[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D., v právní věci

žalobkyně:    I. Ž.

proti

žalované:   Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963

 sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5 Smíchov

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2021, č. j. X,

takto:

I.                   Žaloba se zamítá.

II.                Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.    Rozhodnutím žalované uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byly podle ust. § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „ZOPSZ“) a podle
§ 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), zamítnuty námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 9. 10. 2020 č. j. X a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyni zamítnuta žádost o přiznání invalidního důchodu pro nesplnění podmínek dle ust. § 38 zákona
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“).

2.    Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované včasnou žalobou podanou podle ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“). Žalobkyně namítá, že se žalovaná nevypořádala s aktuálními lékařskými zprávami, které přiložila k žalobě. Jedná se o lékařské zprávy ze dne 1. 12. 2020 - MUDr. J. B., ze dne 2. 12. 2020 - MUDr. A. E. a ze dne 8. 12. 2020 - MUDr. Z. F. Žalobkyně má za to, že žalovaná tyto lékařské zprávy nezohlednila, neboť z nich vyplývá, že se jedná o astma perzistující středního stupně, pod nedostatečnou kontrolou, nikoli pod částečnou kontrolou, jak je uvedeno v rozhodnutí žalované. Dále uvádí, že nebude znovu podávat žádost o invalidní důchod, neboť ji současný zdravotní stav vyčerpává, má uznané astma jako nemoc z povolání, které se v současné době velmi zhoršilo.

3.    Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí MPSV ČR (dále jen „PK MPSV“), která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. Rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a na úvaze soudu.

4.    Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle právního a skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s., přičemž k lékařským nálezům vydaným po datu vydání žalovaného rozhodnutí lze přihlédnout pouze tehdy, pokud vypovídají o zdravotním stavu žalobkyně v době vydání žalovaného rozhodnutí.

5.    Z obsahu správního spisu soud zjistil, že v řízení o námitkách proti prvostupňovému rozhodnutí bylo posudkem žalované, který byl vypracován oddělením lékařské posudkové služby pracoviště ČSSZ Hradec Králové, ze dne 12. 1. 2021 (zpracován na základě ust. § 8 odst. 9 ZOPSZ) zjištěno, že žalobkyně není invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Míra poklesu její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu byla uvedeným posudkem o invaliditě určena na 30%, tedy ve shodě s posudkovým závěrem posudkové lékařky OSSZ Pardubice ze dne 24. 9. 2020 (zpracován na základě ust. § 8 odst. 1 písm. a/, odst. 4 ZOPSZ).

6.    Jak v prvostupňovém řízení, tak v námitkovém řízení bylo za rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole X (postižení dýchací soustavy), oddíle B (dolní dýchací cesty), položce 3 písm. b/ (astma - astma pod částečnou kontrolou) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), pro které je stanoveno procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 20% - 40%. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla jak v prvostupňovém řízení, tak v námitkovém řízení stanovena na 30%. Žalovaná se v námitkovém řízení vypořádala rovněž s těmi lékařskými zprávami, které žalobkyně předložila až k námitkám; jedná se o shora specifikované lékařské zprávy doložené rovněž k žalobě. Posudkovým závěrem lékařské posudkové služby žalované ze dne 12. 1. 2021 tak byly i při zohlednění nově doložených lékařských zpráv potvrzeny závěry předchozího posudku posudkového lékaře příslušné OSSZ.

7.    Krajský soud provedl při jednání dne 3. 11. 2021 důkaz posudkem zdravotního stavu žalobkyně, který byl vypracován (na základě s ust. § 4 odst. 2 ZOPSZ) dne 15. 7. 2021 PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, v níž jako odborný lékař zasedal Doc. MUDr. L. S., Ph.D., s odborností interní lékařství, což odpovídá rozhodujícímu zdravotnímu postižení žalobkyně. Z uvedeného posudku soud zjistil, že PK MPSV za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považuje astma bronchiale persistující středně těžkého stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je tak zdravotní postižení uvedené v kapitole X (postižení dýchací soustavy), oddíle B (dolní dýchací cesty), položce 3 písm. b/ (astma - astma pod částečnou kontrolou) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které PK MPSV stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na 20%, přičemž neshledala důvod pro změnu procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně ve smyslu ust. § 3 a 4 vyhlášky o posuzování invalidity. Hodnotu procentuálního ohodnocení zvolila PK MPSV při spodní hranici vzhledem k charakteru a stupni základního onemocnění. PK MPSV hodnotila omezení denních aktivit jen při výskytu příznaků a exacerbaci, PEF, FEV1 < 80% náležitých hodnot nebo osobních nejlepších hodnot, denní příznaky více než 2x týdně, noční příznaky a potřeba úlevových léků více než 2x týdně, tři nebo více exacerbací za rok. Pro další onemocnění, se zhodnocením dosaženého stupně vzdělání, výkonu nejvýše středně těžké administrativní práce s možností rekvalifikace stanovila celkovou míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně na 30%. Zdravotní stav žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované ze dne 14. 1. 2021 přitom neodpovídal ani zcela mimořádným podmínkám uvedeným v ust. § 6 vyhlášky o posuzování invalidity. Podle tohoto ustanovení se: „zcela mimořádnými podmínkami, za nichž je pojištěnec schopen výdělečné činnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 %, rozumí zásadní úprava pracovních podmínek, pořízení a využívání zvláštního vybavení pracoviště, zvláštní úpravy stávajících strojů, nástrojů, používání zvláštních pracovních pomůcek nebo každodenní podpora nebo pomoc na pracovišti formou předčitatelských služeb, tlumočnických služeb nebo pracovní asistence.“

