2 As 300/2021 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: J. Š., zastoupen JUDr. Radkem Bechyně, advokátem, se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2019, č. j. 344/2019‑160‑SPR/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2021, č. j. 10 A 69/2019 ‑ 33, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 15. 11. 2021 doručena kasační stížnost, kterou se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „napadený rozsudek“). V kasační stížnosti přitom stěžovatel navrhl, aby této byl přiznán odkladný účinek.
[2] Napadeným rozsudkem byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy (dále jen „správní orgán“) ze dne 5. 5. 2016, č. j. MHMP 812544/2016 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutím o námitkách správní orgán zamítl stěžovatelovy námitky jako nedůvodné a potvrdil záznam 12 bodů stěžovatele v registru řidičů ke dni 16. 5. 2013.
[3] Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tvrdí, že v důsledku odevzdání řidičského průkazu by nemohl pokračovat ve své podnikatelské činnosti (provádění podlahářských prací). Příjmem z podnikání mj. splácí půjčku. Automobil rovněž používá k zajišťování péče o svou matku (nákupy, návštěvy lékařů). S odkazem na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76, uvádí, že postačuje předpoklad stěžovatelem (žalobcem) tvrzené nenahraditelné újmy. Stěžovatel se nedomnívá, že by přiznání odkladného účinku mělo způsobit újmu jiným osobám, a má za to, že by nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přestupky, na základě kterých dosáhl žalobce dvanácti bodů, nejsou závažné a nelze v nich spatřovat žádné ohrožení ostatních účastníků silničního provozu (v čemž stěžovatel odkazuje na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 - 103, publ. pod č. 1763/2009 Sb. NSS). Stěžovatel podotkl, že městský soud v předcházejícím řízení vyhověl jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě. Krom toho stěžovatel připojil ke kasační stížnosti kopii listiny označené jako „Vyjádření a důvody k podání odkladného účinku“, datované dnem 4. 11. 2021, stěžovatelem vlastnoručně podepsané. V ní stěžovatel dodává, že podnikání spočívající v podlahářské činnosti provozuje živnostensky, přičemž k provozování živnosti je nezbytné vlastnit dodávkový vůz; ten si stěžovatel pořídil na leasing a splácí jej. Objíždí potenciální klienty a prezentuje jim své nabídky podlahářských prací a produktů, nedisponuje kamennou prodejnou či vzorkovnou. Automobil používá k přepravě materiálu a nástrojů o značných hmotnostech či rozměrech. V současné době pečuje společně se svou sestrou o matku bydlící v Ř. u P.; matka má X, není s to si sama nakoupit ani docházet na lékařská vyšetření. Stěžovatelova sestra „neřídí“ automobil, a tudíž je stěžovatelova matka v ohledu dopravy odkázána na pomoc stěžovatele. Jeho výdělkové poměry mu neumožňují, aby si na zabezpečení popsaných úkolů najímal řidiče. Bez řidičského oprávnění tedy stěžovatel nebude schopen vykonávat své podnikání ani pečovat o svou matku, přičemž se jeho rodina dostane do citelných existenčních problémů.
[4] Stěžovatel ke svému návrhu na přiznání odkladného účinku přiložil kopii rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Příbrami ze dne 7. 1. 2019, č. j. 4762/19/PY, sp. zn. 9952-18-PY, o přiznání nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1. 1. 2019 oprávněné osobě Z. Š., bytem V ř. X, Ř. u P., dále kopii Leasingové smlouvy č. 2712195 uzavřené mezi stěžovatelem a ČSOB Leasing, a. s., s předmětem leasingu „MERCEDES-BENZ Citan 111 CDI“ a s kopií splátkového kalendáře k předmětné leasingové smlouvě.
[5] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku vyjádřil podáním ze dne 6. 12. 2021. V něm zejm. uvedl, že bude-li osvědčeno, že stěžovatelova matka je závislá na jeho pomoci v ohledu dopravy k lékařským vyšetřením a že zde není osoba, která by v tomto mohla stěžovatele nahradit, pak s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti souhlasí.
[6] Podle § 107 s. ř. s. (k)asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.
[7] Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. (s)oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 ‑ 32). Musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě tedy musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem městského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Nejvyšší správní soud přitom není oprávněn ani povinen v daném ohledu nahrazovat činnost stěžovatele a vznik újmy na jeho straně jakkoli dovozovat či dohledávat např. ze soudního nebo správního spisu. Stěžovatele tudíž tíží i břemeno důkazní, které vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje svůj návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně doložil.
[9] V nyní posuzovaném případě označil stěžovatel za újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. pozbytí řidičského oprávnění, v důsledku čehož mu bude znemožněn efektivní výkon jeho podnikatelské činnosti (podlahářské práce vykonávané živnostensky). Nejvyšší správní soud je toho názoru, že se jedná o dostatečně závažnou a stěžovateli reálně hrozící újmu. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dále bezprostředně nehrozí způsobením újmy jiným osobám, ba naopak, jde-li o dopravu jeho matky k zajišťování lékařské péče a souvisejících vyšetření (jakkoli by toho bylo možné dosáhnout i jinými prostředky, tedy matka není na stěžovatele zcela odkázána). Pokud jde o kritérium veřejného zájmu, Nejvyšší správní soud si je vědom veřejného zájmu na ochraně účastníků silničního provozu před působením řidičů, kteří soustavně porušují předpisy upravující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Vzhledem k charakteru přestupků, jejichž kumulací stěžovatel dosáhl 12 bodů, a jejich závažnosti (řešených pokutovými bloky) souhlasí Nejvyšší správní soud s městským soudem, že možnost stěžovatele nadále řídit motorové vozidlo po přechodnou dobu do meritorního rozhodnutí (nyní Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti) nebude v daném případě znamenat nepřiměřené narušení veřejného zájmu na bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, které by bránilo přiznání odkladného účinku (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2015, č. j. 2 As 103/2015 - 128, publ. pod č. 3254/2015 Sb. NSS). Tento veřejný zájem v daném případě nepřeváží možný negativní dopad odebrání řidičského oprávnění na stěžovatelovu možnost vykonávat efektivně (rentabilně) svou podnikatelskou činnost, a to i s přihlédnutím k odkázanosti stěžovatelovy matky na zajištění dopravy k lékařským ošetřením.
[10] Zbývá doplnit, že ze stejných důvodů přiznal odkladný účinek žalobě proti napadenému rozhodnutí také městský soud.
[11] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.
[12] Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu zrušit (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.).
[13] Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 29. 2. 2013, č. j. 1 As 27/2012 - 32, vyjádřil názor, že „[p]ovinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, per analogiam].“ Výrokem II. tohoto usnesení proto Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku. Podle položky 20 Sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), činí poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví 1 000 Kč. Soudní poplatek lze zaplatit buďto vylepením kolkových známek příslušné hodnoty a doručením jimi opatřené listiny Nejvyššímu správnímu soudu, nebo v hotovosti na pokladně soudu, nebo bezhotovostně na účet Nejvyššího správního soudu (vlastník účtu: Nejvyšší správní soud, Moravské nám. 6, 657 40 Brno; adresa banky: Česká národní banka, Rooseveltova 18, 602 00 Brno; číslo účtu: 3703-46127621/0710; závazný variabilní symbol: 1020430021). K zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku stanovil Nejvyšší správní soud stěžovateli přiměřenou lhůtu patnácti dní od doručení tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. prosince 2021
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.
ke sp. zn. 2 As 300/2021
podpis .................................................
↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