USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: nezl. B. N. Q. A., zast. advokátem Mgr. Petrem Václavkem, Opletalova 1417/25, Praha 1 – Nové Město, proti  žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4 – Nusle, proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 5. 2020, čj. MV‑53898‑5/SO‑2020, v řízení o kasační stížnosti žalované proti  rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 6. 2021, čj. 57 A 83/2020‑81, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku její kasační stížnosti

t a k t o :

Kasační stížnosti   s e   n e p ř i z n á v á   odkladný účinek.

O d ů v o d n ě n í :

[1]               Ministerstvo vnitra zamítlo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, neboť žalobkyně nesplnila podmínky uvedené v § 66 odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Žalobkyně podala odvolání, které žalovaná rozhodnutím zamítla. Krajský soud k žalobě toto rozhodnutí zrušil a rozsudkem věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I). Dále také vyslovil, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 342 Kč (výrok II).

[2]               Žalovaná (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. Současně navrhla, aby NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, jelikož podle napadeného rozsudku má hradit náklady řízení. Výkon tohoto rozhodnutí by pro stěžovatelku znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku není podle stěžovatelky ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, kterým je ekonomická efektivita řízení, resp. nepřijatelná finanční zátěž správního orgánu, bude‑li stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti úspěšná.

[3]               Dle žalobkyně by NSS měl návrh na přiznání odkladného účinku zamítnout.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatelky přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že v tomto případě nejsou podmínky naplněny.

[6]               Nutno připomenout usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006 ‑ 49, č. 1255/2007 Sb. NSS, v němž soud vyslovil, že s ohledem „na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nenahraditelné újmě“. Jako příklady pro přiznání odkladného účinku zde rozšířený senát uvedl vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi nebo povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku. Na tato východiska rozšířený senát navázal i v další kauze, v níž řešil návrh na přiznání odkladného účinku podaný žalovaným správním orgánem (usnesení ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014 ‑ 58, č. 3270/2015 Sb. NSS, body 30 až 33).

[7]               V nyní projednávané věci se o takto výjimečný případ nejedná, a to ani při zohlednění změny zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zákonem č. 303/2011 Sb. Jediným tvrzeným důvodem po přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je povinnost stěžovatelky zaplatit náhradu nákladů řízení podle výroku II rozsudku krajského soudu. Ovšem takováto povinnost je standardním pravidlem v situaci, kdy správní orgán v řízení před krajským soudem neuspěje. Povinnost nahradit náklady řízení nepředstavuje neočekávaný důsledek soudního rozhodnutí a v běžných případech ani žádný výjimečný výdaj žalovaného správního orgánu (podrobněji viz usnesení ze dne 27. 6. 2018, čj. 1 Azs 181/2018 ‑ 24).

[8]               Měla‑li by újma spočívat jen v povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení, musel by být odkladný účinek přiznán téměř každému návrhu, který správní orgán učiní v případě, kdy jeho rozhodnutí bude zrušeno v řízení, v němž jsou ostatní (úspěšní) účastníci zastoupeni advokátem. To však popírá smysl a účel právní úpravy, která stojí na premise, že odkladný účinek má být přiznán pouze ve výjimečných případech.

[9]               NSS proto odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal (§ 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s.). Tím však nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2021

 Zdeněk Kühn

 předseda senátu