3 As 323/2021 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého právní věci žalobce: J. J., zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 6. 10. 2021, č. j. 58 A 3/2021 ‑ 39,
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal dne 20. 10. 2021 blanketní kasační stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu. Jelikož kasační stížnost neobsahovala konkrétní kasační námitky, Nejvyšší správní soud podle § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) stěžovatele vyzval usnesením ze dne 25. 10. 2021, č. j. 3 As 323/2021 ‑ 10, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení kasační stížnost doplnil a aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Zároveň jej poučil o následcích, které nastanou, pokud výzvám nevyhoví. Usnesení bylo stěžovateli doručeno do datové schránky jeho právního zástupce dne 1. 11. 2021 a od toho dne tak počaly běžet obě stanovené lhůty. Stěžovatel soudní poplatek ve stanovené lhůtě uhradil, kasační stížnost však nedoplnil.
[2] Podle § 106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.“
[3] Podle § 106 odst. 3 věty první s. ř. s. „[n]emá‑li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání.
[4] Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude‑li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví‑li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
[5] Podle § 37odst. 2 věty první a druhé s. ř. s. „[p]odání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo‑li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží.“, (zvýrazněno soudem).
[6] Nejvyšší správní soud obdržel dne 29. 11. 2021 doplnění kasační stížnosti, které stěžovatel učinil v elektronicky, avšak bez připojení elektronického podpisu. Takové podání ovšem nesplňuje požadavek stanovený v § 37 odst. 2 větě první s. ř. s., jehož smyslem je identifikace podatele a autenticita podání skrze vlastnoruční či elektronický podpis podatele. Platí tedy, že podá‑li stěžovatel svoji kasační stížnost, resp. doplní‑li ji prostřednictvím e‑mailu bez připojení elektronického podpisu, je povinen toto podání soudu potvrdit ve třídenní lhůtě písemným podáním shodného obsahu nebo předložením originálu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2016, č. j. 7 As 274/2016, publ. pod č. 3549/2017 Sb. NSS).
[7] Stěžovatel své podání, jímž prostým e‑mailem doplnil blanketní kasační stížnost, požadovaným způsobem v třídenní lhůtě nepotvrdil. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 37 odst. 2 věty druhé s. ř. s. nemůže k takovému podání přihlížet. Důsledkem této procesní situace však současně je, že stěžovatel vady blanketní kasační stížnosti ve stanovené měsíční lhůtě neodstranil a ta proto dne 1. 12. 2021 uplynula.
[8] Nejvyšší správní soud dne 3. 12. 2021 obdržel stěžovatelovu žádost o prodloužení lhůty k potvrzení e‑mailového doplnění kasační stížnosti o jeden den, resp. žádost o prodloužení lhůty „k podání kasační stížnosti o dva dny“, nebude‑li první žádosti vyhověno. K těmto žádostem však Nejvyšší správní soud nepřihlížel. Třídenní lhůta k předložení podání v řádné formě je lhůtou zákonnou, jejíž prodloužení zákon na rozdíl od lhůty pro doplnění kasační stížnosti neumožňuje. Tuto lhůtu proto nelze prodloužit. Ze stejného důvodu nelze prodloužit ani lhůtu k podání kasační stížnosti. Přestože má Nejvyšší správní soud s ohledem na včasnou blanketní kasační stížnost za to, že stěžovatel měl v tomto případě v úmyslu žádat o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti a nikoli o prodloužení lhůty k jejímu podání, nevyzýval stěžovatele k upřesnění žádosti, neboť ani jí se již nemůže zabývat. Podle § 106 odst. 3 poslední věty s. ř. s. totiž může soud tuto lhůtu prodloužit z vážných důvodů pouze na základě včasné žádosti. Stěžovatel však o prodloužení lhůty požádal až po jejím marném uplynutí a jeho žádost proto požadavek včasnosti stanovený v uvedeném zákonném ustanovení nesplňuje.
[9] Blanketní kasační stížnost tedy zůstala neprojednatelná a v řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Nejvyšší správní soud proto podle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona kasační stížnost odmítl.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Nejvyšší správní soud současně podle § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 8. prosince 2021
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu