č. j. 19 Ad 28/2021 - 30

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobkyně:  J. K.

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem 225 08 Praha 5, Křížová 25

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 6. 2021, o invalidní důchod

 

takto:

 

 I.  Rozhodnutí žalované ze dne 30. 6. 2021  se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla její námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 19. 2. 2021 č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.
  2. Žalobkyně v žalobě popsala svůj zdravotní stav a uvedla, že nesouhlasí se závěry posudkových lékařů. Onemocněním, které zásadním způsobem omezuje její možnost pracovního uplatnění, je cervikální dystonie. V důsledku tohoto onemocnění se jí hlava samovolně stáčí na pravou stranu, dochází ke křečím. Není schopna se soustředit na jakoukoliv činnost, hlavu si musí udržovat rukou, aby se nevytáčela jiným směrem, než zbytek těla. Opakovaná léčba BTX má vždy pouze krátkodobý účinek, obtíže se vracejí. To vede k nespavosti, únavě, depresím, třesu rukou. Právě v důsledku dystonie není schopna vykonávat ani jednoduché sedavé zaměstnání, které by jí onemocnění páteře umožňovalo. Posudkový lékař se však dystonií a s ní spojenými obtížemi vůbec nezabýval, neprohlédl ji, ani s ní o jejích zdravotních problémech a jejich vlivu na její schopnost výkonu práce, nehovořil. Cervikální dystonie je zařazena v příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., v kap. VI. – postižení nervové soustavy, bod 3 – postižení extrapyramidového systému, Parkinsonova nemoc a další extrapyramidové poruchy. Pokles pracovní schopnosti je pak dle vyhlášky stanoven v závislosti na stupni postižení v rozmezí 10 až 80 %. Závěry lékařských posudků považuje za přijaté na základě nedostatečného prošetření jejího zdravotního stavu a jsou neobjektivní.
  3. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které bylo vydáno na podkladě lékařského posudku, podle jehož závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je zdravotní postižení dle kap. XII., oddílu E, položky 1b o posuzování invalidity. Jedná se o chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom s cervikobrachialgiemi a lumboischialgiemi při degenerativních změnách páteře, bez kořenového či míšního postižení. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovil posudkový lékař ve výši 20 %. S ohledem na námitky žalobkyně žalovaná navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.
  4. Ze správního spisu bylo zjištěno, že Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 19. 2. 2021 č. j. R-19.2.2021-421/705 414 5076 zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění). Podkladem rozhodnutí byl posudek o invaliditě vypracovaný lékařem OSSZ Karviná ze dne 10. 2. 2021, podle jehož závěrů žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20 %. Posudková lékařka dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je lumbalgie, cervikální dystonie, která má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti. Jde o zdravotní postižení dle kap. XIII., oddíl E, položka 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Posudková lékařka uvedla, že z profesního ani zdravotního hlediska není důvod dále navyšovat míru poklesu pracovní schopnosti, žalobkyně má zachovanou pracovní schopnost s využitím dosaženého vzdělání, znalostí a zkušeností, má zachovanou schopnost rekvalifikace. Proti uvedenému rozhodnutí ČSSZ ze dne 19. 2. 2021 podala žalobkyně námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 6. 2021 tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 19. 2. 2021 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékařky oddělení Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 6. 2021. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je chronický polytopní vertebrogenní algický syndrom s cervikobrachialgiemi a lumboischialgiemi při degenerativních změnách páteře, bez kořenového či míšního postižení. Jde o zdravotní postižení uvedené v kap. XIII., oddílu E, položce 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Posudková lékařka dospěla k závěru, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Dle tohoto posudku je žalobkyně schopna vykonávat výdělečnou činnost se sníženými nároky na tělesné schopnosti. Pracovní omezení spočívá ve vyloučení práce fyzicky namáhavé, práce se zvedáním a přenášením těžkých břemen a práce ve vynucených polohách. Schopnost využít dosažené vzdělání, zkušeností a znalostí jsou zachovány. Schopnost rekvalifikace je zachována. Zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav neodpovídal žádnému stupni invalidity. Posudková lékařka LPS ČSSZ dospěla ke shodnému výsledku jako posudkový lékař oddělení LPS Karviná v posudku ze dne 10. 2. 2021.
