ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Barbory Berkové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Michala Jantoše ve věci

žalobce:  Ing. G. Ch., narozený dne X

    bytem X

    zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Hanákem

    sídlem Horní lán 9, 779 00  Olomouc

proti

žalovanému:  M. ú. Š., IČO X

   sídlem H. n. 78/16, X  Š.

   zastoupený advokátem JUDr. Petrem Ritterem

   sídlem Riegrova 12, 772 00  Olomouc

za účasti:  obec L., IČO x

   sídlem L. 58, X Š.

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 6. 2020, č. j. MEST 68238/2020

takto:

1. Kolaudační souhlas vydaný Městským úřadem Šternberk dne 10. 6. 2020 pod č. j. MEST 68238/2020, sp. zn. ODSH 128/pach se zrušuje v části, v níž žalovaný vyslovil souhlas s užíváním stavby „X S.-Š.“ na pozemcích parc. č. X a X v katastrálním území L. u Š. a věc se v tomto rozsahu vrací žalovanému k dalšímu řízení.

2. Ve zbytku se žaloba zamítá.

3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

4. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

A) Vymezení věci

1. Dne 6. 6. 2015 vydal žalovaný v působnosti speciálního stavebního úřadu na žádost stavebníka Olomoucký kraj stavební povolení č. j. MEST 21412/2016 na stavbu „X S. – Š.“, obsahující objekty X, jakožto dílčí úseky předmětné silnice II. třídy a s ní související zpevněné plochy a chodníky, nacházející se na vyjmenovaných pozemcích v katastrálních územích Ž., L., H., L. u Š. a Š. Povoleny byly stavební úpravy silnice X na trase S. – Š. o délce cca 8,8 km.
2. V k. ú. L. u Š. byla stavba povolena (pouze) na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X a X.
3. Objekt SO 106 - Silnice X intravilán L., byl v povolení vymezen jako úsek dlouhý 975,48 m, v němž bylo povoleno provést v km 6,41672 až 7,24800 opravu krytových vrstev, a dále v km 7,24800 až 7,39220 úplnou rekonstrukci komunikace a šířkové úpravy pro zachování parametrů kategorie silnice II. třídy, přičemž v tomto úseku bylo povoleno v části odbourat stávající konstrukci vozovky, odkopat svah zemního tělesa, a poté provést novou konstrukci vozovky, v části pouze opravit kryt vozovky. Dále je v povolení uvedeno, že šířka vozovky v obci L. je dána stávajícími obrubníky, nebo novou šířkou 6,5 metrů v nové kategorii vozovky MS 7,5/50, zatímco v místech bez obrub měla být komunikace v kategorii S 7,5/50. Stávající silniční obrubníky měly být obnoveny a doplněny dvojřádkem ze žulové kostky.
4. Jako podmínka č. 17 bylo ve stavebním povolení uvedeno, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu dle § 122 odst. 1 stavebního zákona.
5. Žalobce je vlastníkem rodinného domu č. p. X na pozemku parc. č. st. X v k. ú. L. u Š. a s ním na severní straně sousedících pozemků parc. č. X o výměře 55 m2 (způsob využití: trvalý travní porost) a parc. č. X o výměře 3 m2 (způsob využití: ostatní plocha/silnice). Původně se jednalo o jediný pozemek parc. č. X o výměře 58 m2 (způsob využití: trvalý travní porost). V odůvodnění výše uvedeného stavebního povolení byl pozemek parc. č. X v k. ú. L. u Š. zmíněn na str. 15 ve výčtu sousedních pozemků, u nichž může být vlastnické právo vlastníka prováděním povolované stavby přímo dotčeno.
6. Dne 10. 6. 2020 vydal žalovaný stavebníkovi podle § 122 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, žalobou napadený kolaudační souhlas č. j. MEST 68238/2020, v jehož výroku jsou s odkazem na geometrický plán č. X zmíněny mezi pozemky, na nichž se má kolaudovaná stavba nacházet, i žalobcovy pozemky parc. č. X a X v k. ú. L. u Š.

B) Žaloba a vyjádření žalovaného

7. Žalobce požadoval zrušení uvedeného kolaudačního souhlasu. Uvedl, že v průběhu provádění stavby zjistil, že je tato prováděna v rozporu s povolením i na jeho pozemku parc. č. X v k. ú. L. u Š., proto dne 1. 11. 2019 podal podnět k prošetření provádění stavby, což však žalovaný neučinil. Již v tomto podnětu žalobce také namítal nesplnění podmínek pro případný postup dle § 122 stavebního zákona. Dne 24. 2. 2020 podal Olomoucký kraj žádost o vydání kolaudačního souhlasu, v níž však žalobcův pozemek parc. č. X v k. ú. L. u Š. neuvedl. Znovu pak vznesl námitku nesplnění podmínek pro vydání kolaudačního souhlasu v podání ze dne 20. 5. 2020 před uskutečněním svolané kontrolní prohlídky. V tomto podání zdůraznil, že vadným postupem stavebníka nepochybně došlo ke změně stavby, která nespočívá jen v nepodstatných odchylkách ve smyslu § 118 odst. 7 stavebního zákona, jelikož zjevně došlo k půdorysné změně stavby, která se dotýká práv žalobce jakožto účastníka stavebního řízení tím, že stavba byla v rozporu s povolením provedena i na jeho pozemku.
8. Žalobní body, tj. důvody nezákonnosti předmětného kolaudačního souhlasu, které žalobce v žalobě popsal, soud stručně shrnuje takto:

-        žalovaný překročil stavebníkem v žádosti vymezený předmět řízení, jímž byl vázán, jelikož v žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stavebník pozemek parc. č. X, ani pozemky s novými parc. č. X a X neuvedl;

-        stavba byla v rozporu se stavebním povolením provedena i na části žalobcova pozemku parc. č. X, tudíž nebyla splněna podmínka pro vydání kolaudačního souhlasu uvedená v § 122 odst. 3 stavebního zákona, pročež měl žalovaný rozhodnout o provedení kolaudačního řízení. Neučinil-li tak, odňal žalobci nezákonně právo být účastníkem kolaudačního řízení, jež mu svědčilo jakožto vlastníku pozemku, na kterém je stavba provedena a jehož vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno ve smyslu § 122a odst. 1 písm. c) stavebního zákona.

9. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Posuzovaná stavba dle žalovaného odpovídá definici stavební úpravy dle § 2 odst. 5 písm. c) stavebního zákona, přičemž podle § 79 odst. 6 stavebního zákona stavební úprava nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní rozhodnutí. Dále uvedl, že nejedná-li se o rozšíření silnice, není nutný souhlas vlastníka pozemku, a s ohledem na možnost následného vyvlastnění podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, není nutné dokladovat souhlas vlastníka podle § 184a odst. 3 stavebního zákona. Dle žalovaného není důvod převádět žádost o kolaudační souhlas na kolaudační řízení, je-li žádost úplná a zaměřením skutečného provedení doloženo, že reálné provedení stavby odpovídá ověřené dokumentaci. Dále zdůraznil, že provedením stavební úpravy bez rozšíření u stávající komunikace již nedochází k novému zásahu do práv vlastníka pozemku pod silnicí. Stavební povolení je veřejnoprávní titul k provedení stavby, soukromoprávní titul k vstupu na pozemek pro realizaci stavby řeší stavebník, nikoli stavební úřad, následně případně soud. Stavebnímu úřadu nepřísluší řešit ani majetkoprávní uspořádání mezi vlastníkem silnice II. třídy a vlastníkem pozemku. Žalobce také dle žalovaného nevyužil mimořádných opravných prostředků (§ 122 odst. 4 stavebního zákona).

C) Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)] a v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl o věci samé bez nařízení jednání.
11. Krajský soud předně uvádí, že v usnesení ze dne 17. 9. 2019, č. j. 1 As 436/2017-43, č. 3931/2019 Sb. NSS, ve věci Souhlasy II, revidoval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu svou předchozí judikaturu (zejména své usnesení ze dne 18. 9. 2012, č. j. 2 As 86/2010-76, č. 2725/2013 Sb. NSS, ve věci Kopřivnická vzorkovna) a dospěl k závěru, že souhlasy vydané stavebním úřadem zejména podle § 96, § 106, § 122, § 127 a § 128 stavebního zákona jsou soudně přezkoumatelné v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 s. ř. s., byť se nejedná o rozhodnutí ve smyslu § 67 správního řádu.
12. V posuzované věci se jednalo o stavební úpravy stavby veřejné infrastruktury, konkrétně stavby dopravní infrastruktury (pozemní komunikace) ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) bodu 1 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2020. Provedení předmětných stavebních úprav bylo povoleno výše specifikovaným stavebním povolením ze dne 6. 4. 2016, přičemž dokončenou stavbu bylo možné dle § 119 odst. 1 písm. a) stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2020 užívat jen na základě kolaudačního souhlasu, popř. kolaudačního rozhodnutí.
13. Podle § 121 odst. 1 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2020 stavebník předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa, dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku, stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce.
14. Podle § 122 odst. 1 stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2020 souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad. Podle odst. 2 téhož ustanovení stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží. (…) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v § 118 odst. 7. Podle odst. 3 téhož ustanovení je-li žádost o kolaudační souhlas úplná a dokončená stavba, popřípadě část stavby schopná samostatného užívání, je v souladu s povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, stavební úřad vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Podle odst. 5 téhož ustanovení dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno kolaudační řízení. Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí (…).
15. Z výše uvedeného vymezení věci (odst. 1 až 6 rozsudku), v nichž soud uvedl skutečnosti zjištěné z obsahu správního spisu, jednoznačně vyplývá, že na pozemku (pozemcích) žalobce nebyla žalovaným žádná stavba (oprava stavby) povolena, neboť pozemek parc. č. X ve výčtu pozemků v k. ú. L. u Š., na nichž měla být stavba provedena, schází a naopak je tento pozemek uveden pouze ve výčtu sousedních pozemků, u nichž může být vlastnické právo vlastníka prováděním povolované stavby přímo dotčeno. Rovněž z obsahu žalovaným doložené ověřené projektové dokumentace pro stavební řízení (výkres X svazku X), vyplývá, že se oprava předmětné silnice neměla pozemku parc. č. X přímo týkat.
16. Jinými slovy, na pozemku žalobce, bez ohledu na to, zda a v jakém rozsahu byl již v minulosti zatížen stavbou silnice X, žádné z povolením vymezených činností neměly být prováděny. Pozemek žalobce parc. č. X se nachází podél silnice X v úseku staničení km cca 6,450 00. V tomto úseku (v km 6,416 72 až 7,248 00) bylo stavebním povolením povoleno provést opravu krytových vrstev, a dále obnovu stávajících silničních obrubníků a jejich doplnění dvojřádkem ze žulové kostky. Na pozemek žalobce parc. č. X se však povolení těchto stavebních činností nevztahovalo.
17. Z obsahu kolaudačního souhlasu však vyplývá, že ve skutečnosti stavebním povolením vymezené stavební práce byly provedeny i na pozemku parc. č. X, resp. jeho nově vymezené části o rozloze 3 m2, která byla na základě geometrického plánu č. X oddělena jako nový samostatný pozemek parc. č. X a z toho důvodu pak byly nově vzniklé pozemky parc. č. X a X zahrnuty do výčtu pozemků ve výroku kolaudačního souhlasu.
18. Z uvedeného nelze než uzavřít, že stavba byla v uvedeném rozsahu provedena v rozporu se stavebním povolením, v důsledku čehož nebylo možné schválit užívání této stavby formou vydání kolaudačního souhlasu.
19. S ohledem na citovaný § 121 odst. 1 stavebního zákona se však krajský soud musel také zabývat tím, zda provedení stavby na pozemku žalobce, na němž nebylo provádění této stavby povoleno, nemůže naplňovat pojem nepodstatné odchylky oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci ve smyslu § 118 odst. 7 stavebního zákona, která vydání kolaudačního souhlasu nebrání, je-li stavebníkem zahrnuta v dokumentaci skutečného provedení stavby a stavebním úřadem projednána při závěrečné kontrolní prohlídce. Krajský soud však souhlasí s žalobcem, že tomuto ustanovení popsanou změnu stavby podřadit nelze, neboť dle § 118 odst. 7 stavebního zákona lze v režimu „nepodstatné odchylky“ řešit pouze takové změny, které se nedotýkají práv ostatních účastníků stavebního řízení. Skutečnost, že na žalobcově pozemku byla provedena stavba, byť spočívající v opravě stavby stávající, která nebyla povolena, je však změnou, která se žalobcových práv dotkla, a tudíž nešlo o změnu, která by byla při nesouhlasu žalobce zhojitelná projednáním při závěrečné kontrolní prohlídce. Uvedená změna tak dle názoru soudu vydání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby na pozemku žalobce bránila.
20. Žalovaný v odůvodnění napadeného kolaudačního souhlasu uvedl, že s ohledem na námitky žalobce vyžádal od stavebníka doložení vyjádření zpracovatele projektové dokumentace stavby. Sdělení projektanta následně žalovaný v souhlasu reprodukoval a vyhodnotil. Uvedl, že podle projektanta měly být původně stavební úpravy provedeny i na pozemku žalobce parc. č. X, ale z důvodu nesouhlasu jeho vlastníka byla projektová dokumentace upravena tak, aby bylo možné provést vhodné prodloužení silničního obrubníku v km 6,447 00 až 6,464 50 v návaznosti na stávající obrubník v km 6,464 50 pro zvýšení bezpečnosti provozu na silnici podél stavebního objektu L. č. p. X. Jelikož však bylo při přesném vytýčení hranic pozemků zjištěno, že k dotčení pozemku parc. č. X stejně dochází, nedošlo k realizaci stavebních úprav v původně navrženém rozsahu a byla zde provedena pouze údržba, resp. obnova povrchu vozovky silnice včetně krajnice. V řešeném místě tak byla dle projektanta provedena jen úprava povrchu, přičemž byly obnoveny výškové a sklonové poměry vozovky, jejichž hodnoty byly deformovány opotřebením a provozem na řešené silnici, k realizaci zamýšleného prodloužení obrubníku v km 6,447 00 až 6,464 50 však nedošlo.
21. Toto zjištění žalovaný vyhodnotil v odůvodnění napadeného souhlasu takto: „V projektové dokumentaci ověřené ke stavebnímu povolení je v úseku staničení km 6,450 00 až 6,500 00 podél objektu L. č. p. X navržena zpevněná komunikace v šířce 6,5 m lemovaná dvouřádkem kostky a silniční obrubou v převýšení + 10 mm nad povrchem vozovky. Z doloženého zaměření skutečného provedení stavby je zřejmé, že komunikace je v tomto úseku provedena v šířce 6,5 m a toto zaměření přesně kopíruje trasu komunikace v ověřené PD (zjištěno měřením z výkresů a porovnáním okenní afinitou). Jestli na základě doloženého zaměření skutečného provedení se dokladuje, že je stavbou dotčen i pozemek sousední, který nebyl předmětem dotčení stavbou a jestliže je stavba – stavební úprava silnice provedena podle ověřené dokumentace bez rozšíření - jedná se o neoprávněnou stavbu. Z nahlížení do KN a z fotografií pořízených ze serveru Mapy.cz z r. 2018, tedy před zahájením stavby, je dále zřejmé, že pozemek byl evidentně zatížen zpevněnou částí vozovky již stávající silnicí. Provedením stavební úpravy bez rozšíření u stávající komunikace již nedochází k novému zásahu do práv vlastníka pozemku pod silnicí. Majetkoprávní vypořádání neřeší stavební úřad, jedná se o řešení soukromých majetkových práv. Neoprávněná stavba je stavba zřízená na cizím pozemku, aniž by měl stavebník z hlediska občanského práva oprávnění stavbu na cizím pozemku postavit. U neoprávněné stavby je oprávněn uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby, pokud se nedohodnou, pouze soud.“  Závěrem pak dodal, že „změna týkající se neosazení obrubníku v km 6,447 00 až 6,464 50 je v souladu s § 118 odst. 7 stavebního zákona.“
22. Uvedené vypořádání nepovažuje soud za srozumitelné a tvrzení v něm uvedená za přezkoumatelná. Žalovaný se dle názoru soudu snažil říct, že na žalobcově pozemku se nacházela silnice již před prováděním opravy, opravou nedošlo ke změně půdorysu, v rozporu s původním plánem byly v důsledku žalobcových námitek některé plánované úpravy (osazení obrubníku) vynechány, což lze označit za odchylku podřaditelnou pod § 118 odst. 7 stavebního zákona a zbytek stavebních prací, jež byly na této části silnice provedeny, lze podřadit pod definici stavební úpravy, k nimž žádný povolovací akt nebylo třeba vydat (pozn. soudu zřejmě v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb. kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích). V takovém případě však dle krajského soudu nebyl dán žádný důvod k tomu, aby žalovaný uděloval s užíváním takových stavebních úprav souhlas.

D) Závěr a náklady řízení

23. Z uvedených důvodů krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 s. ř. s. V souladu s ustálenou judikaturou (viz rozsudek NSS ze dne 30. 7. 2008, č. j. 2 As 45/2008-60 a usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 14. 7. 2015, č. j. 8 As 141/2012-57) však dospěl k závěru, že zjištěná nezákonnost se netýká celého žalobou napadeného rozhodnutí. Byť z napadeného souhlasu vyplývá, že žalovaný souhlasil s užíváním stavby jako celku, jednalo se o stavbu zahrnující dílčí stavební objekty, u nichž je s ohledem na povahu dané stavby zřejmé, že se jednalo o jednotlivé úseky opravované silnice, způsobilé samostatného užívání. Podle § 119 odst. 1 a § 122 odst. 3 stavebního zákona se také kolaudační souhlas může týkat i části stavby schopné samostatného užívání. Krajský soud proto dospěl k závěru, že zjištěná nezákonnost se týká toliko kolaudace objektu X, a to jen ve vztahu k pozemku žalobce. Zbytek celé stavby i objektu X je bezpochyby schopen samostatného užívání i bez pásu o rozměru 3 m2, představovaného pozemkem parc. č. X a tato část výroku napadeného souhlasu je rovněž oddělitelná, a to právě vynětím údaje o pozemku parc. č. X v k. ú. L. u Š. Krajský soud proto zrušil pro nezákonnost napadený kolaudační souhlas jen ve vztahu ke kolaudaci stavby povolené stavebním povolením ze dne 6. 4. 2016 na pozemku parc. č. X v k. ú. L. u Š. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalovanému, který měl ve věci převažující procesní úspěch, neboť žalobou napadený kolaudační souhlas v převážné části obstál a žaloba byla zamítnuta, náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost v řízení nevznikly.
25. O náhradě nákladů řízení osob zúčastněných na řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 5 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 9. listopadu 2021

Mgr. Barbora Berková v. r.

předsedkyně senátu