11 Kss 2/2021 - 152
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, JUDr. Milana Kyjovského a Mgr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal v ústním jednání dne 11. 10. 2021 návrh navrhovatelky: předsedkyně Okresního soudu v Děčíně Mgr. Diana Fujdiak, sídlem Masarykovo náměstí 1, Děčín, na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 16. 3. 2021, došlém kárnému soudu téhož dne, proti kárně obviněné: Mgr. Radka Mazurková, soudkyně Okresního soudu v Děčíně, nar. X, za přítomnosti jejího obhájce Mgr. Ludvíka Matouška, advokáta, sídlem Kovářská 549/12, Praha, a rozhodl
takto:
I.
Mgr. Radka Mazurková,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Děčíně,
se zprošťuje
podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
kárného návrhu pro skutky spočívající v tom,
že
1) odmítla vydat klíč od budovy Okresního soudu v Děčíně, který jí byl svěřen pouze po dobu trvání dosažitelnosti, která skončila 16. 9. 2020, a přes výzvy 18. 9. 2020 a 1. 10. 2020 jej odmítla vrátit, čímž se dopustila útoku proti majetku soudu,
2) bez souhlasu předsedkyně Okresního soudu v Děčíně odnesla v blíže nezjištěnou dobu v září 2020 celkem 18 spisů mimo budovu soudu a na výzvu předsedkyně soudu vrátila 16. 9. 2020 z těchto pouze 7 spisů, přičemž dalších 11 si ponechala přibližně do konce září,
3) bez souhlasu předsedkyně Okresního soudu v Děčíně odnesla v blíže nezjištěnou dobu ve druhé polovině prosince 2020 celkem 16 spisů mimo budovu soudu a vrátila je až dne 8. 1. 2021,
čímž měla spáchat
kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
protože skutky nejsou kárným proviněním.
II.
Mgr. Radka Mazurková,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Děčíně,
se uznává vinnou
podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,
že
4) porušila ustanovení § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tím, že nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení a odeslání rozhodnutí, čímž způsobila v obdobích od 6. 1. 2020 do 28. 1. 2020, od 3. 2. 2020 do 21. 2. 2020, od 2. 3. 2020 do 30. 4. 2020, od 20. 5. 2020 do 26. 6. 2020, od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, od 7. 8. 2020 do 15. 9. 2020, od 25. 9. 2020 do 29. 9. 2020, od 2. 10. 2020 do 3. 11. 2020 a od 6. 11. 2020 do 27. 11. 2020 nedůvodné průtahy v níže uvedených věcech:
4.1) 12 P 62/2015, od 2. 3. 2020 do 6. 3. 2020;
4.2) 0 P 76/2019, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.3) 17 Nc 2286/2019, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.4) 0 P 91/2018, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.5) 0 P 338/2018, od 3. 2. 2020 do 7. 2. 2020;
4.6) 17 Nc 1951/2019, od 6. 1. 2020 do 17. 1. 2020;
4.7) 17 Nc 2329/2017, od 4. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.8) 0 P 251/2019, od 9. 1. 2020 do 23. 1. 2020;
4.9) 0 P 236/2018, od 10. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.10) 17 Nc 1604/2015, od 10. 2. 2020 do 17. 2. 2020;
4.11) 0 P 425/2005, od 10. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.12) 17 Nc 1802/2018, od 15. 1. 2020 do 28. 1. 2020;
4.13) 0 P 211/2018, od 16. 3. 2020 do 26. 3. 2020;
4.14) 17 Nc 151/2018, od 5. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.16) 0 P 227/2019, od 7. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.17) 17 Nc 2292/2019, od 7. 2. 2020 do 11. 2. 2020;
4.18) 0 P 239/2019, od 7. 2. 2020 do 14. 2. 2020;
4.19) 16 Nc 42/2011, od 7. 2. 2020 do 11. 2. 2020;
4.20) 17 Nc 2296/2019, od 12. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.21) 0 P 467/2001, od 13. 3. 2020 do 24. 3. 2020;
4.22) 0 P 73/2019, od 14. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.23) 17 P 63/2016, od 16. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.24) 10 Nc 1952/2018, od 16. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.25) 17 Nc 2297/2019, od 14. 2. 2020 do 21. 2. 2020;
4.31) 17 Nc 502/2019, od 21. 4. 2020 do 27. 4. 2020;
4.36) 0 P 286/2019, od 3. 4. 2020 do 14. 4. 2020;
4.37) 0 P 284/2019, od 3. 4. 2020 do 9. 4. 2020;
4.38) 17 Nc 2300/2019, od 4. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.39) 0 P 76/2013, od 6. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.41) 16 P 54/2007, od 11. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.42) 0 P 148/2001, od 11. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.43) 17 Nc 2314/2018, od 13. 3. 2020 do 30. 3. 2020;
4.44) 17 Nc 2307/2019, od 13. 3. 2020 do 27. 3. 2020;
4.46) 17 Nc 2302/2019, od 18. 3. 2020 do 30. 3. 2020;
4.47) 17 Nc 2295/2019, od 20. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.48) 17 Nc 2303/2019, od 20. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.50) 17 Nc 2308/2019, od 20. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.51) 17 Nc 1959/2016, od 21. 5. 2020 do 25. 5. 2020;
4.52) 0 P 126/2019, od 1. 4. 2020 do 24. 4. 2020;
4.53) 17 Nc 2287/2018, od 1. 4. 2020 do 29. 4. 2020;
4.54) 0 P 347/2019, od 1. 4. 2020 do 14. 4. 2020;
4.55) 17 Nc 1961/2019, od 1. 4. 2020 do 29. 4. 2020;
4.56) 0 P 322/2019, od 3. 4. 2020 do 22. 4. 2020;
4.57) 17 Nc 2310/2019, od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020;
4.58) 17 Nc 2311/2019, od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020;
4.59) 17 Nc 2313/2019, od 3. 4. 2020 do 21. 4. 2020;
4.60) 7 P 43/2015, od 3. 4. 2020 do 29. 4. 2020;
4.61) 0 P 9/2002, od 15. 4. 2020 do 20. 4. 2020;
4.62) 0 P 271/2017, od 15. 4. 2020 do 30. 4. 2020;
4.63) 0 P 5/91, od 17. 4. 2020 do 27. 4. 2020;
4.65) 0 P 69/2000, od 22. 4. 2020 do 30. 4. 2020;
4.66) 0 P 209/2019, od 22. 4. 2020 do 30. 4. 2020;
4.67) 0 P 212/97, od 20. 5. 2020 do 28. 5. 2020;
4.69) 17 P 88/2016, od 3. 6. 2020 do 12. 6. 2020;
4.70) 0 P 288/2018, od 3. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.71) 0 P 68/2018, od 3. 6. 2020 do 12. 6. 2020;
4.72) 0 P 144/2018, od 5. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.73) 17 Nc 2252/2020, od 8. 6. 2020 do 15. 6. 2020;
4.75) 16 P 86/2014, od 7. 7. 2020 do 23. 7. 2020;
4.76) 0 P 235/2019, od 12. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.77) 0 P 39/2019, od 22. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.78) 9 P 1/2010, od 22. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.79) 0 P 106/2019, od 22. 6. 2020 do 26. 6. 2020;
4.80) 17 Nc 2276/2020, od 2. 10. 2020 do 27. 10. 2020;
4.81) 17 Nc 2274/2020, od 9. 10. 2020 do 23. 10. 2020;
4.82) 17 Nc 501/2020, od 30. 10. 2020 do 3. 11. 2020;
4.83) 9 P 12/2015, od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020;
4.87) 17 Nc 2255/2020, od 3. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.88) 16 P 104/2009, od 3. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.89) 16 P 90/2007, od 3. 7. 2020 do 30. 7. 2020;
4.90) 17 Nc 2290/2019, od 7. 8. 2020 do 17. 8. 2020;
4.91) 17 Nc 2309/2019, od 8. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.92) 17 Nc 2257/2020, od 8. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.93) 17 Nc 2261/2020, od 8. 7. 2020 do 17. 7. 2020;
4.94) 0 P 297/96, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.95) 17 Nc 2318/2019, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.96) 0 P 144/2001, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.97) 9 P 115/2013, od 10. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.98) 17 Nc 2259/2020, od 16. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.99) 17 Nc 601/2020, od 17. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.101) 0 P 8/2020, od 17. 7. 2020 do 24. 7. 2020;
4.103) 0 P 467/2001, od 22. 7. 2020 do 30. 7. 2020;
4.104) 9 P 3/2013, od 21. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.105) 17 Nc 1957/2019, od 21. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.106) 17 Nc 2251/2020, od 22. 7. 2020 do 29. 7. 2020;
4.108) 17 Nc 2312/2019, od 24. 8. 2020 do 31. 8. 2020;
4.109) 17 Nc 2280/2017, od 24. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.110) 17 Nc 2279/2020, od 24. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.111) 0 P 407/2003, od 7. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.112) 0 P 401/2019, od 7. 9. 2020 do 11. 9. 2020;
4.113) 9 P 124/2013, od 7. 8. 2020 do 17. 8. 2020;
4.114) 17 Nc 2270/2019, od 11. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.115) 0 P 276/81, od 12. 10. 2020 do 16. 10. 2020;
4.119) 0 P 395/2005, od 17. 8. 2020 do 27. 8. 2020;
4.120) 7 P 25/2013, 17 PaNc 356/2019, od 15. 10. 2020 do 29. 10. 2020;
4.121) 7 P 25/2013, 17 PaNc 45/2020, od 15. 10. 2020 do 29. 10. 2020;
4.122) 7 P 13/2014, 17 PaNc 278/2019, od 17. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.123) 7 P 13/2014, 17 PaNc 478/2019 a 17 PaNc 197/2020, od 17. 8. 2020 do 28. 8. 2020;
4.126) 16 Nc 2292/2017, od 19. 10. 2020 do 23. 10. 2020;
4.127) 17 Nc 2320/2019, od 21. 10. 2020 do 27. 10. 2020;
4.128) 0 P 488/90, od 21. 10. 2020 do 27. 10. 2020;
4.129) 0 P 71/2019, od 26. 8. 2020 do 31. 8. 2020;
4.130) 0 P 223/2017, od 26. 8. 2020 do 31. 8. 2020;
4.131) 17 Nc 1602/2019, od 2. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.132) 17 Nc 1604/2019, od 2. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.133) 0 P 357/2019, od 2. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.134) 16 P 8/2013, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.135) 17 Nc 2325/2019, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.136) 0 P 106/2017, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.137) 17 Nc 2264/2020, od 4. 9. 2020 do 14. 9. 2020;
4.138) 0 P 32/2019, od 7. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.139) 0 P 124/2018, od 7. 9. 2020 do 15. 9. 2020;
4.140) 0 P 4/2020, od 25. 9. 2020 do 29. 9. 2020;
4.141) 17 Nc 2287/2020, od 7. 10. 2020 do 23. 10. 2020;
4.142) 0 P 103/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.143) 17 Nc 2288/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.144) 17 Nc 2291/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.145) 17 Nc 852/2020, od 6. 11. 2020 do 13. 11. 2020;
4.147) 0 P 56/2006, od 11. 11. 2020 do 19. 11. 2020;
4.148) 16 P 44/2008, od 11. 11. 2020 do 27. 11. 2020;
a dále že
5) odmítla převzít službu dosažitelnosti mimo pracovní dobu dle stanoveného rozpisu, a to nejméně pro dobu od 10.25 hodin dne 11. 12. 2020 do 8.00 hodin dne 14. 12. 2020,
tedy
zaviněně porušila povinnosti soudkyně a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
Tím spáchala kárná provinění
podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích
a za ně se jí ukládá
kárné opatření
důtka
podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích.
Odůvodnění:
[1] Předsedkyně Okresního soudu v Děčíně (dále též „navrhovatelka“) podala podle § 8 odst. 2 písm. g) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů (dále též „kárný zákon“), dne 16. 3. 2021 k Nejvyššímu správnímu soudu jakožto soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení, datovaný dnem 16. 3. 2021, proti soudkyni tohoto soudu Mgr. Radce Mazurkové (dále též „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“). Obvinila ji, že se dopustila kárného provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), tím, že za a) (dále též první skutek) odmítla vydat klíč od soudní budovy, který jí byl svěřen pouze po dobu trvání dosažitelnosti a přes výzvy jej odmítla vrátit, čímž se dopustila útoku proti majetku soudu. Další obvinění soudkyně spočívala v tom, že za b) (dále též druhý skutek) bez souhlasu navrhovatelky odnesla v období srpna až září 2020 nejméně 23 spisů mimo budovu soudu a na její výzvu vrátila z těchto pouze 7 spisů, přičemž dalších 16 si ponechala nejméně do 29. 9. 2020, že za c) (dále též třetí skutek) soudkyně bez souhlasu navrhovatelky odnesla v období října až prosince 2020 celkem 37 spisů mimo budovu soudu a na výzvu navrhovatelky tyto vrátila až dne 11. 1. 2021 a že za d) (dále též čtvrtý skutek) nedodržela zákonnou lhůtu k vyhotovení rozhodnutí ve 157 věcech uvedených v kárném návrhu a vzhledem k pozdnímu předání vyhotovených rozhodnutí kanceláři došlo k vypravení vyhlášených rozsudků až po uplynutí zákonné lhůty, a to v některých případech i nad maximální lhůtu stanovenou zákonem. Konečně obvinila navrhovatelka soudkyni z toho, že za e) (dále též pátý skutek) odmítla převzít službu dosažitelnosti mimo pracovní dobu dle stanoveného rozpisu, a to nejméně pro dobu od 10.25 hodin dne 11. 12. 2020 do 8.00 hodin dne 14. 12. 2020.
