č. j. 56 A 3/2020- 60
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Miroslavem Makajevem ve věci
žalobce: STŘECHY P.T.S. s.r.o., IČO 26079127
se sídlem náměstí J. V. Kamarýta, Velešín,
proti
žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje,
se sídlem Zborovská 11, Praha,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2020, č. j. 092846/2019/KUSK-LPŽPR/KLU,
takto:
Odůvodnění:
I. Vymezení věci, obsah podání účastníků a průběh jednání před soudem
1) Nebylo řádně procesně rozhodnuto o námitce podjatosti
2) Žalovaný nepoučil žalobce o tom, kdo bude o odvolání rozhodovat
3) Městská policie Votice nebyla oprávněna v daném místě měřit
4) Správní orgány nezohlednily zákonná kritéria pro ukládání sankce a přihlédly k vytíženosti komunikace, která však ze spisu nevyplývá
5) Nebylo dostatečně určitě vymezeno místo protiprávního jednání
6) Uložená pokuta je příliš vysoká
7) Uloženou pokutu nebylo možné uhradit všemi zákonnými způsoby
8) Ve výroku rozhodnutí nebyla uvedena forma zavinění
9) Usnesení o odložení věci nebylo doručeno žalobci
10) Správní orgány neuvedly zákonná ustanovení, dle kterých bylo rozhodnuto
11) Skutek nebyl řádně prokázán
12) Nebyla zjištěna forma zavinění řidiče
13) Nebyla slovně specifikována skutková podstata
14) Obecní policie neinformovala veřejnost o zřízení automatického technického prostředku
15) Nebylo měřeno automatickým technickým prostředkem bez obsluhy
16) Nebylo měřeno v místě určeném Policií ČR
17) Nebylo prokázáno, že by bylo měřeno ověřeným rychloměrem
18) Nebylo prokázáno, že by jednotlivé kamery byly od sebe vzdáleny dle nastavení
1) Námitka podjatosti byla vyřízena dne 30. 5. 2018, č. j. 17328/2018/SD-S
2) Žalobce byl seznámen s tím, kdo bude rozhodovat v jeho věci u odvolacího orgánu a to doručeným a pravomocným rozhodnutím č. j. 105473/2018/KU SK-OS A/KLU, kde je uvedena v řádku „Vyřizuje“ pověřená osoba
3) Místo automatizovaného prostředku dohledu nad bezpečností provozu obec Miličín, průtah 1/3, včetně mapy umístění, bylo určeno podle souhlasu Policie ČR č. j. 1116/20/PŘ-Č
4) Žalovaný odkázal na obsah správních rozhodnutí
5) Žalovaný odkázal na obsah správního spisu
6) Žalovaný odkázal na obsah správních rozhodnutí
7) Žalovaný uvedl, že pokutu bylo možno uhradit všemi zákonem stanovenými způsoby placení daní
8) V projednávané věci jde o přestupek provozovatele vozidla, u kterého se zavinění nevyžaduje, jde o objektivní odpovědnost
9) Usnesení o odložení věci se pouze zakládá do spisu, žalobce měl možnost se se spisem seznámit, tuto možnost nevyužil
10) Žalovaný odkázal na obsah správních rozhodnutí
11) Žalovaný odkázal na obsah správního spisu
12) zjišťování znaků přestupku se omezuje pouze na objektivní znaky skutkové podstaty, tedy porušení rychlosti v obci, jak stanoví zákon o silničním provozu
13) Žalovaný odkázal na doplněný text výroku rozhodnutí
14) Žalovaný odkázal na obsah správního spisu
15) Žalovaný odkázal na obsah správního spisu
16) Žalovaný odkázal na obsah správního spisu
17) Žalovaný odkázal na obsah správního spisu
18) Žalobce byl snímán jednou kamerou
II. Obsah správního spisu
III. Posouzení věci krajským soudem
1) Žalovaný dne 27. 6. 2018 námitku podjatosti odmítl, což soud pokládá za dostatečné vyřízení s ohledem na okolnosti uvedené ve sdělení žalovaného. Skutečnost, že námitku podjatosti odmítl sdělením a nikoli samostatným usnesením, není podstatná. Námitka není důvodná.
2) Pověřená úřední osoba je uvedena v napadeném rozhodnutí (v kolonce „vyřizuje“), což byl první úkon žalovaného vůči žalobci v odvolacím řízení. Zákon neukládá správnímu orgánu informovat o oprávněné úřední osobě „samostatně“ – děje se tak vždy při prvním úkonu činěném vůči účastníkovi, jelikož z takového úkonu musí být zřejmé, kdo jej činí. Jestliže je prvním úkonem správního orgánu vůči účastníkovi rozhodnutí, není nutné jej samostatně informovat o tom, kdo odvolání vyřizuje. Pokud jde o tvrzení, že o odvolání rozhodovala podjatá úřední osoba, tak toto tvrzení není žádným způsobem rozvedeno ani podloženo. Námitka není důvodná.
3) Městská policie Votice vykonává působnost i na území obce Miličín, a to na základě veřejnoprávní smlouvy mezi Městem Votice a obcí Miličín ze dne 17. 7. 2006.
4) Soud má za to, že správní orgány přihlédly ke všem okolnostem, které vyšly v řízení najevo. Zde je třeba zdůraznit, že žalobce žádné konkrétní skutečnosti, k nimž by mělo být v jeho prospěch přihlédnuto, ani sám neuvedl. Pokud jde o argumentaci vysokým provozem na dané komunikaci, pak se soud s odůvodněním napadeného rozhodnutí zcela ztotožňuje a dodává, že skutečnost, že silnice I/3 patří vzhledem k absenci plnohodnotného dálničního spojení mezi Prahou a Českými Budějovicemi k mimořádně vytíženým komunikacím je obecně známou skutečností, kterou není třeba nijak zvláště prokazovat. Námitka není důvodná.
5) Místo spáchání přestupku bylo vymezeno obcí (Miličín), komunikací (silnice I/3) a směrem jízdy (směr Tábor). Toto vymezení pokládá soud vzhledem k velikosti obce Miličín za dostatečné. Námitka není důvodná.
6) Horní hranicí pokuty je v souladu s § 125f odst. 4 ve spojení s § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu částka 2 500 Kč. Pokuta tedy byla uložena v zákonné sazbě. Námitka není důvodná.
7) Výčet možných způsobů platby ve výroku prvostupňového rozhodnutí je v souladu s § 163 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů a ostatně ani žalobce sám neuvádí, jaký způsob placení měl být opominut, ani jak by takovým opominutím byl zkrácen na svých právech. Námitka není důvodná.
8) Soud souhlasí se žalovaným, že v projednávané věci jde o přestupek provozovatele vozidla, u kterého se zavinění nevyžaduje, jelikož je založen na principu objektivní odpovědnosti (tedy odpovědnosti bez zavinění). Z toho důvodu není nutné se otázkou zavinění vůbec zabývat, natož ji uvádět ve výroku rozhodnutí. Námitka není důvodná.
9) Podle § 76 odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) se usnesení o odložení věci pouze poznamenává do spisu. Soud souhlasí se žalovaným, že žalobce nepředstavuje osobu přímo postiženou spácháním přestupku, tudíž mu odložení věci nebylo třeba oznamovat. Námitka není důvodná.
10) Soud konstatuje, že příslušná zákonná ustanovení [§ 125f odst. 4 ve spojení s § 125c odst. 5 písm. g) zákona o silničním provozu] jsou v napadeném rozhodnutí uvedena.
11) Soud konstatuje, že ze spisového materiálu jednoznačně vyplývá, že k jednání popsanému v bodě 5 rozsudku došlo, i že provozovatelem předmětného vozidla byl žalobce (ostatně žalobce nic z toho ani sám nijak konkrétně nezpochybňuje). Námitka není důvodná.
12) Forma zavinění řidiče není v projednávané věci podstatná, jelikož obviněným v dané věci byl žalobce jako provozovatel, který nezajistil dodržování povinností stanovených zákonem o silničním provozu (§ 10 odst. 3 zákona o silničním provozu), nikoli řidič vozidla. Forma zavinění řidiče proto není relevantní. Námitka není důvodná.
13) Napadené rozhodnutí obsahuje zcela dostatečný popis skutku, který je žalobci kladen za vinu a žalobce ani sám neuvádí, v čem by tento popis měl být nedostatečný. Námitka není důvodná.
14) Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že veřejnost byla o měření informována formou informačních cedulích na vjezdu do obce, což žalobce ani nijak relevantně nezpochybňuje. Zároveň byla o měření informována článkem ve Votických novinách. Námitka není důvodná.
15) Tato námitka postrádá jakékoliv opodstatnění. Ze správního spisu nevyplývá jakákoliv pochybnost, že bylo měřeno automatickým technickým zařízením bez obsluhy a žalobce sám žádnou argumentaci nepředkládá. Námitka není důvodná.
16) Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že Policie ČR udělila 10. 6. 2010 souhlas k měření v obci Miličín, silnici I/3. Námitka není důvodná.
17) Správní spis obsahuje protokol ze dne 25. 5. 2017 o ověření rychloměru v Miličíně, na silnici I/3, směr Tábor. Ze spisu nevyplývá žádná pochybnost, že by se jednalo o jiný rychloměr, než kterým byla změřena rychlost vozidla žalobce a žalobce sám to nijak relevantně nezpochybnil.
18) Soud souhlasí se žalovaným, že ze správního spisu vyplývá, že vozidlo žalobce bylo zachyceno jednou kamerou, námitka se tak zcela míjí s projednávanou věcí.
IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 1. října 2021
Mgr. Miroslav Makajev, v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: H. T.