10 Azs 253/2021 - 41

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: V. D., zastoupený advokátem Mgr. Petrem Václavkem, Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2019, čj. MV-75053-4/SO-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2021, čj. 6 A 117/2019-85, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

 

 

takto:

 

 

  1. Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

 

  1. Žalobci  se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.

 

 

Odůvodnění:

 

[1]               Žalovaná zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí, jímž ministerstvo vnitra zamítlo žádost žalobce o povolení k trvalému pobytu podle § 75 odst. 2 písm. b) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, podanou dne 19. 12. 2012 podle § 68 odst. 1 uvedeného zákona (tj. po pěti letech nepřetržitého pobytu v ČR). Žalobce totiž nepředložil řádný doklad o zajištění finančních prostředků. Podanou žalobu městský soud zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví tohoto usnesení.

[2]               Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že nepřiznáním odkladného účinku by mu bylo znemožněno legálně pobývat na území ČR a zároveň by byla porušena jeho procesní práva; přitom odkázal na usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100. Stěžovatel žije v ČR přes dvacet let. Má zde vytvořené veškeré společenské a kulturní vazby. Věnuje se podnikatelské činnosti; je jediným společníkem a jednatelem společnosti X. Nevyhovění jeho žádosti by mělo katastrofální dopady na uvedenou společnost a její zaměstnance. Stěžovatel zde dále vlastní rodinný dům, jejž právě rekonstruuje.

[3]               Žalovaná navrhla, aby kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek. Připomněla, že stěžovatel není držitelem platného pobytového oprávnění, proto v ČR nemůže vykonávat jakoukoli ekonomickou činnost. Proti případnému správnímu vyhoštění se může bránit v daném řízení. Stěžovatelovo právo na soudní ochranu není ohroženo – v řízení je zastoupen advokátem, může požádat o vízum k pobytu na 90 dnů nebo se účastnit řízení prostřednictvím videokonference. Stěžovatel nijak neupřesnil společenské vazby. Ekonomické vazby neodůvodňují přiznání odkladného účinku, neboť denní chod společnosti mohou zastat odpovědní zástupci. Rekonstrukci domu může dozorovat pověřená osoba. Stěžovatel  možnost pobývat v ČR na základě některého z pobytových oprávnění.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

[5]               NSS dospěl k závěru, že v této věci nejsou podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Stěžovatel podle informací NSS aktuálně nedisponuje žádným pobytovým oprávněním v ČR. Projednávaná věc se týká žádosti o trvalý pobyt. Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nijak neovlivní pobytový status stěžovatele. Současně je zdejšímu soudu známo, že žalovaná poté, co městský soud „v prvním kole“ zrušil její rozhodnutí (rozsudek ze dne 13. 2. 2020, čj. 6 A 117/2019-54, jenž byl následně zrušen rozsudkem NSS ze dne 18. 3. 2021, čj. 10 Azs 81/2020-44), vyhověla odvolání stěžovatele a věc vrátila ministerstvu vnitra k dalšímu řízení. Správní orgány tedy budou o stěžovatelově žádosti o trvalý pobyt znovu rozhodovat. Stěžovatel může dále žádat taktéž o jiný druh pobytového oprávnění.

[6]               Co se týče konkrétních tvrzení uvedených v návrhu, NSS souhlasí s názorem žalované, že ekonomické vazby na ČR nejsou v této věci dostatečným důvodem pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatele může zastoupit jiná osoba do té doby, než získá některé z pobytového oprávnění. Dále platí, že se hrozící újma posuzuje zásadně ve vztahu k navrhovateli odkladného účinku a nelze do ní promítat případné nesnáze třetích osob, zde zaměstnanců (srov. usnesení NSS ze dne 10. 9. 2020, čj. 7 Azs 214/2020-26, bod 10). Zároveň zdejší soud z obchodního rejstříku zjistil, že stěžovatel se stal jednatelem a společníkem společnosti X. až 19. 7. 2019. Takový krok nepovažuje soud s ohledem na chybějící oprávnění k pobytu za prozíravý. Lze spekulovat, zda tím stěžovatel účelově nesledoval podporu argumentace v nynějším řízení. Shodně lze posuzovat rekonstrukci rodinného domu, jíž podle návrhu o odkladný účinek započal až v současné době.

[7]               NSS přihlédl rovněž k tomu, že z obdobných důvodů nepřiznal městský soud odkladný účinek žalobě (usnesení ze dne 8. 10. 2019, čj. 6 A 117/2019-44, a ze dne 15. 8. 2019, čj. 6 A 117/2019-20). Závěrem soud připomíná, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

[8]               Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

 

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

K výroku II: Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.

V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.

 

 

V Brně dne 16. září 2021

 

Ondřej Mrákota

předseda senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

 

ke sp. zn.: 10 Azs 253/2021

 

      podpis: .................................................

 

 

 

 

Místo pro nalepení kolkových známek: