č.j. 31 Af 50/2021-408

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci

žalobce:    Šroubárna Ždánice, a.s., IČ 46347496

  sídlem Jiráskova 972/52, 697 01 Kyjov

  zastoupen Mgr. Miroslavem Osladilem, advokátem

  sídlem Sokolovská 668/136d, Praha 8

proti

žalovanému:  Generální ředitelství cel

  sídlem Budějovická 1387/7, 140 00 Praha 4

 

o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16.9.2019, č. j. 47218/2019-900000-311, č. j. 47218-2/2019-900000-311, č. j. 47218-3/2019-900000-311, č. j. 47218-4/2019-900000-311, č. j. 47218-5/2019-900000-311,

 

takto:

 

  1. Řízení se zastavuje.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně dne 15. 11. 2019 se žalobce domáhal zrušení celkem deseti rozhodnutí žalovaného ve věci Generálního ředitelství cel ze dne 16. 9. 2019, č. j. 47218 až 47218-10/2019-900000-311.
  2. V podané žalobě namítal žalobce nesprávné stanovení cla správním orgánem prvního stupně a následně žalovaným mimo jiné z důvodu uplynutí lhůty pro stanovení cla. Rozhodnutím ze dne 15. 4. 2021, č. j. 21253/2021-900000-311, rozhodlo v přezkumném řízení Generální ředitelství cel o změně rozhodnutí č. j. 47218/2019-900000-311, č. j. 47218-2/2019-900000-311, č. j. 47218-3/2019-900000-311, č. j. 47218-4/2019-900000-311, č. j. 47218-5/2019-900000-311, všechna ze dne 16. 9. 2019. Uvedené rozhodnutí žalovaný na výzvu soudu předložil. Usnesením ze dne 22. 6. 202, č. j. 31 Af 84/2019-424, vyloučil soud žalobu proti citovaným napadeným rozhodnutím žalovaného k samostatnému projednání.
  3. Z obsahu soudního spisu je zřejmé, že shora citovaná napadená rozhodnutí žalovaného byla dle § 123 odst. 1 daňového řádu v přezkumném řízení změněna a původní (nyní napadená) rozhodnutí byla nahrazena rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 4. 2021, č. j. 21253/2021-900000-311.
  4. V nyní projednávané věci tak odpadl předmět řízení, neboť napadené rozhodnutí de facto zaniklo a bylo nahrazeno změněným rozhodnutím. Soudu proto nezbylo, než rozhodnout o odmítnutí žaloby dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2019, č. j. 8 Afs 361/2018-49, které bylo publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3951/2020 s právní větou: „Dojde-li v průběhu řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu ke změně žalobou napadeného rozhodnutí v přezkumném řízení postupem podle § 123 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, odpadne předmět řízení, a nejsou tak již dány podmínky řízení o takové žalobě [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].“
  5. V rámci odůvodnění citovaného rozhodnutí uvedl Nejvyšší správní soud: „V případě změny rozhodnutí, jež mu takové zkrácení dle jeho tvrzení způsobuje, mohou nastat dvě situace. Jednak může být přezkoumávané rozhodnutí v přezkumném řízení změněno tak, že daňový subjekt již nepociťuje důsledky daného rozhodnutí jako zkrácení svých práv, jednak ovšem změna přezkoumávaného rozhodnutí nemusí daňový subjekt plně uspokojit, neboť důsledky přezkoumávaného rozhodnutí i se zohledněním provedené změny nadále považuje za nezákonné zkrácení svých práv. Rozhodným pro nynější věc přitom je, zda se daňový subjekt může proti původnímu rozhodnutí v nezměněném znění nadále účinně bránit u správních soudů, tedy mohou-li vůbec důsledky přezkoumávaného rozhodnutí představovat zkrácení jeho práv. Touto otázkou se Nejvyšší správní soud zabýval ve shora již citovaném rozsudku sp. zn. 7 Afs 143/2006. Posuzoval postup krajského soudu, který odmítl žalobu pro nedostatek podmínek řízení z důvodu, že žalované rozhodnutí bylo změněno v přezkumném řízení dle § 55b odst. 1 zákona o správě daní a poplatků tak, že byla daňovému subjektu doměřena daňová povinnost v odlišné výši, než byla původně doměřena. Krajský soud a následně i Nejvyšší správní soud v uvedené věci dospěly k závěru, že z důvodu takové změny nemohl již být daňový subjekt nadále žalobou napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Ačkoliv se právní úprava přezkumného řízení i s přijetím daňového řádu změnila (viz výše), i ve vztahu k nyní účinné úpravě citované závěry obstojí (ostatně akceptoval je i výše již citovaný rozsudek zdejšího soudu sp. zn. 3 Afs 99/2015). K výše uvedenému lze ještě dodat, že změna rozhodnutí v přezkumném řízení v sobě zahrnuje nejen implicitní vyjádření jeho nezákonnosti, ale i nápravu spočívající v novém (byť částečném) meritorním posouzení. Z takového důvodu de facto zaniká rozhodnutí v původním znění, které je zároveň nahrazeno rozhodnutím ve znění změněném. Jedná se o odlišnou situaci, než kdyby změna rozhodnutí spočívala např. v pouhé formální opravě zjevných nesprávností (§ 104 daňového řádu).“
  6. K situaci, kdy soud shledá podmínky pro odmítnutí žaloby až v průběhu řízení, Nejvyšší správní soud v citovaném rozhodnutí konstatoval: „Stěžovatel skutečně mohl s ohledem na dobu vedení řízení a nařízení jednání ve věci včetně dokazování důvodně očekávat, že ve věci bude vydáno meritorní rozhodnutí (tedy že podmínky řízení jsou splněny). Přesto je nutno konstatovat, že dospěl-li krajský soud k závěru, že podmínky řízení splněny nejsou, neboť odpadl předmět řízení, nezbývalo mu v danou chvíli nic jiného, než žalobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Jelikož tyto podmínky zkoumá ex offo kdykoliv v průběhu řízení, byl takový postup na místě, ačkoliv jej jistě krajský soud mohl a měl učinit výrazně dříve, neboť mu účastníci poskytli již v dřívější fázi řízení informaci, že napadené rozhodnutí bylo v přezkumném řízení změněno. Nutnost odmítnutí žaloby z uvedeného důvodu navíc podporuje i odborná literatura, podle níž musí po celou dobu řízení existovat předmět řízení (v tomto případě napadené rozhodnutí), přičemž k jeho zániku může typicky dojít právě zrušením nebo změnou přezkoumávaného aktu, např. v přezkumném řízení (srov. KOCOUREK, T. „§ 46 Odmítnutí návrhu.“ In: KÜHN, Z. a kol. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019.). K tomu je vhodné ještě dodat, že krajský soud nemá k dispozici procesní prostředky, jak v nastalé situaci namísto napadeného rozhodnutí přezkoumat dané rozhodnutí „ve znění“ rozhodnutí změnového“.
  7. Žalobkyně proto nemůže být nadále zkrácena na svých právech nyní napadeným rozhodnutím a zároveň jí byla zachována možnost brojit proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 4. 2021, č. j. 21253/2021-900000-311.
  8. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Existence předmětu řízení – napadeného rozhodnutí, je esenciální podmínkou řízení dle § 65 a násl. s.ř.s. a s ohledem na zánik žalobou napadeného rozhodnutí nastala situace, ve které nejsou splněny podmínky řízení, tento nedostatek (zánik napadeného rozhodnutí) je neodstranitelný a v řízení proto nelze pokračovat. Soudu proto nezbylo, než žalobu výrokem I. tohoto usnesení odmítnout.
  9. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Brno 27. července 2021

 

 

JUDr. Jaroslava Skoumalová v. r.

předsedkyně senátu