č. j. 43 A 4/2020-33

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci

žalobce:  P. Š.

zastoupený advokátem JUDr. Vladimírem Špačkem

sídlem Tyršova 64, 547 01 Náchod

proti

žalovanému:  Krajský úřad Královéhradeckého kraje

sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 6. 2020, č. j. KUKHK-18370/DS/2020-3 Er,

takto:

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

  1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Trutnov (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11. 3. 2020, č. j. MUTN 24638/2020. Správní orgán I. stupně shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“).
  2. Uvedeného přestupku se měl žalobce dopustit tím, že dne 26. 8. 2019 v 8:37 hodin na silnici č. I/14 v obci Mladé Buky - Hertvíkovice jako řidič motorového vozidla tovární značky překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci o 26 km/h. Dopustil se tak jednání naplňujícího znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Správní orgán I. stupně shledal žalobce vinným z předmětného přestupku a uložil mu podle § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a § 125c odst. 5 písm. f) zákona o silničním provozu pokutu ve výši 2 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

II. Obsah žaloby

  1. Žalobce předně namítl, že není jednoznačné, v jakém směru byla Městská policie Trutnov oprávněna provádět měření rychlosti.  Odkazuje tak na formulaci obsaženou v písemnosti ze dne 20. 12. 2018, č. j. KRPH-120278/Čj-2018-051006, v níž Dopravní inspektorát Policie ČR, územní odbor Trutnov (dále jen „dopravní inspektorát“), schválil návrh úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel. Úsek je určen následujícím způsobem: „obousměrně na silnici I/14 v úseku od domu č.p. 72, po dům č.p. 98 ve směru od obce Rudník“. Žalobce toto určení považuje za nesrozumitelné, protože není jasné, kde lze měřit obousměrně a kde pouze ve směru od obce Rudník. Správní orgán I. stupně si pro své rozhodnutí vyžádal vyjádření Městské policie Trutnov k danému návrhu úseků, s tím, že z návrhu úseků není dostatečně srozumitelné, zda může měřit rychlost vozidel obousměrně. Žalobce nicméně považuje rovněž poskytnuté vyjádření za nesrozumitelné. Zároveň považuje za nelogické, aby rozpor odstranila právě Městská policie Trutnov, když ta nebyla autorem určení [vymezených úseků] a naopak jí bylo předmětné vymezení určeno.
  2. Žalobce proto uvádí, že pokud vyjádření připouští dvojí výklad, je nezbytné postupovat v souladu se zásadou in dubio pro reo a upřednostnit výklad v žalobcův prospěch, tedy že měření nebylo provedeno na místě určeném policií. Tím, že měření nebylo provedeno na místě určeném policií, byl důkaz o spáchání předmětného přestupku žalobcem proveden v rozporu s právními předpisy a žádný jiný důkaz o žalobcově vině neexistuje.
  3. Dále žalobce namítl, že stanoviště radaru se nenacházelo u domu č. p. 106, jak uvádí žalovaný, ale bylo shodné se stanovištěm, kde byl žalobce zastaven, a nacházelo se tedy u domu č. p. 107 na soukromém pozemku. Žalobce nesouhlasí se způsobem, jakým se žalovaný vypořádal s touto námitkou, kterou uvedl již v odvolání, a namítá, že žalovaný se měl danou námitkou zabývat, přičemž důkazní břemeno leží plně na žalovaném jako na správním orgánu.
  4. Žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. Navrhl také, aby soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

  1. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě plně odkázal na rozhodnutí, kde se věcí podrobně zabýval, nicméně současně znovu zopakoval, co je již uvedeno v jeho odůvodnění. Žalovaný znovu popsal všechny skutkové okolnosti a rekapituloval podstatný obsah listin založených ve správním spise. Klíčovými důkazními prostředky jsou oznámení přestupku, úřední záznam, ověřovací list, pořízená fotodokumentace a návrh úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel, které jsou dle žalovaného dostačující k prokázání viny. Žalovaný dále uvedl, že součástí správního spisu jsou také písemnosti zachycující měřený úsek a vyjádření Městské policie Trutnov k námitkám právního zástupce žalobce ohledně nesrozumitelnosti určení měřeného úseku v obci Mladé Buky - Hertvíkovice, o nějž požádal správní orgán I. stupně.
  2. Žalovaný má za to, že k řízení přistoupil odpovědně a nezaujatě, posoudil všechny relevantní skutečnosti, včetně posouzení závažnosti jednání a důvodnosti uložené sankce. Napadené rozhodnutí považuje za věcně správné, odpovídající zjištěným (a ničím nevyvráceným) skutečnostem, jakož i závažnosti projednávaného protiprávního jednání.
  3. Žalovaný navrhuje, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Posouzení věci krajským soudem

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. Ve věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 51 s. ř. s. Žalobu shledal nedůvodnou.
  2. Z předloženého správního spisu plyne, že správní orgán I. stupně obdržel od Městské policie Trutnov oznámení o přestupku, jehož skutková podstata je podrobně popsána v bodu 2. odůvodnění tohoto rozsudku. V oznámení přestupku jsou podrobně popsány okolnosti spáchání přestupku. Přílohou byl dále úřední záznam sepsaný příslušníkem Městské policie Trutnov, z něhož vyplývá, že dne 26. 8. 2019 tento příslušník vykonával službu se zaměřením na kontrolu dodržování stanovené rychlosti jízdy v obci Mladé Buky - Hertvíkovice, u domu č. p. 107. Měření rychlosti bylo prováděno ve směru na obec Rudník, a to pomocí měřiče rychlosti LTI 20/20 TruCam, výr. č. TC005893. V 8:37 hodin bylo zastaveno předmětné vozidlo, které řídil žalobce, který s naměřenou rychlostí nesouhlasil. Žalobce se odmítl vyjádřit k oznámení o přestupku, ale společně s poučením jej podepsal. Dále je přiložen ověřovací list použitého měřicího zařízení s platností metrologického ověření do 4. 3. 2020. Přílohou je i záznam o přestupku, ve kterém jsou uvedeny následující skutečnosti: registrační značka vozidla , naměřená rychlost 79 km/h či pozice měřicího zařízení. Součástí správního spisu je dále výpis z evidenční karty řidiče žalobce, z něhož se podává přestupková a sankční minulost žalobce.
  3. Správní orgán I. stupně rozhodl ve věci nejprve dne 7. 11. 2019 příkazem, jímž uznal žalobce vinným shora uvedeným přestupkem a uložil mu pokutu 2 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1 000 Kč. Žalobce podal proti příkazu prostřednictvím svého právního zástupce včasný odpor a správní orgán I. stupně přistoupil k vyrozumění žalobce o provedení důkazu mimo ústní jednání dne 16. 1. 2020 v 9:00 hod. Správní orgán I. stupně provedl listinné důkazy - oznámení přestupku, záznam o přestupku - fotografie, ověřovací list laserového rychloměru, osvědčení o proškolení strážníka pro obsluhu laserového měřícího zařízení LTI 20/20 TruCam, vyjádření dopravního inspektorátu k návrhu úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel a oznámení o měření rychlosti v předmětném úseku. Právnímu zástupci současně předložil správní spis v rozsahu č. l. 1 až 20 a ten namítl, že souhlas dopravního inspektorátu s měření rychlosti v konkrétním úseku obce Hertvíkovice je nesrozumitelný, protože „hovoří o možnosti obousměrného měření v daném úseku, ovšem pouze ve směru od obce Rudník“. Dále namítl, že přestupek měl být spáchán u domu č. p. 106.
  4. Správní orgán I. stupně následně požádal dne 20. 1. 2020 o součinnost Městskou policii Trutnov s vyjasněním, zda může v daném úseku měřit obousměrně, jelikož z uvedené přílohy (souhlas dopravního inspektorátu s návrhem úseků měření) není dostatečně srozumitelné, zda je to možné. Městská policie Trutnov zaslala dne 22. 1. 2020 vyjádření, v němž se podává (včetně zvýraznění), že „dle výše popsaného úseku je schváleno obousměrné měření rychlosti projíždějících vozidel v úseku od č. p. 72 na příjezdu od obce Rudník po dům č. p. 98 ve směru Mladé Buky. Uvedená čísla popisná jsou po pravé straně vozovky při příjezdu do obce Hertvíkovice ze směru od obce Rudník. Dle vyjádření DI PČR je povolení k měření platné a MP Trutnov má oprávnění ve výše popsaném úseku provádět obousměrné měření rychlosti. Stanoviště radaru bylo u č. p. 106, likvidační stanoviště bylo u č. p. 107, kde byl řidič vozidla […] zastaven a na místě ztotožněn.“
  5. Správní orgán I. stupně rozhodl, že žalobce je vinen ze spáchání předmětného přestupku rozhodnutím ze dne 11. 3. 2020, č. j. MUTN 24638/2020. Žalobce podal proti rozhodnutí dne 27. 3. 2020 odvolání, správní orgán I. stupně jej spolu se správním spisem postoupil žalovanému, který následně zamítl odvolání napadeným rozhodnutím a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
  6. Obdobně jako v odvolání i v žalobě žalobce namítl, že měřený úsek nebyl srozumitelným způsobem určen a jeho vymezení lze vyložit dvěma způsoby. V souladu se zásadou in dubio pro reo je dle žalobce nezbytné upřednostnit výklad úseku měření, které je v jeho prospěch, a měření tedy neproběhlo na místě určeném dopravním inspektorátem. Důkaz o spáchání přestupku byl v důsledku neurčitosti vymezení úseku měření získán v rozporu s právními předpisy a žádný jiný důkaz o žalobcově vině neexistuje.
  7. V písemnosti ze dne 20. 12. 2018 nazvané Návrh úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel strážníky městské policie (dále jen „návrh úseků měření“) je sporný úsek měření vymezen takto:

„Mladé Buky - část obce Hertvíkovice

obousměrně na silnici I/14 v úseku od domu č. p. 72, po dům č. p. 98 ve směru od obce Rudník“.

  1. Žalobce se proto domnívá, že není postaveno najisto, kde lze měřit obousměrně a kde pouze ve směru od obce Rudník. Svůj názor opírá o výklad, že pokud by byl úsek vymezen pouze čísly popisnými domů, byla by část „ve směru od obce Rudník“ obsoletní, bez patřičného významu pro vymezení. Nejasné určení úseku neobjasnilo dle žalobce ani vyjádření Městské policie Trutnov citované v bodě 13 odůvodnění tohoto rozsudku. Žalobce k tomu namítá, že Městská policie Trutnov jako adresát návrhu úseků měření nemohla objasnit sporné vymezení, protože není jeho autorem.
  2. Krajský soud neshledal uvedenou námitku žalobce důvodnou, ačkoliv připouští, že příslušná pasáž návrhu úseků měření je formulována poněkud neobratně. Do budoucna by tak soud považoval za žádoucí, aby vymezení úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti bylo formulováno pečlivěji. V nyní posuzované věci však je podstatné, že ve sporném úseku pozemní komunikace bylo výslovně povoleno měření obousměrné.
  3. K dovětku ve směru od obce Rudník se vyjádřila Městská policie dne 22. 1. 2020. Uvedla, že je schváleno obousměrné měření rychlosti projíždějících vozidel v úseku od domu č. p. 72 po dům č. p. 98. Bez ohledu na toto vyjádření soud konstatuje, že z přiložených map, které jsou součástí správního spisu (např. č. l. 22), plyne, že dané domy se v uvedeném pořadí nachází na příjezdu od obce Rudník (č. p. 72) a dále na výjezdu z obce ve směru na Mladé Buky (č. p. 98), a vymezují tak přesně ohraničený úsek, v němž je Městská policie Trutnov oprávněna měřit rychlost vozidel. Takto soud danému dovětku rozumí, a proto není názoru, že by zpochybňoval výslovné povolení obousměrného měření v úseku od domu č. p. 72 po dům č. p. 98. Jiný výklad by byl projevem přepjatého formalismu ze strany soudu, který v projednávané věci není na místě. Měření rychlosti tak bylo provedeno na místě určeném Policií ČR, v souladu s § 79a zákona o silničním provozu.
  4. Žalobce dále namítl, že stanoviště radaru nebylo umístěno u domu č. p. 106, ale bylo shodné s likvidačním stanovištěm, tedy bylo umístěno u domu č. p. 107, a to na soukromém pozemku. Žalovaný k tomu v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce nenamítl, že stanoviště radaru a likvidační stanoviště bylo shodné, ačkoliv k tomu měl příležitost prostřednictvím svého právního zástupce při účasti na provedení důkazu mimo ústní jednání dne 16. 1. 2020. Neučinil tak ani při vyjádření se k podkladům dne 14. 2. 2020. Žalovaný také konstatoval, že stanoviště radaru bylo umístěno u domu č. p. 106, což dle jeho slov uvedl i právní zástupce žalobce.
  5. Krajský soud přisvědčuje žalobci, že nepodání námitky do protokolu o provedení důkazu mimo ústní jednání neznamená, že se takovou námitkou nemusí žalovaný zabývat. Soud zároveň shledal, že v daném bodě existuje rozpor mezi údaji uvedenými v oznámení přestupku a ve vyjádření Městské policie Trutnov ze dne 22. 1. 2020. V oznámení přestupku ze dne 26. 8. 2019 je uvedeno, že místem spáchání přestupku jsou „Mladé Buky - Hertvíkovice č. p. 106“ a místem měření rychlosti jsou „Mladé Buky - Hertvíkovice č. p. 107“. Naproti tomu ve vyjádření Městské policie Trutnov ze dne 22. 1. 2020 je uvedeno, že „stanoviště radaru bylo u čp. 106, likvidační stanoviště bylo u čp. 107, kde byl řidič vozidla […] zastaven a na místě ztotožněn.“ Žalovaný pak převzal tvrzení, že radar byl umístěn u domu č. p. 106, do odůvodnění napadeného rozhodnutí. Krajský soud dává žalobci za pravdu také v tom, že vyjádření žalovaného na str. 9 napadeného rozhodnutí, tedy že „[s]tanoviště radaru (změření rychlosti) bylo u č. p. 106, což je konstatováno i právní zástupcem“, je nepodložené. Ve správním spise se nenachází žádná písemnost, z níž by dané tvrzení zástupce žalobce vyplývalo. Z fotodokumentace zachycené měřícím zařízením (č. l. 3 správního spisu) je pak dle soudu patrné, že pokud žalobce jel ze směru od města Trutnov, nemohl být radar umístěn u domu č. p. 106, který se v tomto směru nachází na levé straně vozovky, ale musel být umístěn na pravé straně vozovky, tedy u původně (a správně) zaznamenaného domu č. p. 107 dle oznámení o přestupku ze dne 26. 8. 2019. Ve shodě s žalobcem tedy krajský soud uzavírá, že stanoviště radaru se muselo nacházet u domu č. p. 107, nikoliv u domu č. p. 106, jak mylně uvedl žalovaný.
  6. Tato dílčí pochybení žalovaného však nepředstavují vady, které by způsobovaly nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Součástí správního spisu jsou listinné podklady, které dostatečným způsobem prokazují žalobcovu vinu. Jde zejm. o oznámení přestupku, úřední záznam, ověřovací list rychloměru, pořízenou fotodokumentaci obsahující fotografii měřeného vozidla a údaje o provedeném měření, návrh úseků pozemních komunikací vhodných pro měření rychlosti vozidel či osvědčení o proškolení obsluhy rychloměru. Jedná se o sadu důkazů, které dle judikatury správních soudů zpravidla postačují k závěru o spáchání přestupku spočívajícího v překročení nejvyšší povolené rychlosti při řízení motorového vozidla na pozemní komunikaci (srov. např. rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2019, č. j. 1 As 365/2019 – 51).
  7. Výše popsaná dílčí pochybení žalovaného nemají žádný vliv na prokázání toho, že se žalobce dopustil předmětného skutku, kterým spáchal přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Z podané žaloby není zřejmé, z jakých důvodů by mělo být přesné určení místa měření (tj. zda se stanoviště rychloměru nacházelo u domu č. p. 106 nebo u domu č. p. 107) významné pro závěr soudu v této otázce. Žalobce sám připouští, že byl v uvedený čas v obci Mladé Buky - Hertvíkovice poté, co byla rychlost jeho vozidla změřena rychloměrem, zastaven policejní hlídkou. Žalobce ani nenamítá, že by byl například výsledek měření nepřesný v důsledku nesprávného použití nebo umístění rychloměru. Podstatné dále je, že ať už se rychloměr nacházel u domu č. p. 106 či u domu č. p. 107, měření proběhlo v rámci úseku pozemní komunikace, pro nějž bylo povoleno Policií ČR. Žalobce pouze bez dalšího zmínil, že policisté prováděli měření ze soukromého pozemku. K tomu je ale třeba uvést, že dané tvrzení není ničím podložené, žalobce na jeho podporu nepředložil žádný důkaz. Navíc, i kdyby tomu tak opravdu bylo, nejednalo by se o skutečnost, která by nutně znamenala, že měření bylo provedeno nezákonně a jeho výsledek nemůže sloužit jako podklad pro potrestání žalobce.

V. Závěr a náklady řízení

  1. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s.
  2. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 30. června 2021

Mgr. Tomáš Blažek v. r.

samosoudce