[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci

žalobce:   V. C., narozený „X“

bytem „X“

adresa pro doručování: „X“

proti

žalovanému:   Krajský úřad Ústeckého kraje

sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02  Ústí nad Labem

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2018, č. j. X, JID: X,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2018, č. j. X, JID: X, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Litvínov (dále jen „městský úřad“) ze dne 28. 8. 2017, č. j. X. Tímto rozhodnutím městský úřad podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítl námitky žalobce jako nedůvodné a potvrdil provedený záznam dvanácti bodů v evidenční kartě řidiče. Žalobce se současně v žalobě domáhal toho, aby soud zrušil i rozhodnutí městského úřadu a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení.

Žaloba

2. V podané žalobě žalobce namítal, že se městský úřad řádně nezabýval jeho námitkami. Žalobce navrhoval, aby byli vyslechnuti policisté, kteří zakročovali u přestupku ze dne 25. 3. 2017, zároveň navrhoval, aby byla vyslechnuta paní K. H., která je družkou žalobce a byla na místě při projednávání přestupku. Pokuta byla žalobci uložena, neboť neměl náhradní žárovky, nikoli proto, že by nebyl připoután bezpečnostním pásem. Uvedeného přestupku se tedy nedopustil. Proti žalobci zakročoval i policista M., který je znám sklony k „buzeraci“ Romů a který mu sdělil, že dojezdil, což slyšela i paní H.. Blok, který žalobce dostal až ve správním řízení, nebyl sepsán jedním člověkem, protože jeho jméno, příjmení, popis skutku, uložení pokuty, datum a místo spáchání sepsal jiný člověk než datum pod bodem č. 9 pokutového bloku. Jeho názor na věc je nyní ten, že si nepřevzal blok na pokutu a ten byl dopsán, co se týká skutku, až policisty po jeho odjezdu z místa přestupku. Druhý policista, vedle policisty M., při projednávání přestupku nebyl, buď vypisoval blok na pokutu, nebo seděl ve služebním autě. Dle jeho názoru část bloku vypsal asi jeden policista a část druhý policista. Žalobce dále vyjádřil nesouhlas i s vyřízením podnětu k přezkumnému řízení, neboť pokutový blok byl špatně vyplněn, což se žalobce dozvěděl až od městského úřadu.
3. Rozhodnutí žalovaného považuje za podjaté, dané absencí nestrannosti žalovaného. V žalobou napadeném rozhodnutí jsou pasáže, které nemají nic společného s postupem policisty M., a na druhé straně není ani zmiňováno, proč nemohou být vyslechnuti příslušníci policie, nemůže být použita nahrávka z místa přestupku, a proč nemůže být použita nahrávka z kamerového systému. Ze záznamu ze seznámení se s podklady rozhodnutí ze dne 26. 4. 2017 je zcela jasné, že vedoucí oddělení Ing. R. H., vedoucí oddělení registru řidičů, se ve svém rozhodnutí tímto nezabývala a nezabýval se tím ani žalovaný. Žalovaný se nesnažil rozhodnutí městského úřadu přezkoumat, zejména co do pokusu zjistit, zda jsou námitky žalobce alespoň pravděpodobné. Žalobou napadená rozhodnutí jsou nezákonná, správní orgány nezjistily řádné skutkový stav, dopustily se nesprávného posouzení skutku, neboť došlo k záměně přestupku a v rámci posouzení věci překročily meze správního uvážení a rozhodly v rozporu s právní úpravou i ustálenou praxí.

Vyjádření žalovaného k žalobě

4. Žalovaný k výzvě soudu předložil správní spis a písemné vyjádření k žalobě s tím, že i nadále trvá na tom, že žalobci byly body v bodovém hodnocení řidiče zaznamenány oprávněně, v řízení ve věci dosažení 12 bodů bylo postupováno v souladu s platnými právními předpisy a rozhodnutí městského úřadu i žalovaného vycházela ze spolehlivě zjištěného stavu věci.
5. Žalovaný upozornil, že nechal přestupek žalobce ze dne 25. 3. 2017 přezkoumat Policií ČR se závěrem, že nebyly shledány důvody pro závěr, že by rozhodnutí formou bloku na pokutu bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Není nijak prokázáno, že by více osob vyplňovalo pokutový blok, navíc sám žalobce píše, že část sepsal jeden policista a část druhý policista. Správní orgán příslušný k provádění záznamu bodů nenese důkazní břemeno ohledně vyslovení viny či neviny řidiče v jednotlivých případech, neboť toto řízení již bylo pravomocně ukončeno. Tvrzení žalobce, že došlo k záměně přestupku je vyloučené, jelikož na pokutovém bloku předmětného přestupku je popsáno jakého jednání se žalobce dopustil, tedy, že nebyl při jízdě připoután bezpečnostním pásem. Tento blok dostal žalobce k dispozici a mohl si jej přečíst, když jej následně jako správný podepsal. Tvrzení, že pokutový blok nepřevzal, se tedy jeví jako účelové, neboť z ničeho nevyplývá, že by žalobce proti uložení pokuty následně brojil.
6. Je zřejmé, že námitka podjatosti a nikoliv nestrannosti nebyla řádně uplatněna, neboť se žalobce nesnažil nechat přezkoumat postup městského úřadu. Vůči žalovanému nebyla námitka podjatosti uplatněna řádně a navíc se žalovaný ani podjatý necítí. Z jejího obsahu je navíc zřejmé, že směřuje především proti postupu Policie ČR, resp. policistů, proti kterému měl žalobce brojit ve chvíli, kdy s ním bylo vedeno blokové řízení.

Posouzení věci soudem

7. O žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), bez jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasili.
8. Napadené rozhodnutí žalovaného soud přezkoumal v řízení podle části třetí hlavy druhé prvního dílu s. ř. s., který vychází z dispoziční zásady vyjádřené v § 71 odst. 1 písm. c), písm. d), odst. 2 větě druhé a třetí a v § 75 odst. 2 větě první s. ř. s. Z této zásady vyplývá, že soud přezkoumává zákonnost rozhodnutí správního orgánu pouze v rozsahu, který žalobce uplatnil v žalobě nebo během dvouměsíční lhůty po oznámení napadeného rozhodnutí ve smyslu § 72 odst. 1 věty první s. ř. s. Povinností žalobce je proto tvrdit, že rozhodnutí správního orgánu nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec žalobních bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného rozhodnutí, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 2 s. ř. s. Takové nedostatky však v projednávané věci nebyly zjištěny.
9. Z obsahu správního spisu soud zjistil následující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí o žalobě. Dne 30. 3. 2017 převzal žalobce Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvou k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění ze dne 27. 3. 2017. Proti tomuto oznámení podal žalobce dne 3. 4. 2017 námitku. Součet 12 bodů sestával z celkem 5 přestupků, které byly vyřešeny uložením blokové pokuty. Jednalo se o tyto přestupky:

1)      Přestupek ze dne 25. 3. 2017 spočívající v nepřipoutání bezpečnostním pásem za jízdy, a to v ulici Podkrušnohorská („u hasičárny“), Litvínov - Chudeřín, rz „X“, čímž žalobce porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) silničního zákona, za což mu byla uložena bloková pokuta ve výši 200 Kč a zaznamenány 3 body.

2)      Přestupek ze dne 3. 5. 2016 spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem v obci o méně než 20 km/h (naměřeno 60 km/h, po odečtu 57 km/h, dovolená rychlost 50 km/h), v obci Hrob, Křižanov, rz „X“, čímž žalobce porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč a zaznamenány 2 body.

3)      Přestupek ze dne 20. 4. 2016 spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem v obci o méně než 20 km/h (naměřeno 60 km/h, po odečtu 57 km/h, dovolená rychlost 50 km/h), a to v místě Střelná – Zátiší, Košťany, rz „X“, čímž žalobce porušil ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena bloková pokuta ve výši 500 Kč a zaznamenány 2 body.

4)      Přestupek ze dne 25. 2. 2016, který spočíval v překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem mimo obec o více než 10 km/h a méně než 30 km/h (naměřeno 151 km/h, po odečtu 146 km/h, dovolená rychlost 130 km/h), a to na 24 km dálnice D8 směr Praha, rz „X“, čímž žalobce porušil ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena bloková pokuta ve výši 1000 Kč a zaznamenány 2 body.

5)      Přestupek ze dne 9. 7. 2015 spočívající v překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zvláštním právním předpisem mimo obec o 30 km/h a více (naměřeno 131 km/h, po odečtu 127 km/h, dovolená rychlost 90 km/h), a to v Bílině na silnici 1/13 směr Bílina – Most, rz „X“, čímž žalobce porušil ustanovení § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu a dopustil se tak přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena bloková pokuta ve výši 1000 Kč a zaznamenány 3 body.

10. Městský úřad si ve věci opatřil jak oznámení o uložení pokut v blokovém řízení ke shora uvedeným přestupkům, tak i ověřené kopie pokutových bloků. Do záznamu o seznámení se s podklady rozhodnutí ze dne 26. 4. 2017 žalobce navrhl ve vztahu k přestupku ze dne 25. 3. 2017, aby byli vyslechnuti k přestupku policisté, kteří na místě zakročovali, neboť se žalobce nedopustil ani překročení rychlosti ani nepřipoutání bezpečnostním pásem, ale neměl ve vozidle náhradní žárovky do světel. Na základě tohoto vyjádření dal městský úřad podnět k zahájení přezkumného řízení, které však nebylo Krajským ředitelstvím policie Ústeckého kraje, odbor služby dopravní policie, podle § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno. Proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 28. 8. 2017, jímž byly námitky žalobce zamítnuty, podal žalobce odvolání, v němž podobně jako v žalobě uvedl, že dne 25. 3. 2017 jeho přestupek spočíval v absenci správných žárovek do světlometů a zároveň zpochybnil správnost měření rychlosti u přestupků ze dne 20. 4. 2016 a ze dne 3. 5. 2016 a žádal projednání těchto přestupků.
11. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předloženého správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
12. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě napadl pouze správnost záznamu přestupku ze dne 25. 3. 2017, nezabýval se soud správností záznamů ostatních přestupků.
13. Úvodem soud považuje za vhodné připomenout, že bodový systém zavedený zákonem o silničním provozu obecně spočívá v tom, že řidičům motorových vozidel jsou za vybrané přestupky a trestné činy proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích zaznamenávány „trestné“ body do určité výše, jež jsou podle aktuální judikatury (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014-55, publ. pod č. 3339/2016 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz) považovány za trest ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Za spáchaný přestupek nebo trestný čin bude řidiči uložena sankce podle zákona o přestupcích, případně trest za spáchaný trestný čin a zároveň ještě, půjde-li o vybraný přestupek nebo trestný čin spadající do systému bodového hodnocení, mu bude zaznamenán stanovený počet bodů. Při dosažení nejvyššího stanoveného počtu bodů pozbývá řidič odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a s tím i řidičské oprávnění. Zákon v příloze upravuje taxativní výčet protiprávních jednání a počtů bodů, které za tato jednání budou zaznamenány. Počet bodů za určité jednání je stanoven fixně, a tudíž při záznamu bodů nelze uplatnit správní uvážení ohledně počtu bodů, které budou zaznamenány, a stejně tak nelze zaznamenat body za jednání, které není v příloze uvedeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103, dostupný na www.nssoud.cz).
14. Z charakteru řízení o námitkách současně vyplývá zásadní rozdíl mezi tímto řízením a řízeními o přestupcích, na základě kterých se body do registru řidičů zaznamenávají. V řízení o jednotlivých přestupcích proti bezpečnosti silničního provozu je projednáváno, zda se stal skutek definovaný zákonem o přestupcích či v jiném právním předpisu jako přestupek a zda byl řidič obviněný z jeho spáchání jeho pachatelem, případně další okolnosti související s naplněním skutkové podstaty přestupku. V řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Předmětu řízení pak odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. Z těchto skutečností je třeba vycházet při podání opravných prostředků, jsou-li zákonem připuštěny.
15. Na základě shora učiněných závěrů je rovněž možné posoudit charakter oznámení policie
    o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení podle § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu. Oznámení poskytuje správnímu orgánu toliko určitou informaci o věci, nelze však z něj bez dalšího vycházet v případech, jestliže se v řízení vyskytnou pochybnosti o údajích zde zaznamenaných (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-46, dostupný na www.nssoud.cz). Správní orgány si proto v rámci přezkumu záznamu bodů v registru řidičů ve sporných případech musí vyžádat pokutové bloky a z nich zjistit, zda oznámení plně odpovídá skutečnostem uvedeným v pokutovém bloku. Pro samotný akt, na jehož základě byl záznam proveden, přitom platí presumpce správnosti a není na odvolací instanci, resp. soudu, aby se zabývaly jeho zákonností a správností. Pouze v případě, že by tento akt byl zákonem předepsaným způsobem zrušen, musel by správní orgán body z registru odstranit, což by se mělo podle § 156 správního řádu stát usnesením vydaným ex officio (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 As 118/2011-103, dostupný na www.nssoud.cz).
16. Právě z výše citovaných úvah vycházel soud při hodnocení dalších žalobních námitek. Žalobce v žalobě svými námitkami zpochybnil pouze záznam bodů v registru řidičů, které mu byly zaznamenány na základě pokutového bloku ze dne 25. 3. 2017. Soud shledal, že údaje zaznamenané na vyžádaném pokutovém bloku odpovídají údajům uvedeným v oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení.

17. Žalobce se ve vztahu k pokutovému bloku ze dne 25. 3. 2017 svým postupem v námitkovém řízení snažil prokázat, že spáchal jiný přestupek, než za který byl postižen. Z výše citované judikatury však jednoznačně vyplývá, že tato žalobcova argumentace se zcela míjí s předmětem řízení o námitkách a s jeho smyslem, neboť správní orgány (a následně též soudy rozhodující ve správním soudnictví) mohou zkoumat pouze to, zda pro provedený záznam bodů existuje zákonný podklad a zda byl zápis proveden v souladu s přílohou k zákonu o silničním provozu. V daném případě je tímto podkladem blok na pokutu na místě zaplacenou série JL/2015: č. bloku L 0559169 ze dne 25. 3.2017, z něhož vyplývá, že žalobce dne 25. 3. 2017 v 8.10 hod. v Litvínově – Chudeřín, ulice Podkrušnohorská, bližší určení „u hasičárny“ jako řidič osobního automobilu rz „X“ nebyl připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, čímž se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Udělenou pokutu ve výši 200 Kč žalobce na místě zaplatil a převzetí části A bloku téhož dne svým podpisem na pokutovém bloku potvrdil. Tomu, že pokutu na místě zaplatil, odpovídá i tvrzení žalobce uvedené v odvolání proti rozhodnutí městského úřadu ze dne 28. 8. 2017.

18. Žalobce by měl mít na paměti, že pokutový blok ze dne 25. 3. 2017 představuje pravomocné rozhodnutí správního orgánu, jež zjevně není nicotné (to ostatně žalobce ani netvrdil) a které nebylo zákonem předvídaným postupem zrušeno. Pokud žalobce podepsal něco, čemu nerozuměl (o tom soud s ohledem na jednoznačnou formulaci údajů v pokutovém bloku pochybuje), nebo pokud si žalobce údaje nezkontroloval a neuplatnil námitky proti zápisu na místě, jde to pouze k jeho tíži. Tento názor koresponduje se závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 6 As 67/2013-16, dostupného na www.nssoud.cz, podle kterého „[u]dělením souhlasu s projednáním skutků v blokovém řízení, jehož udělení žalobce nezpochybňuje, v souladu se zásadou vigilantibus iura žalobce převzal odpovědnost za skutečnost, že údaje uvedené na příslušných pokutových blocích souhlasí se zjištěným skutkovým stavem, že tento skutkový stav byl zjištěn úplně a zejména že zjištěnému skutkovému stavu odpovídá právní kvalifikace přestupkového jednání, za které byla žalobci udělena pokuta v blokovém řízení a uvedena na pokutových blocích (porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu). Svůj souhlas žalobce stvrdil podpisem. Udělením souhlasu jako podmínky sine qua non k nabytí právní moci pokutového bloku tak žalobce rovněž vědomě vstoupil do režimu omezeného přezkumu pravomocného pokutového bloku jako rozhodnutí vydaného ve specifickém zkráceném řízení a následně nadaného presumpcí správnosti. Pokud měl žalobce jakékoli pochybnosti během projednání obou přestupků na místě, … neměl projevit souhlas s blokovým řízením a údaji zaznamenanými v pokutovém bloku a měl využít svého práva na zahájení běžného řízení o přestupcích. Jestliže nyní žalobce nesouhlasí se skutkovými závěry a právním posouzením obsaženým v pokutových blocích a dovolává se jejich změny v důsledku dodatečného doložení důkazů, nelze tyto skutečnosti úspěšně uplatňovat v řízení o námitkách s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, neboť směřují proti pravomocným rozhodnutím vydaným jiným (přestupkovým) orgánem v jiném (blokovém) řízení; tato dodatečná tvrzení by bylo lze uplatnit toliko v opravných prostředcích směřovaných přímo proti rozhodnutím vydaným v blokovém řízení, jakkoli je tato možnost z povahy rozhodování v blokovém řízení velmi limitovaná. Tak jako tak, orgánu příslušnému k řízení o námitkách proti záznamu bodů do registru řidičů nepřísluší přezkum skutkového stavu a právní kvalifikace rozhodnutí vydaného v blokovém řízení či jeho případná změna.“ S těmito závěry se zdejší soud plně ztotožňuje a konstatuje, že správní orgány zcela oprávněně vycházely z existence pravomocného rozhodnutí o přestupku ze dne 25. 3. 2017, které je způsobilým podkladem pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, a plně v souladu s tímto rozhodnutím potvrdily, že žalobci byly oprávněně zaznamenány tři body za přestupek spočívající v tom, že žalobce dne 25. 3. 2017 jako řidič nebyl za jízdy připoután bezpečnostním pásem.

19. Vzhledem k výše uvedenému soud důkazní návrhy žalobce (výslechy policistů, kamerový záznam, výslech paní K. H.) pro nadbytečnost neprováděl.

20. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že neshledal namítaná porušení právních předpisů, ani že by žalovaný v odvolacím řízení postupoval podjatě či nikoliv nestranně. Soud tedy v mezích žalobních bodů vyhodnotil žalobu jako zcela nedůvodnou, a proto ji výrokem I. podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch a žalovanému náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, ani jejich náhradu nepožadoval, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 24. srpna 2021

JUDr. Petr Černý, Ph.D., v. r.

předseda senátu