č. j. 19Ad 16/2021 - 29
|
|
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou ve věci
žalobce: J. M.
zastoupený advokátem JUDr. Petrem Kocurem
sídlem 735 14 Orlová – Lutyně, Osvobození 829
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 3. 2021, o invalidní důchod
takto:
1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 10. 2020 č. j. X, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod a uvedené rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila.
2. Žalobce namítal nesprávné posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem, který učinil závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity a míru poklesu pracovní schopnosti stanovil ve výši 30 %. Žalobce uvedl, že toto hodnocení je v rozporu s objektivní realitou. Vyslovil přesvědčení, že jeho zdravotní stav odpovídá postižení dle kapitoly XIII, oddílu E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. a snížení pracovní schopnosti je nejméně v rozsahu 35 %. Zdůraznil, že jeho zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý, není schopen se pracovně zařadit.
3. Žalovaná v písemném vyjádření odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a závěry posudků vypracovaného lékařem OSSZ Karviná a lékařem ČSSZ pracoviště Ostrava. Žalovaná navrhla provést důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR.
4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s. ř. s.), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 27. 10. 2020 č. j. X zamítla žádost žalobce o invalidní důchod. Podkladem rozhodnutí žalované byl posudek OSSZ ze dne 14. 10. 2020, dle jeho závěru žalobce není invalidní, neboť se u něho nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 10. 3. 2021 tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 27. 10. 2020 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékaře oddělení Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 24. 2. 2021. Podle posudkového závěru rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický vertebrogenní algický syndrom krční a lumbosakrální páteře pro iritačně zánikový kořenový syndrom C5-6, s extrakcí sekvestrů disektomií s ablací osteofytů, se stabilizací a s krčním meziobratlovým implantátem ACIF C4-6. Jde o zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje procentní rozmezí procentní míry poklesu pracovní schopnosti 30 – 40 %. Posuzující lékař míru poklesu pracovní schopnosti žalobce stanovil zhodnocením funkčního postižení dolní hranicí daného procentního rozmezí, tj. ve výši 30 %.
6. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 15. 7. 2021 bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 10. 3. 2021 byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/19995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Předsedkyní posudkové komise byla MUDr. J. Č., další lékařskou MUDr. F. H. s odbornosti neurologie. Žalobce byl jednání posudkové komise přítomen. Posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž posudková komise vycházela, zjištění ze stěžejních lékařských nálezů, diagnostický souhrn. V posudkovém zhodnocení posudková komise konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je stav po operaci páteře, stav po extrakci sekvestrů disektomií s foraminotomií oboustranně C4-5, C5-6 s ablací osteofytů dne 2. 10. 2020. Dopad na pokles pracovní schopnosti posudková komise hodnotila dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. dle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c. Ze stanoveného rozmezí 30 – 40 % určila střední hodnotu 35 %. Posudková komise uvedla, že žalobce je v rekonvalescenci, zdravotní stav není dosud doléčen, je plánována ústavní rehabilitační léčba. Po ukončení léčby bude schopen práce s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Na rozdíl od lékaře OSSZ a ČSSZ stanovila posudková komise dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti 35 % pro dlouhodobé bolesti pravé horní končetiny, pro potíže před operací opakovaně byl vyšetřován na neurologii a následně na neurochirurgii. Dle posudkové komise k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl dočasně práce neschopen, nebyl schopen se pracovně zařadit, další vývoj pooperační stavu ukáže, jak byla provedená operace z funkčního hlediska úspěšná a jak výsledný zdravotní stav ovlivní jeho další pracovní schopnost. Po stabilizaci stavu bude schopen vykonávat výdělečnou činnost se sníženými nároky na tělesné schopnosti. Datum vzniku invalidity stanovila posudková komise datem 15. 2. 2021 neurochirurgickým vyšetřením.
7. Podle ust. § 39 odst. 1, zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
8. Podle ust. § 39 odst. 2, písm. a) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně.
9. Krajský soud dále považuje za nutné zdůraznit, že posudkové lékařství je specializované medicínské odvětví a podřazení zjištěného postižení zdravotního stavu pod příslušnou položku vyhlášky pro posuzování invalidity může provést pouze odborník z této oblasti. Jeho činnost nemůže nahradit soud, ale ani lékař s jinou specializací, který nemá odborné předpoklady pro hodnocení zdravotního stavu podle vyhlášky o posuzování invalidity. Je rovněž třeba zmínit, že pokles pracovní schopnosti se posuzuje vzhledem k profesi (viz rozsudek NSS č. j. 5 Ads 37/2003 – 92).
10. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti tedy komise vyhodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 této vyhlášky.
11. Jak bylo uvedeno výše, správní soud sám zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nepřezkoumává, ověřuje pouze to, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 13/2003 – 54), případně zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena.
12. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě za úplný a přesvědčivý. Soud neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise, že u žalobce šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 % k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí a žalobce tak byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Posudek PK MPSV ČR v Ostravě byl tedy stěžejním důkazem, jak výše uvedeno, splňujícím požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a krajský soud z tohoto posudku vycházel.
13. Soud proto v souladu s § 78 odst. 1 s. ř. s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nesprávně zjištěném skutkovém stavu a vrací věc správnímu orgánu k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s.
14. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 5.181,30 Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce. Náklady řízení sestávají z nákladů právního zastoupení a to z odměny za tři úkony právní služby po 1 000 Kč (dle § 7, § 9 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátního tarifu, přičemž se jedná o odměnu za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zastoupení u jednání dne 31. 8. 2021), dále ze tří režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu k uvedeným třem úkonům právní služby, náhrady za ztrátu času v rozsahu dvou půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu v souvislosti s cestou advokáta k procesnímu soudu a zpět a náhrady jízdného 182,10 Kč (jízdné zástupce žalobce ze sídla advokáta do Ostravy a zpět, což je celkem 30 km osobním automobilem RZ X s kombinovanou spotřebou 6 litrů benzínu Natural 95/100 km, cena paliva dle vyhlášky 27,80 Kč/litr a při paušální náhradě 3,40 Kč/km). K odměně a náhradám v celkové výši 4.282,10 Kč je nutno připočíst i 21 % DPH 899,20 Kč, neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem této daně. Náklady řízení tak činí celkem 5.181,30 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Ostrava dne 31. srpna 2021
Mgr. Jarmila Úředníčková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje