10 As 394/2021 - 48
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: M. H., zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Voříškem, Pod Kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, třída Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 10. 2019, čj. KUZL‑63989/2019, sp. zn. KUSP‑63989/2019/DOP/Ků, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2021, čj. 41 A 1/2020 ‑ 40,
takto:
Odůvodnění:
[1] Městský úřad Otrokovice uznal žalobce vinným ze spáchání dvou přestupků. Žalobce překročil nejvyšší povolenou rychlost mimo obec o 31 km/h, čímž porušil § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu). Z nedbalosti proto spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 téhož zákona. Druhý přestupek spočíval v tom, že žalobce při silniční kontrole nepředložil zelenou kartu, čímž porušil § 17 odst. 1 zákona o silničním provozu a z nedbalosti se dopustil přestupku podle § 125c odst. 5 písm. f) téhož zákona. Za spáchání přestupků uložil městský úřad žalobci pokutu ve výši 3 500 Kč.
[2] Žalovaný na základě žalobcova odvolání zrušil rozhodnutí městského úřadu ve výroku o vině za přestupek spočívající v nepředložení zelené karty a řízení v této části zastavil. Pokutu snížil na 3 000 Kč. Ve zbytku žalovaný rozhodnutí městského úřadu potvrdil.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke krajskému soudu, který ji zamítl.
[4] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Rozhodnutí se podle něj zakládá na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Nebylo totiž prokázáno, že byla změřena rychlost právě stěžovatelova vozidla. Na snímku z měření se nacházejí dvě vozidla a není zřejmé, které z nich je vozidlem stěžovatele, ani zda některé z nich vůbec je jeho vozidlem. Výstup z rychloměru neodpovídá návodu k obsluze měřícího zařízení; jeden z výřezových snímků z měření zobrazuje vozovku. Na výřezovém snímku je sice vyobrazena registrační značka stěžovatelova vozidla, nelze ale zjistit, kterému z vozidel zobrazených na hlavním snímku má tato značka náležet. Stěžovatel nechápe, z jaké fotografie byl pořízen výřez registrační značky, neboť hlavní snímek z měření je velmi nekvalitní. Není ani zřejmé, zda registrační značka náleží právě měřenému vozidlu.
[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na vyjádření k žalobě a na své rozhodnutí, kde vysvětlil princip fungování laserových měřičů rychlosti. Stěžovatel neprokázal, že registrační značka na snímku nenáleží vozidlu, na němž se nachází záměrný kříž.
[7] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[8] Stěžovatel namítá – zjednodušeně řečeno – nízkou kvalitu snímků z měření, z nichž nelze dovodit, které z měřených vozidel je jeho (a zda vůbec některé). Podle stěžovatele není ani zřejmé, z jakého snímku pochází detail registrační značky jeho vozidla.
[9] Krajský soud srozumitelně vysvětlil, že k záměně vozidel při měření nemohlo dojít. Stručně popsal také způsob fungování laserového rychloměru, případně odkázal na vysvětlení žalovaného obsažené v napadeném rozhodnutí nebo ve vyjádření k žalobě.
[10] K prokázání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší dovolené rychlosti zpravidla postačuje vycházet z oznámení o přestupku, záznamu o přestupku (obsahujícího fotografii měřeného vozu a údaje o provedeném měření) a ověřovacího listu měřicího zařízení (rozsudky NSS ze dne 14. 5. 2015, čj. 7 As 83/2015 ‑ 56, ze dne 19. 8. 2016, čj. 6 As 144/2016 ‑ 36, nebo ze dne 20. 5. 2021, čj. 9 As 306/2020 ‑ 33). Platí, že primárně tíží důkazní břemeno správní orgán; je‑li však tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu a je na něm, aby svá tvrzení prokázal (rozsudek NSS ze dne 2. 5. 2013, čj. 3 As 9/2013 ‑ 35). NSS souhlasí s krajským soudem v tom, že stěžovatel předestírá spekulativní tvrzení, která nejsou způsobilá věrohodně zpochybnit skutkový stav zjištěný v přestupkovém řízení.
[11] Pozicí měřeného vozidla v záběru ze záznamu o přestupku se NSS zabýval např. v rozsudcích ze dne 20. 2. 2020, čj. 6 As 182/2019 ‑ 38, nebo ze dne 28. 2. 2020, čj. 2 As 97/2019 ‑ 37. Soud se již dříve vyjádřil také k otázce pozice záměrného kříže při měření rychlosti (rozsudky ze dne 16. 1. 2013, čj. 3 As 82/2012 ‑ 27, nebo ze dne 26. 8. 2021, čj. 3 As 279/2019 ‑ 33). Také v tomto ohledu se NSS ztotožnil s napadeným rozsudkem.
[12] Podle judikatury rovněž platí, že má‑li hlídkující policista měřené vozidlo od zaměření do zastavení stále na dohled, a tudíž nemůže dojít k záměně s jiným vozidlem, je i fotografie v horší kvalitě dostatečně průkazná (rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2019, čj. 17 A 92/2018 ‑ 75, a rozsudek NSS ze dne 4. 3. 2020, čj. 9 As 332/2019 ‑ 34, nebo ze dne 29. 3. 2017, čj. 6 As 304/2016 ‑ 28). Ve shodě s napadeným rozsudkem tedy NSS nemá pochyb o tom, že skutečně bylo změřeno stěžovatelovo vozidlo a že stěžovatelova tvrzení nemohou zpochybnit závěry žalovaného ani krajského soudu.
[13] NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[14] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a § 120 s. ř. s. (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 ‑ 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, která by jinak toto právo měl, žádné náklady nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2022
Zdeněk Kühn předseda senátu