USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2021, č. j. OAM-827/ZA-ZA11-HA08-2021,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 3 000 Kč, která bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Ústí nad Labem byla dne 3. 1. 2022 doručena žalobcova žaloba ze dne 20. 12. 2021, ve které žalobce toliko uvedl, že podává žalobu proti výše označenému rozhodnutí žalovaného, které převzal dne 20. 12. 2021, a navrhuje, aby soud předmětné rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Soud zdůrazňuje, že žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí vždy obsahovat náležitosti vyjmenované v § 37 odst. 2 a 3 a v § 71 s. ř. s., jinak je vyloučeno, aby soud ve věci meritorně rozhodl.

Podle § 71 odst. 1 s. ř. s. platí, že „[ž]aloba kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3) musí obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést, f) návrh výroku rozsudku.“ Podle § 71 odst. 2 věty první s. ř. s. musí být k žalobě připojen jeden opis napadeného rozhodnutí. Z § 37 odst. 5 s. ř. s. vyplývá, že „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“

Soud shledal, že podaná žaloba některé z uvedených náležitostí (povinných obsahových součástí) nezahrnuje, a proto žalobce usnesením ze dne 3. 1. 2022, č. j. 41 Az 1/2022-3, podle citovaného § 37 odst. 5 s. ř. s. vyzval, aby předložil opis napadeného rozhodnutí a doplnil chybějící údaje. Soud současně žalobce poučil o tom, jak má vytčené vady odstranit, tj. že musí mimo jiné podrobně a srozumitelně vylíčit, v čem konkrétně spatřuje nezákonnost či nesprávnost žalobou napadeného rozhodnutí nebo nedostatky v postupu žalovaného, tj. jaká konkrétní pochybení žalovanému vytýká, a že musí označit důkazy, které případně navrhuje provést k prokázání svých tvrzení. Ke splnění uložených povinností stanovil soud žalobci soudcovskou lhůtu dvou dnů od doručení předmětného usnesení, neboť ke dni podání žaloby zbývaly ze zákonné patnáctidenní lhůty pro podání žaloby právě dva dny. Zároveň soud žalobci oznámil, že k případnému pozdějšímu doplnění žaloby, které žalobce v žalobě avizoval, nebude přihlížet.

Žalobce však na zmíněné usnesení, které mu bylo doručeno dne 11. 1. 2022, ve stanovené lhůtě ani později nijak nereagoval, přestože byl řádně poučen o tom, že soud žalobu odmítne, pokud nebude ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat. Žaloba tudíž i nadále vykazuje nedostatky, které soud podrobně popsal ve výše zmíněném usnesení ze dne 3. 1. 2022, tj. postrádá především řádné vymezení žalobních bodů, případný návrh důkazů a napadené rozhodnutí jako přílohu. Tyto vady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny a v řízení z důvodu těchto nedostatků nelze pokračovat, proto soud dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky § 37 odst. 5 s. ř. s. a žalobu v souladu s tímto ustanovením odmítl.

Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s § 60 odst. 3 větou první s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů rozhodl rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zmíněného zákona.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40  Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 18. ledna 2022

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v.r.

samosoudce