USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Hany Veberové, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobce:   X.

   bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Arnoštem Ryšavým

sídlem Riegrovo náměstí 182/20, 767 01  Kroměříž

proti

žalovanému:  Odvolací finanční ředitelství
sídlem Masarykova 427/31, 602 00  Brno

za účasti: WELT SERVIS spol. s r. o., IČO 25356275

 sídlem Třebovická 5046/59, 722 00  Ostrava

 zastoupena advokátem Mgr. Ing. Petrem Křížákem, MBA, LL. M.

 sídlem Purkyňova 787/6, 702 00  Ostrava

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 25. 5. 2021, čj. 19798/21/5100-41456-700636

o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě

takto:

Zamítá se návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou k zdejšímu soudu 2. 7. 2021 se žalobce domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí finančního úřadu. Finanční úřad dvěma rozhodnutími sdělil žalobci, že v daňové exekuci nelze aplikovat § 336ja zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, který upravuje dražební institut předražku.
2. Žalobce zároveň navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek. K návrhu uvedl, že pokud by odkladný účinek žalobě přiznán nebyl, dojde k vkladu vlastnického práva vydražitele do katastru nemovitostí. Tím by se výsledek tohoto soudního řízení stal irelevantní.
3. Žalovaný s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí. Poukázal na výjimečnost tohoto institutu a uvedl, že žalobce svůj návrh formuloval velmi stroze a nedostatečně. Žalobce netvrdí, že by pro něj následky napadeného rozhodnutí představovaly újmu, ani že by tato újma byla nepoměrně větší, než jaká vzniká vydražiteli.
4. Osoba zúčastněná na řízení oznámila k výzvě soudu, že uplatňuje svá práva dle § 34 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. S návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí. Poukázala především na to, že jí v současnosti vzniká újma, neboť od právní moci rozhodnutí o příklepu nemůže užívat vydražené nemovitosti.
5. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
6. Přiznání odkladného účinku má povahu mimořádného opatření, neboť soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, o kterém jinak platí presumpce správnosti. Odkladný účinek žaloby lze přiznat jen v případech ojedinělých, kdy nelze jinak dosáhnout toho, aby konečný úspěch žaloby nebyl jen formální, nýbrž i faktický.
7. Žalobce je v návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě povinen vylíčit újmu, která mu hrozí výkonem napadeného rozhodnutí. Svá tvrzení o povaze a intenzitě hrozící újmy musí zároveň osvědčit (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu z 24. 9. 2015, čj. 2 As 218/2015-50). Jeho tvrzení v tomto ohledu musí být dostatečně konkrétní a podrobná, musí zahrnovat vysvětlení, v čem újma spočívá, a vymezení jejího rozsahu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu z 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32).
8. Žalobce svoji povinnost tvrzení nesplnil a hrozící újmu nijak neosvědčil. V odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku se omezil pouze na konstatování, že v případě nepřiznání odkladného účinku dojde k zapsání vlastnického práva vydražitele (osoby zúčastněné na řízení). Z tvrzení žalobce lze dovodit, že osoba zúčastněná na řízení nebyla v den podání žaloby zapsaná jako vlastník dražených nemovitostí. Toto tvrzení však žalobce nijak nedokládá. Žalobce dále nijak netvrdí, ani nedokládá, zda již byl podán návrh na vklad vlastnického práva osoby zúčastněné na řízení, případně kdy a v jaké fázi se vkladové řízení nyní nachází. Tyto skutečnosti jsou však významné pro rozhodnutí o žalobcově návrhu, neboť pouze na jejich základě by mohl soud posoudit míru hrozící újmy a tu poměřit s újmou, která by mohla vzniknout osobě zúčastněné na řízení. Navíc případné přiznání odkladného účinku působí pouze do budoucna a nemá účinky ex nunc. I proto bylo podstatné, aby žalobce stav vkladového řízení ve svém návrhu tvrdil a doložil. Žalobce ani neuvedl, zda v případě vkladu vlastnického práva osoby zúčastněné na řízení požádal o zápis poznámky spornosti dle § 24 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, či zda využil jiných prostředků ochrany.
9. Jelikož žalobce neprokázal splnění zákonných předpokladů, soud jeho návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl postupem dle § 73 odst. 2 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].

Praha 2. srpna 2021

JUDr. Hana Veberová v. r.

předsedkyně senátu