č. j. 25 A 254/2020 - 28

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

 

žalobce:  SKS Business Unit s. r. o.

sídlem Smetanovo nábřeží 331, 753 01  Hranice

zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Vaňkem,

sídlem Riegrova 379/18, 779 00  Olomouc

 

proti

žalovanému:   Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Ostravě

sídlem Zahradní 368/12, 701 60  Ostrava

 

 

o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu,

 

 

takto:

 

I. Určuje se, že zásah žalovaného, spočívající v nezveřejnění volných pracovních míst nahlášených žalobcem dne 18. 11. 2020 s místem výkonu práce Hanwha Advanced Materials Europe, s. r. o., Příborská 280, 739 42  Frýdek-Místek, s dobou zaměstnání od 5. 1. 2021 do 4. 4. 2021 na pracovní pozici CZ ISCO 82199, v evidenci pracovních míst vedené žalovaným za dobu od 18. 11. 2020 do 7. 12. 2020, byl nezákonný.

 

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Ondřeje Vaňka, sídlem Riegrova 379/18, 779 00  Olomouc.

 

 

 

Odůvodnění:

 

 

  1. Žalobce se žalobou ze dne 4. 12. 2020 domáhal u soudu ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícího v tom, že žalovaný poté, co jej žalobce požádal dne 18. 11. 2020 o zveřejnění 15 volných pracovních míst s místem výkonu práce Hanwha Advanced Materials Europe, s. r. o., Příborská 280, 739 42  Frýdek-Místek, s dobou zaměstnání od 5. 1. 2021 do 4. 4. 2021 na pracovní pozici CZ ISCO 82199, tato nezveřejnil. Žalovaný namísto toho vyzval žalobce k doplnění aktuální rámcové smlouvy s uživatelem, dohody o dočasném přidělení zaměstnanců a jmenného seznamu zaměstnanců. Žalobce – ač přesvědčen, že žalovaného k danému postupu žádný předpis neopravňuje – zaslal žalovanému tyto doklady kromě dohody o dočasném přidělení, neboť tato tehdy ještě neexistovala. Žalovaný následně dne 4. 12. 2020 žalobci sdělil, že volná pracovní místa nezveřejní. Žalobce namítá, že jeho ohlášení (hlášenka) splňovalo všechny náležitosti dle § 37 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a nebyla splněna žádná z podmínek § 38 téhož zákona pro nezveřejnění nabídek zaměstnání. Navrhl proto, aby soud žalovanému zakázal pokračovat v nezveřejnění shora uvedených pracovních míst, a pro případ, že by došlo k následnému zveřejnění, žádal, aby soud deklaroval nezákonnost zásahu.
  2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 25. 2. 2021 učinil nespornými skutková tvrzení v žalobě. Uvedl dále, že žalobce následně požadované údaje žalovanému sdělil (zaslal kolektivní smlouvu, která obsahovala požadované informace) a dne 7. 12. 2020 došlo k řádnému zveřejnění předmětných volných pracovních míst a dále bylo vydáno 15 rozhodnutí, kterým bylo povoleno zaměstnání 15 cizincům u žalobce, která byla žalobci doručena 17. 12. 2020. Vzhledem k těmto skutečnostem považoval žalovaný žalobu za nedůvodnou.
  3. Žalobce v replice ze dne 24. 3. 2021 uvedl, že je pravdou, že žalobce zaslal žalovanému dne 7. 12. 2020 kolektivní smlouvu, ale tato smlouva nebyla jednou z podmínek, kterou žalovaný ve svém přípisu ze dne 18. 11. 2020 stanovil pro zveřejnění předmětných pracovních míst. Ke zveřejnění však došlo až po podání žaloby, která byla podána důvodně. Žalobce podotkl, že žalovaný zveřejnil pracovní místa, ačkoli žalobce nikdy nevyhověl jeho výzvě k poskytnutí dohod o dočasném přidělení, uzavřených s uživatelem; kolektivní smlouva obsahuje jiné informace a plní jiný účel.
  4. Krajský soud posoudil namítaný nezákonný zásah na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 87 odst. 1 s. ř. s.) a shledal žalobu v jejím eventuálním petitu důvodnou.
  5. Podle § 82 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
  6. Podle § 84 odst. 1 s. ř. s. žaloba musí být podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo.
  7. Podle § 85 s. ř. s. žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
  8. Soud konstatuje, že žaloba je včasná a přípustná; o tom nebylo ani mezi stranami sporu. Pokud se týče podmínky vyčerpání jiných právních prostředků ochrany, vyslovil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. 1 Afs 58/2017-42 z 5. 12. 2017, publ. pod č. 3686/2018 Sb. r. NSS, že „podání žaloby, kterou se žalobce domáhá pouze určení, že zásah byl nezákonný, není podmíněno vyčerpáním jiných právních prostředků ochrany nebo nápravy před správním orgánem“.
  9. Pokud se týče skutkové stránky, soud z předložené listinné dokumentace a shodných tvrzení stran zjistil, že žalobce doručil žalovanému dne 18. 11. 2020 hlášenku 15 volných pracovních míst s místem výkonu práce Hanwha Advanced Materials Europe, s. r. o., Příborská 280, 739 42  Frýdek-Místek, s dobou zaměstnání od 5. 1. 2021 do 4. 4. 2021 na pracovní pozici CZ ISCO 82199, v nepřetržitém provozu; žalobce požadoval zveřejnění nabídky. Žalovaný následně vyzval dne 18. 11. 2020 žalobce, aby předložil aktuální rámcovou dohodu, dokumenty obsahující údaje vyplývající z § 308 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, „Pokyn zaměstnavatele k dočasnému přidělení zaměstnance k uživateli“ ke všem 15 žádostem cizinců o povolení k zaměstnání. Žalovaný uvedl, že nebudou-li uvedené dokumenty doloženy do 3 dnů od obdržení výzvy, nebudou volná pracovní místa zadána do databáze volných pracovních míst. Výzvu k doplnění převzal žalobce dne 20. 11. 2020.  Dne 2. 12. 2020 žalovaný vydal sdělení o nezveřejnění volného pracovního místa, neboť žalobce nereagoval na uvedenou výzvu. Žalobce následně předložil dne 3. 12. 2020 rámcovou smlouvu o dočasném přidělování zaměstnanců ze dne 14. 10. 2020 a objednávku dočasného přidělení ze dne 30. 11. 2020. Dne 4. 12. 2020 podal žalobu k soudu. Dne 7. 12. 2020 předložil žalobce žalovanému Kolektivní smlouvu na roky 2020-2022 společnosti Hanwha Advanced Materials Europe, s. r. o. Volná pracovní místa byla žalovaným navedena 7. 12. 2020 a následně vydáno 15 rozhodnutí o povolení zaměstnání cizinců, které žalobce převzal 17. 12. 2020.
  10. Podle § 35 odst. 1 věty prvé zákona o zaměstnanosti může zaměstnavatel oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku.
  11. Podle § 37 zákona o zaměstnanosti Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci volných pracovních míst, která obsahuje identifikační údaje zaměstnavatele, základní charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením. Dále evidence obsahuje informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku. Evidence může dále obsahovat zejména informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání a další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.
  12. Podle § 38 zákona o zaměstnanosti Krajská pobočka Úřadu práce volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích. Krajská pobočka Úřadu práce nenabízí a nezveřejňuje nabídky zaměstnání, které jsou diskriminačního charakteru nebo jsou v rozporu s pracovněprávními (§ 126 odst. 2) a jinými právními předpisy nebo odporují dobrým mravům. Krajská pobočka Úřadu práce rovněž nenabízí a nezveřejňuje nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, kterému byla uložena pokuta za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů (§ 126 odst. 2) nebo za porušení povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů, které kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.

 

  1. Z výše uvedené úpravy plyne, že oznámení (hlášenka) volného pracovního místa, musí obsahovat následující povinné údaje:

-          identifikační údaje zaměstnavatele,

-          základní charakteristiku pracovního místa, to je určení druhu práce a místa výkonu práce,

-          předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa,

-          základní informace o pracovních a mzdových podmínkách

-          informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením.

-          informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládanou délku.

 

 

  1. Soud konstatuje, že hlášenka podaná žalobcem dne 18. 11. 2020 všechny shora uvedené údaje obsahovala.
  2. Soud dále konstatuje, že žalovaný netvrdil a z obsahu hlášenky neplyne, že by nabídka volných pracovních míst byla diskriminačního charakteru, v rozporu s právními předpisy či dobrými mravy, nebo že by žalobci byla uložena pokuta popsaná v závěru ustanovení § 38 zákona o zaměstnanosti. Skutečnost, že žalobce vyslovil souhlas s nabízením volného místa cizincům a že zákon o zaměstnanosti stanoví pro případ zaměstnávání cizinců určité povinnosti, nemá vliv na posouzení samotného obsahu hlášeného pracovního místa toliko ve světle zákonných požadavků stanovených pozitivně v § 37 a negativně v § 38 zákona o zaměstnanosti. Podmínku souladnosti nabídky zaměstnání s právními předpisy je nutno posuzovat dle obsahu hlášenky, nelze na jejím základě bez zákonného zmocnění nutit zaměstnavatele, aby splnění všech svých právních povinností (či jen některých, vybraných arbitrárně správním orgánem) při podání hlášenky prokazoval. Soud připomíná ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, podle nějž „správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena“. Nelze tedy při postupu vyvolaném oznámením volného pracovního místa vnášet do tohoto postupu podmínky, vyplývající z jiných postupů a řízení, které slouží k jiným účelům, než je zveřejnění vhodných volných pracovních míst krajskou pobočkou Úřadu práce.
  3. Vzhledem k tomu, že hlášenka žalobce ze dne 18. 11. 2020 obsahovala všechny zákonem stanovené náležitosti a nenastala žádná ze skutečností zákonem předvídaná, která by byla důvodem pro nezveřejnění nahlášených volných pracovních míst, byl zásah žalovaného spočívající v nezveřejnění předmětných volných pracovních míst shledán soudem nezákonným.
  4. O náhradě nákladů rozhodl soud dle § 64 s. ř. s. ve spojení s § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť měl ve věci úspěch.
  5. Náklady žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, odměna zástupce za tři úkony právní služby – a to převzetí věci, sepis žaloby a sepis repliky dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž výše odměny za jeden úkon činí dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) částku 3 100 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč. Jelikož je právní zástupce plátcem DPH, je jeho odměna navýšena o částku 2 142 Kč, která odpovídá 21% DPH. Celková výše náhrady nákladů řízení tedy činí 14 342 Kč.
  6. Vzhledem k odlišné úpravě s. ř. s. a o. s. ř., týkající se nabytí právní moci rozhodnutí, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. zavázal soud žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

 

 

 

Poučení:

 

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

  

 

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

 

 

 

 

Ostrava 12. srpna 2021

 

 

 

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje