USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň JUDr. Ivanky Havlíkové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové ve věci

v řízení na ochranu před nezákonným zásahem žalované

takto:

1. Žaloba se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobci se vrací soudní poplatek zaplacený z podané žaloby ve výši 2000 Kč z účtu Městského soudu v Praze, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Jana Švarce, advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal dne 7. 4. 2020 k Městskému soudu v Praze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, ve které navrhl, aby soud vydal rozsudek, kterým by:

1. určil, že zásah žalované spočívající v předání osvědčení předsedou Hlavní volební komise Akademického senátu Univerzity Karlovy kandidátům na členy Akademického senátu Univerzity Karlovy za Filosofickou fakultu zvolených v elektronické volbě na zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy dne 7. 2. 2020, umožnění zasedat těmto kandidátům na tomto zasedání a neposouzení elektronické volby těchto kandidátů Hlavní volební komisí jako neplatné, je nezákonný;
2. zakázal žalované, aby umožňovala zasedat těmto kandidátům zvoleným v elektronické volbě na zasedáních Akademického senátu Univerzity Karlovy a
3. přikázal žalované, aby Hlavní volební komise posoudila elektronickou volbu těchto kandidátů jako neplatnou.

2. Jelikož žaloba kromě návrhu rozsudečných výroků neobsahovala žádné odůvodnění, soud usnesením ze dne 24. 9. 2020 č. j. 9A 43/2020-14 vyzval žalobce k doplnění žaloby o obligatorní náležitosti a současně jej poučil o náležitostech správní žaloby na ochranu před nezákonným zásahem a o tom, jak o takové žalobě může soud rozhodovat. Následně soud žalobce opětovně vyzval, aby doplnil žalobu o rozhodující skutečnosti a označil důkazy.
3. V mezidobí se žalovaná vyjádřila k podané žalobě. Uvedla, že celý postup volby do Akademického senátu Univerzity Karlovy je stanoven ve vnitřním předpisu Univerzity Karlovy – Volebním řádu Akademického senátu ze dne 14. 12. 2016, v souladu s nímž v tomto případě také volby proběhly. Podanou žalobu považovala za nekonkrétní, nepřezkoumatelnou, nedoloženou jakýmikoliv důkazy, z níž nevyplývá, na jakých právech měl být žalobce zkrácen či k jaké újmě přišel.
4. Žalobce žalobu doplnil podáním ze dne 16. 10. 2020, ve kterém uvedl, že je studentem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy. Dále namítal neplatnost elektronických voleb z důvodu technikálií, které nezaručují, že volby elektronickou formou proběhnou a v dané věci proběhly řádně. Namítl, že proti volbám podal dne 25. 11. 2019 stížnost, která dosud nebyla vyřízena. Uvedl, že tím vyčerpal možnost domáhat se ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky. V doplnění žaloby navrhl k důkazu přílohy - dokumentaci týkající se přípravy voleb, internetovou aplikaci elektronických voleb a protokol průběhu a výsledcích voleb do Akademického senátu Univerzity Karlovy pro funkční období 2020-2023. ˇ
5. Žalovaná ve svém vyjádření k doplnění žaloby uvedla, že žalobce nikterak neprokazuje, jakým způsobem byl zkrácen na svých právech, jak došlo k ovlivnění voleb do Akademického senátu. Má za to, že nebyly splněny podmínky zásahové žaloby spočívající v přímém zásahu do práv žalobce a v tom, že by zásah byl nezákonný. Současně pojednala o tom, že žalobce nemůže podanou žalobu opírat o ust. § 90 s.ř.s., který je explicitně vázán na volby do parlamentu ČR, zastupitelstev krajů a obcí a na volby prezidenta republiky. Na volby do Akademického senátu Univerzity Karlovy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách nelze ust. § 90 s.ř.s. použít ani cestou analogie. Žalovaná dále uvedla, že žalobce využil možnosti podat stížnost podle Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy, která byla odmítnuta jako nekonkrétní a opožděná. V této souvislosti žalovaná považovala podanou žalobu za nepřípustnou dle § 85 s.ř.s. Dále vyvracela možnost svévolné manipulace s výsledky elektronického hlasování a vysvětlovala přínos tohoto systému voleb, přičemž uvedla, že jak lokální tak elektronické hlasování jsou co do úrovně bezpečnostního rizika naprosto srovnatelné. Dle žalované k žádnému porušení právních předpisů ani vnitřního předpisu žalované nedošlo, a proto žalovaná navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl.
6. Městský soud v Praze neshledal podmínky pro věcné projednání žaloby. Přitom vyšel z následující právní úpravy.
7. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
8. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
9. Podle § 85 s.ř.s. žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
10. Pro poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. by bylo nezbytné splnit pětici kumulativních podmínek: žalobce by musel být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem správního orgánu v širším smyslu, který není rozhodnutím (4. podmínka), a ten by musel být zaměřen přímo proti němu, nebo by v jeho důsledku muselo být proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Z tvrzení žalobce soud neshledal, že by žalobci svědčila podmínka, že by byl přímo zkrácen na svých právech předáním osvědčení kandidátům zvoleným do Akademického senátu Univerzity Karlovy a neposouzením neplatnosti voleb, tj. v jednáních, v nichž spatřuje nezákonný zásah. Žalobce ke dni podání žaloby neuvedl žádné skutečnosti, týkající se vydání a předání osvědčení kandidátům za členy Akademického senátu Univerzity Karlovy za Filosofickou fakultu zvolených v elektronické volbě na zasedání Akademického senátu Univerzity Karlovy a týkající se neplatnosti voleb. Soud přisvědčuje žalované v tom, že aktem předání osvědčení na základě výsledků voleb nebyl žalobce zasažen přímo a ani v důsledku tohoto aktu nebylo proti němu přímo zasaženo. Žaloba ke dni jejího podání v rozporu s § 84 odst. 3 s. ř. s. kromě návrhu rozsudečného výroku navíc neobsahovala žádné rozhodující skutečnosti a důkazy k neplatnosti voleb. V dané věci nelze analogicky aplikovat soudní ochranu dle § 90 s.ř.s. ve věcech volebních, jehož se žalobce dovolává, neboť jednak podal zásahovou žalobu podle § 82 s.ř.s. a jednak dle § 90 s.ř.s. jde o zvláštní typ ochrany ve věcech volebních dle zvláštních zákonů, který nelze aplikovat na volby do Akademického senátu jako samosprávného orgánu Univerzity Karlovy.
11. V souzené věci tedy žalobce neprokázal splnění všech kumulativních podmínek ust. § 82 s.ř.s. pro projednání žaloby ani podmínky návrhu dle § 90 s.ř.s.
12. Ani po doplnění žaloby, z něhož vyplývá, že žalobce považuje za zásah výsledky elektronických voleb kandidátů do Akademického senátu Univerzity Karlovy nelze žalobu projednat z dalšího důvodu, jímž je opožděnost žaloby.
13. Žalobce podal žalobu dne 7. 4. 2020, přičemž k volbám do Akademického senátu Univerzity Karlovy došlo již ve dnech 12. - 14. 11. 2019 a Protokol o průběhu a výsledcích voleb do Akademického senátu Univerzity Karlovy pro funkční období 2020-2023 je datován dnem 15. 11. 2019. Žalobce tedy v koncentrované lhůtě 2 měsíců pro podání žaloby od doby voleb neuvedl žádné důvody ani důkazy, které by svědčily o zásahu žalované učiněnému vůči jeho osobě při volbách či v důsledku voleb. Náležitosti žaloby doplnil až na výzvu soudu, toto doplnění však již nebylo způsobilé po dni podání žaloby, k němuž došlo dne 7. 4. 2020 mít vliv na zachování lhůty k podání žaloby ve všech jejích náležitostech, a to ve vztahu ke všem jednáním žalované, v nichž žalobce spatřuje nezákonných zásah, tj. k tvrzenému zásahu datovanému jak ke dni 7. 2. 2020 (předání osvědčení kandidátům), tak ke dnům voleb 12. - 14. 11. 2019 i ke dni 15. 11. 2019 (protokol o výsledku voleb). S ohledem na datum podání žaloby městský soud již pro výzvu k upřesnění žaloby ani ve vztahu k nejpozději tvrzenému zásahu ke dni 7. 2. 2020 (předání osvědčení kandidátům) již neměl takový časový prostor, aby žalobce mohl k této výzvě reagovat a ještě v zákonné dvouměsíční lhůtě upřesnit skutečnosti a označit důkazy k tvrzenému zásahu datovanému pod bodem I. petitu žaloby, a již vůbec ne k zásahu dovozovanému z průběhu voleb. Nicméně soud k výzvě přistoupil z důvodu neúplnosti žaloby obsahující toliko návrh na rozsudečný výrok, aby mohl vůbec posoudit věcné a časové okolnosti dané věci a bylo nezbytné vůbec zjistit, z jakého titulu (aktivní legitimace k žalobě) žalobce žalobu podává a jaký akt vlastně považuje za nezákonný zásah, když v podané žalobě neuvedl nic o své osobě a navrhoval nápravu zneplatněním voleb (bod II. a III. petitu žaloby). Až z doplnění žaloby soud zjistil, že žalobce je studentem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a že zásah dle jeho názoru spočívá v průběhu voleb.
14. Městský soud k tomu jen doplňuje a obecně uvádí, že aby soud mohl o žalobě rozhodnout a posoudit splnění vyjmenovaných zákonných podmínek, musel by žalobce již v žalobě podané v zákonné lhůtě vylíčit skutečnosti, z nichž by bylo patrné, v čem konkrétně – v jakém jednání či postupu žalovaného – žalobce nezákonný zásah spatřil a jakými důkazy své tvrzení dokládá. Tento princip je blíže rozveden mj. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2014, č. j. 6 As 1/2014-30, ve kterém je uvedeno: „pro řízení podle dílu 3 hlavy druhé s. ř. s. o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu není stanovena žádná zvláštní povinnost soudu ve vztahu k právu žalobce navrhovat důkazy k prokázání 1) existence tvrzeného zásahu, 2) jeho přičitatelnosti správnímu orgánu a 3) jeho zaměření vůči žalobci (srov. § 82 s. ř. s.). Tyto skutečnosti představují z pohledu konstrukce skutkové podstaty nezákonného zásahu jeho nutné pojmové znaky. Tvrzení a prokázání naplnění těchto pojmových znaků je ve smyslu základních zásad soudního řízení správního záležitostí žalobce.“ I když žalobce žalobu následně doplnil podáním ze dne 16. 10. 2020, nebylo možné jeho žalobu projednat z důvodu její opožděnosti.
15. Z uvedených důvodů soud shledal, že žaloba také byla podána opožděně po uplynutí zákonné lhůty k podání zásahové žaloby.
16. Konečně je třeba uvést, že považoval-li žalobce elektronické volby konané 12. – 14. 11. 2019 v jakémkoli smyslu za neplatné, měl dle Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy k dispozici opravný prostředek proti přípravě, průběhu a výsledkům voleb v podobě tzv. stížnosti do osmi dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb, tj. 15. 11. 2019, kterou také podal a která byla volební komisí odmítnuta jako opožděná. Protože žalobce se nedomáhal pouze určení, že zásah byl nezákonný (viz petit II a III žaloby), je žaloba také nepřípustná z toho důvodu, že žalobce se mohl domáhat ochrany nebo nápravy jinými právními prostředky, což také učinil a podle čl. 8 odst. 5 Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy podal stížnost. Na podání této stížnosti nelze pohlížet jako na podmínku podání zásahové žaloby, jako na zákonný předpoklad pro soudní ochranu na základě zásahové žaloby, jak se mylně domnívá žalobce. Požaduje- li žalobce nápravu (a v dané věci jí žalobce požaduje pod bodem II. a III. petitu žaloby), pak existuje zákonné upřednostnění ochrany a nápravy jiným právním prostředkem, kterým je v dané věci stížnost podaná dle Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Karlovy. Skutečnost, že žalobce s touto stížností neobstál, ať již z jakýchkoliv důvodů, nečiní podle § 85 s.ř.s. z podané žaloby žalobu přípustnou. Soudní judikatura už dovodila, že za právní prostředek ve smyslu § 85 s.ř.s. nelze považovat výlučně jen jinou ochranu podle soudního řádu správního.
17. Podle § 46 odst. 1 písm. s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže

a)      soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat,

b)     návrh byl podán předčasně nebo opožděně,

c)      návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou,

d)      návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

18.  Na základě uvedených skutečností Městský soud v Praze podanou žalobu podle § 46 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. odmítl pro nesplnění podmínek aktivní legitimace žalobce, pro opožděnost žaloby a proto, že jeho návrh je nepřípustný.
19. O nákladech řízení soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
20. Výrok o vrácení soudního poplatku je dán ust. ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.

Praha 26. října 2021

JUDr. Naděžda Řeháková v. r.

předsedkyně senátu