[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jan Schneeweise v právní věci

žalobce: V. K., státní příslušník Arménské republiky

bytem XXX

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7

o žalobě ze dne 5.5.2020 na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

1. Žaloba se zamítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení o jeho žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu ve formě vydání zaměstnanecké karty podle §42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). V žalobě uvedl, že žádost o udělení povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty (dále též „žádost“) podal u žalovaného prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky v Jerevanu dne 3.12.2019. Žalovaný byl povinen podle § 169t odst. 6 písm. c) zákona o pobytu cizinců rozhodnout do 60 dnů ode dne podání žádosti, neboť nejde o zvlášť složitý případ. Vzhledem k tomu, že žalovaný v zákonné lhůtě nerozhodl, podal žalobce dne 6.3.2020 u nadřízeného orgánu žádost o opatření proti nečinnosti. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců jakožto nadřízený orgán žalovaného usnesením ze dne 6.4.2020 č. j. MV-48100-3/SO-2020 rozhodla o nevyhovění žádosti s poukazem na vyhlášení nouzového stavu ze dne 12.3.2020 ve spojení s usnesením vlády ze dne 15.3.2020 č. 217/2020 Sb., kterým byl omezen výkon správních orgánů, včetně žalovaného. Žalobce však s názorem Komise nesouhlasí, neboť vyhlášení nouzového stavu nemá na běh lhůty pro vydání rozhodnutí žádný vliv. Ta dokonce uběhla více než měsíc před vyhlášením nouzového stavu. Žalovaný byl proto v prodlení s vydáním rozhodnutí v řízení o žádosti žalobce, aniž by k tomu byly dány jakékoliv legitimní důvody. Žalobce proto navrhl, aby soud rozsudkem uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-75552/ZM-2019 do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí soudu.
2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Ve vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby, neboť v dané věci nebyl a není nečinný. Potvrdil, že žalobce podal dne 3.12.2019 žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty. Žalovaný zkoumal, zda žalobce splňuje podmínky, které zákon stanoví pro udělení tohoto druhu dlouhodobého pobytu. V době nouzového stavu však vykonával cizineckou agendu v omezeném rozsahu v souladu s usnesením vlády č. 217/2020 Sb., ze dne 15.3.2020. Dne 10.9.2020 žalovaný vydal předkládací zprávu k vydání povolení k dlouhodobému pobytu žalobci č.j. OAM-75552-19/ZM-2019, ve které navrhl vydat žalobci zaměstnaneckou kartu.
3. Na výzvu soudu ze dne 2.9.2021 č. j. 15 A 63/2020-19 žalovaný soudu podáním ze dne 8.9.2021 sdělil, že dne 17.3.2021 se žalobce osobně dostavil na pobočku žalovaného a osobně si zaměstnaneckou kartu převzal. Toto tvrzení žalovaný doložil kopií poslední strany formuláře žádosti, na níž žalobce stvrdil převzetí zaměstnanecké karty svým podpisem.
4. Ve smyslu § 81 odst. 1 s.ř.s. je soud o nečinnostní žalobě povinen rozhodnout na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný o žádosti žalobce v mezidobí kladně rozhodl. Dne 10.9.2020 vyhotovil žalovaný předkládací zprávu, v níž navrhl vydat žalobci zaměstnaneckou kartu podle § 42g odst. 4 zákona o pobytu cizinců. Dne 17.3.2021 se žalobce na výzvu žalovaného osobně dostavil na pobočku žalovaného a zaměstnaneckou kartu si převzal. Smyslem žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je odstranění stavu, kdy správní orgán zůstává nečinný, ačkoli je vzhledem k uplynutí zákonných lhůt povinen vydat rozhodnutí ve věci samé (osvědčení). Podstatným je tedy to, zda ke dni rozhodování soudu trvá namítaná nečinnost správního orgánu, či naopak zda správní orgán povinnost vydat meritorní rozhodnutí (osvědčení) splnil. Řečeno jinak, pakliže soud ke dni svého rozhodnutí zjistí, že správní orgán vydal žalobou požadované rozhodnutí, nezkoumá již, zda vydání rozhodnutí ve věci samé předcházela faktická nečinnost správního orgánu, tj. zda správní orgán nedodržel lhůtu pro vydání rozhodnutí.
5. Za této skutkové situace soudu nezbylo než žalobu podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítnout, neboť odpadl důvod podané žaloby, resp. žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku již nečinný nebyl. Shodný závěr o nutnosti zamítnutí žaloby v takové procesní situaci zaujal Městský soud v Praze již v rozsudku ze dne 30.1.2007 č.j. 9 Ca 71/2006 – 62, přičemž kasační stížnost podaná proti tomuto rozsudku byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19.9.2007, č. j. 9 Ans 5/2007-102 zamítnuta.
6. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly. Pro úplnost soud dodává, že žalobce měl dostatek času reagovat na skutečnost, že žalovaný po zahájení soudního řízení vydal rozhodnutí ve věci samé, a při současném zpětvzetí žaloby mohl navrhnout, aby soud žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve smyslu § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s. Jedině v tomto případě by soud mohl zkoumat, zda žalovaný byl v dané věci v rozporu se zákonem nečinný a zda byla důvodně podaná žaloba vzata zpět pro pozdější chování žalovaného, a v takovém případě přiznat žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.              

Praha 2. prosince 2021

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu