[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2019, č. j. 66/2019-160-SPR/3,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 19. 3. 2015, č. j. MHMP 468813/2015, ve znění opravného usnesení ze dne 8. 4. 2015, č. j. MHMP 598477/2015 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
2. Prvostupňovým rozhodnutím byly podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, (dále jen „zákon o silničním provozu“) zamítnuty jako neodůvodněné námitky žalobce ve věci záznamu o počtu řidičem dosažených bodů v bodovém hodnocení a byl potvrzen záznam 12 bodů v registru řidičů provedený ke dni 29. 3. 2014.

II. Obsah žaloby

3. Žalobce v podané žalobě rozporoval vypořádání své námitky spočívající v chybném postupu správního orgánu I. stupně při odečtení a zároveň přičtení bodů v registru řidičů dne 25. 8. 2011. Žalobci byl dne 25. 8. 2011 v 00:00 hod. systémem automaticky odečten jeden zbývající bod v registru řidičů. Ve stejný den, ve 14:35 hod., bylo pravomocně skončeno řízení o přestupku příkazem na místě (v blokovém řízení) a k tomuto okamžiku byly žalobci přičteny 2 body. Tento postup byl dle žalobce, nesprávný, neboť žádné zákonné ustanovení neukládá připisování nebo odečítání bodů v registru řidičů ke konkrétnímu času během předmětného dne. Podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu se zápis provede ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek. Nad to není ze správního spisu zřejmé, zda byly tyto početní operace skutečně provedeny v uváděný časový okamžik. Současně se žalobce nespokojil s argumentací žalovaného, přičemž namítal chybějící zdůvodnění správnosti výše uvedeného postupu správního orgánu I. stupně.
4. Dne 25. 8. 2011 tedy v registru řidičů proběhly u žalobce dvě početní operace, přičemž podle názoru žalobce mělo být jako první provedeno přičtení bodů za přestupek spáchaný dne 25. 8. 2011, a teprve následně mělo dojít k odečtení bodů podle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Tímto postupem by byly žalobci z registru řidičů odečteny 3 body, a tím by k okamžiku vydání prvostupňového rozhodnutí nedosáhl 12 bodů, nýbrž pouze 10 bodů. Žalovaný měl svým postupem porušit zásadu dostatečného zjištění stavu věci podle § 3 správního řádu.
5. Žalobce dále namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť z jeho odůvodnění nelze zjistit konkrétní úvahy, podle kterých žalovaný postupoval při posouzení uvedené námitky. Zejména žalovaný neodůvodnil, kdy došlo k provedení připočtení a odečtení bodů v registru a nedoložil tvrzené datum (1. 9. 2011) zápisu bodů za přestupek ze dne 25. 8. 2011.
6. Na závěr žalobce uvedl, že jakožto cizinec neporozuměl blokovým pokutám a nebyl si vědom, že se s nimi pojí získávání bodů v registru řidičů. Navíc se od 19. 6. 2015 nedopustil žádného přestupku, čímž mělo dojít k jeho napravení. Pozbytí řidičského oprávnění tak považoval žalobce za nespravedlivé a nepřiměřené.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě

7. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.
8. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a zopakoval, že podle § 40 odst. 1 správního řádu lhůta určená podle měsíců končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce. K odečtu bodů v registru mohlo dojít až po uplynutí doby podle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Rozhodným okamžikem pro plynutí 12 měsíční doby je okamžik uložení sankce za přestupek spáchaný žalobcem dne 24. 8. 2010. Nárok na odpočet vznikl až uplynutím dne 24. 8. 2011.
9. Odečtení bodů bylo automatizované a došlo k němu dne 25. 8. 2011 v 00:00 hod., neboť v tomto okamžiku uplynul poslední den výše uvedené doby. Přičtení bodů bylo provedeno ke dni 25. 8. 2011, 14:35 hod., protože v tento okamžik bylo pravomocně skončeno řízení o přestupku. Situaci, kdy by nejprve došlo k připsání bodů a následně k jejich okamžitému odečtení, považoval žalovaný za zcela absurdní.

V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

10. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 věta první zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
11. K ústnímu jednání konanému dne 30. 8. 2021 se právní zástupkyně žalobce bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána (viz doručenka na č. l. 56 soudního spisu). Soud pak v souladu s § 49 odst. 3 s. ř. s. věc projednal bez účasti žalobce. Žalovaný při ústním jednání setrval na svém stanovisku uvedeném ve vyjádření k podané žalobě.
12. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy:

-          Podle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů.

-          Podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, rozhodnutí o uložení kázeňského trestu za jednání mající znaky přestupku anebo rozhodnutí, kterým se ukládá trest za trestný čin, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení.

-          Podle § 40 odst. 1 písm. b) končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce.

13. Soud o podané žalobě uvážil následovně.
14. Podstata sporu mezi účastníky řízení spočívá v provedení početních operací odečtení a přičtení bodů v registru řidičů v rámci jednoho dne, konkrétně dne 25. 8. 2011.
15. Ze správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že k početní operaci spočívající v odečtení bodu došlo v souladu s § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Ve smyslu tohoto ustanovení se řidiči odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů, jestliže mu nebyl ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložen trest za přestupek nebo trestný čin spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení po dobu 12 po sobě jsoucích kalendářních měsíců. Uvedené ustanovení tak podmiňuje odečet až 4 bodů v registru řidičů uplynutím času (12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců) s tím, že v dané době se řidič nesmí dopustit trestného činu nebo přestupku jednáním zařazeným do bodového hodnocení.
16. Ze správního spisu předloženého žalovaným vyplynuly pro posouzení věci tyto rozhodné skutečnosti: Z evidence řidičů – bodové hodnocení, stejně jako z výpisu z evidenční karty žalobce, vyplývá, že žalobce dne 24. 8. 2010 spáchal přestupek podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Dalšího přestupku se pak žalobce dopustil dne 25. 8. 2011, konkrétně se jednalo o přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu. Zvýše uvedeného vyplývá, že žalobce po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nespáchal trestný čin nebo přestupek. Správní orgány tak nepochybily, když ve věci aplikovaly § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu.
17. Pokud jde o počítání času, soud odkazuje na § 40 odst. 1 písm. b) správního řádu. Ve smyslu tohoto ustanovení končí lhůta určená počtem měsíců uplynutím dne, který se shoduje s označením dne, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek. Jestliže žalobce spáchal přestupek dne 24. 8. 2010, byl rozhodným dnem, od kterého se odvíjela lhůta 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, den 24. 8. 2010. Tato lhůta pak skončila uplynutím dne 24. 8. 2011, tj. 24. 8. 2011 ve 24.00 hod. Uvedený časový okamžik pak odpovídá časovému určení 25. 8. 2011, v 00.00 hod., když bližší rozlišení okamžiku konce předchozího dne a počátku dne následujícího není prakticky možné. Ke dni 24. 8. 2011 měl žalobce v registru řidičů zaznamenán právě 1 bod. Tento bod byl žalobci v souladu s § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu odečten z celkového počtu dosažených bodů.
18. Pro úplnost soud doplňuje, že § 40 odst. 1 písm. b) správního řádu a obsah správního spisu předloženého žalovaným neskýtá podklad pro závěr žalobce, že k odečtu bodu mělo dojít uplynutím dne 25. 8. 2011, tj. 25. 8. 2011 ve 24.00 hod.
19. Početní operace spočívající v přičtení bodů se dle obsahu spisového materiálu odvíjela od skutečnosti, že žalobce dne 25. 8. 2011 spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, za který mu byla téhož dne uložena v blokovém řízení pokuta. Prvostupňový orgán tak v souladu s § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu zaznamenal ke dni 25. 8. 2011 dva body za tento přestupek. Pokud pak správní orgán I. stupně odkazuje v rozhodnutí na skutečnost, že daný přestupek byl spáchán dne 25. 8. 2011 ve 14.35 hod., činí tak výlučně za účelem zdůraznění, že spáchání přestupku následovalo poté, kdy již došlo k odečtu bodů v registru řidičů.
20. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že početní operace spočívající v odečtení, respektive přičtení bodů v registru řidičů se váží na odlišné skutkové okolnosti, které se odehrály v odlišných časových okamžicích (dnech), přičemž početní operace spočívající v odečtení bodu z časového hlediska předcházela početní operaci spočívající v přičtení bodů. Správní orgány tak postupovaly v souladu se zákonem o silničním provozu, když nejprve dle § 123e odst. 1 písm. a) tohoto zákona provedly odečet počtu bodů v registru řidičů a následně dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu provedly záznam dvou bodů do registru řidičů.
21. Argumentaci žalobce, podle které mělo nejprve dojít k přičtení bodů a následně k jejich odečtení, soud považuje za nelogickou a účelovou. V případě, že by správní orgány přihlédly nejprve ke spáchání nového přestupku ze strany žalobce, došlo by zároveň k přetržení lhůty 12 po sobě jsoucích kalendářních měsíců, kterým je odečet bodů podle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu podmíněn. V tomto případě by tak nebyly splněny podmínky § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu umožňující odečet bodů (viz bod 15 odůvodnění tohoto rozsudku).
22. K námitkám žalobce, podle kterých nevyplývají z karty řidiče údaje, které zmiňuje správní orgán, konkrétně 00.00 hod. a 14.35 hod., soud uvádí, že absenci konkrétních hodinových údajů v evidenci řidičů nepovažuje za vadu řízení, která by způsobovala nezákonnost napadeného rozhodnutí. Z hlediska právní úpravy obsažené v zákoně o silničním provozu jsou pro zápis v registru řidičů rozhodné dny (nikoliv hodiny), ve kterých došlo ke skutečnostem, na základě kterých dochází k odečtu nebo připsání bodů. Konkrétní dny, od kterých jsou v projednávaném případě odvíjeny příslušné zápisy v registru řidičů, jsou v příslušné evidenci zaznamenány.
23. Nedůvodnou soud shledal i námitku žalobce, podle které z karty řidiče nevyplývá, že body za přestupek dne 25. 8. 2011 byly připsány až dne 1. 9. 2011. K výše uvedené námitce soud sděluje, že lhůta, ve které má dojít k záznamu bodů do registru řidičů, je lhůtou pořádkovou. Tato lhůta tak nemá žádný vliv na zákonnost záznamu v registru řidičů. Případné překročení této lhůty tak nezpůsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, když okamžik připsání bodů do registru řidičů je z hlediska záznamu v registru řidičů nerozhodný. Rozhodný pro daný případ je pouze den uložení pokuty v blokovém řízení [viz § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu].
24. Soud neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo nepřezkoumatelné. Napadené rozhodnutí a jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí tvoří z hlediska soudního přezkumu jeden celek (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003-56). Z odůvodnění rozhodnutí správních orgánů jako celku je zcela jednoznačně patrné, na základě jakých skutečností a důvodů a jakou úvahou dospěly správní orgány k závěru, že v projednávaném případě žalobce dosáhl záznamu 12 bodů v registru řidičů, a proč námitky žalobce nebyly považovány správními orgány za důvodné (viz zejména strana 3 prvostupňového rozhodnutí). Napadené rozhodnutí tak nelze považovat za nepřezkoumatelné. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nemůže založit ani skutečnost, že žalovaný k opakujícím se námitkám žalobce odkázal na závěry prvostupňového orgánu. Výše uvedené je pouze logickým důsledkem postupu žalobce v dané věci.
25. Dle náhledu soudu správní orgány v projednávaném případě postupovaly v souladu s § 3 správního řádu, když z obsahu správního spisu předloženého žalovaným jednoznačně vyplývá, že byl správními orgány zjištěn stav věci bez důvodných pochybností, a to v nezbytném rozsahu. Stejně tak z obsahu správního spisu předloženého žalovaným vyplývá, že žalobce měl možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním (viz vyrozumění ze dne 12. 11. 2014, č. j. MHMP 1626213, které bylo žalobci doručeno prostřednictvím jeho zástupce téhož dne), což žalobce také učinil (viz Vyjádření k podkladům rozhodnutí pro vydání rozhodnutí/doplnění námitek proti provedení záznamu v bodovém hodnocení řidiče ze dne 20. 11. 2014).
26. Skutečnost, že se žalobce ode dne 19. 6. 2015 nedopustil přestupku ve smyslu § 123b zákona o silničním provozu, není pro projednávanou věc relevantní. Podle rozsudku Nejvyššího správní soud ze dne 6. 12. 2017, č. j. 6 As 156/2017 – 29, „po dosažení 12 bodů v registru řidičů nelze odečíst žádné body postupem dle ustanovení § 123e zákona o silničním provozu. Dotčený řidič tedy může postupovat pouze v souladu s ustanovením § 123d zákona o silničním provozu a po uplynutí 1 roku od pozbytí řidičského oprávnění je oprávněn žádat o jeho vrácení“. Zákon o silničním provozu tak správním orgánům neumožňuje žalobcem namítanou skutečnost zohlednit.
27. Tvrzení, že žalobce je cizinec, který nerozuměl blokovým pokutám a důsledkům plynoucím z uložení pokuty příkazem na místě (blokové pokuty), je nedůvodné. Ze sdělení ve věci dopravního přestupku ze dne 29. 3. 2014 vydaného dne 11. 8. 2014, č. j. KRPP-116841-1/ČJ-2014-0300DP, soud zjistil, že v rámci přezkumného řízení se Policie ČR obdobnou námitkou zabývala a uvedla, že zakročující policista vedl jednání s žalobcem v českém jazyce, přičemž žalobce neuvedl, že by požadoval tlumočníka, nebo nerozuměl českému jazyku. Ani z dalších okolností projednávaného případu není zřejmé, že by se žalobce nedokázal dorozumět v českém jazyce. Žalobce pak předmětné blokové pokuty podepsal. Za tohoto stavu věci soud považuje námitku žalobce za účelovou. Neznalost důsledků plynoucích z uložení pokut nemůže být brána v potaz, v souladu se zásadou ignorantia legis non excusat.

VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

28. Na základě výše uvedených důvodů shledal soud žalobu nedůvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 30. srpna 2021

Mgr. Milan Tauber, v.r.

předseda senátu