č. j. 30 A 100/2020-85
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Heleny Konečné ve věci
žalobkyně: V. H.
zastoupena Mgr. Pavlem Motlem, advokátem
se sídlem Blahoslavova 197/14, Mladá Boleslav
proti
žalovanému: Ministerstvo dopravy
se sídlem Náměstí L. Svobody 12, Praha 1
v řízení o návrhu na zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. září 2020, č. j. 19/2020-920-RLS/3,
takto:
Odůvodnění:
1. Nadepsanému soudu byla dne 1. 12. 2020 doručena žaloba dle ustanovení § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále také „s. ř. s.“). Stranou žalující byli dědicové po zemřelé K. B., kteří byli zastoupeni opatrovnicí V. H. Právní zástupce strany žalující soud v podané žalobě informoval, že dědické řízení po zemřelé K. B. probíhá u Okresního soudu v Jičíně, resp. u soudní komisařky JUDr. J. M. Doplnil také, že toto řízení dosud nebylo ukončeno a nebyl ani určen okruh případných dědiců.
2. Žaloba se domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým zamítl odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (dále také „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 8. 2020, č. j. KUKHK-2755/DS/2020-17 (Ma), a toto rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla odejmuta vlastnická práva formou vyvlastnění ke spoluvlastnickému podílu ve výši ½ k pozemku č. parc. X v k. ú. X, v obci X, zapsaném na LV č. X u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště X. Žaloba považovala napadené rozhodnutí za nezákonné, a proto požadovala, aby bylo nadepsaným soudem zrušeno a vráceno žalovanému k dalšímu řízení. S ohledem na níže uvedené závěry soudu, není třeba obsah žaloby v podrobnostech popisovat.
3. Nadepsaný soud v reakci na výše uvedené zjistil, že toto dědické řízení již bylo ukončeno usnesením soudní komisařky ze dne 22. 9. 2020, č. j. 23 D 278/2019-233, které nabylo právní moci 11. 11. 2020. K následnému dotazu soudu sdělil zástupce strany žalující, že na základě uvedeného usnesení získal majetek po zemřelé K. B. pan V. B., otec opatrovnice, který však již rovněž zemřel a dědictví po něm je vedeno pod sp. zn. 28 D 277/2019. Krajský soud proto vydal dne 1. 3. 2021 usnesení č. j. 30 A 100/2020-62, jímž soudní řízení do pravomocného skončení dědického řízení vedeného JUDr. J. M, notářkou v Jičíně, jako pověřenou soudní komisařkou, po pozůstalém V. B., vedeném pod sp. zn. 28 D 277/2019, přerušil. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne 9. 3. 2021.
4. Posléze se krajský soud obrátil na soudní komisařku a žádal o sdělení, jaký je aktuální stav tohoto dědického řízení. V reakci na jeho žádost obdržel od JUDr. Jitky Matějkové usnesení ze dne 1. 6. 2021, č. j. 28 D 277/2019-70, které nabylo právní moci téhož dne. Z něj vyplynulo, že dohodou dědiců po zemřelém V. B. byla výlučnou nabyvatelkou dědického podílu určena žalobkyně, ostatní dědičky své podíly nepožadovaly. Žalobkyně tak, kromě dalšího, nabyla i ½ pozemku evidovaného jako pozemková parcela č. parc. v k.ú. X, zapsaného na LV č. pro obec X, k. ú. X u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště X. Soudní komisařka následně ještě upřesnila, že v průběhu dodatečného projednání dědictví po V. B. byl podíl na parcele č. parc. v k. ú. X vyvlastněn. Předmětem dodatečného projednání dědictví byla proto pouze peněžitá náhrada za vyvlastnění, kterou rovněž nabyla žalobkyně.
5. Pro úplnost vyzval nadepsaný soud na základě shora zjištěných informací ještě zástupce strany žalující, aby specifikoval, komu přísluší v projednávané věci vystupovat na straně žalobce. Ten ve shodě s uvedenými zjištěními sdělil, že žalobkyní bude právě V. H., která již při podání žaloby vystupovala jakožto opatrovnice dědiců po zemřelé K. B. Krajský soud s ní proto, na základě všech shora zjištěných skutečností, bude nadále jednat jako s jedinou žalobkyní.
6. Odpadl tedy důvod pro přerušení řízení, a proto krajský soud rozhodl výrokem I. tohoto usnesení, že se v řízení pokračuje.
7. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 22. 12. 2020. Krom podrobného vyjádření k projednávané věci předně upozornil, že žaloba byla podána opožděně. Tomuto závěru musel krajský soud přisvědčit, a to z následujících důvodů.
