[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Rouskovou ve věci

žalobce:  T. K.

   bytem x

                                  zastoupený Mgr. Štěpánem Lichovníkem, advokátem

                                  sídlem Pellicova 23/8, 602 00 Brno

proti
žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

                                  sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 10. 2020 č.j. X

 takto: 

1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 26. 10. 2020 č.j. X se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8.907,98Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce Mgr. Štěpána Lichovníka, advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 27. 2. 2020. Česká správa sociálního zabezpečení uvedeným rozhodnutím odňala žalobci od 12. 4. 2019 invalidní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 2. 2020 již žalobce není podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. invalidní. Podle tohoto posudku poklesla žalobci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 30 %.
2. V žalobě žalobce namítal, že rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, přičemž samotné rozhodnutí je nepřezkoumatelné.
3. Pokud jde o věc samotnou,  správní spis pak obsahuje pro danou věc mimo jiné tyto podstatné dokumenty: rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 27. 2. 2020 č.j. X, námitky žalobce, žalobou napadené rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště pro Prahu a Střední Čechy ze dne 26. 10. 2020 č.j. X. V soudním spise se pak nachází posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 7. 4. 2021 ev.č.: X.
4. Soud o posouzení zdravotního stavu žalobce požádal Posudkovou komisi MPSV ČR v Praze. Z posudku této komise ze dne 7. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zák. č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %.
5. Při jednání konaném dne 25. 5. 2021 k závěrům posudku neměl připomínky ani zástupce žalobce, ani zástupkyně žalované.
6. Městský soud v Praze v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti, jimiž je vázán, přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo, a uzavřel, že žaloba je důvodná.
7. Soud posoudil předmětnou věc takto:
8. Ustanovení § 39 zákona o důchodovém pojištění ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje 3 stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvýše o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu III. stupně.
9. Správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občana pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního (námitkového řízení) posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem

rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

10. V projednávaném případě soud v rámci přezkumu správnosti zjištění zdravotního stavu žalobce nechal vypracovat posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Praze. Posudková komise zasedajíc v řádném složení za přítomnosti lékaře s odborností interního lékařství podle povahy a charakteru zdravotního postižení žalobce, mimo jiné uvedla, že: „Posouzen byl 39-letý muž, absolvent gymnázia, s nedokončeným vysokoškolským vzděláním (nedokončil studium psychosociálních věd), krátce tohoto vzdělání využil, když působil jako sociální pracovník a poté vychovatel, většinou však vykonával nekvalifikované profese – barman, OSVČ nákup-prodej, řidič dodávky, naposledy 25 hodin týdne prodával na stánku, což ale představovalo práci zdravotně nevhodnou, bez možnosti dodržováním režimových opatření diabetika. Rekvalifikoval se dvakrát – má výuční list fotografa, a nyní absolvoval kurz fyzioterapeuta (masér – do práce má nastoupit po ukončení protiepidemických opatření, bude vykonávat akupresi vsedě, takže půjde o práci fyzicky nenáročnou.

Jedná se o diabetika I. typu s vícečetnými komplikacemi. K primomanifestaci cukrovky došlo v dubnu 2011 úvodním hyperglykemickým ketoacidotickým kómatem s nutností umělé plicní ventilace, s ledvinovým selháním s potřebou zavedení hymodialýzy. V rámci protrahované imobility došlo ke komplikacím plynoucí z této nehybnosti – v popředí k defektu měkkých částí paty, dále k dekubitu v týlní oblasti, a k polohovému ochrnutí loketního nervu (defekt tohoto nervu dle EMG v mitigované formě trvá dosud). Částečné úpravy bylo dosaženo po roce, ledvinově ani kardiologicky již neselhával, a nebyla referována porucha výživy ani známky metabolického rozpadu.

Proleženina v oblasti pravé paty ovšem byla opakovaně léčena v průběhu dalších let, 5x došlo k obnovení defektu. V současné době je na pravé noze jizva velikosti 5x5 cm s potřebou každodenního ošetřování a šetření končetiny (omezení delšího stoje a chůze, zákazu manipulace s těžkými břemeny) k zabránění obnovení otevřeného defektu.

Trvale zřetelný je rovněž defekt (proleženina) v týlní oblasti. Komplikující diabetická polyneuropatie se projevuje parestesiemi a poruchou pohybocitu dolních končetin, což zhoršuje kvalitu a jistotu chůze. Oční komplikace byly vyloučeny.

Podle vyšetření diabetologa je diabetes mellitus I. typu nadále dekompenzován, částečně stále vinou léčebné nonkompliance, která však už není hlavní příčinou selhávání (oženil se, pravidelně se stravuje, drogová závislost je již minulostí, zvolil si zdravotně vhodné zaměstnání, po zavedení kontin. monitorace FSL před půl rokem provedeno zvýšení dávek inzulinu, byl informován o častější selfmonitoraci). Hopyglykemické stavy rozpozná a dokáže jim čelit, hůře zvládá hyperglykémie, které koriguje příliš razantně, takže následně dochází k nechtěnému poklesu hladiny cukru v krvi, nyní po poučení o pozvolné korekci stav o něco zlepšen. Inzulin si aplikuje ve 4 denních dávkách – Novorapid si při aplikaci 3x denně upravuje dle aktuální glykémie na 6-8 jednotek pro jednu dávku, před spaním aplikuje Tressibu (12 jednotek). V anamnéze prodělaný zánět jater, drogová závislost v době prvotní profese, kdy působil jako barman, ani poúrazová zlomenina obratle při motohavárii starého data nezanechaly zbytkové postižení, které by aktuálně mělo dopad na práceschopnost posuzovaného.

Invalidní ve stupni II. uznán 18. 5. 2012, ke změně stupně invalidity po dosažení stabilizace přistoupeno 14. 10. 2015 (podrobněji viz výše v posudkové anamnéze).

S posudkovým hodnocením v tomto období včetně stanovené procentuální výše poklesu pracovní schopnosti PK MPSV souhlasí.

Den zániku i prvního stupně invalidity stanoven na 12. 4. 2019, odnětí provedeno po řádné kontrole – projednáno posudkovým lékařem PSSZ Praha 8 dne 4. 2. 2020 – rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo určeno zdravotní postižení uvedené v Kapitole IV. položce 2 písmeno c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30-40% a byla zvolena dolní hranice procent. rozmezí 30%, bez využití stanovení dalšího procent. poklesu ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky. Shodně posouzen i v následném námitkovém řízení posudkovým lékařem ČSSZ.

Co se týká tohoto posudkového hodnocení, PK MPSV jistě souhlasí se zařazením zdravotního postižení do příslušné kapitoly i položky, což představuje středně těžké postižení u diabetes mellitus s několika diabetickými komplikacemi lehkého až středního stupně (v našem případě jde o postižení cévní a neurologické), a také s tím, že není důvod využití § 3 a 4 platné vyhlášky. Při zde určeném bodovém rozmezí 30-40% však nevidí důvod k volně při prvoinstančním posouzení zvolené dolní hranice 30% s odkazem na diabetologem stále referovanou dekompenzaci onemocnění a potřebu dodržování přísných režimových opatření včetně zákazu větší zátěže dolních končetin, aby se zabránilo opětnému vzniku defektu aker dolních končetin, negativní pracovní rekomandace je tak poměrně rozsáhlá – kromě toho, že zaměstnání musí dovolovat dodržování režimu diabetika (pravidelná pracovní doba bez nočních směn, v nestresujících podmínkách s možností dietního stravování), musí jít také o činnost fyzicky nenáročnou, vykonávanou převážně vsedě.

Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastníka řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IV, položce 2, písm. c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 30-40%, s volbou bodového středu pro danou položku 35%.

Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

PK MPSV volí pro danou položku bodový střed 35%, čímž reaguje na dlouhodobý obraz metabolické dekompenzace cukrovky a charakter diabetických komplikací, majících dopad na celkovou výkonnost.

K datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%.

Datum vzniku invalidity ve stupni I. stanoven na 14. 10. 2015, což bylo datum, změny invalidity za stupně II. a I.

Kontrola určena po dvou letech.“

11.  Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49 %.

12. Posudek Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze 7. 4. 2021 považuje soud za posudek úplný, přesvědčivý a celistvý. O správnosti a úplnosti stanovené diagnózy onemocnění žalobce, jakož i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce proto není žádných pochyb.

13. Soud proto s ohledem na uvedené skutečnosti shledal námitky vznesené proti napadenému rozhodnutí důvodnými a rozhodnutí žalované pro nezákonnost zrušil podle § 78 odst. 1 s. ř. s. Podle § 78 odst. 4 s. ř. s. soud rozhodl, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná ve smyslu § 78 odst. 5 s. ř. s. vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu, a to za náklady na právní zastoupení žalobce v celkové výši 3.000,- Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, účast na jednání) po 1.000,- Kč a související paušální poplatky v celkové výši 900,- Kč (3 x 300 Kč) dle §§ 7, 9 odst. 2 a 13 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, celkem částku 3.900,- Kč, dále za spotřebované palivo částku ve výši 657,97 Kč, za náhradu za použití vozidla částku ve výši 1.804,- Kč, za promeškaný čas částku ve výši 1.000,- Kč, se zvýšením o částku daně z přidané hodnoty ve smyslu § 57 odst. 2 s. ř. s. v sazbě 21% dle zákona č. 235/2004 Sb.  Náklady řízení tedy celkem činí částku 8.907,98 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 25. května 2021

JUDr. Marcela Rousková, v.r.

samosoudkyně