USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyň: a) obec Louňovice, Horní náves 6, Louňovice, zastoupené advokátem Mgr. Josefem Žďárským, Panská 895/6, Praha 1, b) A. T., zastoupené advokátem Mgr. Karlem Tománkem, Sokolovská 505, Čerčany, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 81/11, Praha 5, za účasti osoby zúčastněné na řízení: PhDr. M. J., zastoupené advokátem JUDr. Tomášem Hlaváčkem, Kořenského 1107/15, Praha 5, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 3. 2019, čj. 030555/2019/KUSK‑DOP/Hir, a ze dne 5. 10. 2020, čj. 121511/2020/KUSK‑DOP/Hir, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2021, čj. 43 A 37/2019 ‑ 84,

takto:

1.                 Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Osobě zúčastněné na řízení se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                    Obec Louňovice požádala v květnu 2014 o určení, že cesta vedoucí přes pozemky paní J. k rekreačním chatám a k lesu je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Paní J. totiž bránila v přístupu veřejnosti na tuto cestu. Městský úřad v Říčanech žádosti nevyhověl, neboť cesta byla sice v terénu trvale patrná a spojovala chaty s obecní komunikací, ale nebyl dán souhlas vlastníka pozemku s průchodem osob či průjezdem vozidel. Cesta tak nesplnila všechny znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Obec Louňovice a A. T. (majitelka jedné z chat) podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání, která Krajský úřad Středočeského kraje zamítl.

[2]                    Paní J. požádala v červnu 2019 o určení, že tato cesta není veřejně přístupnou účelovou komunikací. Městský úřad žádosti vyhověl, neboť cesta nebyla v terénu už vůbec patrná, a tak nesplnila znaky veřejně přístupné účelové komunikace. Obec Louňovice a A. T. se proti tomuto rozhodnutí odvolaly, krajský úřad však jejich odvolání zamítl.

[3]                    Obec Louňovice i A. T. napadly obě správní rozhodnutí u Krajského soudu v Praze. Krajský soud žaloby spojil do jediného řízení. Jediným rozhodnutí žalobám vyhověl, správní rozhodnutí zrušil a vrátil věci krajskému úřadu k dalšímu řízení.

[4]                    Proti rozsudku krajského soudu podala paní J. (stěžovatelka) kasační stížnost. Současně požádala o přiznání odkladného účinku, aby se předešlo další zátěži správních orgánů a účastníků řízení, na které mnohaletý spor nepřiměřeně doléhá.  

[5]                    Obec Louňovice s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí, neboť stěžovatelka neuvedla ani neprokázala rozhodné skutečnosti pro jeho přiznání. V případě nepřiznání odkladného účinku jí žádná újma nevznikne, což ostatně netvrdí ani stěžovatelka. Navíc vzhledem k délce řízení je v zájmu všech účastníků, aby správní orgány rozhodly co nejdříve. Odkladný účinek napadeného rozsudku by rozhodnutí jen zdržel. Podobně se vyjádřily také A. T. i krajský úřad.

[6]                    Kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat (§ 107 s. ř. s.). Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. zda stěžovatelce hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7]                    Institut odkladného účinku je výjimkou ze zákonného pravidla v § 107 s. ř. s.; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadatelce o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdila a podrobně uvedla, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí.

[8]                    Stěžovatelka spatřuje mimořádnost tohoto případu v tom, že by pokračování správního řízení mohlo nepřiměřeně zatížit správní orgány a účastníky řízení. Ostatní účastníci řízení však požadují rychlé rozhodnutí správních orgánů. Krajský úřad dokonce již zrušil správní rozhodnutí a věci vrátil Městskému úřadu v Říčanech. Podle soudu tedy nelze spatřovat jakoukoliv nepřiměřenou újmu v rychlém postupu krajského úřadu či v požadavku na brzké vyřízení věci. Jiné okolnosti ve prospěch svého návrhu stěžovatelka netvrdí.

[9]                    Soud proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

[10]                Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam; srov. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012 ‑ 32]. Soud proto výrokem II vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočky v Brně. Závazný variabilní symbol: 1100453821.

V Brně dne 28. ledna 2022

Zdeněk Kühn

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

ke sp. zn.: 10 As 538/2021

Místo pro nalepení kolkových známek: