[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. ve věci

žalobce:  A.Š.

zastoupený advokátem JUDr. Radkem Bechyně

sídlem Legerova 1480, 280 02  Kolín

proti

žalovanému:   Krajský úřad Moravskoslezského kraje

sídlem 28. října 117, 702 18  Ostrava – Moravská Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2020 č. j. MSK 46204/2020, ve věci přezkumu záznamu bodů v registru řidičů

takto:

 I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2020, č. j. MSK 46204/2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Krnov (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 26. 2. 2020, č. j. KRNODO-19104/2020mark o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů.
2. V podané žalobě žalobce uvedl tyto žalobní body:

1)      Žalovaný zcela ignoroval rozhodování jiných odvolacích správních orgánů ve věcech shodných a významně tak narušil právní jistotu účastníka řízení.

2)      Ačkoliv žalobce ve svém odvolání namítal nezpůsobilost jednotlivých podkladů pro záznam bodů, žalovaný uvedl, že tyto posuzovat nemůže, byť praxe popsaná v předchozím žalobním bodě vypovídá jinak. Jediné důkazy, které žalovaný posuzuje, jsou oznámení od věcně příslušných oddělení policie, která však nemohou být dostatečným důkazem, neboť musí být vždy porovnána s rozhodnutími, jejichž se týkají, aby mohla být vyloučena možná chyba lidského faktoru či možná zvůle orgánu veřejné moci. Žalobce poukázal na rozhodnutí v blokových řízeních série HG/2014, č. bloku G 1498901 a série GF/2013, č. bloku F 0832677 a uvedl, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu – dále jen „NSS“ tyto nesplňují dostatečnou individualizaci skutku pro rozhodnutí a dále na rozhodnutí v blokovém řízení série FC/2013 č. bloku C 1404971, z něhož je zřejmé, že byly dodrženy veškeré zákonem stanovené požadavky. Z rozhodnutí by měly být patrny údaje o osobě přestupce, místu spáchání přestupku a době spáchání, mělo by být zcela jasné, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Dle žalobce není správný argument žalovaného, že přestupce svým podpisem dal souhlas s tímto druhem projednání a správností takového rozhodnutí. Žalobce dále uvedl, v jakých případech nepovažuje podklad za způsobilý. V případě překročení nejvyšší povolené rychlosti, nevyplývá přestupkové jednání z popisu „rychlost, R, RJ, rychlost v obci (mimo obec)“. V případě porušení povinnosti nedržet za jízdy v ruce či jinak manipulovat s telefonním přístrojem není dostatečným popisem přestupku formát „telefonování za jízdy aj.“. Z rozhodnutí musí být naprosto zřejmé, kdy mělo ke spáchání přestupku dojít a kde, aby bylo jisté, že se přestupek stal na pozemní komunikaci či mimo ni. Údaje v rozhodnutí musí být čitelné, srozumitelné a přehledné. Žalovaný se rovněž nezabýval tím, zda je uvedena právní kvalifikace jak u přestupků samotných, tak i u povinností stanovených zákonem.

3)      Dále žalobce namítal k jednotlivým pokutovým blokům ze dne 26. 9. 2019, 7. 12. 2018, 8. 2. 2018, 21. 3. 2017, 19. 7. 2016 následující chyby: neuvedení data narození či rodného čísla přestupce, nedostatečné ověření totožnosti přestupce, neuvedení doby spáchání přestupku ve formátu datum a čas, neuvedení dostatečné identifikace k místu spáchání přestupku, neuvedení přestupkového jednání, zkratkovitou právní kvalifikaci, neuvedení, zda bylo jednání spácháno úmyslně nebo z nedbalosti, neuvedení, resp. nesoulad uložené sankce mezi slovním vyjádřením a číslem, neuvedení místa vydání bloku a požadovaného údaje o oprávněné osobě včetně podpisu a nepřezkoumatelný údaj o datu podpisu a podpis žalobce samotného. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu projednání a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí s tím, že daný právní zástupce podává v řadě věcí šablonovitá odvolání i správní žaloby, v nichž se doslova opakují tytéž obecné námitky, které nereflektují skutečný obsah spisu. Každý z pokutových/příkazových bloků je způsobilým podkladem pro záznam bodů, neboť obsahuje všechny potřebné náležitosti.
4. Krajský soud poté, co zjistil, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 2 měsíců po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí žalovaného, tedy v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 s. ř. s. v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná; ve věci rozhodl bez jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s tímto postupem oba účastníci souhlasili.
5. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že správní orgán I. stupně oznámením ze dne 10. 10. 2019 sdělil žalobci, že ke dni 26. 9. 2019 dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 11. 10. 2019 byly správnímu orgánu prvního stupně doručeny námitky proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče a dne 23. 10. 2019 doručeno převzetí právního zastoupení žalobce advokátem JUDr. Radkem Bechyně.  Správní orgán I. stupně následně opatřil do spisu kopie pokutových bloků a vyrozuměl dne 21. 11. 2019 žalobce prostřednictvím jeho právního zástupce o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dne 29. 11. 2019 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno vyjádření k podkladům správního spisu, ve kterém žalobce požádal o přerušení správního řízení do doby rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, kterým byl návrh na zahájení přezkumného řízení. Usnesením ze dne 5. 12. 2019 bylo správní řízení přerušeno na dobu, než bude rozhodnuto o podání ve věci přezkumného řízení ve věci udělené pokuty příkazem na místě ze dne 26. 9. 2019 Policií České republiky, obvodním oddělením Rýmařov. Vyrozuměním o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 2. 2020 byl žalobce informován o pokračování řízení. Žalobce reagoval vyjádřením ze dne 24. 2. 2020. Následně vydal správní orgán I. stupně dne 26. 2. 2020 rozhodnutí, kterým podané námitky zamítl  a provedené záznamy potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 15. 3. 2020 blanketní odvolání, které na výzvu správního orgánu doplnil dne 30. 3. 2020. O odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.
6. Podle § 85 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“) jsou pověřené osoby povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
7. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení                o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) je-li příkazem na místě ukládána pokuta nebo peněžitá záruka za splnění povinnosti, obdrží obviněný příkazový blok. Podpisem příkazového bloku obviněným se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. Nemůže-li obviněný peněžitou povinnost na místě splnit, vydá se mu příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení, o lhůtě splatnosti a o následcích nezaplacení.
8. Podle ust. § 92 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky se v příkazovém bloku uvede:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, a název právnické osoby,

b) datum narození obviněného nebo identifikační číslo osoby, pokud je obviněným právnická nebo podnikající fyzická osoba, bylo-li jim přiděleno,

c) adresa místa trvalého pobytu obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, popřípadě adresa místa hlášeného pobytu cizince, má-li hlášený pobyt na území České republiky, nebo adresa sídla obviněného, je-li právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, nebo adresa místa, kde se nachází jeho nemovitý majetek, nebo adresa místa, kde vykonává svoji činnost v případě, že na území České republiky nemá sídlo nebo je nelze zjistit a má na území České republiky nemovitý majetek nebo zde vykonává svoji činnost,

d) podpis obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou,

e) popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho spáchání nebo v případě záruky za splnění povinnosti popis skutkových zjištění,

f) právní kvalifikace skutku včetně formy zavinění a ustanovení právního předpisu, na jehož základě je povinnost ukládána,

g) výše uložené pokuty nebo záruky za splnění povinnosti,

h) označení správního orgánu,

i) jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby,

j) podpis oprávněné úřední osoby,

k) datum a místo vydání příkazového bloku a

l) poučení, že podpisem obviněného nebo osoby jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, se příkazový blok stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

9. K jednotlivým žalobním bodům krajský soud po jejich přezkoumání učinil následující závěry:

- Žalobce v žalobě tvrdil, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný a správní orgán I. stupně vycházeli pouze z oznámení věcně příslušných oddělení policie                      o spáchání přestupku a nikoliv z předmětných rozhodnutí, kterými jsou v daném případě pokutové bloky. Tato námitka žalobce není důvodná, neboť jak z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak z napadeného rozhodnutí žalovaného, jakož i z obsahu správních spisů je zřejmé, že správní orgán I. stupně si právě k této námitce žalobce vyžádal předmětné pokutové bloky a nevycházel tedy pouze z příslušného oznámení o spáchání přestupku.

- Nedůvodná je rovněž námitka žalobce, že žalovaný ani správní orgán I. stupně neposuzovali podkladová rozhodnutí z hlediska dostatečné individualizace skutku. Správní orgány obou stupňů se zabývaly tím, zda z předmětných pokutových bloků vyplývá, že se přestupku dopustil žalobce, zda je popis skutku dostatečně určitý, a to s ohledem na vznesené výtky žalobce, týkající se užitých zkratek, a kdy a kde se přestupku dopustil, a dospěly k závěru, že pokutové bloky všechny náležitosti správního rozhodnutí mají, neboť jsou v namítaných bodech určité a srozumitelné. S těmito závěry se krajský soud ztotožňuje.

10.                      Krajský soud nejprve v obecné rovině ve shodě s konstantní a dlouhodobou judikaturou správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, č. j. 5 As 132/2016-34 nebo rozsudek ze dne 17. 1. 2019 č. j. 10 As 28/2018-45) shrnuje, že blokové řízení je zkráceným a velmi zjednodušeným typem správního řízení, jehož podstata je postavena na procesní ekonomii řízení a spočívá v rychlém, neformálním projednání a vyřízení přestupku přímo na místě po jeho zjištění. V praxi správní orgán zpravidla ve velmi krátkém čase projedná pachatelův přestupek a uloží mu za něj přiměřenou sankci, pokud s tím pachatel přestupku souhlasí. Do značné míry tak splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty za pomoci bloku. Pokutového bloku je využíváno typicky při projednávání přestupků z oblasti dopravy a provozu na pozemních komunikacích, jako tomu bylo i v tomto případě. Vymezením přestupku na pokutovém bloku vydaném v blokovém řízení podle § 84 a násl. zákona o přestupcích, se zabýval NSS opakovaně, zejména v rozsudku citovaném žalobcem i žalovaným ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, s tím, že v řízení o námitkách proti záznamu dvanácti bodů jsou formální a obsahové nedostatky pokutových bloků relevantními námitkami pouze do té míry, dokud jsou schopny zpochybnit způsobilost jednotlivých podkladů pro záznam, což je nutné posuzovat v každém konkrétním případě. Žalobcem vznesené námitky však tomuto testu neodpovídají a žalovaný se s nimi v tomto smyslu jednoznačně vypořádal.
11. Na blocích, jejichž neurčitost žalobce namítá, je vytýkané jednání popsáno konkrétně takto:

- pokutový blok ze dne 26. 9. 2019, č. 1908089 obsahuje k identifikaci obviněného jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „Dne 26. 9. v 14:30 hod. na ul. Opavská řídil tahač 8T8 5949+ návěs X, řidič během jízdy držel v ruce MT, tím porušil ust. § 7/1c, z. č. 361/2000 Sb“.  V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f 1, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu obviněného.

- pokutový blok ze dne 7. 12. 2018, číslo bloku: C 1834456 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho datum narození, adresu a číslo občanského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „7. 12. 2018, 15:30 hod. RZ:X, Zátor Loučky, sil. I/45 ( u č.p. 117), § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci R 50/69/66.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f 4, zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 500 Kč, označení správního orgánu včetně podpisu jak oprávněné úřední osoby, tak podpisu obviněného.

- pokutový blok ze dne 8. 2. 2018, číslo bloku: B 1442604 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, datum narození, adresu a číslo občanského i řidičského průkazu. K popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „X Scania+ X,  8. 2. 2018 v 19:20 hod. Rudná x Tavičská Ostrava Vítkovice, § 70/3 z. č. 361/2000 Sb., nerespektování červeného signálu před přechodem pro chodce.“  V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f5   zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 1000 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

- pokutový blok ze dne 21. 3. 2017, číslo bloku C 0639880 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „21. 3. 2017, 12:22 h., Nové Sedlice, Opavská 75, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., rychlost v obci 50/68/65 km/hod., RZ: X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 300 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

- pokutový blok ze dne 19. 7. 2016, série: JL/2015, číslo bloku L 0838509 obsahuje k identifikaci přestupce jméno a příjmení, jeho rodné číslo, adresu a číslo občanského průkazu, k popisu skutku - času, místa a způsobu spáchání je uvedeno „19. 5. 2016 v 16:24 hod. v obci Krnov, ul. Abrechtická, § 18/4 z. č. 361/2000 Sb., překročení povolené rychlosti v obci 50/64/61, RZ X.“ V kolonce „pokuta uložena za přestupek dle §“ je uveden text „125c/1f4 zák. č. 361/2000 Sb.“. Dále je uvedena výše uložené pokuty 300 Kč, označení oprávněné úřední osoby včetně jejího podpisu a podpisu přestupce.

12. Z pokutového bloku ze dne 26. 9. 2019, č. 1908089 tak jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy držení v ruce nebo jiným způsobem telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení za jízdy dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je sice vyjádřen zkratkou „během jízdy držel v ruce MT“, avšak tato zkratka společně s vyjádřením právním kvalifikace, kdy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „125/1f1“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující pro ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), podle kterého se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla                  v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) téhož zákona drží v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje hodnost, příjmení, služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Žaloba proto není v této části důvodná.

13. Z pokutového bloku ze dne 7. 12. 2018, č. 1834456 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h                    v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4,“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu. Pokud jde o užití zkratek „50/69/66“ jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj skutečně naměřenou rychlost vozidla 69 km/h a po odečtu tolerance měření stanovení rychlosti na 66 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje hodnost, služební číslo („307224“) a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Soud si je vědom, že na přezkum tohoto příkazového bloku se použije ustanovení § 92 odst. 2 písm. i), j) zákona o odpovědnosti za přestupky, kdy povinnou náležitostí příkazového bloku je dle písm. i) „jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby“ a současně dle písm. j) „podpis oprávněné úřední osoby“. Je nutno podotknout, že oproti předcházející právní úpravě (zákon o přestupcích účinný do 30. 6. 2017) došlo k rozšíření zákonné úpravy a k precizaci údajů vztahujících se k oprávněné úřední osobě. V přezkoumávaném bloku sice chybí jméno a příjmení oprávněné osoby, ale je uvedeno služební číslo a také podpis, takže není pochyb o zcela dostatečné a srozumitelné identifikaci oprávněné úřední osoby, kdy nemůže na základě těchto údajů dojít k jakékoliv případné záměně či pochybnosti o určitosti její identifikace. Soud má za to, že smyslem zákonné úpravy je právě dostatečně identifikovat oprávněnou úřední osobu, kdy v tomto případě tomu tak bezesporu je. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. IV. ÚS 2190/11, v němž Ústavní soud vyslovil, že: „Pokud jde o náležitosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení, není dle názoru Ústavního soudu z hlediska dodržení práva na spravedlivý proces zcela nezbytné, aby byly uvedeny veškeré údaje předtištěné na pokutovém bloku (pokud nejde současně o náležitost v zákoně výslovně uvedenou), nýbrž je třeba absenci každého takového údaje proporčně poměřovat ve vztahu k účelu, který má plnit, a zabývat se otázkou, jak se chybějící údaj promítl do práv adresáta takového rozhodnutí. Zde je také třeba mít na zřeteli specifický charakter blokového řízení, jehož zahájení je fakticky v dispozici osoby obviněné ze spáchání přestupku, neboť přestupek je možno tímto způsobem projednat pouze tehdy, považuje-li jej obviněný za spolehlivě zjištěný a nehodlá-li o něm vést další řízení, v němž by byly posuzovány skutkové a právní otázky, a současně souhlasí s uloženou sankcí, což stvrzuje svým podpisem. V opačném případě může obviněný využít svého práva a trvat na projednání přestupku ve správním řízení. V nyní posuzovaném případě stěžovatel s projednáním věci v blokovém řízení souhlasil, ztotožnil se s právní kvalifikací svého jednání i s výší pokuty, která mu byla udělena, což jeho pozici ve vztahu k možnému porušení jeho ústavně zaručených práv do jisté míry oslabuje. Smyslem části pokutového bloku, v níž je předtištěn údaj „jméno, příjmení, funkce“, je identifikovat osobu, která pokutu udělila. To je z hlediska ochrany práv obviněného významné především potud, že je na základě této informace možno zpětně ověřit, zda se jednalo o sobu k takovému úkonu oprávněnou, či případně řešit stížnosti obviněného vůči postupu policejního orgánu. Pro realizaci takto vymezeného účelu, tzn. pro jednoznačnou identifikaci osoby udělující pokutu, její podpis dostačuje, neboť již tato informace umožňuje v případě potřeby příslušnou osobu ztotožnit. (…) Jakkoliv se citovaný nález Ústavního soudu vztahuje k předchozí právní úpravě dané přestupkovým zákonem účinným do 30. 6. 2017, je krajský soud toho názoru, že obstojí i za účinnosti nové právní úpravy právě proto, že smysl zákonné úpravy spočívající v nutnosti identifikovat oprávněnou úřední osobu, zůstává stále stejný.  Rovněž je z pokutového bloku zjistitelná forma zavinění žalobce. Žaloba tak v této části důvodná není.

14. Z pokutového bloku ze dne 8. 2. 2018, č. B 1442604 vyplývá, že se žalobce vytýkaného jednání, tedy nerespektování červeného signálu před přechodem pro chodce dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „125c/1f5  “ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu. Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje jméno, příjmení, služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby, kdy blíže odkazuje na odůvodnění bodu č. 13. tohoto rozsudku. Žaloba proto ani v této části není důvodná.

15. Z pokutového bloku ze dne 21. 3. 2017, č. C 0639880 jasně vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4,“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona                    o silničním provozu. Pokud jde o užití zkratek „50/68/65“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj skutečně naměřenou rychlost vozidla 68 km/h a po odečtu tolerance měření stanovení rychlosti na 65 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje hodnost, jméno, příjmení služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Žaloba není proto v této části důvodná.

16. Z pokutového bloku ze dne 19. 7. 2016, série JL/2015, č. L 0838509 vyplývá, že žalobce se vytýkaného jednání, tedy překročení nejvyšší dovolené rychlosti o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci dopustil, jakým způsobem a kdy a kde se tak stalo. Popis porušené povinnosti je explicitně vyjádřen a je rovněž vyjádřena právní kvalifikace, tedy je uveden odkaz na příslušné ustanovení, který je dostatečně určitý a srozumitelný; zkratka „§ 125c/1f4,“ je podle názoru soudu dostatečně vypovídající a určující ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona                       o silničním provozu. Pokud jde o užití zkratek „50/64/61“, jejich dostatečnou určitost a srozumitelnost v kombinaci s příslušnou právní kvalifikací shledal NSS v rozsudku ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39, body odůvodnění 19-25. Ze zkratky vyplývá, že první číselný údaj představuje maximální povolenou rychlost v obci 50 km/h, druhý údaj skutečně naměřenou rychlost vozidla 64 km/h a po odečtu tolerance měření stanovení rychlosti na 61 km/h (třetí číselný údaj). Co se týče identifikace správního orgánu, blok obsahuje jméno, příjmení služební číslo a podpis oprávněné osoby, což považuje soud za zcela dostačující údaj prokazující totožnost oprávněné úřední osoby. Žaloba není proto v této části důvodná.

17. Krajský soud se ztotožňuje se závěrem žalovaného, že všechny pokutové bloky jsou v popisu skutku popsány srozumitelně, čitelně a splňují požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, kdy a kde se tak stalo. Pokutové bloky jsou proto způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů a žaloba tak není důvodná. Pro úplnost krajský soud dodává, že předložené pokutové bloky, u kterých měl NSS shledat nedostatečnou individualizaci skutku, na žalobcův případ nedopadají, neboť nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky, a rozhodnutí žalovaného tak není v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

18. Pro úplnost krajský soud dodává k žalobnímu tvrzení uvedenému na str. 2 žaloby v posledním odstavci s odkazem na pokutové bloky série HG/2014 číslo bloku G 1498901 a série GF/2013 číslo bloku F 0832677 vydané v blokových řízeních subjektu odlišnému od žalobce, které měly být blíže nespecifikovaným rozsudkem NSS shledány nedostatečnými k individualizaci skutku, že tento žalobcův příměr považuje za nepřípadný, neboť označené pokutové bloky nevykazují žádné shodné znaky s posuzovanými pokutovými bloky vydanými v blokových řízeních žalobci, a proto nelze dospět k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v rozporu s ustálenou judikaturou ve shodných věcech.

19.  Vzhledem k tomu, že žaloba není důvodná, krajský soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7
s. ř. s. zamítl.

20.  V řízení byl plně procesně úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení; plně procesně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti v řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.   

Ostrava 5. 8. 2021

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu