[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci

žalobkyně:   EXELSIOR GROUP s.r.o., IČO 25846574

   sídlem Pekařská 621/7, 155 00  Praha 5

   zastoupená advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem

   sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00  Ostrava

proti

žalovanému:  Generální finanční ředitelství
sídlem Lazarská 15/7, 117 22  Praha 1

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 5. 11. 2020, č. j. X,

takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a žalobní argumentace

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Žalovaný jím částečně vyhověl žádosti žalobkyně o prominutí odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále. Žalovaný částečně prominul vyměřené penále, vyměřené odvody neprominul.
2. Žalobkyně obdržela dotaci na projekt Rekonstrukce objektu mechanické a zámečnické dílny a adaptace na lisovnu plastických hmot (dále jen „Projekt“).
3. Finanční úřad po proběhlé daňové kontrole vydal platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně a penále za prodlení s jejich úhradou. Pochybení žalobkyně, kterým porušila rozpočtovou kázeň, spočívá ve zkrácení zadávací lhůty a v tom, že nevyloučila uchazeče, který nedoložil aktuální výpis z obchodního rejstříku.
4. Žalobkyně požádala o prominutí odvodů a příslušných penále. Žalovaný žádosti částečně vyhověl.
5. V rámci prvního žalobního bodu žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť se žalovaný odchýlil od vlastního interního pokynů č. GFŘ-D-17 (dále jen „Pokyn“). Žalovaný nedostatečně zohlednil, že formální pochybení žalobkyně nemohlo mít ani potenciálně vliv na výsledek zadávacího řízení, ani se nejednalo o závažné pochybení, které mohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení. V takovém případě měl žalovaný postupovat dle čl. V odst. 1 písm. n) Pokynu a snížit odvod i penále na 0 Kč. Postupoval-li žalovaný v rozporu s Pokynem, vykročil z mezí svého správního uvážení. Zároveň žalovaný nedostatečně zohlednil, že Projekt byl úspěšně realizován.
6. V rámci druhého žalobního bodu žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Žalovaný totiž neuvedl, které pochybení žalobkyně je závažným porušením z hlediska zadání a průběhu veřejné zakázky a z jakého důvodu měla pochybení mít vliv na výsledek zadávacího řízení.

II. Vyjádření žalovaného

7. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí.
8. Ve vyjádření popsal průběh daňové kontroly a zjištěná porušení rozpočtové kázně ze strany žalobkyně. Uvedl, že napadené rozhodnutí považuje za přezkoumatelné. Jednotlivá porušení žalobkyně podřadil pod odpovídající ustanovení Pokynu. Čl. V odst. 1 písm. n) Pokynu na případ žalobkyně nedopadá, neboť upravuje postup v případě jiných pochybení, než těch, která jsou uvedená v jiných ustanoveních. Zdůraznil, že obě porušení žalobkyně mohla mít potenciálně vliv na výsledek zadávacího řízení. V případě dodržení lhůty se mohli žalobkyni přihlásit další uchazeči a v případě vyloučení uchazeče, který nesplnil zadávací podmínky, by se zadávací řízení muselo opakovat, což by umožnilo přihlášení i jiným uchazečům. Žalovaný nezpochybnil, že účel Projektu byl naplněn, nicméně zdůraznil, že naplnění účelu je pouze jednou z podmínek, které musí příjemce dotace splnit. K prominutí odvodu a penále naplnění účelu nestačí.

III. Replika žalobkyně

9. Žalobkyně podala k vyjádření žalovaného repliku, v níže rozvedla svoji žalobní argumentaci k interpretaci Pokynu, přičemž zdůraznila, že jeho obsah i výklad musí být v souladu se zákonem.
10. Zopakovala, že účel dotace dodržela a dotační prostředky nezneužila. K této skutečnosti měl žalovaný přihlédnout a prominout odvod i penále v celé výši právě z tohoto důvodu. Povinnost zkoumat, zda v konkrétním případě bylo porušení povinnosti závažné a mělo vliv na výsledek zadávacího zařízení, plyne dle žalobkyně z čl. V odst. 1 písm. n) Pokynu, který tento znak výslovně zavádí. Pokud by tuto podmínku nebylo potřeba zkoumat, bylo by toto ustanovení nadbytečné, neboť by vždy stačilo naplnit formální znaky některé ze skutkových podstat uvedených v čl. V odst. 1 Pokynu. Dle žalobkyně nelze souhlasit s tím, že by písm. n) upravovalo pouze pochybení, která nastanou až po řádně provedeném zadávacím řízení. Takový výklad vylučuje samotné znění Pokynu. Žalobkyně dále zdůraznila, že žalovaný aplikoval Pokyn formalisticky a dostatečně nezohlednil charakter jejích pochybení. Jeho závěry o tom, že pokud by k pochybení nedošlo, mohl se přihlásit jiný účastník, jsou zcela spekulativní.

IV. Obsah správního spisu

11. Ze spisového materiálu soud zjistil následující podstatné skutečnosti.
12. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo 11. 8. 2011 o poskytnutí dotace na Projekt v celkové výši 42 383 000 Kč. V Podmínkách pro poskytnutí dotace (dále jen „Podmínky“) se žalobkyně zavázala postupovat podle Pravidel pro výběr dodavatelů, které byly přílohou podmínek (dále jen „Pravidla“). Čl. VII odst. 2 Podmínek stanovil, že za neoprávněné použití prostředků dotace se považuje též nesplnění Podmínek i Pravidel. Pravidla stanovila minimální lhůtu pro předkládání nabídek v délce 30 dnů od data zveřejnění v Obchodním věstníku (bod 14). Zadavatel byl povinen posuzovat pouze vhodné nabídky s tím, že vhodné nejsou nabídky uchazečů, kteří neprokázali splnění kvalifikace [bod 18 písm. c)]. Zadavatel byl dále povinen se při hodnocení nabídek řídit pouze nabídkami uchazečů a hodnotit je podle předem stanovených kritérií. Předmětem hodnocení jsou nabídky, které splnily požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Vyžaduje-li některá z nabídek upřesnění informací, může si zadavatel u uchazeče vyžádat upřesnění informací i po lhůtě pro podání nabídek (bod 21).
13. Po proběhlé daňové kontrole dospěl finanční úřad k závěru, že žalobkyně porušila rozpočtovou kázeň u dvou výběrových řízení. První porušení spočívalo v tom, že u výběrového řízení na rekonstrukci mechanické a zámečnické dílny a adaptace na lisovnu plastických hmot nedodržela výše uvedenou povinnost dle bodu 14 Pravidel, neboť lhůtu pro podání nabídek stanovila v délce 29 dnů a 10 hodin. Druhé porušení spočívalo v tom, že žalobkyně u výběrového řízení na přístavbu skladu opět stanovila kratší lhůtu pro podání nabídek, a to 29 dnů a 12 hodin. Dále porušila výše uvedené povinnosti dle bodu 18 a 21 Pravidel, neboť posuzovala nabídku, k níž uchazeč nedoložil splnění profesní kvalifikace dle požadavků stanovených v zadávací dokumentaci, neboť nepředložil aktuální výpis z obchodního rejstříku. Žalobkyně přitom nevyužila postup dle bodu 21 Pravidel, nepožádala tohoto uchazeče o upřesnění informací a následně s ním uzavřela smlouvu o dílo na realizaci této zakázky.
14. Z důvodů porušení rozpočtové kázně vydal finanční úřad 31. 5. 2017 dva platební výměry:

-          platebním výměrem čj. X vyměřil žalobkyni odvod 1 018 046 Kč do Národního fondu,

-          platebním výměrem čj. X vyměřil žalobkyni odvod 179 656 Kč do státního rozpočtu.

V odůvodnění obou výměrů popsal porušení rozpočtové kázně. K prvnímu porušení uvedl, že na toto výběrové řízení byla použita dotace 24 050 994 Kč. S ohledem na charakter porušení a další skutečnosti stanovil odvod ve výši 2 % použité dotace. K druhému porušení uvedl, že na toto výběrové řízení byla použita dotace 14 333 608 Kč. S ohledem na charakter porušení, to, že šlo o vícenásobné porušení, a další skutečnosti stanovil odvod ve výši 5 % použité dotace.

15. Proti platebním výměrům podala žalobkyně odvolání, které Odvolací finanční ředitelství 14. 6. 2018 zamítlo.
16. Vedle odvodů za porušení rozpočtové kázně vyměřil finanční úřad žalobkyni penále a vydal 25. 7. 2018 dva platební výměry:

-          platebním výměrem čj. X vyměřil žalobkyni penále 1 018 046 Kč,

-          platebním výměrem, čj. X vyměřil žalobkyni penále 179 656 Kč.

V odůvodnění obou výměrů odkázal na zákonnou úpravu výše penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně a přiložil tabulku s výpočtem jeho výše.

17. Žalobkyně 29. 6. 2018 požádala o prominutí úhrady odvodu za porušení rozpočtové kázně a 14. 2. 2019 požádala o prominutí úhrady penále za prodlení s odvodem.
18. Žalobkyně nesporovala, že došlo k porušením rozpočtové kázně, měla však za to, že by jí vyměřené odvody a penále měly být prominuty. Porušení považovala za formální, zanedbatelná a bez jakýchkoliv zásadních následků. Lhůta byla zkrácena zcela minimálně a splnění kvalifikačních předpokladů si žalobkyně ověřila nahlédnutím do obchodního rejstříku. Projekt dosáhl svého cíle, plní svůj účel a poskytovatel dotace ho hodnotí jako vzorový a řádně splněný. Vybudovaná linka recykluje přibližně polovinu všech sesbíraných plastových lahví v ČR.
19. Napadeným rozhodnutím žalovaný prominul částku 652 685 Kč z penále ve výši 1 018 046 Kč a částku 115 233 Kč z penále ve výši 179 656 Kč. Vyměřené odvody neprominul. V odůvodnění žalovaný popsal, v čem správce daně spatřoval porušení rozpočtové kázně. Uvedl, že splnění účelu poskytnuté dotace je pouze jednou z podmínek, které musí příjemce dotace splnit. Příjemce musí rovněž postupovat v souladu s Pravidly, které žalobkyně porušila. Nižší závažnost porušení, kterou žalobkyně odůvodňuje svoji žádost, zohlednil už finanční úřad při stanovení výše odvodů. Společenská prospěšnost Projektu není při rozhodování o žádosti podstatná. Žalovaný proto uzavřel, že důvody uváděné žalobkyní nejsou důvody hodné zvláštního zřetele pro prominutí vyměřených částek. Nad rámec těchto důvodů žalovaný posoudil žádost dle Pokynu a porušení žalobkyně podřadil pod čl. V odst. 1 písm. c) a d) Pokynu. Odvody ponechal ve stanovené výši, neboť odpovídaly pravidlům Pokynu. Ohledně penále uvedl, že přihlédl k charakteru porušení povinností žalobkyně a k tomu, že na rozdíl od odvodu nepředstavuje penále částku, která byla žalobkyni poskytnuta v rámci dotace. Částku, o kterou penále snížil, vypočetl žalovaný podle čl. II odst. 7 Pokynu a do odůvodnění vtělil tabulku s výpočtem.

V. Posouzení věci soudem

20. Ve věci se konalo ústním jednání v souladu s § 49 s. ř. s. Žalobkyně setrvala na svém procesním návrhu a odkázala na svoji žalobní argumentaci. Zdůraznila, že podstatný je v posuzované věci přezkum správního uvážení žalované. Žalobkyně je přesvědčena, že každé porušení rozpočtové kázně, za které je vyměřen odvod, musí být závažné nebo ovlivnit výsledek výběrového řízení. Žalovaná na jednání setrvala na své argumentaci i procesním návrhu.
21. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).
22. Žaloba byla podána včas a osobou k tomu oprávněnou.
23. Žaloba není důvodná.
24. Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného o žádosti o prominutí odvodu a penále. Soud nepřezkoumává platební výměry na odvod za porušení rozpočtové kázně ani platební výměry na penále za prodlení s odvodem. Smyslem rozhodnutí o prominutí odvodu a penále totiž není nahrazovat úvahu, která náleží již do fáze samotného vyměření odvodu, resp. penále. Institut prominutí penále není možné vnímat jako další opravný prostředek proti vyměřenému odvodu a penále. Jedná se o rozhodnutí mimořádné povahy vydávané ve sféře volného uvážení žalovaného (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze 7. 3. 2019, čj. 10 Afs 65/2018-42, bod 53).
25. Žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí a jeho nepřezkoumatelnost. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spojuje s tím, že žalovaný neodůvodnil, jaké pochybení považuje za závažné a z jakého důvodu mohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že z obdobných důvodů namítá žalobkyně i nezákonnost napadeného rozhodnutí, vypořádal soud oba žalobní body společně.
26. Žalobkyni byl uložen odvod a s tím spojené penále za porušení rozpočtové kázně dle § 44a odst. 4 písm. c) a odst. 8 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění účinném do 19. 2. 2015. Povinnost zaplatit penále vzniká ex lege při prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně a zákonem je přímo stanovena i jeho výše. Dle § 44a odst. 12 tohoto zákona může žalovaný z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním, s výjimkou odvodu neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků podle § 44 odst. 2 písm. a) a b). O prominutí může požádat osoba, která se dopustila porušení rozpočtové kázně (§ 44a odst. 13 tohoto zákona).
27. Úprava prominutí odvodu a penále kombinuje správní uvážení (žalovaný může prominout) a neurčitý právní pojem (musí jít o důvody hodné zvláštního zřetele). Správní uvážení může soud přezkoumat pouze v tom směru, zda nevybočilo z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda je v souladu s pravidly logického usuzování, zda správní orgán správního uvážení nezneužil, či nepřekročil jeho meze a zda premisy úsudku správního orgánu byly zjištěny řádným procesním postupem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze 4. 2. 2021, čj. 7 Afs 314/2019-21, bod 43 až 45). Výklad neurčitých právních pojmů a jejich aplikace na konkrétní případ však podléhá soudnímu přezkumu v plném rozsahu (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z 22. 4. 2014, čj. 8 As 37/2011-154, č. 3073/2014 Sb. NSS, bod 15 a 24).
28. Výklad neurčitých právních pojmů mohou správní orgány v rámci své hierarchie cizelovat a usměrňovat formou interních normativních aktů. Žalovaný při posuzování žádostí o prominutí odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně vychází z Pokynu. Ten vymezuje skutečnosti, které konstituují důvody hodné zvláštního zřetele, a kritéria, podle nichž žalovaný rozhoduje o žádostech o prominutí (čl. I Pokynu). V případech, kdy je sankce dle čl. V stanovena z částky odvodu, rozumí se odvodem částka odvodu vztahující se k jednotlivému porušení rozpočtové kázně (čl. II odst. 8 Pokynu). Článek IV upravuje důvody hodné zvláštního zřetele jako (i) výjimečné případy (zjednodušeně řečeno pochybení poskytovatele a živelné katastrofy) a (ii) ostatní důvody hodné zvláštního zřetele uvedené v čl. V. Tento článek upravuje jednotlivá typizovaná porušení rozpočtové kázně, s nimiž vždy pojí procentuálně vyjádřenou sazbu odvodu a sazbu penále. Pokyn je tak v tomto ohledu vstřícnější než zákon, neboť nevyžaduje existenci konkrétních důvodů hodných zvláštního zřetele, ale za takové důvody považuje již samotný typ porušení rozpočtové kázně.
29. Dle čl. V odst. 1 písm. c) in fine Pokynu se za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 44a odst. 12 rozpočtových pravidel při porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek rozumí uzavření smlouvy s uchazečem, který měl být vyloučen. Pokyn pro toto porušení stanoví sazbu odvodu 25 % s možností snížení na 10 % či 5 % v závislosti na závažnosti pochybení a sazbu penále jako výhodu ze zadržení.
30. Dle písm. d) citovaného ustanovení se za důvody hodné zvláštního zřetele považuje porušení povinnosti stanovit lhůtu pro podání nabídky/podání žádosti o účast v minimální stanovené délce, pro které Pokyn stanoví sazbu odvodu podle rozsahu zkrácení lhůty. Pokud rozsah zkrácení nedosahuje 10 % z požadované délky lhůty je sazba odvodu 2 % a sazba penále výhoda ze zadržení.
31. Výhoda ze zadržení se stanoví z částky neprominutého odvodu a podle referenční sazby stanovené Evropskou centrální bankou pro ČR platnou v den podání žádosti o prominutí zvýšené o 3,5 procentních bodů, maximálně však do výše neprominutého odvodu (čl. II odst. 7 Pokynu).
32. Článek V Pokynu dále obsahuje dvě zbytkové kategorie, na které poukazovala žalobkyně, a to ostatní výše neuvedená závažná pochybení zadavatele, která mohla mít vliv na výsledek zadávacího/výběrového řízení [čl. V odst. 1 písm. m) Pokynu] a ostatní pochybení, které nemohlo ani potenciálně mít vliv na výsledek zadávacího řízení [čl. V odst. 1 písm. n) Pokynu]. Za posledně uvedené je sazba odvodu 0 % a sazba penále 0.
33. Nelze souhlasit s argumentací žalobkyně, že napadené rozhodnutí je nezákonné. Žalovaná se držela postupu dle Pokynu a podřadila porušení žalobkyně pod jeho ustanovení čl. V odst. 1 písm. c) a d). Tam vyjádřené skutkové podstaty odpovídají porušením povinností žalobkyně, která jednak stanovila lhůtu pro podání nabídky v kratší než minimální délce, jednak uzavřel smlouvu s uchazečem, který nepředložil aktuální výpis z obchodního rejstříku, čímž nesplnil podmínky a měl být vyloučen. Žalobkyně přitom nevyužila možnosti požádat uchazeče o upřesnění informací. Těmto skutkovým podstatám odpovídá dle Pokynu odvod, který byl žalobkyni vyměřen, proto žalovaný v souladu s Pokynem odvod neprominul. Penále potom žalovaný prominul do výše, která odpovídá výhodě za zdržení stanovené Pokynem.
34. Z Pokynu nevyplývá, že by každé porušení povinností uvedené v jeho čl. V muselo být závažné, nebo muselo mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Taková obecná podmínka není v Pokynu výslovně stanovena a nelze ji dovodit ani z čl. V odst. 1 písm. m) a n) Pokynu, jak to činí žalobkyně. Tato dvě ustanovení jsou zbytkovými položkami výčtu v čl. V odst. 1 a upravují pochybení při zadávání veřejných zakázek, která ve výčtu nejsou uvedena. Rozlišení mezi těmito dvěma zbytkovými položkami představuje právě míra závažnosti pochybení a možnosti ovlivnit výsledek zadávacího řízení. Smysl těchto zbytkových položek je ten, že v případě závažného pochybení, jež mohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení a není ve výčtu uvedeno [písm. m)], je zadavatel povinen k zaplacení odvodu a penále ve stanovené výši. V případě pochybení, které ve výčtu uvedeno není, ale nemohlo ani potenciálně mít vliv na výsledek zadávacího řízení [písm. n)], však zadavatel povinen k zaplacení odvodu a penále není. Podmínka závažnosti a vlivu na výsledek zadávacího řízení se tak váže pouze na pochybení výslovně neuvedená ve výčtu, nikoliv na všechna v něm uvedená pochybení.
35. Na tomto závěru nic nemění ani odkaz žalobkyně na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 13. 12. 2018, čj. 1 Afs 291/2017-43. V něm soud přezkoumával platební výměr na odvod za porušení rozpočtové kázně a penále, nikoliv rozhodnutí o prominutí odvodu a penále. Přezkum těchto rozhodnutí nelze slučovat (viz výše bod 24 odůvodnění tohoto rozsudku). Závěry rozsudku (a jemu předcházejícímu usnesení rozšířeného senátu z 30. 10. 2018, čj. 1 Afs 291/2017-33, č. 3854/2019 Sb. NSS), že při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení rozpočtové kázně a výší za ně předepsaného odvodu. Správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti, tak na nyní posuzovanou věc nedopadají.
36. Žalovaný postupoval v souladu se zákonem a Pokynem, pokud se v napadeném rozhodnutí podrobně nezabýval mírou závažnosti pochybení žalobkyně a jejich potenciálnímu vlivu na výsledek zadávacího řízení. Napadené rozhodnutí není nezákonné, a protože žalovaný neměl povinnost se těmito skutečnostmi zabývat, není jeho rozhodnutí ani nepřezkoumatelné pro absenci těchto úvah. Soud pouze pro úplnost dodává, že neshledal ani žádné jiné (žalobkyní nenamítané) důvody, které by činily napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Žalovaný srozumitelně vyložil své úvahy, popsal skutkový stav a přiléhavě ho právně posoudil. Vypořádal se přitom se všemi argumenty žalobkyně a následně posoudil její případ dle Pokynu, dle nějž vypočetl částečné osvobození od uloženého penále.
37. Žalobní námitky nejsou důvodné.

VI. Závěr a náklady řízení

38. Soud dospěl s ohledem na výše uvedené k závěru, že žalobní námitky nejsou důvodné, a žalobu proto zamítl postupem podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
39. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal jejich náhradu. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, nevznikly mu však žádné náklady řízení nad rámec běžného výkonu úřední činnosti.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 16. září 2021

JUDr. Hana Veberová v. r.

předsedkyně senátu