[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce:  P.L.

   zastoupený I. M.

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

se sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 7. 8. 2020 č. j. MSK 95203/2020 sp. zn. DSH/19783/2020/Fra , o dopravním přestupku

takto:

1. Žaloba  se   zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 7. 8. 2020 č. j. MSK 95203/2020 sp. zn. DSH/19783/2020/Fra žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy a chytrého regionu zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 19. 6. 2020 č. j. SMO/2999919/20/DSČ/LipA. Tímto rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se měl dopustit tím, že dne 6. 7. 2019 v 9.33 hodin v Ostravě v Kunčicích po ulici Frýdecká a Rudná (poblíž ulice Vratimovské) ve směru jízdy na Havířov řídil motorové vozidlo Opel Astra RZ X po předchozím požití alkoholického nápoje nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy mohl být pod jeho vlivem, kdy mu ověřeným kalibrovaným dechovým analyzátorem značky Alcotest 7510 byla zjištěna hladina alkoholu ve výši 0,28 g/kg, po odečtu odchylky 0,24 g/kg byla jako nejnižší hladina alkoholu stanovena hodnota ve výši 0,04 g/kg. Za tento přestupek byla žalobci podle ust. § 125c odst. 5 písm. c) a § 125c odst. 6 písm. b) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 3.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Tímtéž rozhodnutím byl žalobce zavázán k náhradě nákladů správního řízení paušální částkou 6.000 Kč.

2. Žalobce podal prostřednictvím svého zmocněnce proti shora uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu. V ní namítal, že při dechové zkoušce jej policie nevyzvala k třetímu dýchání, třeba po 15 minutách, kdy by z úst již mělo vše zmizet; namísto toho jej vzala na krev až po 78 minutách, což bylo podle něj účelové. Policistům tehdy sdělil, že má problémy se zubem a bere Propolis. Úředníci se podle něj dopustili nezákonného postupu v zasílání rozhodnutí na e-mailovou adresu zmocněnce „bez řádných přípon“ a když zmocněnec nepotvrdil doručení, správní orgán rozhodl, že již nebude zasílat rozhodnutí a dokumenty e-mailem. Správní orgán zmocněnci žalobce odmítl dát kopii znaleckého posudku, čímž tak porušil správní řád ust. § 38. Za porušení zákona považuje žalobce to, že správní orgán nedovolil vyslechnout znalce a znalci tak nemohly být pokládány žádné otázky. Dále žalobce namítal, že dechová zkouška je orientační, zatímco „hlavní krevní zkouška byla 0“, což mohlo být tím, že měl kapky na zuby – Propolis, používá v automobilu lihové čističe na ruce a volant, auto mohlo být něčím nasáklé anebo přístroj nebyl kalibrován na venkovní prostředí a nebyl dostatečně vzdálen od radioaktivních vln. Je vinou policie, že jej vzala k odběru krve pozdě, přičemž „odběr v krvi byl 0“.  Dále žalobce poukázal na obdobný případ jako u pana G. a vytýkal správnímu orgánu, že nepoložil znalci otázku, zda může měřicí přístroj ukazovat alkohol dechu, i když v krvi přítomen není a požadoval předložení veškerých dokumentů k měřicímu přístroji a důkaz, že policie měla oprávnění s tímto přístrojem zacházet. Podle něj špatný výsledek mohl být nedodržením provozu dle výrobce, kapkami na bolest, lihovými čističi nebo kouřením. Poukázal na ust. § 5 odst. 2 zákonu o silničním provozu, který zakazuje řídit vozidlo, jestliže by byl řidič pod vlivem alkoholu, avšak neupřesňuje, kdy je člověk pod vlivem alkoholu. To, že žalobce pod vlivem alkoholu nebyl, prokázal jak policii na místě, tak i lékařům při vyšetření krve a protokolem z tohoto vyšetření. Závěrem své žaloby namítal, že policie „nenašla a nevěděla, kam jej zavést k odběru krve“; odběr nebyl proveden ihned a je vinou policie, že jej účelově vzala na krev tak pozdě. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 8. 2020 č. j. MSK 95203/2020 sp. zn. DSH/19783/2020/Fra a připojeným správním spisem Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností sp. zn. S-SMO/396021/19/DSČ a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.).

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:

– z úředního záznamu ze dne 6. 7. 2019 vyhotoveného Policií České republiky, obvodním oddělením Vratimov, že v tento den bylo v Ostravě – Kunčicích na ulici Rudné poblíž ulice Vratimovské ve směru na Havířov zastaveno vozidlo žalobce policejní hlídkou z toho důvodu, že toto vozidlo mělo pootevřené zadní levé dveře. Při jednání s žalobcem jakožto řidičem, který byl velmi nervózní, policejní hlídka ucítila z jeho úst alkohol, a proto jej vyzvala, aby se podrobil odbornému měření přístrojem Dräger Alcotest 7510 č. ARDL 0241, s čímž souhlasil. Odborné měření bylo provedeno v 9.37 hod., kdy naměřená hodnota činila 0,28 ‰ alkoholu v dechu a v 9.42 hod. při druhém odborném měření byla naměřena hodnota 0,26‰ alkoholu v dechu. S tímto výsledkem žalobcem nesouhlasil a požádal hlídku, aby se mohl podrobit lékařskému vyšetření s odběrem krve. Z tohoto důvodu byl hlídkou převezen do Městské nemocnice Ostrava – Fifejdy, kde mu byl odebrán na jeho žádost biologický materiál;

-          z oznámení řízení vozidla pod vlivem alkoholu sepsaného na místě kontroly konané policejní hlídkou dne 6. 7. 2019, že se v něm žalobce vyjádřil tak, že žádný alkohol nepožil, s naměřenou hodnotou nesouhlasí a není si vědom, z čeho nafoukal. Na tomto oznámení jsou mimo jiné uvedeny výsledky měření první dechové zkoušky 0,28 a 0,26 ‰; tytéž výsledky jsou doplněny na výstupu z tiskárny měřicího přístroje Dräger 7510 (ARDL 0241). Dále byl připojen ověřovací list Českého metrologického institutu č. 7051-OL-D1930-18, podle něhož byl 2. 12. 2018 ověřen analyzátor alkoholu v dechu (digitální) výrobce Dräger Safety Německo, výrobní číslo ARDL 0241. Doba platnosti tohoto ověření je na tomto ověřovacím listu uvedena 2. 12. 2019. K uvedenému přístroji byl doložen i kalibrační protokol ze dne 28. 11. 2018 a datum příští kalibrace 27. 11. 2019;

-          z protokolu o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem a z výsledkové zprávy toxikologickému vyšetření vystavené toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava, že žalobci byl proveden odběr krve dne 6. 7. 2019 v 10.55 hodin a metodou plynové chromatografie a plamenoionizační detekcí byla stanovena hladina etanolu 0,00 kg/kg;

-          ze znaleckého posudku znalce v oboru zdravotnictví odvětví toxikologie RNDr. P. K., Csc. ze dne 20. 11. 2019, že tomuto znalci byla položena otázka zpětného propočtu hladiny alkoholu v krvi žalobce v návaznosti na jeho jízdu motorovým vozidlem v čase před 9.33 hod., když odběr krve byl proveden na vlastní žádost žalobce 6. 7. 2019 v 10.55 hodin. Na tuto otázku znalec odpověděl tak, že z výsledku dechové zkoušky nelze provést zpětný propočet na dobu nehody, protože přepočet koncentrace alkoholu v dechu na koncentraci alkoholu v krvi je zatížen chybou. Rovněž podle stanoviska společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie k problematice výpočtu koncentrace etanolu v krvi je měření na běžných dechových analyzátorech specifické a nemusí odpovídat správné koncentraci alkoholu. Lze však konstatovat, že metabolizace alkoholu je 0,12 – 0,20 g/kg za hodinu. V tomto případě by se hladina alkoholu v 9.33 hodin dne 6. 7. 2019 u žalobce mohla pohybovat kolem hodnoty 0,29 g/kg podle první dechové zkoušky a v rozmezí 0,28 – 0,29 g/kg podle druhé dechové zkoušky. Znalec dodal, že výsledky dechových zkoušek se mohou od koncentrace alkoholu v krvi lišit, což je dáno metodou stanovení. Na další dotaz správního orgánu v posudku uvedl, že aplikace léku Tramal nemohla ovlivnit výsledek odborného měření alkoholu v dechu, neboť tento lék alkohol neobsahuje, ani nemá vliv na stanovení koncentrace alkoholu v krvi. Užití léků a přípravků, které obsahují alkohol jako Propolis, Bromhexin, ústní vody, například Listerine bezprostředně před dechovou zkouškou by mohlo výsledek podstatně ovlivnit, a to až do výše několik g/kg alkoholu. Po požití těchto přípravků by však celá hladina alkoholu v ústech za 10 minut téměř na nulovou hladinu v době 9.43 hod. by tedy dechový analyzátor již nezaznamenal v dechu alkohol;

-          ze sdělení společnosti Dräger Safety s. r. o. ze dne 20. 12. 2019, že měřicí přístroj alkotest 7501 Standard je konstruován tak, aby cigaretový kouř neměl vliv na provedení a výsledek dechové zkoušky;

-          z protokolu o ústním jednání před správním orgánem I. stupně ze dne 15. 6. 2020, že se k tomuto jednání dostavil zmocněnec žalobce, jemuž bylo umožněno nahlédnout do spisu, a poté opakovaně žádal, aby mu na e-mail byl zaslán znalecký posudek a vyjádření výrobce s tím, že nepotřebuje být přítomen tomu, aby pověřená úřední osoba tyto listiny četla. Poté zmocněnec žalobce sdělil, že trvá na osobním výslechu znalce a v průběhu jednání jednací místnost opustil.

6. Součástí správního spisu je rozhodnutí Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností ze dne 19. 6. 2020 o přestupku žalobce, které žalobce prostřednictvím svého zmocněnce napadl odvoláním ze dne 10. 7. 2020. O tomto odvolání, jak již bylo shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.

7. Krajský soud zdůrazňuje, že napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů obsažených v žalobě žalobce v souladu s dispoziční zásadou vyjádřenou v ust. § 75 odst. 2 věty první s. ř. s.

8. Podstatná žalobní námitka žalobce spočívá v tom, že se vytýkaného přestupku porušením povinnosti uložené v ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu nedopustil. Podle  tohoto ustanovení řidič nesmí řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohl být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Žalobce namítal, že pod vlivem alkoholu nebyl, což prokázal policii na místě kontroly i vyšetřením krve. Podle žalobce zákon zakazuje řídit vozidlo, jestliže mimo jiné by byl řidič pod vlivem alkoholu, avšak zákon nesděluje žádné hodnoty alkoholu. S touto žalobní námitkou krajský soud souhlasit nemůže, neboť pro naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu není rozhodující, do jaké míry byl řidič alkoholem ovlivněn. Důležité je pouze to, že u něj byl alkohol zjištěn (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2010 č. j. 8 As 59/2010-78, v němž Nejvyšší správní soud zdůraznil zásadu tzv. nulové tolerance alkoholu při řízení motorových vozidel). Prokáže-li správní orgán, byť jen marginální přítomnost alkoholu v krvi obviněného a tato skutečnost je zapříčiněna požitím alkoholického nápoje, jsou bez dalšího naplněny znaky skutkové podstaty předmětného přestupku. Ke spolehlivému zjištění minimálního množství alkoholu v krvi u řidiče dojde při zohlednění možné odchylky měření přístroje (0,04 g/kg) a fyziologické hodnoty alkoholu v krvi (0,2 g/kg), která může být způsobena jinými vlivy než přímým požití alkoholu (například přirozená hladila alkoholu v krvi, požití léčivých přípravků či některých potravin). Jsou-li tyto hodnoty odečteny od výsledku dechové zkoušky, děje se tak ku prospěchu řidiče. Pokud tedy žalobce nadýchal více než 0,24 g/kg alkoholu v dechu, je nutno při vyloučení dalších možných vlivů dospět k závěru o naplnění materiální stránky skutkové podstaty předmětného přestupku (srovnej usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2014 č. j. 5 As 126/2011-68).

9. Podle ust. § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu je řidič povinen podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 65/2017 sb., podle jehož ustanovení § 20 odst. 1  se orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna podrobit mj. osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, u které je důvodné podezření, se e požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a nebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky. Podle odst. 2 téhož ustanovení v případě, že povinná osoba orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Podle odst. 3 citovaného ustanovení spočívá-li orientační vyšetření na ovlivnění alkoholem v dechové zkoušce provedené analyzátorem alkoholu v dechu, který splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem, odborné lékařské vyšetření se neprovede. Podle odst. 4 téhož ustanovení za účelem krevních hladin alkoholu nebo jiných návykových látek pomocí specifických technologických metod se provede toxikologické vyšetření biologického materiálu odebraného v rámci odborného lékařského vyšetření. Z uvedeného tedy vyplývají dva způsoby vyšetření zjišťující obsah alkoholu, a to orientační vyšetření a odborné lékařské vyšetřené. V daném případě oba správní orgány opřely svůj závěr o přestupku žalobce právě výsledkem orientační dechové zkoušky, která prokázala podle úředního záznamu o kontrole řidiče podezřelého z požití alkoholických nápojů ze dne 6. 7. 2019 a výtisku z měřicího přístroje pozitivní výsledek dechové zkoušky v čase 9.37 hod. hodnotu 0,28 ‰ a v čase 9.42 hod. hodnotu 0,26 ‰ alkoholu v dechu. Po odečtení odchylky 0,24 g/kg byla tedy zjištěna výsledná prokazatelná hodnota alkoholu v krvi žalobce 0,04 g/kg. Následně provedené odborné lékařské vyšetření, jehož výsledkem byla nulová hodnota alkoholu v krvi, výsledek dechové zkoušky nijak nezpochybnil. Tento závěr, s nímž musí krajský soud zcela souhlasit, je logicky důvodný tím, že lékařské vyšetření bylo provedeno po jedné a půl hodině od provedení orientační dechové zkoušky. Alkohol byl naměřen ověřeným analyzátorem, což bylo v průběhu správního řízení doloženo ověřovacím listem a kalibračním protokolem a dechová zkouška u žalobce byla provedena v souladu s pracovním postupem Českého metrologického institutu, podle něhož byla provedena dvě měření a od výsledku těchto měření byla odečtena hodnota 0,24 g/kg alkoholu v krvi. Obě měření byla provedena s odstupem 5 minut a s výsledkem ne větším než 10 %. Za této situace neobstojí žalobní námitka, že policie nevyzvala žalobce k třetímu dýchání třeba po 15 minutách, kdy „z úst by již mělo všechno zmizet“. I kdyby totiž takové třetí měření bylo provedeno s nulovým výsledkem, nemělo by žádný vliv na předchozí provedena první dvě měření. Výsledek dechové zkoušky nemohl být zpochybněn ani následným lékařským vyšetřením provedeným na žádost žalobce. Nulový výsledek rozboru krevního vzorku plynové chromatografie odebraného 1,5 hodinu po provedení dechové zkoušky její výsledek zpochybnit nemůže, neboť za tuto dobu poklesla hodnota alkoholu v krvi u žalobce z hodnoty 0,04 na 0,0 g/kg. Tento závěr je v souladu i s odborným vyjádřením znalce RNDr. P. K., Csc. uvedený v jeho znaleckém posudku ze dne 20. 11. 2019, podle něhož při metabolizaci alkoholu 0,12 – 0,20 g/kg za hodinu by se hladina alkoholu v 9.33 hodin mohla u žalobce pohybovat kolem 0,29 g/kg podle první dechové zkoušky a v rozmezí 0,28 – 0,29 g/kg podle druhé dechové zkoušky. Namítal-li žalobce v žalobě, že výsledek dechové zkoušky mohl být ovlivněn užitím Propolisu, lihovním čističem apod., pak znalec užití léků a přípravků obsahujících alkohol v podstatě vyloučil s tím, že po požití těchto přípravků by klesla hodina alkoholu v ústech za 10 minut téměř na nulovou hladinu a v době 9.43 hod. by dechový analyzátor již alkohol v dechu nezaznamenal. Uvedená tvrzení jsou navíc rozporná s tím, co žalobce uváděl ve svém vyjádření na oznámení o přestupku, kdy tvrdil, že žádný alkohol nepožil, že  nesouhlasí s naměřenou hodnotou a že si není vědom toho, čeho nafoukal. Špatný výsledek dechové zkoušky nemohl být způsoben ani kouřením, což potvrzuje i sdělení společnosti výrobce měřicího přístroje, podle něhož cigaretový kouř nemá vliv na dechovou zkoušku. K uvedeným žalobním námitkám krajský soud dodává, že z obsahu správního spisu správního orgánu I. stupně nezjistil žádné pochybnosti týkající se technické způsobilosti použitého měřicího přístroje nebo způsobilosti policistů, kteří dechovou zkoušku žalobce vykonali. Tato tvrzení hodnotí soud jako zcela účelová včetně toho, že „policie neměla a nevěděla, kam zavést žalobce k odběru krve a tak odběr nebyl proveden ihned“. Poslední uvedenou námitku totiž žalobce nevznesl ani v průběhu správního řízení před správním orgánem I. stupně ani v řízení odvolacím.

10. Z obsahu správního spisu bylo dále zjištěno, že zmocněnci žalobce byly písemnosti doručovány na jeho e-mailovou adresu, přičemž doručení touto formou zmocněnec žalobce správním orgánům nepotvrzoval, a proto byly následně doručovány poštou, kdy si zásilky v odběrní lhůtě nevyzvedával a byly mu následně vhozeny do schránky. Namítal-li zmocněnec žalobce nezákonný postup úředníků v zasílání rozhodnutí na jeho e-mailovou adresu „bez řádných přípon“, musí krajský soud obdobně jako žalovaný uvést, že není odvoditelný, co tímto žalobním tvrzením bylo míněno. Namítal-li žalobce, že správní orgán v jeho návrhu neprovedl výslech znalce, odkazuje krajský soud na ust. § 56 správního řádu, které pojímá výsledek znalce v průběhu správního řízení jako možnost a nikoliv jako povinnost správního orgánu. V daném případě i dle názoru krajského soudu by výslech znalce byl důkazem nadbytečným, neboť samotný znalecký posudek potvrdil, že rozdíl mezi výsledky provedených dechových zkoušek a výsledkem rozboru krevního vzorku plynové chromatografie je důsledkem pokračující eliminace alkoholu krví žalobce, kdy časový rozdíl mezi oběma měřeními činil téměř 1,5 hodiny.

11. Podle žalobce porušil žalovaný ust. § 38 správního řádu tím, že jeho zmocněnci odmítl vydat kopii znaleckého posudku. Ani tato námitka není důvodná, neboť ust. § 38 správního řádu upravuje možnost účastníka řízení a jejich zástupce nahlížet do spisu. Podle odst. 4 tohoto ustanovení s právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části. Podle tohoto ustanovení ovšem správní orgán není povinen účastníku řízení nebo jeho zástupci požadované listiny (tedy i znaleckého posudku) zasílat; právo vyžádat si opis znaleckého posudku nepochybně zmocněnec žalobce měl možnost uplatnit u ústního jednání před správním orgánem I. stupně dne 15. 6. 2020, kdy podle protokolu z tohoto jednání uvedl, že nepotřebuje být přítomen, aby jej úřední osoba četla a před ukončením tohoto jednání opustil jednací místnost.

12. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud žalobu žalobce jako nedůvodnou v souladu s ust.  § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

13. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěch neměl a žalovaný se tohoto práva výslovně vzdal (ust. § 60 odst. 1 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání. 

Ostrava 7. října 2021

JUDr. Petr Indráček

samosoudce