8.    PK MPSV správně zdůraznila, že posudkový lékař musí vycházet z lékařských nálezů, které objektivizují zdravotní stav, přičemž pouze posudkový lékař je v daném typu řízení kompetentní k posuzování invalidity, jak plyne z § 8 odst. 4 ZOPSZ.

9.    PK MPSSV uzavřela, že se u žalobkyně nejednalo o zdravotní postižení hodnotitelné podle kapitoly X (postižení dýchací soustavy), oddílu B (dolní dýchací cesty), položky 3 písm. c) jako astma pod nedostatečnou kontrolou. Této tíži totiž neodpovídá ani nález celotělové pletysmografie OTRAN Kutná Hora, MUDr. P. Š. ze dne 14. 7. 2021, tedy nález hodnotící zdravotní stav žalobkyně až po datu vydání žalovaného rozhodnutí.

10.                        Přestože žalobkyně proti posudku PK MPSV namítala, že nebylo přihlédnuto k lékařským zprávám přiloženým k žalobě, obsahem posudku bylo naopak jednoznačně prokázáno, že PK MPSV zhodnotila jak lékařské zprávy přiložené k žalobě, tak, jak bylo zmíněno výše, i nález ze dne 14. 7. 2021. Přestože lékařské nálezy vydané po vydání napadaného rozhodnutí lze v zásadě použít až při podání nové žádosti o invalidní důchod, PK MPSV je zohlednila a uzavřela, že ve vztahu k rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého stavu se zdravotní stav žalobkyně podstatně nezhoršil ani dle tohoto nálezu ze dne 14. 7. 2021 a že zdravotní stav žalobkyně neodpovídal k datu vydání žalovaného rozhodnutí invaliditě žádného stupně podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

11.                        Podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

12.                        Jak plyne z konstantní judikatury, např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018, č. j. 6 Ads 23/2018-37 (rozsudky Nejvyššího správního soudu dále dostupné na www.nssoud.cz:) „[p]osuzování míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám.“.

13.                        Správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity a změny jejího stupně, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise, o nějž se opírá správní rozhodnutí, je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. 6 Ads 11/2013-20).

14.                        Vzhledem k tomu, že shora uvedený posudek PK MPSV, pracoviště v Hradci Králové, kterým byl potvrzen posudkový závěr jak lékařské posudkové služby ČSSZ pracoviště Hradec Králové, tak rovněž posouzení provedené posudkovou lékařkou OSSZ Pardubice, splňuje veškeré náležitosti dané zákonem, je úplný, srozumitelný a vypořádal se s veškerými lékařskými nálezy, má soud za prokázané, že zdravotní stav žalobkyně neodpovídal k datu vydání žalovaného rozhodnutí invaliditě žádného stupně podle ust. § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

15.                        Krajský soud proto uzavřel, že žalobkyně ke dni vydání napadeného rozhodnutí nesplňovala podmínku dle ust. § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění (pokles pracovní schopnosti alespoň o 35 %), a tudíž jí nemohl být přiznán invalidní důchod. Krajský soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s.

16.                        Nad rámec odůvodnění krajský soud uvádí, že rozumí tomu, že žalobkyně může svoje zdravotní potíže subjektivně vnímat jako významné z hlediska zachování pracovního potenciálu, nicméně soud musí vycházet z odborného zhodnocení doloženého objektivizovaného zdravotního stavu. Pokud má žalobkyně za to, že se její zdravotní stav po datu vydání žalovaného rozhodnutí zhoršil a případné lékařské zprávy vydané po datu žalovaného rozhodnutí tomu nasvědčují, může se obrátit na příslušnou OSSZ s novou žádostí o přiznání invalidního důchodu.

17.                        O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 60 odst. 1, 2 s. ř. s. Žalobkyně nebyla v soudním řízení úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Pardubicích dne 3. listopadu 2021

JUDr. Petra Venclová, Ph.D. v. r.

samosoudkyně