[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobkyně:  P. H.

zastoupena JUDr. Lenkou Mičanovou, advokátkou

sídlem Sokolská třída 21, 702 00  Ostrava – Moravská Ostrava

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 150 00  Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 6. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,

takto:

I.  Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 21. 6. 2021, č. j. X, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 500 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně JUDr. Lenky Mičanové, advokátky, se sídlem  Ostrava – Moravská Ostrava, Sokolská třída 21, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 7. 2021 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 21. 6. 2021 č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 10. 3. 2021, č. j. X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod.
2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že nesouhlasí se závěry posuzující lékařky, odmítající zohlednit její onemocnění obezitou, neboť právě pro onemocnění obezitou je výrazně omezena pohybově, kdy i chůze, zejména k levé končetině, jí působí bolesti, stoj i chůze ve vztahu k pravé dolní končetině jsou omezeny, proto není schopna pracovat, není schopna vykonávat činnosti vyžadující jakoukoliv fyzickou námahu. Posudku dále vytkla, že posudková lékařka ignorovala u žalobkyně se vyskytující klinické známky postižení a útlaku nervových kořenů, které vyplývá z předložených lékařských zpráv. Zdravotní stav žalobkyně tak nebyl zjištěn dostatečně pro posouzení věci.
3. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že v projednávaném případě byl lékařem žalované vypracován posudek, který podle jejího názoru splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, kdy tento lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně a dospěl k závěru, že zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně neodpovídá žádnému stupni invalidity a posudkový závěr lékařky OSSZ Ostrava lze potvrdit. Za tohoto stavu trvala žalovaná na svém rozhodnutí.
4. Krajský soud poté, co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 21. 6. 2021 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Z připojeného posudkového spisu žalobkyně zdejší soud zjistil, že žalobkyně je vyučená prodavačkou a pracovala jako prodavačka. Žalovaná prvostupňovým rozhodnutím zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod, vycházejíc z posudku lékaře OSSZ Ostrava, ze dne 8. 10. 2018, který dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je bolest pravého stehna s propagací do hýždě s podílem těžší obezity, podřazená pod kapitolu VI., položku 9b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pro toto onemocnění pak lékař OSSZ stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 30 %.
6. Po podání námitek proti prvostupňovému rozhodnutí žalované vypracovala lékařka ČSSZ pro potřeby napadeného rozhodnutí dne 9. 6. 2021 nový posudek, ve kterém byla za rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně označen chronický bolestivý syndrom bederní páteře, funkčně lehké postižení, kdy míra poklesu pracovní schopnosti byla s ohledem na dělnickou profesi žalobkyně stanovena na horní hranici procentního rozmezí 10 – 20%, tedy 20%, podle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b vyhlášky. Navýšeno pro další postižení zdravotního stavu (chronická léze n. peroneus vpravo, hypertenze, stav po operaci pravého ramene) o 10% na celkových 30%. Na základě tohoto posudkového závěru rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím tak, jak je uvedeno v bodě 1. odůvodnění tohoto rozsudku.
7. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 13. 10. 2021, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 21. 6. 2021, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedy komise, další lékařky s odborností neurologie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“). Šlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) z.d.p., kdy šlo o pokles pracovní schopnosti o 70 %, a to od 25. 5. 2021. Posudková komise označila za rozhodující příčinu žalobkynina nepříznivého zdravotního stavu kořenový iritačně-zánikový syndrom L5/S1 vpravo na podkladě pooperační fibrosy a recidivující hernie disku L5/S1 s kompresí kořene S1 vpravo, jedná se o postižení srovnatelné s těžkým funkčním postižením páteře uvedeným v kapitole XIII, oddíle E, položky 1d) přílohy vyhlášce, kdy v procentním rozmezí 50% až 70% stanovila komise pokles pracovní schopnosti na horní hranici, tedy 70%. K prokazatelnému zhoršení zdravotního stavu došlo dne 25. 5. 2021, kdy byla vyšetřením prokázána recidivující hernie disku L5/S1 vpravo s kompresí kořene S1 vpravo, vedoucí po neúspěšné konzervativní terapii k plánovanému operačnímu řešení dne 18. 10. 2021, které je předpokladem zlepšení zdravotního stavu. Proto posudková komise stanovila kontrolní lékařskou prohlídku v říjnu 2022.
8. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).
9. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).
10. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení. Posudek podle názoru krajského soudu má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby.
11. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
12. Podle § 39 odst. 2 písm. c) z. d. p. [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
13. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobkynina zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. c) z. d. p. Závěry Posudkové komise MPSV tedy plně vyvrací závěry posudků, které byly podkladem pro napadené a prvostupňové rozhodnutí žalované. Za tohoto stavu soud uzavírá, že jelikož zdravotní stav žalobkyně byl ke dni vydání napadeného rozhodnutí jiný, než jaký vzala na základě provedeného posudku lékařem ČSSZ za zjištěný žalovaná, je její rozhodnutí vadné pro chybně zjištěný skutkový stav. Žaloba je tedy důvodná a soud ji proto v souladu s ustanovení § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil. Podle ustanovení § 78 odst. 4 s. ř. s. „[z]ruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému.“ Soud tak tedy výrokem I. tohoto rozsudku učinil.
14. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a podle ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. náleží takovému účastníku právo náhrady důvodně vynaložených nákladů proti tomu účastníkovi, který úspěch neměl. Řečené náklady právně zastoupené žalobkyně tvoří:

Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobkyni prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jejího práva. Soud proto žalovanou k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalované.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto
rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Ostrava 22. prosince 2021

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně