USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: V. H., zastoupeného advokátem Mgr. Zdeňkem Bičanem, Jezuitská 13/11, Brno, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2021, čj. CPR‑12436‑2/ČJ‑2021‑930310‑V242, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. 9. 2021, čj. 33 A 18/2021 ‑ 29, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

1. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

2. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost a za návrh na odkladný účinek kasační stížnosti v celkové výši 6 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce, advokáta Mgr. Zdeňka Bičana, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

[1]               Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, rozhodla dne 14. 4. 2021 o správním vyhoštění žalobce. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaná však odvolání zamítla. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl.

[2]               Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Obává se toho, že by v důsledku správního vyhoštění musel opustit území České republiky dříve, než soud rozhodne o jeho kasační stížnosti; nemohl by se tak účastnit projednání věci před soudem a být v kontaktu se svým advokátem.

[3]               Žalovaná nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ten spatřuje v požadavku, aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří dodržují právní předpisy.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 

        zda stěžovateli hrozí – pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy – újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně

        zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. NSS nepřiznává odkladný účinek automaticky ani ve věcech správního vyhoštění cizinců (srov. rozsudek ze dne 5. 10. 2017, čj. 2 Azs 273/2017 ‑ 19, nebo usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019 ‑ 38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 58).

[6]               Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdil a neprokázal žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy.

[7]               Důvodem pro přiznání odkladného účinku nemůže být sám o sobě obecně vyjádřený zájem osobně se účastnit řízení o kasační stížnosti či být v kontaktu s advokátem, což potvrdil NSS i ve své dřívější judikatuře (viz právě citované usnesení rozšířeného senátu č. 4039/2020 Sb. NSS).

[8]               Stěžovatel navíc v průběhu řízení zmínil, že žije sám, v České republice nemá rodinné vazby, majetek ani jiné ekonomické závazky. Naopak na Ukrajině má děti a rodiče, u kterých může bydlet. Proto nelze spatřovat nepřiměřenou újmu v tom, že by stěžovatel musel vycestovat z ČR. Jde sice o nepříjemný zásah do soukromého života, je to však přirozený důsledek nelegálního pobytu, s nímž je nutno počítat. Rozhodně taková situace není nijak mimořádná.

[9]               Jelikož nebyl splněn již první zákonný předpoklad, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím NSS nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

[10]            Stěžovatel dne 24. 9. 2021 uhradil soudní poplatky za kasační stížnost a za návrh na přiznání odkladného účinku v celkové výši 6 000 Kč. Stěžovatel je však od soudních poplatků osvobozen jako cizinec v řízení ve věci správního vyhoštění podle § 11 odst. 2 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Neměl proto poplatkovou povinnost. Podle § 10 odst. 1 tohoto zákona vrátí soud účastníku přeplatek, bylo‑li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost. Jelikož stěžovatel zaplatil soudu částku 6 000 Kč, i když neměl žádnou poplatkovou povinnost, rozhodl NSS o vrácení přeplatku.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. října 2021

Ondřej Mrákota

předseda senátu