[2] Navrhovatelka uvodila kárný návrh tím, že soudkyně měla v době od 11. 9. 2020 do 18. 9. 2020 nařízenou civilní službu (pohotovost), avšak dne 14. 9. 2020 a 15. 9. 2020 se nedostavila na soud. V úterý 15. 9. 2020 po 13. hodině kárně obviněná informovala navrhovatelku, že se podrobila testování na covid‑19 s pozitivním výsledkem, nicméně je schopná pracovat a požádala o umožnění práce z domova, což jí navrhovatelka prozatímně odsouhlasila s tím, že se situace vyřeší následující den. O nepřítomnosti kárně obviněné na soudu v předchozích dnech se navrhovatelka dozvěděla až 16. 9. 2020, přičemž podotkla, že po dobu držení dosažitelnosti (pohotovosti) nejsou soudci oprávněni čerpat práci z domova. V návaznosti na uvedené a na naprosto zjevné obtíže soudkyně jí navrhovatelka během telefonického hovoru dne 16. 9. 2020 sdělila, že od ní přebírá službu, a vyzvala ji k odevzdání služebního kufru a předložení soudních spisů, pokud má některé doma. Věci od soudkyně převzala téhož dne přibližně v 10.00 hodin justiční stráž.
[3] Ohledně prvního skutku navrhovatelka uvedla, že dne 18. 9. 2020 bylo zjištěno, že kárně obviněná vrátila „kufr civilní služby“, resp. „kufr dosažitelnosti“ (dále jen „služební kufr“) bez klíče od soudní budovy. Klíč byl přitom soudkyni svěřen po dobu trvání služby a je potřebný pro bezproblémové předání služby. Soudkyně klíč nevrátila na výzvy bezpečnostní ředitelky ani navrhovatelky, a to ani po skončení izolace (nemoci) dne 30. 9. 2020. Z toho důvodu byla dne 1. 10. 2020 vyzvána k vrácení klíče písemně, avšak písemnost na pracovišti odmítla převzít, o čemž byl pořízen úřední záznam. Nevrácením klíče se podle navrhovatelky soudkyně dopustila útoku proti majetku soudu.
[4] Pokud se týče vrácení spisů (druhý skutek), kárně obviněná 16. 9. 2020 předala justiční stráži box se sedmi spisy. Na soudkyni přitom bylo v systému ISAS evidováno i dalších 16 spisů, které však nebyly ani v její kanceláři, ani v boxu. Zároveň kárně obviněná nezažádala o zapůjčení spisů mimo budovu soudu, i když o tom, jak má v takové situaci postupovat, byla informována již v průběhu března 2020. Navrhovatelka poznamenala, že nutnost souhlasu předsedy soudu s odnesením spisu mimo budovu stanovuje § 192b instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1/2002 ze dne 3. 12. 2001 č. j. 505/2001‑Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen „vnitřní a kancelářský řád“). Uvedených 16 spisů tudíž soudkyně odnesla ze soudu bez potřebného souhlasu, na výzvy k jejich vrácení nereagovala a vrátila je na soud až 29. 9. 2020.
[5] Třetí skutek spočíval rovněž v odnesení spisů bez souhlasu mimo budovu soudu, a to v souvislosti s pracovní neschopností soudkyně od 22. 12. 2020. Ve dnech 6. a 7. 1. 2021 učinila navrhovatelka na základě porovnání seznamu spisů umístěných u osoby a spisů nacházejících se v budově soudu zjištění, že se mimo budovu soudu nachází celkem 37 spisů, jež byly u kárně obviněné. Soudkyně vrátila spisy až 11. 1. 2021, a to na výzvu navrhovatelky ze dne 8. 1. 2021.
[6] V rámci čtvrtého skutku vytkla navrhovatelka soudkyni v celkem 157 věcech nevyhotovení a nevypravení rozhodnutí ve lhůtě dle § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), která činí 30 dnů s tím, že předseda soudu ji může prodloužit až o dalších 60 dnů. Kontrolu včasnosti vypravování rozhodnutí kárně obviněné nechala navrhovatelka provést na základě nepravidelností ve spisech, které soudkyně bez souhlasu odnesla z budovy soudu. Nepravidelnost spočívající v překračování uvedené lhůty k vypravování rozsudků se přitom neprojevila v pravidelných výkazech, jelikož rozsudky byly nadiktovány (vyhotoveny) vždy do skončení měsíce, v němž měly být vypraveny, přičemž výkazy se sestavují k poslednímu dni v měsíci. Navrhovatelka shledala nedodržení lhůty k vypravení rozhodnutí v řádech dnů až týdnů v celkem 157 věcech uvedených v tabulce pod bodem III návrhu. Blíže se kárný soud vyjádří níže v části „Skutková zjištění“.
[7] Nakonec (pátý skutek) navrhovatelka obvinila soudkyni z toho, že odmítla převzít službu dosažitelnosti (pohotovost) mimo pracovní dobu dle stanoveného rozpisu. Kárně obviněná měla nařízenou dosažitelnost v termínu 11. až 18. 12. 2020, avšak v pátek 11. 12. 2020 odmítla službu převzít, resp. služební kufr v 10.25 hod. vrátila bezpečnostní ředitelce s tím, že jí nejsou vytvořeny odpovídající podmínky pro výkon služby a že mimo běžnou pracovní dobu nepokládá za svoji povinnost zjišťovat, zda napadlo nějaké předběžné opatření či nikoliv. Kufr byl poté v 14.05 hod. vrácen bezpečnostní ředitelkou do kanceláře soudkyně, jež už nebyla na soudu. Služba dosažitelnosti tak musela být přes víkend zajištěna jinak. Následující pracovní den (pondělí 13. 12. 2020) již soudkyně služební kufr nevrátila. Podle navrhovatelky tudíž službu dosažitelnosti museli od 10.25 hod. v pátek 11. 12. 2020 do 8.00 v pondělí 13. 12. 2020 vykonávat jiní soudci a zaměstnanci soudu, avšak dodala, že v uvedeném období nenapadla žádná předběžná opatření a ani nebyly realizovány neopakovatelné a neodkladné úkony.
[8] K osobě soudkyně navrhovatelka uvedla, že je zařazena na opatrovnický úsek Okresního soudu v Děčíně a v minulosti jí byly uloženy tři výtky, avšak přihlížet lze pouze k jedné. První totiž byla soudkyni uložená před více než pěti lety, o druhé bylo ke dni podání kárného návrhu vedeno řízení u Nejvyššího správního soudu (výtka byla zrušena rozsudkem č. j. 7 As 1/2020 ‑ 53 ze dne 29. 4. 2021, pozn. soudu). Třetí výtku uložil kárně obviněné dne 17. 5. 2018 předseda Nejvyššího soudu za opožděné podání oznámení podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, přičemž soudkyně si výtku převzala 23. 5. 2018.
[9] Uvedenými skutky kárně obviněná podle navrhovatelky zaviněně porušila povinnosti soudkyně a dílem narušila důstojnost soudcovské funkce (první skutek) a dílem ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodovávání soudů (všechny ostatní skutky). Navrhovatelka proto na závěr navrhla jako kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu jednoho roku.
[10] Navrhovatelka kárnému soudu navrhla provedení těchto důkazů:
[11] Předseda kárného senátu zaslal kárně obviněné návrh na zahájení řízení a poučil ji o jejích právech podle § 12 a 13 kárného zákona.
[12] Ve svém vyjádření kárně obviněná uvedla, že ohledně klíče od budovy soudu (první skutek) a přístupu do budovy soudu vůbec se k ní navrhovatelka chová dlouhodobě diskriminačně. Popis skutku v kárném návrhu tak sice v podstatě odpovídá skutečnosti, avšak soudkyně doplnila, že k situaci vedlo to, že jí dříve nebyl poskytnut klíč od budovy a zároveň jí byl zrušen přístupový kód, jelikož si na rozdíl od ostatních kolegů odmítla „pro forma“ zapisovat docházku. Kárně obviněná totiž zastává názor, že pouze formální evidování přítomnosti na pracovišti nereflektující skutečnou přítomnost soudců, jak probíhá na Okresním soudu v Děčíně, je nedůstojné, neúčelné a nevhodné a slouží jako další důvod pro šikanování ze strany navrhovatelky. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 10. 1. 2014, č. j. 16 Kss 10/2013 ‑ 84, Šoljaková I, dále argumentovala, že neevidování přítomnosti soudce na pracovišti není nejen kárným proviněním, ale ani povinností soudce, jež by mohla jakkoliv ovlivnit zajištění řádného výkonu soudnictví.
[13] Co se týče klíče samotného, kárně obviněná si na něj v souvislosti s vracením věcí 16. 9. 2020 nevzpomněla, přičemž to, že jej má u sebe, si uvědomila až po tom, co o něj byla v pátek 18. 9. 2020 požádána. Soudkyně si klíč ponechala po ujištění, že ostatním soudcům byly klíče bez problému poskytnuty, takže navrhovatelka nemá racionální důvod přistupovat k ní odlišně. Zároveň bylo kárně obviněné známo, že bezpečnostní ředitelka má k dispozici několik náhradních klíčů. Dodala, že pokud je konstantě judikováno, že soudcem je člověk 24 hodin denně (7 dní v týdnu), měl by po celou tuto dobu mít zajištěn přístup do soudní budovy (ke spisům), aby mohl tuto funkci řádně vykonávat.
[14] K odnosu nejméně 23 spisů mimo budovu soudu bez souhlasu navrhovatelky v období srpen až září 2020 (druhý skutek) kárně obviněná předně uvedla, že z návrhu nijak nevyplývá, jak kárná navrhovatelka došla k vymezení uvedeného období, s nímž nesouhlasí. Zároveň nesouhlasí s tím, že by měla mít doma všechny spisy uvedené v návrhu jenom proto, že nebyly na pokyn navrhovatelky v požadované době zaměstnanci administrativy nalezeny. Jinak soudkyně s popisem skutkových okolností v kárném návrhu souhlasí, avšak s výhradou jejího doplnění. Zdůraznila, že v rozhodném období (od neděle 13. 9. 2020) na sobě pociťovala příznaky onemocnění covid‑19, a proto 15. 9. 2020 dopoledne absolvovala PCR test, který vyšel pozitivní, přičemž izolace byla kárně obviněné nařízena od 18. 9. 2020 do 25. 9. 2020. Proto pracovala v daném období z domova a také proto si v neděli 13. 9. 2020 zašla na soud pro další spisy (aby neohrozila kolegy).
[15] Oproti návrhu, dle něhož u sebe měla mít celkem 23 spisů, 16. 9. 2020 měla vrátit prostřednictvím justiční stráže sedm spisů a 16 si ponechat, kárně obviněná uvedla, že si za účelem kontroly rozsudků ponechala pouze 11 spisů. Ve zbylých pěti byly úkony provedeny buď ještě před izolací, nebo až po ní, takže nebyl důvod, aby je u sebe měla. Zmíněných 11 spisů potom soudkyně vrátila už o víkendu 26. a 27. 9. 2020, nikoliv až 29. 9. 2020, jak uvádí navrhovatelka. Dále kárně obviněná konstatovala, že navrhovatelka přistupovala ke kolegům, kteří nemoc prodělali po ní, jiným, vstřícnějším způsobem. Např. u dalších kolegů navrhovatelka nepřemístila jejich spisy „do karantény“.
[16] Podobně kárně obviněná nesouhlasí ani s vymezením období (říjen až prosinec 2020), v němž měla odnést dalších 37 spisů ze soudu (třetí skutek). Opět namítá, že není zřejmé, jak navrhovatelka k období došla, a že nesouhlasí s počtem spisů, které měla mít u sebe. Soudkyně poukazuje na to, že navrhovatelka uvádí pouze některé ze sp. zn. a celkový počet spisů, avšak přinejmenším 21 spisů v návrhu nekonkretizuje. Kárně obviněná přitom spisy vrátila už 7. 1. 2021 v odpoledních vycházkách (od 22. 12. 2020 byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti) a zároveň u sebe nikdy neměla zejména spisy, v nichž byly vyhlášeny rozsudky v prosinci 2020. U některých věcí potom v odpoledních vycházkách 24. 12. 2020 založila do spisů žádosti o prodloužení lhůty k napsání rozsudků, přičemž navrhovatelka lhůty prodloužila dne 30. 12. 2020. Dále byly některé spisy předány 8. 1. 2021 jinému soudci, který téhož dne vyhotovil již vyhlášené rozsudky, takže není možné, aby nebyly v budově soudu až do 11. 1. 2021. Soudkyně uvedla i k několika dalším věcem okolnosti, z nichž podle ní plyne, že není možné, aby spisy nebyly na soudu v době, kterou uvádí navrhovatelka. Podle kárně obviněné tedy jednak navrhovatelka dostatečně nedoložila, které spisy a kdy se měly nacházet mimo budovu soudu, a jednak pouhé neoznámení odnosu spisu mimo budovu soudu, pokud jsou spisy vráceny, je dbáno bezpečnosti, nevznikají průtahy a nedojde k protiprávnímu zneužití, nedosahuje závažnosti kárného provinění.
[17] V případě nedodržování lhůty k vyhotovování a vypravování rozhodnutí (čtvrtý skutek) namítá kárně obviněná zejména promlčení u velkého množství věcí, neboť se o pozdním vyhotovení rozhodnutí v nich navrhovatelka dozvěděla více než šest měsíců před podáním kárného návrhu (16. 3. 2021). Soudkyně s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 6. 9. 2017 č. j. 13 Kss 5/2017 ‑ 120, Čapek III, uvedla, že za okolnost určující počátek běhu subjektivní prekluzivní lhůty je třeba považovat dostatečnou vědomost kárného navrhovatele o skutečnostech týkajících se kárného provinění. Tuto vědomost měla navrhovatelka získat už v rámci pravidelných kontrol, přičemž kárně obviněná podotkla, že byla z důvodu tehdy ještě nezrušené výtky a pro opakovanou kritiku navrhovatelky pod zvýšeným dohledem.
[18] Obecně k průtahům soudkyně uvedla, že Okresní soud v Děčíně je jedním z nejpřetíženějších soudů z celé České republiky – tamní senáty mají historicky mimořádně vysoké zůstatky věcí a soud je celkově dlouhodobě personálně poddimenzovaný. Opatrovnický úsek soudu, na němž kárně obviněná působí od března 2015, má dlouhodobě vyšší nápad oproti civilnímu úseku soudu, přičemž opatrovničtí soudci jsou rovněž zatíženi velkými zůstatky nedodělků z minulosti. Např. začátkem roku 2017 měly dle soudkyně opatrovnické senáty (s plným opatrovnickým nápadem) zůstatky cca 330 až 440 nevyřízených věcí, zatímco u civilních senátů (s plným civilním nápadem) se nevyřízené věci pohybovaly od cca 100 do 220 spisů. Na konci roku 2017 pak byly zůstatky civilních soudců obdobné, avšak u soudců opatrovnických se snížily na 215 až 392 spisů. Za působení kárně obviněné vyřizují civilní soudci průměrně 39 věcí měsíčně (v poslední době 30), zatímco opatrovničtí soudci 43 věcí (i v poslední době). Průměrný měsíční nápad soudkyně pak činí dlouhodobě 40 věcí, avšak v prvních dvou letech dostala přiděleno v průměru osm věcí měsíčně po jiných soudcích. V červenci 2017 činil její zůstatek 378 spisů, přičemž před nástupem dlouhodobé pracovní neschopnosti v prosinci 2020 už jen 292 spisů. Měsíčně má dlouhodobě vyrovnaný výkon okolo 40 věcí. Celkově se soudkyni daří zůstatek nedodělků z minulosti snižovat, a to i přes její zdravotní a osobní komplikace.
[19] Kárně obviněná dále vyjma spisů, u nichž namítá promlčení subjektivní lhůty či další okolnosti, formálně uznává vytýkané průtahy (překročení lhůt) při vyhotovování rozsudků. Je však toho názoru, že s ohledem na její pracovní vytížení, zdravotní potíže a rodinnou situaci (matka samoživitelka) jí nemohou být objektivně kladeny za vinu, neboť každý soudce má své limity a po nikom nelze požadovat, aby se trvale pracovně přepínal a vystavoval nezvládnutelným stresům. Soudkyně však má stále ve svých věcech přehled, postupuje dle významu typových věcí a stáří případů, přičemž konstatovala nedostatečnou podporu ze strany vedení soudu. Kárně obviněná rovněž poukázala na to, že jde o průtahy sice četné, avšak v řádech dnů. Navíc je obdobné nedodržování lhůt k vyhotovení rozhodnutí i s ohledem na celkové přetížení soudců Okresního soudu v Děčíně dlouhodobě tolerováno nejen předchozími předsedy, ale také Krajským soudem v Ústí nad Labem. S kárně obviněnou ani s jinými soudci nebyl takový postup v minulosti nikdy řešen (ani navrhovatelkou), i když musel být patrný z pravidelných kontrol. Soudkyně k tomu byla podrobována i hloubkovým kontrolám už za působení předchozího vedení Okresního soudu v Děčíně, nicméně nikdy jí nebylo vytýkáno vyhotovování rozsudků v řádech dnů po lhůtě.
[20] K odmítnutí převzetí dosažitelnosti mimo pracovní dobu (pátý skutek), kárně obviněná uvedla, že popis skutku navrhovatelkou v podstatě odpovídá skutečnosti, ovšem vyjma toho, že službu fakticky držela nepřetržitě od 11. 12. 2020 do 18. 12. 2020 prostřednictvím přesměrování telefonu, k němuž došlo při prvním převzetí služebního kufru. K „přehazování“ služebního kufru mezi ní a bezpečnostní ředitelkou skutečně došlo, avšak soudkyně si měla na základě dřívější telefonické dohody kufr původně převzít od tehdejšího místopředsedy Mgr. G. dne 11. 12. 2020 okolo deváté hodiny, jak si službu obvykle předávali. Ten však nebyl na soudě osobně přítomný a kárně obviněná se od něj telefonicky dozvěděla, že čerpá indispoziční volno a kufr předal hned ráno bezpečnostní ředitelce. Zároveň soudkyně již několik týdnů před převzetím služby avizovala navrhovatelce, že službu nebude chtít převzít, nebude‑li mít stejné pracovní podmínky jako ostatní soudci (zejm. přístupový kód pro vstup do budovy mimo pracovní dobu). Kárně obviněná tedy službu držela, pouze navrhovatelce sdělila, že „toto odmítá“, a vrátila služební kufr. Služební telefon však měla celou dobu přesměrovaný na svůj, o čemž informovala jak civilní, tak opatrovnickou kancelář.
[21] Soudkyně své vyjádření uzavřela tím, že se přes některá uznaná faktická pochybení při práci způsobená zejm. dlouhodobým pracovním přetížením či vyvolaná šikanou ze strany navrhovatelky necítí být vinna kárným proviněním. Zčásti tedy souhlasí s popisem skutků, avšak nesouhlasí s právní kvalifikací ani s navrženým kárným opatřením, přičemž očekává, že po dokazování rozhodných skutečností v rámci ústního jednání bude vydáno zprošťující rozhodnutí.
[22] Kárně obviněná kárnému soudu navrhla vedle důkazů navržených již navrhovatelkou a výslechu své osoby a navrhovatelky provedení těchto dalších důkazů (v závorce za důkazem uvedeno číslo důkazu z vyjádření kárně obviněné):
[23] Kárný soud si kromě nepředložených listin navržených k důkazu vyžádal rovněž:
[24] Navrhovatelka dále doručila dne 10. 9. 2021 kárnému soudu repliku k vyjádření kárně obviněné. V replice navrhovatelka upřesnila a vzhledem k výhradám soudkyně také zúžila kárný návrh. Navrhovatelka omezila množství spisů a doby, kdy se měly nacházet mimo soud, v případě skutků pod č. 2 (nově celkem 18 spisů v období září 2020) a 3 (nově pouze 15 spisů v období prosince 2020).
[25] Dále navrhovatelka s ohledem na různé nepřesnosti snížila počet věcí, v nichž se kárně obviněná dopustila nedodržení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí, o šest, přičemž obvinění ohledně jedné další věci vzala zcela zpět. Nově tedy tvrdí, že soudkyně nedodržela lhůtu v celkem 150 věcech. Subjektivní lhůta k podání návrhu byla dle navrhovatelky dodržena, neboť plán soudního dohledu, na který se soudkyně odkazuje, byl vyhotovený až pro rok 2021 a je účinný až od 1. 7. 2021. Až od tohoto data se tak ve výkaznictví objevují i rozsudky, které nebyly včas nejen vyhotoveny, ale i vypraveny. Do té doby byly ve výkaznictví pouze rozsudky, jež nebyly vyhotoveny k poslednímu dni v měsíci. Zvýšená kontrola spisů kárně obviněné přitom nebyla dle navrhovatelky praktikována, a pokud to kárně obviněná tvrdí, musí to prokázat ona. Navrhovatelka dodala, že soudkyni byla vzhledem k jejímu vytížení poskytnuta po dobu pěti měsíců zkušená justiční čekatelka pouze pro její potřeby, přičemž takový přístup byl pouze ke kárně obviněné.
[26] K vyjádření kárně obviněné ohledně vydání klíče k budově soudu navrhovatelka uvedla, že při vydávání klíčů nepostupuje diskriminačně, nýbrž vůči všem soudcům stejně. Co se týče nepřevzetí služby, navrhovatelka podoktla, že i kdyby měl kárný senát za to, že převzetí služby je možné zhojit přesměrováním telefonu, kárně obviněná své tvrzení o přesměrování nijak relevantně nedoložila. Navrhovatelka o tom zároveň nebyla nijak informována, a to ani osobami, na které se soudkyně odkazuje.
[27] Navrhovatelka uzavřela, že na podaném návrhu v podobě upravené svou replikou setrvává a setrvává rovněž na původním návrhu kárného opatření.
[28] Kromě již výše uvedených důkazů připojila navrhovatelka ke své replice následující:
[29] Na repliku navrhovatelky reagovala kárně obviněná duplikou, kterou doručila kárnému soudu před jednáním 11. 10. 2021. Soudkyně se v duplice obsáhle ohradila vůči tvrzením navrhovatelky, mj. vůči tomu, že má neúměrné nároky na vedoucí kanceláře i zapisovatelku. Ve vztahu k subjektivní lhůtě k podání kárného návrhu uvedla, že pokud Krajský soud v Ústí nad Labem vyžaduje od podřízených okresních soudů reporty o veškerých rozsudcích, které nebyly v průběhu měsíce včas vyhotoveny, teprve od ledna 2021, nemá to žádný význam pro běh dané lhůty. Spíše to naopak svědčí o tom, že do této změny bylo vyhotovování rozsudků do konce měsíce, v němž končila lhůta k vyhotovení, všeobecně tolerovaným postupem. Zároveň dle kárně obviněné to, že tyto rozsudky nebyly Krajskému soudu v Ústí nad Labem vykazovány, neznamená, že o nich navrhovatelka nevěděla, resp. neměla vědět. Podle soudkyně jsou seznamy nenadiktovaných (nevypravených) rozhodnutí u Okresního soudu v Děčíně kontrolovány minimálně od roku 2016, takže navrhovatelka nemůže tvrdit, že o nevyhotovených rozsudcích nevěděla. Pokud se týče nepřevzetí služby, kárně obviněná potvrdila, že navrhovatelka o přesměrování telefonu nevěděla, přičemž zároveň uznala, že daný postup nebyl z její strany korektní. Dodala však, že tato reakce byla z její strany vyvolána dlouhodobě vyhrocenou situací způsobenou systematickým tlakem navrhovatelky.
[30] Kárně obviněná ke své duplice připojila ještě vyjádření ke stanovisku soudcovské rady Okresního soudu v Děčíně, v němž toto stanovisko rozsáhle zpochybňuje. Vzhledem k tomu, že kárný soud ke stanovisku nepřihlížel (viz část Ve. Kárné opatření), nebude jeho obsah s ohledem na hospodárnost odůvodnění tohoto rozhodnutí reprodukovat.
[31] Soudkyně zároveň navrhla provedení těchto dalších důkazů (v závorce za důkazem uvedeno číslo důkazu z podání kárně obviněné):
[32] Na jednání dne 11. 10. 2021 předseda kárného senátu seznámil účastníky řízení s výsledky předběžného šetření (§ 13 kárného zákona). Dále také pro přehlednost seznámil strany s rozdělením vytýkaných skutků na skutky č. 1 až 5, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí. Se stranami předseda rovněž ověřil, že skutkové okolnosti (popsané jednání kárně obviněné) vyjma pátého skutku považují za nesporné. Soudkyně však ke všem skutkům konstatovala, že je k nim nutné doplnit další kontext. Následoval výslech kárně obviněné. Její vyjádření k jednotlivým skutkům odpovídala jejím písemným vyjádřením. K prvnímu skutku uvedla, že přidělování klíče je a bylo předsedy Okresního soudu v Děčíně užíváno k „vymáhání poslušnosti“ ze strany soudců, a dodala, že klíč má stále u sebe. Ke druhému a třetímu skutku především konstatovala, že odnos spisů ze soudu nikdy nezpůsobil komplikace pro výkon soudnictví. Čtvrtý skutek okomentovala tak, že je podle ní teoreticky nejzávažnější, nicméně vzhledem k souvisejícím okolnostem – vytížení a způsobu práce na Okresním soudu v Děčíně – necítí vinu. Nepřevzetí služby bylo dle jejích slov malicherné a „naschvál“, avšak dotlačila ji k tomu svým přístupem navrhovatelka. Kárně obviněná je zároveň dle svých slov zodpovědná a nenechala by propadnout předběžné opatření, proto si přesměrovala služební mobil na svůj a službu držela i přes víkend, i když navrhovatelce sdělila opak.
[33] Při dokazování se kárný soud zaměřil nejprve na pátý skutek a některé okolnosti skutku čtvrtého. K prvně uvedenému byly při jednání provedeny nejprve navrhovatelkou navržené důkazy J a K – řada úředních záznamů ze dne 11. 12. 2020, související e‑mailová komunikace a přípis navrhovatelky. Dále kárný soud provedl k důkazu e‑mail kárně obviněné z 8. 12. 2020, v němž navrhovatelce avizovala, že na období, kdy má držet službu, připadá provádění úkonu, přičemž kárně obviněná službu držet nebude, pokud nebude mít stejné podmínky k přístupu do budovy jako ostatní soudci (důkaz YY). K tomuto důkazu soudkyně na jednání doplnila, že plánovaný úkon byl nakonec zrušen. Posledním provedeným důkazem k pátému skutku byl e‑mail kárně obviněné ze dne 17. 12. 2020, kterým informovala službu přebírajícího kolegu o zrušení přesměrování mobilního telefonu (důkaz ZZ).
[34] Vzhledem k tomu, že u čtvrtého skutku bylo mezi stranami sporné pouze to, zda byla dodržena šestiměsíční subjektivní lhůta k podání návrhu, týkalo se dokazování pouze této otázky. Kárný soud tudíž provedl k důkazu výkazy nevyhotovených a nevypravených rozhodnutí za období leden až září 2020 (důkaz NNN). K výkazům navrhovatelka na dotaz předsedy senátu objasnila, že byly sestavovány vždy k poslednímu dni v měsíci a sledována byla pouze rozhodnutí, jež měla být a nebyla vyhotovena v daném měsíci s tím, zda došlo k prodloužení lhůty. Pokud tedy kárně obviněná vyhotovila rozhodnutí vždy během měsíce, v němž uplynula lhůta, příp. požádala o její prodloužení, z výkazů nevyplývalo, že postupovala nestandardně. Dalším provedeným důkazem byl plán soudního dohledu pro rok (důkaz OO). Na dotaz předsedy senátu navrhovatelka upřesnila, že plán je účinný až od července 2021, přičemž k důkazu byl předložen obecný vzor, který vedení Okresního soudu v Děčíně obdrželo v lednu 2021 a který byl pro seznámení rovněž rozeslán soudcům. Kárně obviněná reagovala sdělením, že po navrhovatelce požadovala případný materiál, dle něhož probíhaly kontroly dříve. Navrhovatelka odvětila, že takový materiál k dispozici není, takže metodiku vykazování lze za rok 2020 doložit pouze již zmíněnými výkazy.
[35] Kárný soud se poté zaměřil na dokazování k zavinění a k osobě kárně obviněné. Z osobního spisu (důkaz KKK) vyplynulo, že u soudkyně je z hlediska času relevantní pouze výtka ze dne 17. 5. 2018 od předsedy Nejvyššího soudu za pozdní podání majetkového prohlášení. Dále senát provedl hodnocení rozhodovací činnosti kárné navrhovatelky ze strany odvolacího soudu, jímž je v jejím případě Krajský soud v Ústí nad Labem (důkaz SS). Dle hodnocení je kárně obviněná po odborné stránce kvalitní soudkyní, avšak někdy se u ní projevuje příliš osobní přístup k přiděleným věcem. K této okolnosti se soudkyně vyjádřila tak, že s odvolacím senátem komunikovala pouze jednou, a to v případě problematického přidělení kolizního opatrovníka. Následovalo stanovisko soudcovské rady Okresního soudu v Děčíně (důkaz MMM). Stanovisko vyznívalo ke kárně obviněné velmi kriticky, avšak současně v něm bylo uvedeno, že nebyla soudcovskou radou „projednávána“. Soudkyně k důkazu uvedla, že soudcovská rada je zřejmě vyčerpaná ze složitých vztahů na Okresním soudu v Děčíně, zejm. mezi ní a navrhovatelkou, přičemž pokud by rada byla dotázána na navrhovatelku, její hodnocení by znělo pravděpodobně stejně. Navrhovatelka doplnila, že kárně obviněná měla potřebu řešit znění hodnocení soudcovské rady s jejími členy osobně.
[36] Předseda kárného senátu se po provedení uvedených důkazů otázal stran, zda trvají na provedení nějakých dalších důkazů. Kárně obviněná za tím účelem předložila soupisy rozhodnutí nevyhotovených ve lhůtě a další materiály.
[37] Po přerušení jednání se předseda kárného senátu zaměřil na vyjasnění některých okolností. Dotázal se navrhovatelky, v čem spatřuje u prvního skutku útok majetek soudu. Navrhovatelka odvětila, že jednak v samotném zadržování klíče a jednak v širším smyslu v otázce přístupu do budovy soudu. Dále se předseda senátu dotázal na situaci, v níž měl jeden ze soudců rozhodovat o předběžném opatření bez procesního spisu, jenž byl u kárně obviněné (týká se třetího skutku, věci 0 P 402/2019, 17 PaNC 1/2021). Z vyjádření navrhovatelky a kárně obviněné vyplynulo, že dotyčný soudce sice rozhodoval bez spisu, na což si formálně stěžoval, avšak rozhodl, přičemž dle vyjádření navrhovatelky nebyl podán opravný prostředek.
[38] Předseda senátu poté ukončil dokazování s tím, že další důkazní návrhy kárně obviněné pro nadbytečnost zamítl.
[39] Ve svém závěrečném návrhu navrhovatelka zdůraznila celkový rozsah jednání kárně obviněné, což by dle ní mělo mít vliv na posouzení intenzity skutků z pohledu kárné odpovědnosti. Dále konstatovala, že si je vědoma, že vztahy mezi ní a soudkyní nejsou dobré a že se tento stav odráží na celkových poměrech u Okresního soudu v Děčíně. Jiná cesta nežli kárné řízení však dle jejího názoru již nebyla k řešení situace dostatečně účinná. Uzavřela, že setrvává na svém návrhu kárného opatření, tedy na snížení platu o 30 % na 12 měsíců, případně dává kárnému soudu ke zvážení, zda neuložit kárné opatření jiné.
[40] Obhájce kárně obviněné v závěrečné řeči zrekapituloval postoj k jednotlivým skutkům. To, že ke skutkům došlo, uznal, avšak nejedná se dle něj o kárná provinění, jelikož jednání buď nemělo intenzitu kárného provinění, nebo byly přítomné takové okolnosti (ze strany navrhovatelky, poměry na Okresním soudu v Děčíně), jež by měly vést k upuštění od uložení kárného opatření. Uzavřel tím, že pokud by mělo být kárně obviněné kárné opatření uloženo, mělo by být vzhledem k okolnostem případu co nejmírnější.
[41] Ve svém posledním slovu kárně obviněná uvedla, že řešení věci před kárným soudem je jí trapné a dle jejího názoru situace vůbec neměla ke kárnému soudu dojít. Řadu věcí se přitom soudkyně snažila vyřešit jinak, ale nepodařilo se jí to. K prvnímu až třetímu skutku v zásadě uvedla, že její jednání nijak nezasáhlo do řádného výkonu soudnictví, na což osobně velmi dbá. Ke čtvrtému skutku zopakovala, že postupovala dle jí známé praxe na Okresním soudu v Děčíně, nicméně od podání návrhu si včasnost vyhotovování rozhodnutí pečlivě hlídá. Dříve rovněž komunikovala s účastníky, aby věděli, že vyhotovení rozhodnutí může trvat déle, pokud však někdo potřeboval něco rychle, vždy to zohlednila. Nakonec k pátému skutku konstatovala, že se neprokázalo nepřevzetí služby, nýbrž pouze to, že sdělila, že službu nepřevezme.
[42] Na dotaz předsedy senátu na kárně obviněnou a jejího obhájce, zda pro případ zproštění budou žádat náhradu účelně vynaložených nákladů, obhájce odpověděl, že nikoliv.
[43] V případě prvního, druhého a třetího skutku, tj. odmítnutí vydat klíč od budovy soudu a odnos soudních spisů bez souhlasu navrhovatelky, vyšel kárný soud z popisu jednání v návrhu a v replice kárné navrhovatelky, v níž dílem popis skutků upřesnila, dílem kárný návrh zúžila, a ze základních skutkových okolností, které strany označily za nesporné. Učinil tedy skutková zjištění tak, jak jsou popsána ve zprošťujícím výroku I. Dalšími okolnostmi jejich spáchání se již z důvodu procesní ekonomie nezabýval, ani k nim nevedl dokazování. Primárně totiž hodnotil, zda se vůbec – tak jak byly skutky vymezeny – může jednat o kárná provinění, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv (viz část Vc. Objektivní stránka kárného provinění).
[44] Pokud jde o čtvrtý skutek, spočívající v nedodržování lhůt k vyhotovení a odeslání rozhodnutí, kárný soud se zabýval pouze těmi věcmi, jež uvádí petit (skutková věta) kárného návrhu pod písmenem d), tedy 157 věcmi „uvedenými shora“, což chápe jako odkaz na tabulku v části IV odůvodnění kárného návrhu, obsahující právě 157 položek. Nepřihlížel tedy k věcem, které navrhovatelka v textové části III odůvodnění kárného návrhu zmínila, nezahrnula je však do oné souhrnné tabulky se 157 věcmi v části IV návrhu, a tedy ani do „petitu“.
[45] Kárně obviněná kromě námitky nedodržení šestiměsíční subjektivní lhůty, která je vypořádána níže, namítala u několika věcí chybné uvedení data a ohradila se vůči tomu, že zasílala rozsudky kanceláři e‑mailem, neboť ty vkládala přímo do ISAS a kanceláři zasílala e‑mailem toliko informaci o vložení rozsudku a pokyn k vypravení.
[46] Další výhrady kárně obviněné směřovaly vůči duplicitnímu uvedení některých věcí do tabulky. V některých případech totiž soudkyně rozhodla o více věcech jedním rozhodnutím, které bylo v tabulce zahrnuto vícekrát. Konkrétně se jednalo o sp. zn. 17 Nc 1604/2015 (v tabulce č. 10 a 12; 17 PaNc 223/2016, 17 PaNc 273/2018 a 17 PaNc 497/2015), 0 P 227/2019 (v tabulce č. 17 a 21; 17 PaNc 310/2019 a 17 PaNc 442/2019), 0 P 188/90 (v tabulce č. 28 a 31; 17 PaNc 89/2019 a 17 PaNc 8/2019), 16 P 54/2007 (v tabulce pod č. 44 a 46; 17 PaNc 98/2019 a 17 PaNc 203/2019), 0 P 9/2002 (v tabulce pod č. 65 a 57; 17 PaNc 99/2019 a 17 PaNc 185/2019).
[47] Kárně obviněná se rovněž ohradila vůči tomu, že rozhodnutí pod sp. zn. 7 Nc 2297/2019, 17 PaNc 15/2020 bylo uvedeno v tabulce dvakrát, a to pod č. 107 a 156. Kárně obviněná dále namítla, že ve věci sp. zn. 17 Nc 701/2017 (v tabulce pod č. 49) k pozdnímu vyhotovení vůbec nedošlo, neboť rozhodnutí bylo vyhotoveno v poslední den lhůty. Včasné vyhotovení rozhodnutí namítla také ve věci sp. zn. 0 P 75/73 (v tabulce pod č. 157), protože lhůta k jeho napsání byla prodloužena.
[48] Ke spisům sp. zn. 0 P 211/2018 (v tabulce pod č. 14) a sp. zn. 0 P 209/2019 (v tabulce pod č. 71) kárně obviněná konstatovala, že se k nim nemůže vyjádřit, neboť pro jejich postoupení jiným soudům neměla možnost do nich nahlédnout.
[49] S výhradou uvedených námitek jinak kárně obviněná vyjádřila s popisem skutku v návrhu souhlas.
[50] Navrhovatelka v reakci na námitky kárně obviněné replikou ze dne 10. 9. 2021 uznala všechny písařské chyby a zároveň prohlásila za nesporné, že soudkyně vkládala rozsudky do ISAS, nikoliv zasílala prostřednictvím e‑mailu. Uznala všechny případy duplicity, takže se celkový počet věcí, v nichž kárně obviněná nedodržela lhůtu k vyhotovení a vypravení rozsudku, snížil na 151 věcí. Navrhovatelka zúžila návrh rovněž o věc sp. zn. 0 P 75/73, čímž se celkový počet věcí snížil na 150.
[51] Kárný soud k tomu dodává, že kontrolou spisů vůči tabulce v části IV návrhu zjistil, že o více věcech bylo jedním rozhodnutím rozhodnuto ještě v případě sp. zn. 0 P 401/2019 (v tabulce č. 117 a 119; 17 PaNc 486/2019 a 17 PaNc 227/2020) a sp. zn. 7 P 13/2014 (v tabulce č. 128 a 130; 17 PaNc 478/2019 a 17 PaNc 197/2020). Celkové množství věcí zahrnutých do čtvrtého skutku tudíž kleslo na 148.
[53] Kárný soud ověřil nedodržení lhůty k vyhotovení a vypravení rozsudku rovněž ve spisech, které byly postoupeny jiným soudům a k nimž se kárně obviněná nemohla vyjádřit. Ve věci sp. zn. 0 P 211/2018 navrhovatelka vytýká kárně obviněné, že rozsudek vyhlášený dne 17. 12. 2019, u něhož byla lhůta k vyhotovení prodloužena do 16. 3. 2020, byl vyhotoven až 26. 3. 2020 a vypraven až 1. 4. 2020. Návrhové tvrzení souhlasí s obsahem spisu, kárný soud proto konstatuje, že lhůtu k vyhotovení a vypravení rozsudku dle § 158 odst. 4 o. s. ř. v této věci soudkyně nedodržela.
[54] V další věci, u níž kárně obviněná uvedla, že se nemohla seznámit se spisem z důvodu jeho postoupení jinému soudu, sp. zn. 0 P 209/2019, vytýká navrhovatelka soudkyni, že rozsudek vyhlášený 23. 3. 2020, jenž měl být vyhotovený do 22. 4. 2020, vyhotovila až 30. 4. 2020, přičemž byl vypraven téhož dne. Návrhové tvrzení souhlasí s obsahem spisu, kárný soud tudíž konstatuje, že kárně obviněná nedodržela lhůtu k vyhotovení a vypravení rozsudku ani v této věci.
[55] Kárný soud tedy zjistil, že došlo k překročení lhůt ve 148 věcech takto (s uvedením pořadového čísla v rámci čtvrtého skutku a původního čísla v kulatých závorkách z tabulky v části IV kárného návrhu):
4.1. (1) sp. zn. 12 P 62/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 6. 3. 2020;
4.2. (2) sp. zn. 0 P 76/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 7. 2. 2020;
4.3. (3) sp. zn. 17 Nc 2286/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 7. 2. 2020;
4.4. (4) sp. zn. 0 P 91/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 7. 2. 2020;
4.5. (5) sp. zn. 0 P 338/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 7. 2. 2020;
4.6. (6) sp. zn. 17 Nc 1951/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 12. 2019, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 1. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 1. 2020;
4.7. (7) sp. zn. 17 Nc 2329/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.8. (8) sp. zn. 0 P 251/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 9. 12. 2019, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 9. 1. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 1. 2020;
4.9. (9) sp. zn. 0 P 236/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.10. (10) sp. zn. 17 Nc 1604/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 2. 2020;
4.11. (11) sp. zn. 0 P 425/2005, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 2. 2020;
4.12. (13) sp. zn. 17 Nc 1802/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 16. 12. 2019, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 1. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 1. 2020;
4.13. (14) sp. zn. 0 P 211/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 12. 2019, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 3. 2020;
4.14. (15) sp. zn. 17 Nc 151/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 5. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 2. 2020;
4.15. (16) sp. zn. 17 Nc 2304/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 5. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 7. 2. 2020;
4.16. (17) sp. zn. 0 P 227/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 2. 2020;
4.17. (18) sp. zn. 17 Nc 2292/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 11. 2. 2020;
4.18. (19) sp. zn. 0 P 239/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 2. 2020;
4.19. (20) sp. zn. 16 Nc 42/2011, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 11. 2. 2020;
4.20. (22) sp. zn. 17 Nc 2296/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 12. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.21. (23) sp. zn. 0 P 467/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 13. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 3. 2020;
4.22. (24) sp. zn. 0 P 73/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.23. (25) sp. zn. 17 P 63/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.24. (26) sp. zn. 10 Nc 1952/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.25. (27) sp. zn. 17 Nc 2297/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.26. (28) sp. zn. 0 P 188/90, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.27. (29) sp. zn. 17 Nc 2268/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 22. 4. 2020;
4.28. (30) sp. zn. 0 P 212/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 1. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 2. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 2. 2020;
4.29. (32) sp. zn. 0 P 87/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 22. 4. 2020;
4.30. (33) sp. zn. 17 P 7/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 22. 4. 2020;
4.31. (34) sp. zn. 17 Nc 502/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 4. 2020;
4.32. (35) sp. zn. 0 P 44/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 27. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 3. 2020;
4.33. (36) sp. zn. 0 P 105/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 27. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 3. 2020;
4.34. (37) sp. zn. 7 P 5/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 29. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 30. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 3. 2020;
4.35. (38) sp. zn. 10 P 67/2009, přičemž rozhodnutí vyhlásila 29. 1. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 30. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 3. 2020;
4.36. (39) sp. zn. 0 P 286/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 4. 2020;
4.37. (40) sp. zn. 0 P 284/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 9. 4. 2020;
4.38. (41) sp. zn. 17 Nc 2300/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.39. (42) sp. zn. 0 P 76/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 4. 2020;
4.40. (43) sp. zn. 10 P 114/2014, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 9. 3. 2020;
4.41. (44) sp. zn. 16 P 54/2007, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.42. (45) sp. zn. 0 P 148/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.43. (47) sp. zn. 17 Nc 2314/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 13. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 3. 2020;
4.44. (48) sp. zn. 17 Nc 2307/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 13. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 3. 2020;
4.45. (49) sp. zn. 17 Nc 701/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 18. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání a předala kanceláři až 19. 5. 2020;
4.46. (50) sp. zn. 17 Nc 2302/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 18. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 3. 2020;
4.47. (51) sp. zn. 17 Nc 2295/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 4. 2020;
4.48. (52) sp. zn. 17 Nc 2303/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 4. 2020;
4.49. (53) sp. zn. 0 P 102/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 3. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 3. 2020;
4.50. (54) sp. zn. 17 Nc 2308/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 4. 2020;
4.51. (55) sp. zn. 17 Nc 1959/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 21. 2. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 25. 5. 2020;
4.52. (56) sp. zn. 0 P 126/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 4. 2020;
4.53. (57) sp. zn. 17 Nc 2287/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 4. 2020;
4.54. (58) sp. zn. 0 P 347/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 4. 2020;
4.55. (59) sp. zn. 17 Nc 1961/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 4. 2020;
4.56. (60) sp. zn. 0 P 322/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 22. 4. 2020;
4.57. (61) sp. zn. 17 Nc 2310/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 4. 2020;
4.58. (62) sp. zn. 17 Nc 2311/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 4. 2020;
4.59. (63) sp. zn. 17 Nc 2313/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 4. 2020;
4.60. (64) sp. zn. 7 P 43/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 4. 2020;
4.61. (65) sp. zn. 0 P 9/2002, přičemž rozhodnutí vyhlásila 16. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 20. 4. 2020;
4.62. (66) sp. zn. 0 P 271/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 16. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 4. 2020;
4.63. (68) sp. zn. 0 P 5/91, přičemž rozhodnutí vyhlásila 18. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 4. 2020;
4.64. (69) sp. zn. 7 P 1/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 19. 3. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 18. 6. 2020;
4.65. (70) sp. zn. 0 P 69/2000, přičemž rozhodnutí vyhlásila 23. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 4. 2020;
4.66. (71) sp. zn. 0 P 209/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 23. 3. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 4. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 4. 2020;
4.67. (72) sp. zn. 0 P 212/97, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 4. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 20. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 5. 2020;
4.68. (73) sp. zn. 17 Nc 1602/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 4. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 25. 5. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 5. 2020;
4.69. (74) sp. zn. 17 P 88/2016, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 12. 6. 2020;
4.70. (75) sp. zn. 0 P 288/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.71. (76) sp. zn. 0 P 68/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 4. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 12. 6. 2020;
4.72. (77) sp. zn. 0 P 144/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 5. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.73. (78) sp. zn. 17 Nc 2252/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 6. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 6. 2020;
4.74. (79) sp. zn. 0 P 33/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 12. 6. 2020;
4.75. (80) sp. zn. 16 P 86/2014, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 5. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 7. 2020;
4.76. (81) sp. zn. 0 P 235/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 12. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.77. (82) sp. zn. 0 P 39/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 18. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.78. (83) sp. zn. 9 P 1/2010, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.79. (84) sp. zn. 0 P 106/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 5. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 6. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 26. 6. 2020;
4.80. (85) sp. zn. 17 Nc 2276/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 2. 9. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 10. 2020;
4.81. (86) sp. zn. 17 Nc 2274/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 9. 9. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 9. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 10. 2020;
4.82. (87) sp. zn. 17 Nc 501/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 11. 9. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 30. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 3. 11. 2020;
4.83. (88) sp. zn. 9 P 12/2015, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 7. 2020;
4.84. (89) sp. zn. 10 P 16/2014, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 3. 7. 2020;
4.85. (90) sp. zn. 26 P 75/2010, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 3. 7. 2020;
4.86. (91) sp. zn. 0 P 232/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 1. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 1. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 3. 7. 2020;
4.87. (92) sp. zn. 17 Nc 2255/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 7. 2020;
4.88. (93) sp. zn. 16 P 104/2009, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 7. 2020;
4.89. (94) sp. zn. 16 P 90/2007, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 3. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 7. 2020;
4.90. (95) sp. zn. 17 Nc 2290/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 8. 2020;
4.91. (96) sp. zn. 17 Nc 2309/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 7. 2020;
4.92. (97) sp. zn. 17 Nc 2257/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 7. 2020;
4.93. (98) sp. zn. 17 Nc 2261/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 8. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 7. 2020;
4.94. (99) sp. zn. 0 P 297/96, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.95. (100) sp. zn. 17 Nc 2318/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.96. (101) sp. zn. 0 P 144/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.97. (102) sp. zn. 9 P 115/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 10. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 10. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.98. (103) sp. zn. 17 Nc 2259/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 16. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.99. (104) sp. zn. 17 Nc 601/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.100. (105) sp. zn. 0 P 45/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 8. 2020;
4.101. (106) sp. zn. 0 P 8/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 24. 7. 2020;
4.102. (107) sp. zn. 17 Nc 2297/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 18. 8. 2020;
4.103. (108) sp. zn. 0 P 467/2001, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 30. 7. 2020;
4.104. (109) sp. zn. 9 P 3/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 8. 2020;
4.105. (110) sp. zn. 17 Nc 1957/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 8. 2020;
4.106. (111) sp. zn. 17 Nc 2251/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 22. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 7. 2020;
4.107. (112) sp. zn. 0 P 167/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 27. 7. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 7. 2020;
4.108. (113) sp. zn. 17 Nc 2312/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 24. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 8. 2020;
4.109. (114) sp. zn. 17 Nc 2280/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 24. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 8. 2020;
4.110. (115) sp. zn. 17 Nc 2279/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 24. 6. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 24. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 8. 2020;
4.111. (116) sp. zn. 0 P 407/2003, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 9. 2020;
4.112. (117) sp. zn. 0 P 401/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 11. 9. 2020;
4.113. (118) sp. zn. 9 P 124/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 8. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 17. 8. 2020;
4.114. (120) sp. zn. 17 Nc 2270/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 9. 2020;
4.115. (121) sp. zn. 0 P 276/81, přičemž rozhodnutí vyhlásila 13. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 12. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 16. 10. 2020;
4.116. (122) sp. zn. 0 P 107/78, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 16. 10. 2020;
4.117. (123) sp. zn. 9 Nc 127/2010, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 16. 10. 2020;
4.118. (124) sp. zn. 0 P 33/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 15. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 14. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 10. 2020;
4.119. (126) sp. zn. 0 P 395/2005, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 8. 2020;
4.120. (127) sp. zn. 7 P 25/2013, 17 PaNc 356/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 10. 2020;
4.121. (129) sp. zn. 7 P 25/2013, 17 PaNc 45/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 15. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 10. 2020;
4.122. (125) sp. zn. 7 P 13/2014, 17 PaNc 278/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 8. 2020;
4.123. (128, 130) sp. zn. 7 P 13/2014, 17 PaNc 478/2019 a 17 PaNc 197/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 17. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 17. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 28. 8. 2020;
4.124. (131) sp. zn. 0 P 90/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 21. 10. 2020;
4.125. (132) sp. zn. 17 Nc 2322/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 22. 10. 2020;
4.126. (133) sp. zn. 16 Nc 2292/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 20. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 19. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 10. 2020;
4.127. (134) sp. zn. 17 Nc 2320/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 10. 2020;
4.128. (135) sp. zn. 0 P 488/90, přičemž rozhodnutí vyhlásila 22. 7. 2020, prodloužená lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 21. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 10. 2020;
4.129. (136) sp. zn. 0 P 71/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 26. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 8. 2020;
4.130. (137) sp. zn. 0 P 223/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 27. 7. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 26. 8. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 31. 8. 2020;
4.131. (138) sp. zn. 17 Nc 1602/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.132. (139) sp. zn. 17 Nc 1604/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.133. (140) sp. zn. 0 P 357/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 3. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 2. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.134. (141) sp. zn. 16 P 8/2013, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.135. (142) sp. zn. 17 Nc 2325/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.136. (143) sp. zn. 0 P 106/2017, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.137. (144) sp. zn. 17 Nc 2264/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 5. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 4. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 14. 9. 2020;
4.138. (145) sp. zn. 0 P 32/2019, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 9. 2020;
4.139. (146) sp. zn. 0 P 124/2018, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 15. 9. 2020;
4.140. (147) sp. zn. 0 P 4/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 26. 8. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 25. 9. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 29. 9. 2020;
4.141. (148) sp. zn. 17 Nc 2287/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 9. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 7. 10. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 23. 10. 2020;
4.142. (149) sp. zn. 0 P 103/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 13. 11. 2020;
4.143. (150) sp. zn. 17 Nc 2288/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 13. 11. 2020;
4.144. (151) sp. zn. 17 Nc 2291/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 13. 11. 2020;
4.145. (152) sp. zn. 17 Nc 852/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 7. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 6. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 13. 11. 2020;
4.146. (153) sp. zn. 17 Nc 2282/2020, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 13. 11. 2020;
4.147. (154) sp. zn. 0 P 56/2006, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 19. 11. 2020;
4.148. (155) sp. zn. 16 P 44/2008, přičemž rozhodnutí vyhlásila 12. 10. 2020, lhůta pro vyhotovení a odeslání uplynula 11. 11. 2020, avšak rozhodnutí vyhotovila k odeslání až 27. 11. 2020;
[56] Zbývá konstatovat, že tato skutková zjištění označily strany na jednání souhrnně také za nesporné skutečnosti, kárný soud proto vyšel z popisu jednání s výše uvedenými korekcemi, aniž by prováděl dokazování jednotlivými spisy.
[57] U pátého skutku, tj. u odmítnutí převzetí služby dosažitelnosti mimo pracovní dobu dle stanoveného rozpisu, a to nejméně pro dobu od 10.25 hodin dne 11. 12. 2020 (pátek) do 8.00 hodin dne 14. 12. 2020 (pondělí), vyšel kárný soud z předložených listinných důkazů, a to z úředních záznamů ze dne 11. 12. 2020 spolu s pokynem navrhovatelky pro vstup do budovy v době, kdy je zakódovaná, a s předcházející e‑mailovou komunikací ze dnů 1. a 2. 12. 2020 (důkaz J), z částečně se překrývající e‑mailové komunikace ze dnů 1. a 8. 12. 2020 (důkaz YY), z přípisu navrhovatelky ze dne 11. 12. 2020 sp. zn. 50 Spr 741/2020 (důkaz K) a z e‑mailu kárně obviněné ze dne 17. 12. 2020 (důkaz ZZ).
[58] Z uvedených důkazů vyplývá, že kárně obviněná si byla v dostatečném časovém předstihu vědoma termínu, kdy má službu dosažitelnosti, a předem zřetelně navrhovatelce jako předsedkyni soudu avizovala svůj záměr službu dosažitelnosti nepřevzít, pokud nebude vyhověno jejím požadavkům ohledně přístupu do budovy soudu (přidělení kódu k budově). Z řady úředních záznamů ze dne 11. 12. 2020 potom plyne, že soudkyně služební kufr v pátek 11. 12. 2020 v 10.25 hod. vrátila bezpečnostní ředitelce soudu s tím, že mimo běžnou pracovní dobu nepokládá za svou povinnost zjišťovat, zda napadlo nějaké předběžné opatření, či nikoliv.
[59] Zároveň je zjevné, že ve služebním kufru byl umístěn pokyn navrhovatelky ze dne 11. 12. 2020 pro vstup do budovy v době, kdy je zakódovaná, pro ty, kteří nedisponují kódem budovy. Kárně obviněné tedy kód k přístupu do budovy soudu přidělen nebyl. Z jednoho z úředních záznamů a z přípisu sp. zn. 50 Spr 741/2020 dále vyplývá, že navrhovatelka přijala kroky, aby byla služba dosažitelnosti na civilním úseku v průběhu pátku 11. 12. 2020 a následujícího víkendu zajištěna alternativním způsobem. Za tím účelem se domluvila se soudcem držícím v dané době službu dosažitelnosti na trestním úseku, že bude zajišťovat služby obě. Zároveň navrhovatelka sdělila příslušným orgánům sociálně‑právní ochrany dětí a Okresnímu státnímu zastupitelství Děčín, aby v případě, pokud nebude možné kontaktovat soudce civilní služby na jeho telefonním čísle, využili telefonní číslo jiné.
