č. j. 51 A 127/2020 - 33

 

 

 

USNESENÍ

 

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věrou Šimůnkovou a soudci Mgr. Karlem Ulíkem a Mgr. Josefem Strakou ve věci

 

žalobkyně:    M. V.

    bytem X

    zastoupena Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem

    sídlem Klokotská 13, Tábor

 

proti

 

žalovanému:    Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 11, Praha

 

za účasti osoby zúčastněné na řízení: J. V.

    bytem X

 

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 9. 2020, č. j. X,

 

 

takto:
 

  1. Žaloba se odmítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Žalobkyni se vrací do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.

 

Odůvodnění:
 

  1. Dne 10. 2. 2020 podala žalobkyně spolu s osobou zúčastněnou na řízení námitku podjatosti úřední osoby v řízení vedeném Městským úřadem Týnec nad Sázavou (dále jen „městský úřad“) pod sp. zn. výst. 3921/2019/Ct, o žádosti žalobkyně a osoby zúčastněné na řízení o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Nástavba zahradního domku“ na pozemku p. č. st. X v k. ú. Ch.

 

  1. Tajemník městského úřadu o námitce podjatosti rozhodl usnesením ze dne 18. 3. 2020, č. j. TnS-2020/889 (dále jen „rozhodnutí městského úřadu“) tak, že úředně oprávněná osoba (M. C., vedoucí odboru výstavby) není vyloučen z projednávání a rozhodnutí.

 

  1. Proti rozhodnutí městského úřadu podala žalobkyně odvolání. O něm rozhodl žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím ze dne 9. 9. 2020 (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí městského úřadu.

 

  1. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Domáhá se zrušení napadeného rozhodnutí.

 

  1. Žalobkyně v žalobě mj. namítá, že napadené rozhodnutí považuje za nedostatečně odůvodněné. Žalovaný také neoprávněné zúžil předmět řízení.

 

  1. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žaloba je podána proti rozhodnutí procesní povahy a proti takovému rozhodnutí je žaloba nepřípustná podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

 

  1. Soud se nejprve zabýval přípustností žaloby.

 

  1. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

 

  1. Podle § 70 písm. c) s. ř. s., platí, že ze soudního přezkoumávání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

 

  1. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je právě takovým úkonem upravujícím řízení též rozhodnutí správního orgánu o námitce podjatosti (podrobně viz např. rozsudek NSS ze dne 22. 10. 2020, č. j. 8 As 32/2020 - 38, a tam odkazovaná judikatura; srov. též rozsudek NSS ze dne 13. 12. 2018, č. j. 3 Afs 54/2017 - 25; a Kühn, Z., Kocourek, T. a kol.: Soudní řád správní. Komentář. Wolters Kluwer ČR, Praha 2019. s. 556). Žaloba proti takovému rozhodnutí je tedy dle výše citovaných ustanovení nepřípustná. Totéž platí o rozhodnutí o odvolání proti takovému rozhodnutí (viz citovaný rozsudek NSS č. j. 8 As 32/2020 - 38, odst. 10).

 

  1. Žaloba proti napadenému rozhodnutí je tedy vyloučena ze soudního přezkumu podle § 70 písm. e) s. ř. s. Proto ji zdejší soud jako nepřípustnou ve smyslu § 68 písm. e) s. ř. s. odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.

 

  1. Tento závěr neznamená, že žalobkyně zůstává bez ochrany správních soudů, neboť vadu spočívající v nesprávném posouzení podjatosti úřední osoby může namítat v případné žalobě proti rozhodnutí ve věci samé.

 

  1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. Jelikož byla žaloba odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož soud neuložil osobě zúčastněné na řízení žádnou povinnost, ta nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 5 s. ř. s.

 

  1. Podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), rozhodl soud o vrácení zaplaceného soudního poplatku žalobkyni, neboť k odmítnutí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci. Soudní poplatek bude žalobkyni vrácen ve lhůtě podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

 

 

Poučení:
 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.


Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha 18. srpna 2021

 

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu

 

Shodu s prvopisem potvrzuje: H. T.