62 Af 84/2019-59
[OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci
žalobce: D FLIGHT s.r.o.
sídlem Brodská 739, Nivnice
proti
žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, Brno
za účasti: V. P. – BETA AIR
sídlem Alešova 1864, Turnov
o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného č.j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBr ze dne 10.9.2019
takto:
Odůvodnění:
I. Shrnutí podstaty věci
1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí předsedy žalovaného č.j. ÚOHS-R0127/2019/VZ-25072/2019/323/MBr ze dne 10.9.2019, kterým zamítl odvolání žalobce a potvrdil prvostupňové rozhodnutí žalovaného č.j. ÚOHS-S0152/2019/VZ-18142/2019/521/JRo ze dne 28.6.2019. Prvostupňovým rozhodnutím byl podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), zamítnut návrh žalobce ze dne 15.4.2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (Česká republika – Ministerstvo zemědělství) učiněných při zadávání části č. 3 „Zajištění stanice LHS S3“ veřejné zakázky „Zajištění letecké hasičské služby (LHS) v letech 2019 – 2022 ve vymezených částech České republiky“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14.1.2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17.1.2019 pod ev. č. zakázky Z2019-001537, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17.1.2019 pod ev. č. 2019/S 012-024083, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
II. Shrnutí procesního postoje žalobce
2. Žalobce má za to, že zadavatel postupoval v rozporu se ZZVZ, když nesplnil povinnost vyloučit dodavatele, z jehož objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, z pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, neboť je zjevné, že vybraný dodavatel nemůže při plnění veřejné zakázky s ohledem na jeho nabídkovou cenu vyhovět závazným požadavkům směrnice pro hašení lesních požárů leteckou technikou z roku 2018 (dále jen „směrnice“) a současně pracovněprávním předpisům stanovujícím zaručenou mzdu.
3. Žalobce navrhuje napadené i jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji setrval žalobce po celou dobu řízení před zdejším soudem.
III. Shrnutí procesního postoje žalovaného
4. Žalovaný setrvává na svých závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. Postup zadavatele při zjišťování mimořádně nízké nabídkové ceny byl podle žalovaného dostatečný a úvahy zadavatele při zjišťování a objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele jsou zřetelné a odůvodněné, tedy souladné se ZZVZ. Ačkoli v posuzované věci nabídková cena vybraného dodavatele byla mimořádně nízká, z ničeho nevyplývá, že by zadavatel postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 ZZVZ, který je svojí povahou lex specialis k § 48 odst. 4 ZZVZ.
5. Žalovaný navrhuje, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.
IV. Posouzení věci
6. Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů
(§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná; rozhodoval bez jednání za splnění podmínek podle § 51 s.ř.s.
7. V posuzované věci je sporu o to, nakolik musí zadavatel reagovat na tvrzení skutečností odůvodňujících vyloučení účastníka zadávacího řízení z důvodu porušování pracovněprávních předpisů, konkrétně zaručené mzdy, resp. na tvrzení jednoho z účastníků zadávacího řízení, že nabídková cena jiného účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízkou nabídkovou cenou z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a), a s jakými důsledky.
8. Podle žalobce z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že vybraný dodavatel v nabídce požaduje toliko 60 000 Kč měsíčně na „mzdy 3 lidí“, kteří mají zajišťovat službu podle směrnice v průměrném rozsahu 300 hodin měsíčně, zatímco při dodržení pracovněprávních předpisů (zaručené mzdy) by to nemohlo být méně než 133 226 Kč, což ve vztahu k době plnění odpovídá vlivu na nabídkovou cenu větším než 2 miliony Kč; provoz stanice musí být přitom zajištěn i po dobu, kdy letadlo nelétá. Žalovaný naopak zastává názor, že zadávací dokumentací ani směrnicí není vyžadováno, aby osoby zajišťující službu byly přítomny na dané stanici po „celý den“, nýbrž dle směrnice má dodavatel povinnost zajistit, aby činnosti personálu vedoucí ke vzletu letadel byly zahájeny nejdéle do 5 minut po vyžádání letadla a vzlet byl uskutečněn do 15 minut po vyžádání letadla k provedení hasebního letu.
9. Ze správního spisu se podává, že dne 22.2.2019 zadavatel vybraného dodavatele – osobu zúčastněnou na řízení – vyzval k písemnému zdůvodnění nabídkové ceny včetně podrobného popisu struktury nabídkové ceny. Vybraný dodavatel dne 25.2.2019 ve zdůvodnění nabídkové ceny na LHS S3 dle bodu I. k rozpadu nabídkové ceny mimo jiné uvedl, že náklady na
„mzdy 3 lidí“ činí 60 000 Kč měsíčně, tj. 1 680 000 Kč za 28 měsíců. Zadavatel následně ve zprávě o průběhu zadávacího řízení konstatoval, že „[u] částí 1 a 3 veřejné zakázky pojali zástupci zadavatele pochybnosti o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny u nabídky s pořadovým číslem 3. Dodavatel, V. P. BETA AIR, byl proto dne 22. 2. 2019 požádán o vysvětlení nabídkové ceny pro části 1 a 3 veřejné zakázky. Zadavatel současně s tím požádal všechny účastníky zadávacího řízení o objasnění jejich kalkulace ceny za 1 letovou hodinu hasebního letadla. Zadavatel obdržel ve dnech 24. – 26. 2. 2019 objasnění nabídky od všech účastníků zadávacího řízení. Zadavatel následně konfrontoval jednotlivá objasnění podaná účastníky zadávacího řízení a prověřil vyjádření k mimořádně nízké nabídkové ceně u dodavatele V. P. BETA AIR. Na základě předložených informací dospěl Zadavatel k závěru, že se v případě nabídky s pořadovým číslem 3 nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“ Dne 23.9.2019 obdržel zadavatel žalobcovy námitky proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, v nichž žalobce v bodu IV. namítá, že „je nepřípustné, aby zadavatel akceptoval cenu, která vzbuzuje důvodnou pochybnost o tom, že je dostatečná k pokrytí všech nákladů nezbytných k řádnému plnění předmětu veřejné zakázky, tj. zejména k náležitému splnění všech povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky“, k čemuž žalobce předestřel ilustrační výpočet minimálních mzdových měsíčních nákladů na personál; tam dospěl k závěru, že měsíční výše mzdových nákladů činí minimálně 82 851 Kč. Zadavatel v rozhodnutí o podaných námitkách ze dne 5.4.2019 uvedl, že „[n]a základě informací předložených Vybraným dodavatelem a dalšími účastníky Zadávacího řízení, tak Zadavatel dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Odůvodnění nabídkové ceny bylo dostatečně určité a průkazné. Vybraný dodavatel dokázal přesvědčivě obhájit svoji cenovou kalkulaci a také odůvodnit rozdíl oproti cenám z roku 2017. Zadavatel dále v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 písm. a) a b) požadoval, aby Vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti uvedené v těchto ustanoveních, což Vybraný dodavatel učinil.“
10. Podle § 113 odst. 1 ZZVZ zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
11. Podle § 113 odst. 4 ZZVZ zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 ZZVZ, lze ji doplňovat a vznést opakovaně.
V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
12. Podle § 113 odst. 5 ZZVZ účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. odstavce 4 ZZVZ. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.
13. Podle § 113 odst. 6 písm. a) ZZVZ zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a).
14. Podle § 48 odst. 4 ZZVZ zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.
15. Z právě uvedeného je zřejmé, že zákon rozlišuje dvě kategorie skutečností, které k podání nabídky s mimořádně nízkou nabídkovou cenou vedly (jež mimořádně nízkou nabídkovou cenu vyvolaly), od nichž je pak odvislý i následný (obligatorní ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a/ ZZVZ či fakultativní ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ) postup zadavatele.
16. Do první kategorie spadají situace, kdy je mimořádně nízká nabídková cena důsledkem konkurenční výhody účastníka zadávacího řízení; legitimní konkurenční výhodou dle ZZVZ mohou být zejména ekonomické aspekty výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použití technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo originalita stavebních prací, dodávek nebo služeb (§ 113 odst. 5 věta druhá ZZVZ). Zadavatel má povinnost zdůvodnění (podle § 113 odst. 5 a 6 ZZVZ jde o „objasnění“; otázka terminologické nejednoty tu však není podstatná) mimořádně nízké nabídkové ceny posoudit (§ 113 odst. 6 první věta ZZVZ) a dospěje-li k závěru, že zdůvodněna nebyla (popř. nebyla zdůvodněna dostatečně či byla zdůvodněna jinými než legitimními důvody), nemá oproti předchozí právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit (§ 48 odst. 4 ZZVZ); v takovém případě je výlučně na zadavatelově uvážení, zda na základě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení vyloučí či s ním, jde-li o vybraného dodavatele, smlouvu na veřejnou zakázku uzavře. Právě z kodifikace „pouhé“ možnosti vyloučit účastníka zadávacího řízení, který podal nabídku s mimořádně nízkou cenou z důvodu konkurenční výhody, zdejší soud dovozuje posun v pojetí institutu mimořádně nízké nabídkové ceny dle ZZVZ v tom směru, že nově je upřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj „podezřele výhodných“ před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, jak v případě nezdůvodněné mimořádně nízké nabídkové ceny postupovat.
17. Uvedená svoboda zadavatele rozhodnout se sám o důsledcích nezdůvodněné (neobjasněné) mimořádně nízké nabídkové ceny však jistě neplatí u druhé kategorie příčin mimořádně nízké nabídkové ceny spočívajících v nedodržování povinností vyplývajících dodavateli z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance podílející se na plnění předmětu veřejné zakázky nebo z obdržení neoprávněné veřejné podpory (taxativní výčet v § 113 odst. 4 větě třetí ZZVZ). V tomto případě je chráněným zájmem požadavek na dodržování (v ZZVZ uvedených) souvisejících právních předpisů, příp. ochrana soutěžního prostředí, a zadavatel proto má povinnost účastníka, z jehož zdůvodnění (objasnění) mimořádně nízké nabídkové ceny vyplyne, že je důsledkem uvedené druhé kategorie skutečností, popř. které potvrzení skutečností podle
§ 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ neobsahuje, ze zadávacího řízení bez dalšího vyloučit (§ 113 odst. 6 věta druhá ZZVZ). Právě s ohledem na význam chráněného zájmu spočívajícího v požadavku na dodržování uvedených souvisejících právních předpisů dodavatelem při plnění předmětu veřejné zakázky ZZVZ zadavateli explicitně ukládá povinnost vždy při žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny požadovat potvrzení toho, že důvodem mimořádně nízké nabídkové ceny není některý z důvodů podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ; nedodržení takového postupu by přitom bylo porušením ZZVZ.
18. V posuzované věci není sporu o to, že zadavatel dostál požadavku ZZVZ v tom směru, že v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny požadoval potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ, a že vybraný dodavatel předmětné skutečnosti ve zdůvodnění (objasnění) mimořádně nízké nabídkové ceny na LHS S3 dle bodu I. obecně potvrdil (bod 4.e.f./).
19. Na potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ ve zdůvodnění (objasnění) mimořádně nízké nabídkové ceny však musí navazovat posouzení, zda z obsahu zdůvodnění (objasnění) mimořádně nízké nabídkové ceny nevyplývá opak, tj. zda (ve vztahu k nyní posuzované věci) není naplněna hypotéza stanovená pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v § 113 odst. 6 písm. a) ZZVZ; samotné potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 ZZVZ ve zdůvodnění (objasnění) mimořádně nízké nabídkové ceny totiž způsobuje nanejvýš nenaplnění hypotézy stanovené pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v § 113 odst. 6 písm. c) ZZVZ.
20. Je tedy na zadavateli, byť má svobodu v důsledcích posouzení věcného zdůvodnění (objasnění) mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu konkurenční výhody na základě demonstrativně nabízejících se argumentů podle § 113 odst. 5 věty druhé ZZVZ (§ 48 odst. 4 ZZVZ), aby důvěryhodnost potvrzení účastníka zadávacího řízení o skutečnostech podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ alespoň rámcově posoudil a detekoval přinejmenším „na první pohled“ zřejmé skutečnosti, které pravdivost takového potvrzení vyvracejí (mohou vyvracet); je to ostatně i v jeho nejlepším kontraktačním zájmu. V opačném případě, tedy pokud by se zadavatel bez dalšího s obecným potvrzením účastníka zadávacího řízení o skutečnostech podle § 113 odst. 4 ZZVZ vždy nekriticky spokojil, by takové potvrzení postrádalo jakéhokoli faktického významu, bylo toliko formálním krokem v zadávacím řízení popírajícím smysl § 113 odst. 4 věty druhé ZZVZ a § 113 odst. 5 věty první ZZVZ, nebylo by možné zajistit požadovanou ochranu zájmu na dodržování právních předpisů dodavatelem a zajištění korektní soutěže mezi dodavateli a především by zadavatel nemohl učinit řádné rozhodnutí ve smyslu § 113 odst. 6 ZZVZ. Dospěl-li žalovaný k opačnému závěru, pak se mýlí (zejména bod 79 prvostupňového rozhodnutí).
21. V posuzované věci nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobce v rámci podaných námitek zcela konkrétně porušení pracovněprávních předpisů s ohledem na zdůvodnění (objasnění) mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele (prostředků na mzdy) a předmět plnění veřejné zakázky namítal, a to včetně ilustračního výpočtu. V takovém případě bylo na zadavateli, aby v rozhodnutí o podaných námitkách tvrzení žalobce korektně, srozumitelně, a tudíž přezkoumatelně vypořádal, což však neučinil, neboť se spokojil toliko s obecným potvrzením skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ ze strany vybraného dodavatele a na konkrétní argumenty žalobce ohledně (možného) porušení pracovněprávních předpisů věcně vůbec nereagoval. Na uvedeném požadavku nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce v rámci námitek brojil i proti jiným skutečnostem majícím vliv na výši nabídkové ceny vybraného dodavatele. Takový postup zadavatele je v rozporu se zákonem, neboť podle § 245 odst. 1 ZZVZ zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách (mutatis mutandis rozsudek zdejšího soudu č.j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21.11.2013). Uvedené pochybení zadavatele přitom nemůže zhojit žalovaný v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí (zejména bod 81). Konstatuje-li předseda žalovaného v napadeném rozhodnutí, že „z ničeho nevyplývá, že by zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 113 odst. 6 zákona, které je lex specialis k ustanovení § 48 odst. 4 zákona“, pak takové konstatování není pravdivé (resp. pravdivé je jen potud, že § 113 odst. 6 ZZVZ je speciálním pravidlem k § 48 odst. 4 ZZVZ); žalobce předestřel zcela konkrétní skutečnosti svědčící o opaku, avšak zadavatel na vypořádání těchto námitek zcela rezignoval a žalovaný takový postup nesprávně aproboval.
22. Žaloba je tedy důvodná a zdejší soud napadené rozhodnutí pro nezákonnost podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Stejnou nezákonností je stiženo i rozhodnutí prvostupňové, a proto zdejší soud podle § 78 odst. 3 s.ř.s. zrušil i toto rozhodnutí.
23. Nad rámec uvedeného zdejší soud poznamenává, že při věcném posouzení námitek žalobce zadavatel mohl (opakovaně) požádat o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a současně mohl postavit najisto, zda vymezil předmět veřejné zakázky dostatečně, tj. v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení (§ 36 odst. 3 ZZVZ), když i vybraný dodavatel v rámci vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny v bodu 1.c) Režie uvedl, že „[t]ato položka sestává z denní dopravy zaměstnanců na a z místa výkonu jejich práce“, neboť z citované formulace vyplývá jak požadavek každodennosti výkonu činností pro zajištění řádného plnění předmětu veřejné zakázky, tak skutečnost, že vybraný dodavatel má v úmyslu veřejnou zakázku plnit „svými“ zaměstnanci – přitom právě na těchto premisách je postavena argumentace žalobce.
V. Náklady řízení
24. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 větu první s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, jež důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
25. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má podle § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady ve výši 3000 Kč za zaplacený soudní poplatek. K jejich náhradě v přiměřené lhůtě zdejší soud žalovaného zavázal.
26. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí soud neuložil žádnou povinnost, v souvislosti s jejímž plněním by jí vznikly náklady, a k náhradě jiných nákladů řízení neshledal žádný důvod (§ 60 odst. 5 s.ř.s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 7. října 2021
David Raus v.r.
předseda senátu