8. Z obsahu žaloby, jejích příloh a obdrženého správního spisu vyplynulo, že předmětné vyvlastňovací řízení bylo vedeno podle speciální právní úpravy obsažené v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „liniový zákon“). Účastníci řízení byli o této skutečnosti vyrozuměni již dne 31. 1. 2020, jak se podává z oznámení o zahájeném vyvlastňovacím řízení a výzvy vyvlastňovanému, č. j. KUKHK-2755/DS/2020-4 (Ma). Dlužno dodat, že na liniový zákon odkázala sama žalobkyně v přípisu nazvaném „Vyjádření k zahájenému vyvlastňovacímu řízení“ ze dne 14. 5. 2020. Uvedená skutečnost jednoznačně plyne rovněž z obsahu rozhodnutí správního orgánu I. stupně i z obsahu napadeného rozhodnutí. O tom, že citovaný právní předpis dopadá na projednávaný případ, není proto pochyb a žádný z účastníků správního řízení (potažmo řízení soudního) stran jeho aplikace ničeho nenamítal.
9. Krajský soud poukazuje na to, že aplikace liniového zákona na projednávanou věc je stěžejní ve vztahu k dalším procesním otázkám, které se váží nejen na řízení před správními orgány, ale i na řízení soudní. Již jen otázka včasného podání žaloby je jednou ze základních podmínek řízení, jejímž splněním se soud musí zabývat z úřední povinnosti před tím, než přistoupí k jejímu vlastnímu posouzení. Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
10. V posuzovaném případě (ohledně včasnosti podání žaloby) je nicméně třeba vycházet předně z ustanovení § 2 odst. 2 liniového zákona, podle něhož platí: „Lhůty pro podání žalob k soudům k přezkoumání nebo nahrazení správních rozhodnutí vydaných v řízeních podle § 1 se zkracují na polovinu. […]“. Ve vztahu k užití tohoto ustanovení i na přezkum rozhodnutí vydaných v rámci vyvlastňovacích řízení vedených v režimu liniového zákona se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 6. 2015, č. j. 6 As 94/2015-20, následovně: „Za postup v souvislosti s urychlením výstavby‘ (§ 1 odst. 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury) je nutno dosadit nejen územní a stavební řízení, která výstavbě bezprostředně předcházejí, ale i ta řízení (ty postupy), které jsou součástí širší přípravy realizace staveb, což je i řízení o vyvlastnění nezbytných práv k potřebným pozemkům. I v těchto řízeních se tedy uplatní zkrácená lhůta pro podání žaloby k soudu k přezkoumání nebo nahrazení správního rozhodnutí (§ 2 odst. 5 věta první zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury).“ (citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu je veřejně dostupný na www.nssoud.cz).
11. Krajský soud upozorňuje, že právě liniový zákon je oním zvláštním zákonem, na který odkazuje § 72 odst. 1 s. ř. s., jenž stanoví lhůtu pro podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu odlišně od obecně lhůty dvouměsíční. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. září 2020, č. j. 19/2020-920-RLS/3, tak bylo nutno podat ve lhůtě jednoho měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobkyni oznámeno doručením jeho písemného vyhotovení. Žalobkyně obdržela napadené rozhodnutí dne 5. 10. 2020 (jak sama v žalobě potvrdila). Žalobu podala dne 1. 12. 2020. Na toto podání je proto třeba nazírat jako na opožděné.
12. Nadepsaný soud pro úplnost dodává, že zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze dle § 72 odst. 4 s. ř. s. prominout. S ohledem na shora uvedené proto krajskému soudu nezbylo, než žalobu jako opožděnou odmítnout podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. (viz výrok II. tohoto usnesení) Neprojednával věc samu, a proto mohl rozhodnout bez jednání (§ 49 odst. 1, věta prvá s. ř. s. a contrario).
13. Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud s odkazem na ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta (viz výrok III. tohoto usnesení).
14. Krajský soud v závěru pouze podotýká, že za situace, kdy spolu s podanou žalobou nebyl zcela najisto postaven okruh žalobců, neuchýlil se v té době k výzvě na zaplacení soudního poplatku. A nemusí tak učinit ani nyní, protože dle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Výzva k platbě soudního poplatku by tak byla zjevně nadbytečná, protože soud by zaplacený soudní poplatek stejně straně žalující v plné výši musel vrátit.
15. S ohledem na skutečnost, že žaloba musela být bez dalšího odmítnuta pro opožděnost, shledal krajský soud nadbytečným rovněž zjišťování okruhu osob zúčastněných na řízení.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Hradec Králové 28. července 2021
JUDr. Jan Rutsch v. r.
předseda senátu