy k uhrazení částky ze dne 10. 9. 2018, tak z příkazu ze dne 19. 3. 2019 – ostatně žalobce ani sám netvrdí, že by uvedenou chybou byl nějakým způsobem zmaten, či že by mu nějak ztížila možnosti jeho obhajoby. Pokud pak jde o námitku přednesenou při ústním jednání, že oznámení o pokračování v řízení bylo zasláno až po zrušení příkazu, pak soud konstatuje, že řízení se žalobcem coby provozovatelem vozidla bylo teprve tímto příkazem zahájeno a oznámení o pokračování v řízení tak bylo zasláno přesně v okamžiku, kdy je zákonem předvídáno – tedy poté, co je díky podání odporu příkaz zrušen a v řízení se tedy ex lege pokračuje. Námitka není důvodná.

2)      Soud konstatuje, že přestože absence soupisu obsahu spisu je pochybením správních orgánů, zpravidla se nebude jednat o vadu, která by mohla mít vliv na zákonnost rozhodnutí. O takovou vadu se bude jednat pouze tehdy, pokud absence soupisu spisu bude mít v konkrétní věci nějaké důsledky. Ty však soud v projednávané věci neshledal a žalobce je ani netvrdí – žalobce netvrdí, že by mu některý z dokumentů rozhodných ve věci nebyl předložen, ani že by absence soupisu činila správní spis nesrozumitelným. Námitka není důvodná

3)      Soud konstatuje, že žalobce ani neuvedl, jakým způsobem by namítaná vada mohla zasáhnout do jeho práv či mít vliv na zákonnost rozhodnutí. Žalobce tak v tomto ohledu postrádá aktivní věcnou legitimaci. Navíc je třeba konstatovat, že součástí spisu nejsou samotná prvotní data o měření, ale pouze jejich výstup v podobě fotografie obsahují rovněž podstatné údaje – tento výstup je pak primárně analogový a ke konverzi proto vůbec nedochází. Námitka není důvodná.

4)      Soud konstatuje, že žalobcem tvrzený rozpor s fyzikálními zákony byl v napadeném rozhodnutí vyvrácen. Žalovaný v něm vysvětlil, že žalobcem uváděný rozdíl vypočtené dráhy vznikl tím, že rychlost byla zaokrouhlena dolů na celé kilometry – ve skutečnosti nebylo naměřeno 64 km/h, ale 64,77 km/h. Námitka není důvodná.

5)      Soud konstatuje, že pro posouzení věcí není podstatné, zda měřící zařízení lze technicky použít i k řešení přestupků „v reálném čase“, ale to, jakým způsobem bylo použito v projednávané věci. Soud souhlasí se žalovaným, že v projednávané věci bylo měřící zařízení použito klasickým „dálkovým“ způsobem, tedy bez zapojení jakéhokoli kontrolního stanoviště na místě. Soud tak shrnuje, že v projednávané věci bylo bezpochyby měřeno „automatickým technickým prostředkem bez obsluhy. Námitka není důvodná.

6)      Soud konstatuje, že jelikož žalobce na výzvu správního orgánu prvního stupně žádné informace k totožnosti řidiče vozidla neuvedl, správní orgán prvního stupně postupoval správně, pokud věc řidiče odložil a vedl řízení proti žalobci jako provozovateli. Nebylo povinností správního orgánu I. stupně žalobce předvolávat – tato povinnost z ničeho nevyplývá. Správní orgán I. stupně dal žalobci možnost uvést, kdo vozidlo řídil a to skrze výzvu k úhradě ze dne 10. 9. 2018. To, že žalobce této možnosti nevyužil, jde toliko k jeho tíži. Námitka není důvodná.

7)      Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že Policie ČR určila dne 16. 8. 2016 k měření silnici č. I/12 v obci Rostoklaty. Námitka není důvodná

8)      Skutečnost, že v rozhodnutí správního orgánu I. stupně nebyla uvedena funkce, kterou oprávněná úřední osoba zastává, nemá žádný vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí – ostatně žalobce ani sám neuvádí, jakým způsobem tato skutečnost zasahuje do jeho práv. Námitka není důvodná.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

11. Protože soud neshledal žalobu důvodnou, zamítl ji (§ 78 odst. 7 s. ř. s.). Nad rámec výše uvedeného soud zdůrazňuje, že správní soudnictví slouží k ochraně práv účastníků, nikoli k „vychovávání“ správních orgánů. Důvodem pro zrušení tedy není každé porušení správního řádu či jiné pochybení, jehož se správní orgány dopustí, ale pouze takové, které buďto brání účastníkovi uplatnit řádně svá práva, nebo které je způsobilé ovlivnit zákonnost rozhodnutí (pokud by k pochybení nedošlo, lze si rozumně představit, že výsledek řízení bude odlišný). V projednávané věci sice žalobce identifikoval několik pochybení správních orgánů, žádné z nich však nezasáhlo do jeho práv ani nemohlo mít vliv na zákonnost rozhodnutí – k tomu lze podotknout, že ani žalobce sám reálný dopad oněch pochybení netvrdí. Zároveň soud doporučuje žalovanému, aby v rámci metodického vedení podřízených správních orgánů zdůrazňoval nutnost dodržování některých procesů – lze si totiž velmi dobře představit, že např. absence soupisu obsahu správního spisu by za jiných skutkových okolností vliv na zákonnost rozhodnutí mít mohla.
12. O náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch. Úspěšnému žalovanému náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 3. ledna 2022

Mgr. Miroslav Makajev, v. r.

samosoudce