Na 235/2021 - 12

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky L. L. C. D., proti odpůrci Ministerstvu zdravotnictví, se sídlem Praha 2, Palackého náměstí 4, ve věci podání navrhovatelky ze dne 28. 10. 2021,

 

 

takto:

 

 

  1. Podání ze dne 28. 10. 2021  se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 2. 11. 2021 podání navrhovatelky ze dne 28. 10. 2021 označené jako stížnost. Z tohoto podání je zřejmý nesouhlas navrhovatelky s opatřením ze dne 22. 10. 2021, podle něhož má s účinností od 1. 11. 2021 dojít k výraznému omezení testování osob na přítomnost viru SARS-CoV-2 hrazeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění a ke zkrácení doby platnosti výsledků RT-PCR testů (ze 7 dní na 72 hodin) a antigenních testů (ze 72 hodin na 24 hodin). Navrhovatelka tvrdí, že tímto opatřením dojde k rozdělení obyvatel na skupinu očkovaných a neočkovaných, že toto opatření se mine účinkem. Navrhovatelka považuje opatření za nesmyslné, nelogické, nezákonné a diskriminační.

 

[2]               Nejvyšší správní soud vyhodnotil toto podání jako návrh na zrušení mimořádného opatření podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), nebo návrh na zrušení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) ve stavu pandemické pohotovosti. Vzhledem k tomu, že toto podání nesplňovalo obecné náležitosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 37 odst. 3 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 101b odst. 2 s. ř. s., vyzval zdejší soud usnesením ze dne 16. 11. 2021, č. j. Na 235/20215, navrhovatelku, aby ve lhůtě 7 dní od doručení tohoto usnesení návrh doplnila tak, že uvede, kterého konkrétního opatření (název a číslo jednací) se týká a proti komu návrh směřuje. Navrhovatelka byla současně poučena o tom, že neodstraní-li ve stanovené lhůtě vady podání a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud její návrh odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Toto usnesení bylo navrhovatelce doručeno vhozením do její domovní schránky dne 25. 11. 2021.

 

[3]               Na tuto výzvu navrhovatelka reagovala dopisem ze dne 27. 11. 2021, v němž upřesnila, že se jedná o mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, respektive o 2 jeho body, a to: 1) „zrušení proplácení antigenních a PCR testů zdravotními pojišťovnami pro neočkovanéa 2)zrušení uznání testů při návštěvách restaurací, hotelů a hlavně služeb obyvatelstvu. Vyjádřila dále názor, že uvedené opatření nezpomalí růst epidemie, že očkovaní lidé nejsou 100% bezinfekční a že jí to nějak nedává smysl.

 

[4]                Navrhovatelka byla usnesením ze dne 16. 11. 2021, č. j. Na 235/20215, poučena, že svůj návrh musí (kromě označení odpůrce) doplnit též o údaj o názvu a číslu jednacím napadeného mimořádného opatření tak, aby bylo zřejmé, kterého konkrétního opatření se její návrh týká, a že absence tohoto údaje brání věcnému projednání jejího návrhu. Tuto vadu podání však ve stanovené sedmidenní lhůtě, která uplynula dne 2. 12. 2021, neodstranila.

 

[5]               Navrhovatelkou podaný návrh ze dne 28. 10. 2021 tak zůstal, i přes výzvu a poučení zdejšího soudu, nedoplněn a v této podobě nesplňuje podmínky projednatelnosti uvedené v § 37 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 101b odst. 2 s. ř. s. Z návrhu lze sice dovodit nesouhlas navrhovatelky s postupem odpůrce při zvládání epidemie onemocnění COVID-19, nicméně není z něj seznatelné, kterého konkrétního mimořádného opatření se týká. Proto na tento návrh Nejvyšší správní soud nahlíží jako na podání nesplňující základní zákonem stanovené náležitosti, v důsledku čehož jej není možné meritorně projednat.

 

[6]               Protože nedostatky návrhu nebyly ani přes výzvu a poučení zdejšího soudu odstraněny a jelikož z tohoto důvodu nelze v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud jej, v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítl.

 

[7]               O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání bylo odmítnuto.

 

 

Poučení: Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 8. prosince 2021

 

 

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu