USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého, v právní věci žalobce: Mgr. Z. K., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, se sídlem Praskova 194/11, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, čj. ZKI OP-O-25/713/2019-7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2021, čj. 25 A 235/2019-35, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

1. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.
2. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]                Žalobce podal Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále „správní orgán I. stupně“) námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Jamnice podle § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 20. 6. 2019, čj. OR‑634/2017-806-34, námitky žalobce zamítl. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal k žalovanému, který v záhlaví uvedeným rozhodnutím odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který žalobu v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl.

[2]                Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tento svůj návrh však nijak odůvodnil.

[3]                I přesto, že stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neodůvodnil, je třeba o tomto návrhu rozhodnout. Nejvyšší správní soud tomuto návrhu nevyhověl z následujících důvodů.

[4]                Úvodem soud předesílá, že podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Ten však může být na návrh stěžovatele přiznán za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Kromě formální podmínky, jíž je podání návrhu, je v souladu se zmiňovaným ustanovením pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné kumulativní splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Návrh na přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizován a osvědčen, protože je to stěžovatel, kdo je povinen tvrdit a osvědčit první z předpokladů pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro něj znamenaly újmu, přičemž hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (viz usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017‑20).

[5]                Stěžovatel nedostál povinnosti v podobě břemene tvrzení jemu hrozící újmy, jelikož svůj návrh na přiznání odkladného účinku dostatečně, ve výše požadovaném rozsahu, neodůvodnil. S ohledem na tuto skutečnost Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

[6]                Usnesení o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s.).

[7]                Podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

[8]                Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080429921. Nebude‑li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 7. října 2021

Petr Mikeš

předseda senátu