Vb. Lhůta pro podání návrhu
[60] Dle § 9 odst. 1 kárného zákona musí být návrh na zahájení kárného řízení podán nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu; nejpozději však do tří let ode dne spáchání kárného provinění.
[61] Vzhledem k tomu, že veškeré jednání, jež je kárně obviněné navrhovatelkou vytýkáno, proběhlo v roce 2020, byla tříletá objektivní lhůta ke dni podání návrhu (16. 3. 2021) dodržena.
[62] Pokud jde o subjektivní šestiměsíční lhůtu, soudkyně vznesla námitku jejího nedodržení u čtvrtého skutku; podle ní u řady věcí byla překročena, jelikož si konkrétních průtahů a dalších pochybení měla být navrhovatelka vědoma již před dnem 15. 9. 2020. Toto své přesvědčení zakládá kárně obviněná na tom, že na Okresním soudu v Děčíně probíhaly pravidelné kontroly a její osoba byla vystavena zvýšenému dohledu. Důslednou kontrolu včasnosti vyhotovování všech rozhodnutí přitom ukládá navrhovatelce i plán dohledu Krajského soudu v Ústí nad Labem, což má plynout ze str. 2, bodu 5 dokumentu „plán výkonu soudního dohledu pro rok“ (důkaz OO).
[63] Navrhovatelka tvrdí, že subjektivní lhůta byla i u čtvrtého skutku zachována. Zjištění ohledně nedodržování lhůt k vyhotovení a vypravení rozhodnutí byla učiněna po 7. 10. 2020, kdy prošly kontrolou spisy, které byly u soudkyně doma a které na výzvu nevrátila. Po zjištění, že hned v několika spisech nebyla rozhodnutí vyhotovována a vypravována ve lhůtě, přistoupila navrhovatelka k důkladné kontrole včasnosti vypravování rozhodnutí soudkyně. Nedodržování lhůty kárně obviněnou se v pravidelných výkazech neprojevilo proto, že rozhodnutí byla vyhotovena vždy do konce měsíce, v němž měla být vypravena, a výkazy se sestavovaly až k poslednímu dni v měsíci.
[64] Na tomto tvrzení setrvala navrhovatelka i v replice k vyjádření kárně obviněné, přičemž dodala, že „plán výkonu soudního dohledu pro rok“ je materiál vyhotovený novým vedením Krajského soudu v Ústí nad Labem, jenž je účinný od 1. 7. 2021. Rozhodnutí, která nebyla v průběhu celého měsíce včas nejen vyhotovena, ale ani vypravena, se proto do výkaznictví zaznamenávají až od tohoto data. Do účinnosti nového plánu výkonu soudního dohledu, se v rámci kontrolní činnosti vykazovala pouze rozhodnutí, jež nebyla vyhotovena k poslednímu dni v měsíci – pokud je tedy soudce do konce měsíce vyhotovil, ve výkazech se neobjevila. Jako důkaz přiložila navrhovatelka výkazy nevyhotovených a nevypravených rozhodnutí v období leden až září 2020 (důkaz NNN).
[65] Kárný soud připomíná, že subjektivní lhůtu v kárném řízení je nutno odvozovat od okamžiku, kdy se navrhovatel o jednání, pro které se rozhodl kárné řízení zahájit, skutečně dozvěděl, případně od okamžiku, kdy mu informace o tomto jednání byly předloženy (dostaly se do jeho sféry) v takové formě, že mohl toto jednání bez pochybností identifikovat (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 1. 2012 č. j. 11 Kss 18/2011 ‑ 251, Kozák).
[66] Kárný soud k uvedenému konstatuje, že předložené výkazy prokazují tvrzení navrhovatelky, neboť z nich konkrétní pochybení kárně obviněné v jednotlivých věcech čtvrtého skutku, jak jí jsou vytýkána návrhem, nevyplývají. Vědomost o nich tak navrhovatelka nabyla až na základě zevrubné kontroly soudních spisů přidělených soudkyni, k čemuž došlo až po 7. 10. 2020. Kontroly soudního výkonu v průběhu roku 2020 nemohly probíhat dle plánu výkonu soudního dohledu účinného až od 1. 7. 2021, opak z provedených důkazů nevyplývá. Kárně obviněná svá tvrzení o průběžném zvýšeném dohledu ve vztahu k vytýkanému skutku nijak nekonkretizovala a ani ze spisu a provedených důkazů nevyplývá, že se navrhovatelka mohla o nedodržení lhůt k vyhotovení a odeslání konkrétních rozhodnutí v uvedených věcech dozvědět dříve než při kontrole spisů po 7. 10. 2020.
[67] Pokud jde o skutky č. 1, 2, 3 a 5, je z jejich popisu zjevné, že k nim došlo v období šesti měsíců před podáním kárného návrhu. Kárný soud tudíž uzavírá, že šestiměsíční subjektivní lhůta podle § 9 odst. 1 kárného zákona k podání kárného návrhu v jeho celém rozsahu byla dodržena.
Vc. Objektivní stránka kárného provinění
[68] Podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce, nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
[69] Zákon o soudech a soudcích tedy stanoví dvě formy jednání, jimiž lze naplnit skutkovou podstatu kárného provinění – porušení povinností soudce, nebo (jiné) chování nebo jednání. Otázkou je, zda je následek v podobě narušení důstojnosti soudcovské funkce, nebo ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů (pro stručnost dále označováno jako ohrožení důvěry v justici), formálním znakem skutkové podstaty v obou těchto případech, nebo zda je porušení povinností soudce kárným proviněním bez dalšího, tedy bez způsobení tohoto nepříznivého následku. Jinými slovy, zda je kárným proviněním (a) zaviněné porušení povinností soudce a (b) chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce, nebo ohrožuje důvěru v justici, či zda je kárným proviněním (a) zaviněné porušení povinností soudce, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce, nebo ohrožuje důvěru v justici, a (b) chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce, nebo ohrožuje důvěru v justici.
[70] Kárný soud se přiklání ke druhé výkladové alternativě. Zohlednil přitom, že základním smyslem kárného řízení je zaručit, že soudní moc a její nositelé efektivně plní své ústavní poslání zákonem stanoveným způsobem poskytovat ochranu právům a rozhodovat o vině a trestu za trestné činy (čl. 90 Ústavy České republiky), což zahrnuje ochranu integrity a důstojnosti soudcovského sboru, nezávislosti a nestrannosti soudců a soudní moci a důvěry veřejnosti v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů (viz též rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 18. 2. 2015 č. j. 13 Kss 6/2014 ‑ 138, Čonka). Tento smysl a účel se nutně musí promítnout i do výkladu toho, co je kárným proviněním soudce.
[71] Již Vrchní soud v Olomouci v době, kdy vykonával působnost kárného soudu, konstatoval, že „samotné porušení povinností soudce, případně jeho chování nebo jednání, které by nemělo za následek narušení důstojnosti soudcovské funkce nebo které by neohrozilo (bylo nezpůsobilé ohrozit) důvěru v nezávislé, či nestranné, či odborné, příp. spravedlivé rozhodování soudů, není způsobilé skutkovou podstatu kárného provinění obsaženou v ustanovení § 87 [zákona o soudech a soudcích] naplnit. […] Objektivní stránka kárného provinění dle účinného zákona (§ 87 zákona o soudech a soudcích), sestávající z jejích obligatorních znaků (jednání, příčinná souvislost, následek), nemůže být naplněna jen daností některého z nich (jednání – porušením povinností soudce, chováním nebo jednáním). K naplněnosti znaků kárného provinění podle § 87 zákona o soudech a soudcích je (obecně) nezbytné, aby zjištěné jednání soudce bylo kauzální pro následek skutkovou podstatou vymezený, jímž je buď narušení důstojnosti soudcovské funkce, nebo ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.“ (rozhodnutí ze dne 3. března 2008 sp. zn. 1 Ds 24/2007; podobně též rozhodnutí ze dne 15. února 2008 sp. zn. 1 Ds 20/2007).
[72] Stejný názor zastává dlouhodobě i kárný senát 11 Kss. Například v rozhodnutí ze dne 19. 10. 2011 č. j. 11 Kss 1/2011 ‑ 131 (Dvořáková), uvedl, že „podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. je kárným proviněním též zaviněné porušení povinností soudce, jimiž soudce ohrožuje důvěru ve spravedlivé rozhodování.“ I v rozhodnutích ze dne 27. 3. 2014 č. j. 11 Kss 11/2013 ‑ 56 (Braun), ze dne 24. 4. 2014 č. j. 11 Kss 3/2014 ‑ 58 (Neumann I), ze dne 25. 10. 2018 č. j. 11 Kss 1/2018 ‑ 82 (Pytloun), ze dne 18. 1. 2019 č. j. 11 Kss 2/2018 ‑ 144 (Víšková) či ze dne 28. 2. 2019 č. j. 11 Kss 5/2018 ‑ 53 (Kuděla) vždy zkoumal, zda mělo zaviněné porušení povinností soudce následek v podobě narušení důstojnosti soudcovské funkce či ohrožení důvěry v justici. Pokud tento následek nedovodil, neshledal ani kárnou odpovědnost soudce (věci sp. zn. 11 Kss 11/2013 či 11 Kss 1/2018). I z rozhodnutí kárného senátu 11 Kss v současném složení tento názorový přístup – alespoň implicitně – vyplývá (srov. rozhodnutí ze dne 21. 9. 2019 č. j. 11 Kss 4/2019 ‑ 128, Špička, bod 58, ze dne 15. 6. 2020 č. j. 11 Kss 1/2020 ‑ 135, Sedláček, bod 75, či ze dne 30. 11. 2020 č. j. 11 Kss 4/2020 ‑ 185, Jaroš, bod 307).
[73] I v rozhodnutí kárného soudu ze dne 14. 7. 2020 č. j. 13 Kss 6/2019 ‑ 367 (Sotolář) je uvedeno, že „nikoli každé zaviněné porušení povinností soudce představuje kárné provinění ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Musí být splněn další znak, kterým je následek spočívající v ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Musí být dále dána určitá intenzita porušení povinností soudce“ (bod 120).
[74] Z toho vyplývá, že navrhovatel v kárném řízení musí tvrdit a prokazovat nejen to, že soudce zaviněně porušil své povinnosti, ale též to, že způsobil zákonem předvídaný následek, tedy že narušil důstojnost soudcovské funkce či ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
[75] Jen na okraj kárný soud poznamenává, že přísné oddělování dvou forem kárného provinění soudce by příliš nedávalo smysl, neboť jednání, kterým soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v justici, je zároveň porušením povinností soudce. Podle § 80 zákona o soudech a soudcích jsou totiž soudci povinni při výkonu funkce a v občanském životě (odst. 1), při výkonu svých politických práv (odst. 4) a ve svém osobním životě (odst. 5) počínat si tak, aby nenarušovali důstojnost soudcovské funkce a neohrožovali důvěru v justici. Je tedy zřejmé, že porušení povinností soudce a chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů jsou fakticky spojené nádoby, jejichž oddělování je do značné míry umělé – a s ohledem na smysl a účel kárného řízení též zbytečné.
[76] S těmito východisky kárný soud přistoupil k hodnocení jednotlivých skutků, v nichž kárná navrhovatelka spatřuje kárné provinění.
[77] Pokud jde o nevrácení klíče od budovy soudu (první skutek), navrhovatelka je označila za „útok proti majetku soudu“. Pokud neměla na mysli jen cenu klíče, netvrdila, že by majetek soudu, tedy České republiky, nějak ušel nebo byl poškozen. Netvrdila (a ze spisu nevyplývá) negativní dopad jednání soudkyně na majetek soudu, na chod soudu, ať už po stránce organizačně provozní nebo při vlastním výkonu soudnictví, nebo na důvěru veřejnosti v justici.
[78] Úkolem státní správy soudů je dle § 118 odst. 1 zákona o soudech a soudcích vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolů soudům svěřených. Jinými slovy, přístup do budovy soudu (včetně klíčů, jsou‑li k tomu zapotřebí) má být soudcům státní správou soudů umožněn tak, aby mohli řádným způsobem vykonávat svou funkci. Soudci přitom mají respektovat stanovená režimová opatření, avšak jejich porušení (nadto za předpokladu, že jde o porušení právní povinnosti) může být kárně relevantní pouze v případě, že jím dojde k porušení důstojnosti soudcovské funkce nebo ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jakákoliv regulace přítomnosti soudců na soudě, jíž je v konečném důsledku rovněž přidělení či nepřidělení klíče od budovy, totiž nemůže být samoúčelná, nýbrž musí vždy souviset se zajištěním řádného výkonu soudnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 10. 1. 2014 č. j. 16 Kss 10/2013 ‑ 84, Šoljaková I).
[79] Kárný soud považuje jednání kárně obviněné za malicherné, z opačné strany považuje reakci kárné navrhovatelky v podobě podání kárného návrhu pro tento skutek za přepjatou. Skutečnost, že kárně obviněná postupovala v rozporu s interními pravidly nebo pokyny předsedkyně soudu ohledně disponování s klíčem od soudní budovy, sama o sobě nemůže být kárným proviněním, neboť nebyl tvrzen, natož prokázán žádný negativní následek. Kárný soud připomíná, že se zabýval pouze skutkem, jak byl vymezen. Nezabýval se tedy důvody, pro které navrhovatelka odmítala svěřit kárně obviněné, na rozdíl od jiných soudců, klíč od budovy, a tedy ani tím, zda vůči kárně obviněné nepostupuje diskriminačně. Obecně samozřejmě platí, že soudci musí mít rovné podmínky k řádnému výkonu soudnictví.
[80] Druhý a třetí skutek spočívají v tom, že kárně obviněná odnesla spisy z budovy soudu bez souhlasu navrhovatelky jako předsedkyně soudu. Navrhovatelka tvrdí, že tím soudkyně porušila § 192b vnitřního a kancelářského řádu, který stanoví, že spisy je zakázáno odnášet mimo budovu soudu bez souhlasu předsedy soudu (případně jím pověřeného místopředsedy).
[81] Kárný soud především konstatuje, že vnitřní a kancelářský řád není právní předpis, jde toliko o interní normativní instrukci Ministerstva spravedlnosti. Zákonný režim nakládání se soudním spisem je upraven velmi spoře. Z § 40b o. s. ř. vyplývá totiž jen to, že o každém sporu nebo jiné právní věci musí být veden spis, procesní předpisy pak upravují práva spojená s nahlížením do soudních spisů (např. § 44 o. s. ř). Judikatura kárného soudu dovodila, že každý soudce si musí udržovat přehled ve věcech, které mu byly dle rozvrhu práce přiděleny k projednání a rozhodnutí, takže musí mít přehled rovněž o spisech přidělených věcí ve fyzické podobě (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 11. 2. 2016 č. j. 16 Kss 3/2015 ‑ 60, Nedvěd, nebo již cit. rozhodnutí ve věci Jaroš).
[82] Pro účely tohoto kárného řízení není nutné podrobněji analyzovat, zda je zde nějaká obecná zákonná (nebo alespoň podzákonná) právní povinnost uložená soudci, spočívající v zákazu odnést spis ze soudu k práci domů (a stranou těchto úvah lze ponechat zvláštní případy, kdy spis obsahuje např. cenné papíry, vzácné originální listiny či věci nebo dokonce utajované informace – režim nakládání s nimi je pak reglementován mnohem podrobněji zvláštními právními předpisy). Postačí učinit závěr, že soudce odpovídá za to, pokud by svým zacházením se soudními spisy narušil řádný výkon soudnictví nebo porušil práva účastníků řízení (např. jim znemožnil realizovat jejich právo nahlížet do soudního spisu dle § 44 o. s. ř.). Ustanovení § 192b vnitřního a kancelářského řádu má samozřejmě své ratio, nelze je označit za úpravu zbytečnou, svévolnou či nerozumnou, resp. lze je považovat za standard dobré soudní praxe. Soudní spis samozřejmě není majetkem soudce. Nejen soudce, ale i soud, resp. jeho správa, musí mít přehled o soudních spisech a o tom, kde se nacházejí, i k plnění svých zákonných úkolů soudního dohledu, resp. prověrky spisů. Určitě je na místě podrobit nakládání se spisy interním pravidlům, zejména evidenčním. Odnos spisů domů nepochybně není žádoucí (s postupnou digitalizací soudních spisů a zaváděním dálkového elektronického přístupu bude povětšinou i zbytečný), či spíše je z pohledu soudce jednáním rizikovým, neboť může dojít k odcizení, ztrátě, poškození či pozměnění spisu, informace z něj se mohou dostat k nepovolaným osobám atd. Odpovědnost a riziko ovšem nese primárně soudce sám.
[83] I zde však platí, co bylo uvedeno u prvního skutku. Odnos spisů domů, i kdyby tím byla formálně vzato porušena nějaká právní povinnost, sama o sobě, bez tvrzeného a prokázaného negativního následku ve výkonu soudnictví či ohrožení důvěry veřejnosti v soudnictví, nemůže sám osobě a bez dalšího založit kárné provinění. Navrhovatelka těžko mohla předpokládat, že kárný soud bude postihovat soudkyni za to, že si vzala domů spis, aby na něm mohla pracovat i ve dnech volna či v době pracovní neschopnosti. Kárně obviněná samozřejmě měla předsedkyni soudu informovat podle jí nastavených režimových opatření, které spisy a kdy ze soudu odnáší k práci domů. Pokud tak nepostupovala, kárná navrhovatelka mohla v rámci svých omezených pravomocí soudkyni v kolegiální diskusi upomínat, aby respektovala interní pravidla evidence spisů, s vysvětlením jejich potřebnosti, smyslu a účelu. Kárné řízení je však ultima ratio, slouží k řešení typově závažnějších poklesků v jednání soudce. Kárný soud není prodlouženou rukou správy soudů k vynucení jakýchkoli organizačních či režimových opatření vůči soudcům, bez tvrzení a prokázání negativního následku, jak bylo uvedeno výše.
[84] Kárný soud tudíž uzavřel i u druhého a třetího skutku, že kárně obviněná sice postupovala v rozporu s interními pravidly nebo pokyny předsedkyně soudu ohledně evidence spisů, které odnesla k práci domů, to však samo o sobě nemůže být kárným proviněním, neboť nebyl tvrzen, natož prokázán žádný negativní následek.
[85] Na tomto závěru stran třetího skutku nic nemění ani to, že v jednom případě musel jiný soudce rozhodnout o předběžném opatření bez spisu. Podstatné je, že i bez spisu rozhodl, že nebyl zcela bez podkladů, neboť přinejmenším část spisu byla dostupná elektronicky v ISASu. Navrhovatelka ani netvrdila žádný konkrétní negativní následek (vyjma faktu, že rozhodnuto bylo bez procesního spisu), na dotaz předsedy senátu, zda bylo rozhodnutí nezákonné nebo nesprávné a zda bylo napadeno opravným prostředkem, byla schopna poskytnout (zápornou) odpověď až po ověření v informačním systému, což svědčí o tom, že tuto okolnost sama nepovažovala za podstatnou, ostatně tento následek nezformulovala ani do skutkové věty v kárném návrhu, která byla postavena jen na odnosu spisů z budovy bez souhlasu předsedkyně soudu.
[86] Pokud jde o čtvrtý skutek spočívající v nedodržování lhůt k vyhotovování rozhodování, kárný soud předesílá, že svůj právní názor k pojetí tohoto typu skutku komplexně vyjevil v rozhodnutí č. j. 11 Kss 7/2018 ‑ 207 z 21. 1. 2019, Maxa III, na které v podrobnostech odkazuje. Ve stručnosti, naplnění skutkové podstaty kárného provinění spočívajícího v průtazích v řízení kárný senát spatřuje v zaviněné nečinnosti soudce v určitém období – bez ohledu na to, kolika řízení (věcí) se týká. Počet řízení zatížených průtahy představuje pouze okolnost, kterou kárný senát vezme v úvahu při ukládání kárného opatření. Při takovém pojetí skutku je imanentní součástí popisu vytýkaného skutku, jímž je kárný senát vázán, vymezení počátku a konce doby vytýkané nečinnosti. Jedním z důsledků tohoto pojetí skutku je skutečnost, že v případě, kdy kárný soud neshledá v určité věci vytýkané průtahy, nerozhodne v daném rozsahu o zproštění kárného obvinění, nýbrž tuto věc pouze nezahrne do výroku rozhodnutí (viz body 42–57 rozhodnutí ve věci Maxa III, včetně tam citované prejudikatury).
[87] V nyní posuzované věci to konkrétně znamená, že návrhem na zahájení kárného řízení navrhovatelka vymezila čtvrtý skutek v návrhu uvedenými obdobími nečinnosti soudkyně, k nimž mělo dojít ve vyjmenovaných 148 věcech. Navrhovatelka sice nevymezila souhrnně hranice žalovaného období (žalovaných období) nečinnosti ve formalizovaném petitu, tuto formální vadu návrhu však lze překlenout výkladem s přihlédnutím k obsahu návrhu. Z něj, resp. ze skutkových zjištění rekapitulovaných výše, vyplývá, že navrhovatelka v návrhu vymezila žalovaný skutek obdobími od 6. 1. 2020 do 28. 1. 2020, od 3. 2. 2020 do 21. 2. 2020, od 2. 3. 2020 do 30. 4. 2020, od 20. 5. 2020 do 26. 6. 2020, od 1. 7. 2020 do 31. 7. 2020, od 7. 8. 2020 do 15. 9. 2020, od 25. 9. 2020 do 29. 9. 2020, od 2. 10. 2020 do 3. 11. 2020 a od 6. 11. 2020 do 27. 11. 2020; podobně k věci kárný senát přistoupil i v rozhodnutí ve věci Maxa III, z poslední doby viz např. již rovněž cit. rozhodnutí ve věci Jaroš. Uvedenými obdobími nečinnosti se čtvrtý skutek technicky vzato rozpadl na devět samostatných skutků, nicméně kárný soud o nich rozhodl společně jedním výrokem, neboť spolu úzce souvisí a na výsledek to samo o sobě nemělo vliv.
[88] Podle § 158 odst. 4 o. s. ř. platí, že pokud stejnopis vyhotovení rozsudku nebyl doručen při skončení jednání, je třeba jej účastníkům, popřípadě jejich zástupcům odeslat ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku. Předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů. V případě usnesení (v některých věcech, v nichž je kárně obviněné vytýkáno nedodržení lhůty, se totiž jednalo o usnesení ve věci samé) se citované usnesení užije přiměřeně dle § 167 odst. 2 o. s. ř.
[89] Nevyhotovování rozhodnutí k odeslání v zákonné lhůtě je kárným proviněním, což konstantně potvrzuje judikatura kárného soudu (viz např. již cit. rozhodnutí ve věci Hašana, nebo ze dne 15. 4. 2019 č. j. 11 Kss 8/2018 ‑ 199, věc Miklová). Průtahy s písemným vyhotovením rozhodnutí, resp. s jeho doručením účastníkům kárný soud přitom hodnotí obecně jako závažné (viz např. rozhodnutí ve věci Maxa III), neboť jde o překročení lhůty stanovené přímo zákonem, jejímž smyslem je nastolit v reálném čase právní jistotu a naplnit očekávání účastníků, že vyhlášené rozhodnutí nabude právní moci nebo že proti němu budou moci uplatnit opravný prostředek, a posunout se tak dál a instančně výše atd. (dále též shrnutí v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 21. 10. 2019 č. j. 11 Kss 4/2019 ‑ 128, Špička, bod 64). „Kárný senát stabilně judikuje (…), že jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit. V případě nutnosti je možné požádat, aby lhůta byla předsedou soudu (…) prodloužena, v každém případě však musí být tato zákonná lhůta, ať již původní, nebo prodloužená, respektována. Opačný postup by byl v rozporu s požadavkem právní jistoty účastníků řízení i toho, aby již vyhlášené rozhodnutí dosáhlo v plném rozsahu svých zamýšlených právních účinků“ (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 30. 1. 2019 č. j. 13 Kss 3/2018 ‑ 176, Přibyl). Pro nyní posuzovaný případ platí uvedené o to více, neboť soudkyně rozhoduje ve věcech péče soudu o nezletilé, v nichž má soud povinnost rozhodovat s největším urychlením [§ 471 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)].
[90] Kárně obviněná však ve všech vytýkaných případech rozhodnutí vyhotovila k odeslání až po uplynutí lhůty 30 dnů, případně po uplynutí lhůty prodloužené. Jednalo se o překročení lhůty v řádech několika dnů, nejvýše týdnů. Pokud by k tomu došlo ojediněle, nepochybně by kárný soud takové jednání za kárné provinění vůbec nepovažoval, s ohledem na svou roli ultima ratio, tj. být tím nejzazším prostředkem reakce na typově závažnější prohřešky soudců, neboť ty méně závažné mají být soudci vytknuty neformálně, v kolegiální diskusi, popř. formálně postupem podle § 88a zákona o soudech a soudcích (srov. rozhodnutí kárného soudu ze dne 21. 10. 2015 č. j. 13 Kss 2/2015 ‑ 124, Bobek I). V tomto případě však velké množství věcí, v nichž došlo k překročení zákonných lhůt, včetně lhůt již prodloužených podle § 158 odst. 4 o. s. ř., jakož i rozložení skutků prakticky do celého roku 2020 (měsíc co měsíc) vede kárný soud k závěru, že požadovaná minimální intenzita závažnosti byla v souhrnu překročena.
[91] V jednotlivých případech ovšem kárný soud vyloučil ty věci, v nichž došlo k překročení lhůty o jeden až tři dny. Byť v některých případech šlo o lhůtu prodlouženou na maximum (na celkem 90 dnů), překročení lhůty o jeden až tři dny (krom toho se tak mohlo stát v důsledku státních svátků připadajících na období konce lhůty či opomenutím kanceláře vyznačit převzetí rozhodnutí k odeslání v den, kdy se tak stalo, a nemá praktický smysl se tím v takovém detailu zabývat) z povahy věci nemohlo vyvolat žádný negativní následek v důvěře ve spravedlivé rozhodování soudů. To se týká věcí 4.15, 4.26, 4.27, 4.28, 4.29, 4.30, 4.32, 4.33, 4.34, 4.35, 4.40, 4.45, 4.49, 4.64, 4.68, 4.74, 4.84, 4.85, 4.86, 4.100, 4.102, 4.107, 4.116, 4.117, 4.118, 4.124, 4.125 a 4.146.
[92] Kárný soud tedy konstatuje, že nevyhotovení a nevypravení rozhodnutí ve lhůtě ve věcech uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí pod bodem 4 (celkem 120 věcí) je porušením zákonné povinnosti soudkyně s negativním následkem v podobě ohrožení důvěry ve spravedlivé rozhodování soudů, a tedy kárným proviněním.
[93] V případě pátého skutku, tedy toho, že kárně obviněná odmítla přes víkend od pátku 11. 12. 2020 do pondělí 14. 12. 2020 převzít službu dosažitelnosti, i když na ni dle rozpisu služeb připadala, vyšel kárný soud z toho, že službu dosažitelnosti, resp. pracovní pohotovost nařizuje předseda soudu soudcům podle § 84 odst. 3 zákona o soudech a soudcích za účelem zajištění řádného výkonu soudnictví (K zajištění řádného výkonu soudnictví může předseda soudu nařídit soudci pracovní pohotovost na pracovišti, v místě jeho bydliště nebo na jiném vhodném místě.). Smyslem služby je především zajistit rozhodovací činnost soudu ve věcech, jež nesnesou odkladu, neboť je nutné je vyřizovat bezodkladně, resp. ve velmi krátkých lhůtách. Pokud jde o civilní službu dosažitelnosti, kterou vzhledem ke svému zařazení na opatrovnický úsek vykonávala kárně obviněná, přichází v úvahu zejm. rozhodování o předběžném opatření dle § 74 a násl. o. s. ř., o předběžném opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí (§ 400 a násl. z. ř. s. ), o předběžném opatření upravujícím poměry dítěte (§ 452 a násl. z. ř. s.) či neodkladné zajištění důkazu ve smyslu § 78 o. s. ř. Zejm. u předběžných opatření dle z. ř. s. už z povahy věci vyplývá nutnost rozhodovat rychle, nejpozději ve lhůtách počítaných na hodiny (do 48 hodin v případě předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí a bezodkladně v případě předběžného opatření upravujícího poměry dítěte, přičemž pokud soud rozhodne po uplynutí 24 hodin od zahájení řízení, musí v odůvodnění rozhodnutí uvést skutečnosti, pro které nebylo možné rozhodnout dříve). Služba dosažitelnosti je tedy nezbytná pro řádné rozhodování věcí, jež jsou charakteristické výrazným dopadem do práv dotčených osob. Kárný soud podotýká, že skutečnost, že jsou služby přidělovány dle předem známého rozpisu, má význam také pro zajištění práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
[94] Ze skutkových zjištění vyplývá, že kárně obviněná službu v pátek 11. 12. 2020 nejpozději v 10.25 řádně nepřevzala, čímž si zřejmě hodlala vynutit, aby jí navrhovatelka podle jejích představ nediskriminačně upravila podmínky pro přístup do budovy soudu. Jelikož z jednání kárně obviněné (nepřevzetí služebního kufru a související komunikace) vyplynulo, že službu držet nebude, přičemž navrhovatelka neměla k dispozici informace, z nichž by bylo možné dovodit závěr opačný, nezbylo navrhovatelce než zajistit dosažitelnost operativně prostřednictvím jiných soudců. Pokud by tak neučinila, postupovala by v rozporu s jí dostupnými informacemi a bez rozumného důvodu by spoléhala na to, že přinejmenším v rámci víkendu žádná věc vyžadující okamžitou pozornost nenapadne či že soudkyně bude dostupná. Vlivem jednání kárně obviněné tedy mohla nastat eventualita, že by o předběžném opatření rozhodoval jiný než původně určený soudce. K převzetí služby dosažitelnosti kárně obviněnou došlo až v pondělí 14. 12. 2020 v 8.00 hodin, jak byl skutek vymezen.
[95] Pro závěr o naplnění objektivní stránky tohoto skutku není relevantní motivace kárně obviněné, neboť povinnost převzít službu je bezpodmínečná, soudce není oprávněn klást si podmínky k dosažení jiných, se službou nesouvisejících cílů, i kdyby byly oprávněné. Nic na tomto závěru nemůže změnit ani obhajoba kárně obviněné, že fakticky v inkriminovaný víkend službu dosažitelnosti převzala, neboť si na své soukromé telefonní číslo přesměrovala hovory ze služebního telefonu, jenž byl součástí obsahu služebního kufru. Zaprvé o tom předsedkyně soudu, jejíž povinností je služby dosažitelnosti organizovat a zajistit, nevěděla, takže musela přijmout jiná opatření vůči jiným soudcům, kteří museli držet pohotovost místo ní (v tom lze spatřovat onen nezbytný negativní následek v podobě poruchy ve výkonu soudnictví), zadruhé služební telefon spolu s dalšími nástroji, obsaženými ve služebním kufru, potřebnými k výkonu služby neměla kárně obviněná ve své dispozici, neboť služební kufr nepřevzala. Konečně bez vlivu na závěr o naplnění objektivní stránky tohoto provinění je skutečnost, že v inkriminovaný víkend nenapadla žádná předběžná opatření a ani nebylo třeba realizovat nějaké neopakovatelné či neodkladné úkony. Služba spočívá v pohotovosti, musí být zajištěna vždy a předem a splnění povinnosti ji převzít nemůže být hodnoceno zpětně v závislosti na tom, zda k něčemu během pohotovosti došlo či nikoli.
Vd. Subjektivní stránka kárného provinění
[96] Podmínkou kárné odpovědnosti soudce dle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je zaviněné porušení povinností, zákon však nevylučuje žádnou z forem zavinění. Kárného provinění se proto lze dopustit i z nedbalosti, a to i nedbalosti nevědomé, přičemž stanovení konkrétního stupně nedbalosti není pro závěr o vině nezbytné (viz např. rozhodnutí kárného soudu ze dne 24. 11. 2010 č. j. 11 Kss 8/2009 ‑ 51, Mach).
[97] Stran zavinění v případě čtvrtého skutku kárný soud shledává zavinění minimálně ve formě nedbalosti vědomé. Přehled o svých spisech soudkyně, jak sama tvrdí, vždy měla, k dispozici má standardní informační systémy, z nichž lze informace o dataci úkonů ve spisu jednoduše získat. Dostávala‑li se do problémů s dodržením standardní zákonné třicetidenní lhůty, nic jí nebránilo požádat navrhovatelku jako předsedkyni soudu v souladu s § 158 odst. 4 o. s. ř. o prodloužení lhůty. To v těchto případech zjevně neučinila, a rozhodnutí tedy vyhotovila opožděně, byť tomu mohla velmi jednoduše stanoveným procesním postupem (tedy včasnou žádostí o prodloužení lhůty) zabránit. Obdobně lze nahlížet i na případy, kdy již byla lhůta prodloužena, ovšem nikoli na maximální dobu (o dalších šedesát dnů); i v těchto případech mohla kárně obviněná požádat o další prodloužení: ustanovení § 158 odst. 4 o. s. ř. k prodloužení stanoví toliko, že předseda soudu je oprávněn tuto lhůtu prodloužit až o dalších šedesát dnů, přičemž nijak nebrání tomu, aby lhůta byla prodlužována opakovaně až o maximálních šedesát dnů (tedy na devadesát dnů od vyhlášení rozhodnutí celkem). Nedodržela‑li soudkyně ani lhůtu prodlouženou na maximum, navíc nikoliv ojediněle, lze v tom spatřovat již hrubou nedbalost. Soudkyni nemůže vyvinit ani obhajoba, že předsedkyně soudu opakované překračování lhůt v řádu dnů či několika málo týdnů tolerovala, resp. že tolerance vyplývala ze způsobu, jak byla nastavena kontrola plnění této povinnosti vždy až k poslednímu dni kalendářního měsíce. Zákonná povinnost stanovená v § 158 odst. 4 o. s. ř. je zcela jednoznačná a soudce si jí musí být vědom, aniž by na její plnění musel být správou soudu upozorňován. Kárný soud připomíná, že „má‑li být soudce skutečně nezávislý, nesmí – např. oproti postavení zaměstnance v závislém pracovním poměru – pasivně čekat jen na pokyny ze strany správy justice, jakým spisům a kdy se má věnovat. Ostatně při výkonu své soudcovské činnosti nemá nadřízeného, a kárný soud tedy očekává, že si soudce svou práci do značné míry autonomně organizuje sám“ (již cit. rozhodnutí ve věci Jaroš).
[98] Kárný soud nepřehlédl, že je kárně obviněná na poměry Okresního soudu v Děčíně výkonnou soudkyní, jak sama uvádí, ani navrhovatelka netvrdí opak. Stejně tak bere kárný soud na zřetel velkou vytíženost opatrovnického úseku, na němž kárně obviněná působí. Tyto skutečnosti však nejsou s to zavinění soudkyně eliminovat. Jak kárný soud zopakoval výše, soudce má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání stranám, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit.
[99] Nepřevzetí služby dosažitelnosti (pátý skutek) se kárně obviněná dopustila úmyslně, což vyplývá už z popisu skutku v části Va. Skutková zjištění. Soudkyně svůj záměr nepřevzít řádně službu s rozmyslem a předem jasně artikulovala a z provedených důkazů není pochyb o tom, že tak i učinila.
Ve. Kárné opatření
[100] Pokud jde o průtahy v řízení obecně, kárný soud je hodnotí jako vážné kárné provinění. Pokud jde o speciální průtahy v podobě překračování zákonné lhůty pro vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí k odeslání, již výše kárný soud rekapituloval, že i je hodnotí jako závažné. Vzhledem ke speciální povaze a účelu této zákonné lhůty lze i kratší průtahy v řádu několika dnů či málo týdnů považovat za stejně závažné jako běžné průtahy s projednáním a rozhodnutím věci v řádech měsíců.
[101] Kárný soud vzal v úvahu přitěžující okolnosti. Mezi nimi je především nezanedbatelné množství věcí, v nichž bylo shledáno překročení zákonné lhůty, která již byla prodloužena nad zákonný standard (téměř čtyřicet věcí), a dokonce i v případech, kdy již byla prodloužena na zákonné maximum (z posledně uvedeného počtu celkem 10 věcí, ve dvou případech byla i tato maximální lhůta překročena o dva týdny). Zákonná, případně prodloužená lhůta byla v celé řadě případů překročena o více než týden, ve více než dvaceti případech o dva až tři týdny, v sedmi případech o více než tři týdny, v jednom dokonce o celý měsíc. Překračování lhůt se přitom soudkyně dopouštěla během celého roku 2020 soustavně, takže lze říci, že se stalo stylem její práce.
[102] Za přitěžující okolnost ve vztahu k pátému skutku shledává kárný soud zavinění ve formě úmyslu.
[103] Hodnocení rozhodovací činnosti soudkyně ze strany odvolacího senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem nemělo na úvahy o kárném opatření vliv – na jedné straně ji hodnotí jako odborně zdatnou, na straně druhé z něj plynou pochybnosti o profesionalitě soudkyně ve smyslu jejího přístupu k projednávaným věcem a účastníkům řízení. Stejně tak kárný soud nepovažoval za přitěžující okolnost výtku, která byla soudkyni udělena předsedou Nejvyššího soudu, neboť neměla žádnou souvislost se skutky, které kárný soud shledal kárným proviněním. Konečně kárný soud nijak nepřihlížel k vesměs negativnímu hodnocení kárně obviněné ze strany soudcovské rady, neboť je do značné míry subjektivní a natolik nekonkrétní, že z něj nelze činit podložené závěry, nadto soudcovská rada ve svém vyjádření výslovně uvedla, že soudkyně nikdy nebyla v soudcovské radě „projednávána“.
[104] Pokud jde o polehčující okolnosti, kárně obviněná soudkyně stojí před kárným soudem za svou kariéru poprvé (obdobně rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 11 Kss 7/2011 ‑ 51 z 5. 12. 2011, Rossi, nebo rozhodnutí č. j. 11 Kss 1/2019 ‑ 87 z 10. 6. 2019, Fialová). Za polehčující okolnost nutno považovat i fakt, že jde o soudkyni výkonnou. Koneckonců v souvislosti se zproštěním kárného obvinění u druhého a třetího skutku kárný soud bere jako mírně polehčující okolnost i ochotu soudkyně pracovat na jí přidělených věcech i v době pracovního klidu či během nemoci.
[105] Polehčující okolností u čtvrtého skutku je přece jen prokázaný fakt, že překračování lhůt, pokud se nepřeklopilo do následujícího kalendářního měsíce, se neprojevilo ve výkazech sestavovaných k poslednímu dni kalendářního měsíce, a bylo tak delší dobu přinejmenším mlčky u Okresního soudu v Děčíně tolerováno. U pátého skutku je mírně polehčující okolností snaha soudkyně přece jen zmírnit rizika spojená s jejím rozhodnutím nepřevzít službu tím, že si nechala přesměrovat služební telefon na svůj soukromý telefon.
[106] Kárný soud není vázán návrhem kárného opatření, představa navrhovatelky však může sloužit jako východisko pro úvahy kárného soudu o adekvátním kárném opatřená (rozhodnutí ze dne 23. 9. 2019 č. j. 11 Kss 3/2019 – 77, Neumann II, bod 58). Navrhovatelka žádala uložit kárné opatření v podobě snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců, tedy nejpřísnější možný finanční postih, naznačovala přitom ve své replice, že nechává na kárném senátu, zda neuloží kárné opatření ještě přísnější, tedy odvolání z funkce soudkyně. Takový návrh je zcela mimo realitu, svědčí o velmi narušených vzájemných vztazích mezi navrhovatelkou a kárně obviněnou, a nelze z něj vůbec vyjít.
[107] Kárný soud pochopitelně musel zohlednit i fakt, že soudkyně byla ve třech z pěti žalovaných skutků zproštěna kárného obvinění a že řadu věcí s průtahy s vyhotovením rozhodnutí k odeslání v rámci čtvrtého skutku kárný soud do odsuzujícího výroku nezahrnul. V této souvislosti vzal v úvahu i to, že i pátý skutek byl v určité míře vyvolán v důsledku toxické atmosféry panující u Okresního soudu v Děčíně, na níž má kárně obviněná svůj podíl, nikoli však výlučně.
[108] Kárný soud s ohledem na výše uvedené přitěžující i polehčující okolnosti dospěl k závěru, že adekvátním kárným opatřením bude uložení kárného opatření spočívající v uložení důtky.
[109] Kárný soud doufá, že sama skutečnost projednání této kárné věci před soudem v kombinaci s nejmírnějším kárným opatřením přispěje k tomu, že se kárně obviněná před kárným soudem neobjeví znovu. Předpokladem pro splnění této naděje ovšem je, že přehodnotí svůj konfrontační a umanutý komunikační styl. Stejně tak ovšem kárný senát doufá, že předsedkyně soudu jako kárná navrhovatelka zůstane nad věcí a nebude pomocí kárné pravomoci prosazovat plnění režimových opatření, jejichž racionalita, potřeba a koneckonců i přípustnost ve vztahu k soudcům jakožto ústavním činitelům je zčásti přinejmenším velice sporná.
Poučení: Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné.
V Brně dne 11. října 2021
JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.
předseda kárného senátu