59 A 78/2021 - 12

 

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce: X

  t. č. X

 

proti

 

žalované:  Vězeňská služba ČR, Věznice Stráž pod Ralskem

  sídlem Máchova 260, 471 27 Stráž pod Ralskem

 

o žalobě proti rozhodnutím o kázeňských trestech Vězeňské služby ČR, Věznice Stráž pod Ralskem vydaných v letech 2015 a 2016

 

 

takto:

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou krajskému soudu dne 8. 9. 2021 se žalobce domáhal přezkumu blíže nespecifikovaných rozhodnutí žalované Věznice Stráž pod Ralskem za období roku 2015 a 2016. Žalobce současně žádal, aby mu k doplnění žaloby a zastupování před soudem byla ustanovena advokátka Mgr. Michaela Kasper Beňová, která ho zastupuje i v jiných řízeních. Dále požadoval osvobození od soudních poplatků, neboť je nemajetný a ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov není zaměstnán. Současně požadoval, aby soud nařídil žalované vydání všech sběrných archů kázeňských řízení za roky 2015 a 2016.
  2. Vzhledem k tomu, že žaloba směřovala proti blíže neoznačeným rozhodnutím o kázeňských trestech vydaných žalovanou v letech 2015 a 2016, pojal soud podezření, že jde o žalobu opožděně podanou a soustředil se na zkoumání podmínek řízení.
  3. Soud si za účelem jejich posouzení od žalované vyžádal spisový materiál týkající se kázeňských řízení vedených v roce 2015. Žalovaná sdělila, že veškerý spisový materiál týkající se výkonu trestu odnětí svobody se má nacházet ve Věznici Vinařice, odkud byl žalobce propuštěn dne 5. 8. 2018. Současně žalovaná soudu sdělila, že ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem se žalobce nacházel pouze od 8. 3. 2016 do 30. 8. 2016. Od 2. 10. 2015 do 8. 3. 2016 byl žalobce umístěn ve Vazební věznici Brno. Věznice Vinařice k dotazu soudu na základě dostupné dokumentace sdělila, že v roce 2015 nebyl žalobci udělen žádný kázeňský trest.
  4. Skutečnosti týkající se kázeňských řízení, která byla žalovanou s žalobcem vedena v roce 2016, jsou zdejšímu soudu známy z úřední činnosti, a to konkrétně ze soudního řízení vedeného pod sp. zn. 59 A 52/2018. Usnesením ze dne 22. 8. 2018, č. j. 59 A 52/2018-58, které nabylo právní moci dne 17. 9. 2018, soud odmítl žalobcovu žalobu proti rozhodnutím žalované z roku 2016. Přitom z předložené dokumentace zjistil následující skutečnosti:
  5. Podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, byly žalobci uloženy kázeňské tresty umístění do uzavřeného oddělení:

1)      za kázeňský přestupek ze dne 18. 3. 2016, rozhodnutím speciálního pedagoga ze dne 19. 3. 2016, č. j. X, stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítnuta rozhodnutím vedoucí oddělení výkonu trestu ze dne 23. 3. 2016;

 

2)      za kázeňský přestupek ze dne 1. 4. 2016, rozhodnutím speciálního pedagoga ze dne 22. 4. 2016, č. j. X, stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítnuta rozhodnutím vedoucí oddělení výkonu trestu ze dne 29. 4. 2016;

 

3)      za kázeňský přestupek ze dne 8. 5. 2016, rozhodnutím vedoucí oddělení výkonu trestu speciálního 9. 5. 2016, č. j. X, stížnost proti tomuto rozhodnutí zamítnuta rozhodnutím ředitele věznice ze dne 12. 5. 2016;

 

4)      za kázeňský přestupek ze dne 13. 6. 2016, rozhodnutím speciálního pedagoga ze dne 13. 6. 2016, č. j. X, proti uvedenému rozhodnutí žalobce stížnost ve stanovené lhůtě nepodal.

  1. Všechna prvostupňová rozhodnutí o vině a uložení kázeňských trestů byla v den jejich vydání žalobci oznámena a doručena, což stvrdil svým podpisem. S rozhodnutími o stížnostech byl žalobce seznámen rovněž v den vydání těchto rozhodnutí, tuto skutečnost žalobce rovněž potvrdil připojeným podpisem, s výjimkou rozhodnutí o stížnosti ze dne 12. 5. 2016, na které se odmítl podepsat.
  2.   Řízení o kázeňském přestupku, kterého se žalobce měl dopustit dne 29. 7. 2016, bylo rozhodnutím ze dne 18. 8. 2016, č. j. X, zastaveno, což žalobce stvrdil svým postupem. Žalobce byl rovněž projednáván v souvislosti s podezřením ze spáchání dalších dvou kázeňských přestupků, kterých se měl dopustit dne 5. a 17. 4. 2016, kázeňská řízení však nebyla v těchto věcech nakonec zahájena.
  3.   Podáním žaloby bylo zahájeno řízení před správním soudem dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
  4.   Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení odmítne, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo před výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Mezi neodstranitelný nedostatek podmínek řízení patří neexistující předmět řízení.
  5. Domáhal-li se žalobce soudního přezkumu rozhodnutí žalované o kázeňském trestu z roku 2015, směřuje jeho žaloba proti neexistujícímu správnímu rozhodnutí. V roce 2015 žalobci, který se od 2. 10. 2015 nacházel ve vazební věznici Brno, nebyl žalovanou uložen žádný kázeňský trest. V této části nelze žalobu projednat pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
  6. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je opožděný.

 

  1. Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  2. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud návrh na zahájení řízení usnesením odmítne, jestliže je návrh podle tohoto zákona nepřípustný.
  3. Podle § 68 odst. 1 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zákon.
  4. Podle § 52 odst. 1 zákona o výkonu trestu, odsouzený má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci. Podle odst. 3 citovaného ustanovení o stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.
  5. Podle § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňských trestů podle § 46 odst. 3 písm. e) až h) a rozhodnutí o zabrání věci se lze domáhat u soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku. Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až d) a i), nepodléhají přezkoumání soudu.
  6. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona o výkonu trestu je přezkoumatelné soudem. Podmínkou řízení je v souladu s § 5 a § 68 odst. 1 písm. a) s. ř. s. vyčerpání opravných prostředků, neboť je zvláštní zákon připouští. Takovým opravným prostředkem proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu je v souladu s § 52 odst. 1 zákona o výkonu trestu stížnost. Žalobu ke správnímu soudu lze podat v zákonné lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy je žalobci oznámeno rozhodnutí. Podle § 76 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí platí, že oznámení rozhodnutí se činí buď vyhlášením rozhodnutí v přítomnosti toho, jehož se týká, anebo doručením písemného vyhotovení takového rozhodnutí.
  7. Žalobce nepodal proti rozhodnutí o kázeňském trestu uloženém rozhodnutím speciálního pedagoga žalované ze dne 13. 6. 2016, č. j. X, v zákonné lhůtě stížnost. Pokud žalobce proti uvedenému prvostupňovému rozhodnutí nepodal stížnost, nevyčerpal tudíž opravné prostředky, které zákon o výkonu trestu jako zákon zvláštní stanovil, a jeho žaloba směřuje do rozhodnutí vydaného v I. stupni kázeňského řízení. Taková žaloba je nepřípustná podle § 68 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a je na místě ji odmítnout v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
  8. Ve vztahu k rozhodnutím žalované o stížnostech ze dne 23. 3. 2016, 29. 4. 2016 a 12. 5. 2016 soud uvádí, že v uvedených dnech byl žalobce s důvody zamítnutí jeho stížností proti uděleným kázeňským trestům seznámen v souladu s § 76 odst. 3 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Uvedené dny považuje soud za dny řádného oznámení rozhodnutí, od nichž počala běžet zákonná dvouměsíční lhůta k podání správní žaloby podle § 72 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Tato lhůta k podání žaloby proti všem rozhodnutím ve věci uložení kázeňských trestů marně uplynula 23. 5. 2016, resp. 29. 6. 2016, resp. 12. 7. 2016. Pokud žalobce podal správní žalobu proti rozhodnutím o stížnostech proti kázeňským trestům, které mu byly v minulosti uloženy žalovanou v rámci výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, učinil tak po uplynutí zákonné lhůty, soud tak shledal důvod pro odmítnutí žaloby v části směřující proti ostatním rozhodnutím o stížnosti o uložení kázeňských trestů pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
  9. Soud doplňuje, že mu je z jeho úřední činnosti známo (sp. zn. 15 Na 511/2018), že se žalobce v minulosti obracel i na ostatní soudy s obdobnými požadavky ohledně v minulosti udělených kázeňských trestů uděleným jinými věznicemi bez časové návaznosti na konkrétní kázeňský trest.
  10. Vzhledem k tomu, že nebyly dány podmínky pro meritorní projednání žaloby, soud nerozhodoval o návrzích žalobce na ustanovení advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č. j. 5 Ans 6/2008-48, publ. pod č. 1741/2009 Sb. NSS) a osvobození od soudních poplatků (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne č. j. 2 As 160/2012-9).
  11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec 5. říjen 2021.  

 

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu