č. j. 10A 127/2021 - 5

 

 

USNESENÍ

 

 

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci

žalobkyně:   L. J.

proti

žalované:  Policie České republiky, Policejní prezidium České republiky
sídlem Strojnická 27, 170 00 Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované

takto:

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

  1. Podáním doručeným soudu dne 2. 12. 2021, nazvaným „žaloba na nečinnost“, se žalobkyně domáhá ochrany proti nečinnosti policejního orgánu. Žalobkyně vylíčila obšírně svůj životní příběh zaměřený na příkoří, která se dle jejího tvrzení děla a dějí jí i její rodině, způsobená trestní činností žalobkyní vyjmenovaných osob. Žalobkyně vyjádřila svou nespokojenost s postupem příslušníků Policie ČR v Pacově, Praze a Pelhřimově, neboť nestíhali trestnou činnost, kterou jim oznámila, na příklad vyplavení její nemovitosti či podpálení slámy na poli.
  2. Soud se musel v první řadě zabývat tím, zda je k projednání návrhu věcně příslušný. Podle § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.
  3. Pravomoc soudů ve správním soudnictví je podrobněji upravena v § 4 s. ř. s., jenž vymezuje jednotlivé postupy správních orgánů v oblasti veřejné správy, proti nimž se lze domáhat ochrany u soudu rozhodujícího věci správního soudnictví. Správním orgánem se přitom rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
  4. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný a nelze proto v řízení pokračovat.
  5. Z obsahu žaloby je zřejmé, že žalobkyně se domáhá toho, aby Policie ČR konala ohledně jejích trestních oznámení. I když je Policie ČR orgánem státu, pak ne vždy vystupuje jako správní orgán. Policejní orgán má postavení správního orgánu pouze v případech, kdy autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech fyzických či právnických osob v oblasti veřejné správy. Tak je tomu na příklad v situacích, kdy policista uděluje peněžité pokuty za překročení nejvyšší dovolené rychlosti na pozemní komunikaci.
  6. Z přezkumu ve správním soudnictví jsou naopak vyňaty případy, kdy se policejní orgán nachází v postavení orgánu činného v trestním řízení, jež je upraveno zákonem č. 141/1961 Sb., trestní řád. Nejvyšší správní soud již v usnesení č. j. Na 579/2003-10 z 21. 8. 2003 konstatoval, že pro soudy rozhodující ve správním soudnictví „ze soudního řádu správního ani z žádného jiného zákona nevyplývá, že by (…) byla založena jakákoli kompetence rozhodovat ve věci samé v soudně trestních věcech (…). Stejně tak ale není v pravomoci (….) přezkoumávat postup orgánů činných v trestním řízení (…) Soud na sebe nemůže vztáhnout pravomoci kontrolní nebo dozorčí, protože mu je zákon nesvěřil. Prošetření případu a zjednání nápravy jinou formou, než kterou by připouštěl zákon, tedy správnímu soudu nepřísluší.“
  7. Žalobkyně se žalobou fakticky domáhá určitého postupu policejního orgánu jako orgánu činného v trestním řízení. Podle § 1 odst. 1 věty první trestního řádu je účelem tohoto předpisu upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Podle § 12 odst. 1 t. ř. orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Podle § 12 odst. 2 písm. a) t. ř. se policejním orgánem rozumí útvary Policie České republiky. Podle § 157a t. ř. má poškozený právo kdykoliv v průběhu přípravného řízení žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. Tato žádost není vázána lhůtou. Žádost je nutno státnímu zástupci ihned předložit a státní zástupce ji musí neprodleně vyřídit. O výsledku přezkoumání musí být žadatel vyrozuměn. Žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu státního zástupce vyřizuje státní zástupce bezprostředně vyššího státního zastupitelství.
  8. Pokud žalobkyně považuje postup policejního orgánu při vyřizování jejích trestních oznámení za nezákonný, nemůže se domáhat ochrany proti tomuto postupu ve správním soudnictví, nýbrž musí využít instrumentů, které jí k tomu poskytuje trestní řád. Jelikož z podání není zřejmé, o jaká trestní řízení jde, a tedy ani v jaké jsou fázi, tak soud může jen obecně žalobkyni v souladu s § 157a trestního řádu odkázat na místně a věcně příslušného státního zástupce, který má odstraňovat průtahy v řízení a napravovat závady v postupu policejního orgánu.
  9. Je tedy zřejmé, že v projednávaném případě není dána pravomoc správních soudů. Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který je neodstranitelný a nelze pro něj v řízení pokračovat. Soud proto žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
  10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

Poučení:

Proti usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 16. prosince 2021

 

 

 

JUDr. Ing. Viera Horčicová

předsedkyně senátu