  5. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 19. 11. 2021, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 30. 6. 2021 byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Posudková komise zasedala ve složení předsedkyně komise MUDr. M. K., MUDr. J. S., odbornost neurologie, v posudkové komisi dále byla tajemnice J. V. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení extrapyramidového systému, cervikální dystonie – pravostranná spastická tortikolis hlavy. Mimovolní dystonická svalová aktivita krčních svalů vede k porušení postavení hlavy a krku. Může začít v kterémkoliv věku. Působí nepříjemné napětí v oblasti krčních svalů často spojené s bolestmi. Postupně dochází ke stáčení nebo uklánění hlavy. Dochází i bolestem ramen a krku, závratím. Jedná se o postižení extrapyramidového systému. Posudková komise hodnotila postižení jako odpovídající příloze k vyhl. č. 359/2009 Sb., kap. VI., položce 3, písmeno b, kdy z rozmezí 20 – 40 % stanovila horní hranici 40 % s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Datum vzniku invalidity I. stupně stanovila na 15. 5. 2020, kdy byla diagnóza cervikální dystonie zjištěna. Posudková komise dále konstatovala, že hodnotí odlišně proti lékaři OSSZ a ČSSZ, neboť za rozhodující zdravotní postižení považuje svalovou dystonii, které je pro omezení pracovní schopnosti významnější než vleklý bolestivý syndrom krční a bederní páteře bez zánikové radikulopatie. Posudek obsahuje výčet lékařských nálezů a podkladů, z nichž posudková komise vycházela, diagnostický souhrn, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů. Posudková komise dále učinila závěr, že žalobkyně pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 30. 6. 2021, nebyla schopna práce fyzicky ani středně náročné, trvale v chůzi a v sedě, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, ve vynucených polohách, ve výškách, v riziku vibrací, v klimaticky nepříznivém prostředí. Byla schopna práce fyzicky nenáročné, se střídáním sedu, stoje a chůze, s výše uvedeným omezením, v tepelně stabilizovaném prostředí.
  7. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  8. Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně.
  9. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Soud byl proto povinen vyžádat si odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku.
  10. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Dle názoru soudu uvedený posudek je objektivní, úplný a přesvědčivý ve vazbě na zjištění z jednotlivých lékařských nálezů, vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi a přezkoumatelným způsobem také odůvodňuje závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 30. 6. 2021 postižení extrapyramidového systému cervikální dystonie – pravostranná spastická tortikolis hlavy. Jedná se o mimovolní dystonickou svalovou aktivitu krčních svalů, která vede k poruše postavení hlavy a krku, může začít v kterémkoliv věku a působí nepříjemné napětí v oblasti krčních svalů, často spojené s bolestmi. Postupně dochází ke stáčení nebo uklánění hlavy. Dochází k bolestem ramen a krku, závratím. Pro uvedený stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla schopna práce fyzicky ani středně náročné, trvale v chůzi a v sedě, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, ve vynucených polohách, ve výškách, v riziku vibrací, v klimaticky nepříznivém prostředí. Byla schopna práce fyzicky nenáročné, se střídáním sedu, stoje a chůze s uvedeným omezením, v tepelně stabilizovaném prostředí. Míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise stanovila podle kap. VI., pol. 3, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 20 – 40 % stanovila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti 40 % s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Datum vzniku invalidity I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění určila posudková komise na 15. 5. 2020, kdy byla dg. cervikální dystonie zjištěna.
  11. V dané věci byl tedy uvedený posudek PK MPSV ČR v Ostravě stěžejním důkazem, jak výše uvedeno, splňujícím požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a krajský soud z tohoto posudku vycházel. K datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí žalobkyně byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění a šlo o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona.
  12. Krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nesprávně zjištěném skutkovém stavu, a vrátil věc správnímu orgánu k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s.ř.s.
  13. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalobkyně se náhrady nákladů řízení výslovně vzdala.

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

Ostrava 14.12.2021

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje