č. j. 15 A 13/2019‑ 60

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Ferfeckého v právní věci

 

žalobce:  La Familia Company s.r.o., IČO: 04351029

 se sídlem České Budějovice, Mánesova 345/13

 

 zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Bejčkem

 se sídlem Praha 7, Dukelských hrdinů 976/12

proti

 

žalovanému:  Úřad průmyslového vlastnictví

 se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 30.11.2018, č.j. O-450271/D18075650/2018/ÚPV

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byl zamítnut žalobcem podaný rozklad proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 9.7.2018 č.j. O-450271/44944/2007/ÚPV (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla ochranná známka žalobce č. 297634 ve znění „A.C.A.B.“ prohlášena za neplatnou s účinky ex tunc podle § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění účinném do 31.12.2018 (dále jen „ZOZ“).
  2. Ze správního spisu vyplývá, že ochranná známka č. 297634 ve znění „A.C.A.B.“ (dále jen „ochranná známka č. 297634“) byla do rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík“) zapsána pro společnost RESPECT STYLE, s.r.o. (dále jen „původní vlastník“) dne 5.5.2008 s prioritou ode dne 25.7.2007, a to pro následující seznam výrobků a služeb spadajících do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: (18) kůže, imitace kůže, výrobky z těchto materiálů, které nejsou zahrnuty do jiných tříd, kůže ze zvířat, kufry a zavazadla, deštníky, slunečníky a hole, biče a sedlářské výrobky; (21) pomůcky a nádoby pro domácnost a kuchyň, hřebeny a mycí houby, kartáče (s výjimkou štětců), materiály pro výrobu kartáčů, čisticí potřeby, drátky na čištění parket, sklo surové nebo opracované (s výjimkou stavebního skla), sklo, porcelán a mozaika neobsažené v jiných třídách; (24) tkaniny a textilní výrobky, které nejsou uvedeny v jiných třídách, pokrývky ložní a ubrusy; (25) oděvy, obuv, kloboučnické zboží; (26) krajky a výšivky, stuhy a tkaničky, knoflíky, háčky a očka, poutka - galanterie, špendlíky a jehly, umělé květiny, galanterní zboží, krátké střižní zboží a prýmkařství; (34) tabák, potřeby pro kuřáky, zápalky; (35) propagační činnost, reklama, pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodní administrativa, kancelářské práce, export, import, internetový obchod.
  3. Dne 24.4.2013 bylo Úřadem z moci úřední zahájeno řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou podle § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) ZOZ, neboť bylo zjištěno, že zkratce A.C.A.B. tvořící tuto ochrannou známku je v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) přisuzován konkrétní význam ve smyslu „All Cops Are Bastards“, v překladu do českého jazyka „Všichni policajti jsou parchanti“, a tudíž k jejímu zápisu do rejstříku ochranných známek došlo v rozporu s dobrými mravy.
  4. Dne 17.7.2013 bylo s odvoláním na § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) ZOZ vydáno rozhodnutí o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou v celém rozsahu zapsaných výrobků a služeb s účinky ex tunc (dále jen „rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013“) s odůvodněním, že ochranná známka č. 297634 byla zapsána v rozporu s etickými a kulturními normami společnosti, které násilí, nesnášenlivost a podněcování k nim odsuzují, a její přítomnost na předmětných produktech může být vnímána jako podpora a propagace těchto jevů. Rozklad původního vlastníka podaný proti rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013 byl rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 6.11.2013 (dále jen „první rozhodnutí předsedy Úřadu“) zamítnut. Předseda Úřadu rovněž dospěl k závěru, že užití spojení písmen A.C.A.B., za kterými je skryto dehonestující heslo namířené proti policii, se neslučuje s principy veřejného pořádku a dobrými mravy České republiky jako právního státu. Další poskytnutí ochrany takovému označení, které je chápáno jako nabádání k nesnášenlivosti vůči bezpečnostní složce státu, by odporovalo smyslu a účelu institutu ochranné známky jako takové, a to s ohledem na morální zásady a hodnoty, v nichž byli a jsou běžní spotřebitelé v České republice vychováváni.
  5. Proti prvnímu rozhodnutí předsedy Úřadu podal původní vlastník správní žalobu, které Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27.6.2017 č.j. 8 A 5/2014 - 59 (dále jen „zrušovací rozsudek“) vyhověl, první rozhodnutí předsedy Úřadu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud ve zrušovacím rozsudku dospěl k závěru, že v důsledku procesních vad v průběhu správního řízení byl původní vlastník podstatnou měrou zkrácen na svých právech. Dále shledal, že hmotněprávní argumentace předsedy Úřadu je nedostatečná, neboť z ní není dostatečně zřejmé a nepochybné, že označení A.C.A.B. v kontextu České republiky musí nutně automaticky znamenat narušení veřejného pořádku, resp. odporovat dobrým mravům.
  6. Dne 1.9.2017 předseda Úřadu vydal rozhodnutí, jímž bylo rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013 zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Předseda Úřadu v návaznosti na předchozí zrušovací rozsudek soudu zavázal správní orgán prvního stupně, aby pokračoval ve správním řízení ve věci prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou s tím, že bude nutné, aby shromáždil podklady podporující názor, jenž vedl k zahájení řízení z moci úřední a v případném novém rozhodnutí se vypořádal s výtkami soudu týkajícími se hmotněprávního posouzení případu s ohledem na známost akronymu A.C.A.B. průměrnému spotřebiteli a dopadu takového vnímání na obecnou veřejnost. Zároveň bude správní orgán prvního stupně povinen dodržet procesní ustanovení upravující postup správního orgánu ve smyslu § 36 správního řádu, a to zejména § 36 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého musí být účastníkovi řízení před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.
  7. Dne 16.10.2017 byl v rejstříku ochranných známek s účinností ode dne 13. 10. 2017 vyznačen převod ochranné známky č. 297634 z původního vlastníka na žalobce.
  8. Dne 9.7.2018 bylo Úřadem s odvoláním na § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) ZOZ vydáno prvostupňové rozhodnutí, jímž byla ochranná známka č. 297634 prohlášena za neplatnou v celém rozsahu zapsaných výrobků a služeb s účinky ex tunc s odůvodněním, že užití spojení A.C.A.B., které je zkratkou pro dehonestující heslo namířené proti policii, se neslučuje s principy veřejného pořádku a dobrými mravy. K tomuto závěru Úřad dospěl na základě důkazních materiálů, které shromáždil a společně se sdělením k řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou ze dne 21.12.2017 zaslal žalobci k vyjádření. Argumenty, které žalobce uvedl ve vyjádření doručeném Úřadu dne 3.4.2018, stejně jako důkazní materiály, které žalobce na podporu svých tvrzení předložil, dle Úřadu nevyvrátily závěr, k němuž správní orgán při posouzení věci dospěl. Úřad proto konstatoval, že další poskytnutí ochrany předmětnému označení, které je chápáno jako nabádání k nesnášenlivosti vůči bezpečnostní složce státu, by odporovalo smyslu a účelu institutu ochranné známky jako takové, a to s ohledem na morální zásady a hodnoty, v nichž byli a jsou běžní spotřebitelé v České republice vychováváni.
  9. Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce rozklad, ve kterém mj. namítl, že odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je vágní, zavádějící, šikanózní a vykazuje znaky libovůle a zneužití správního uvážení. Úřad dle žalobce vybočil z mezí správního uvážení, nerespektoval stanovené procesní postupy i elementární právní principy správního rozhodování a ve svém rozhodnutí argumentuje jak důkazními excesy, tak spekulativními závěry a nikoli relevantními důvody pro prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou. Žalobce je toho názoru, že prvostupňové rozhodnutí je založeno na účelových a lživých tvrzeních, která se v podstatě shodují s argumenty, které byly uvedeny v předchozím rozhodnutí Úřadu ze dne 17.7.2013. Ochranná známka č. 297634 neobsahuje žádné slovní, obrazové ani prostorové prvky, které by způsobovaly u veřejnosti pohoršení a byly by v rozporu s dobrými mravy, resp. se zájmy společnosti. Tato ochranná známka nemá žádný skutečný význam, a proto ani nemůže vykazovat podobnost s jakýmkoli výrazem, o kterém by se průměrný spotřebitel mohl domnívat, že je v rozporu s dobrými mravy. Průměrný spotřebitel, jímž je obecný spotřebitel výrobků a služeb, pro které je ochranná známka č. 297634 zapsána, což je široká veřejnost (a nikoliv pouze určité společenské vrstvy či subkultury), nezná význam „všichni policajti jsou bastardi“. Následně se žalobce v rozkladu vyjádřil k jednotlivým důkazním materiálům, které mu byly Úřadem zaslány společně se sdělením k řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou ze dne 21.12.2017, a zpochybnil jejich věrohodnost a správnost jejich posouzení Úřadem. Podle jeho názoru tyto důkazy není možné považovat za důkazní prostředky prokazující, že ochranná známka č. 297634 byla v době jejího zápisu do rejstříku v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem, neboť v době zápisu objektivně vůbec neexistovaly, popřípadě nebyly pořízeny v rozhodné době (tj. v době podání přihlášky ochranné známky č. 297634), a nelze tedy najisto určit, že zobrazené výsledky odpovídají tehdejší skutečnosti. Postup Úřadu, který neposuzoval rozhodné skutečnosti existující ke dni, kdy byla ochranná známka č. 297634 zapsána do rejstříku (5.5.2008), nedbal zákonem stanovených limitů a rozhodnutí opřel o vlastní a ničím nepodložené posouzení (údajného) stavu v době zahájení řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou, označil žalobce za nezákonný. Poukázal rovněž na to, že úřady EUIPO a WIPO v době před zápisem ochranné známky č. 297634 rozpor s veřejným pořádkem a dobrými mravy neshledaly a ochranné známky ve znění „ACAB“, „A.C.A.B.“ a „acab“ do svých rejstříků zapsaly. Dodal, že v rejstřících ochranných známek je zapsána řada ochranných známek, které vyvolávají či mohou vyvolávat negativní asociace nebo přímo evokují násilné chování.
  10. Předseda Úřadu napadeným rozhodnutím zamítl žalobcův rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí a toto rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a citoval relevantní právní úpravu. Poté se v rámci přezkumu důvodů, které vedly Úřad k vydání prvostupňového rozhodnutí, zabýval tím, zda slovní označení A.C.A.B., které tvoří ochrannou známku č. 297634, lze kvalifikovat jako označení, které v době zápisu ochranné známky do rejstříku bylo ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, a zda správní orgán prvního stupně své závěry dostatečně podložil důkazy. Konstatoval, že ochranná známka č. 297634 je tvořena čtyřmi písmeny abecedy oddělenými tečkami tak, že evokují zkratku několika slov. Z průběhu dosavadního řízení ve věci je dle předsedy Úřadu nesporné, že v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) zkratka A.C.A.B. značí větu „All Cops Are Bastards“, která v překladu do českého jazyka znamená „všichni policajti jsou bastardi“. V souladu se závěry soudu obsaženými ve zrušovacím rozsudku však bylo nutno zabývat se otázkou, zda tento význam akronymu A.C.A.B. je natolik obecně znám průměrnému spotřebiteli, že lze ochrannou známku č. 297634 kvalifikovat jako odporující veřejnému pořádku a dobrým mravům. Správní orgán prvního stupně za tímto účelem shromáždil následující důkazní materiály:

1) výtisky z internetové stránky „wikipedia.org/wiki/A.C.A.B.“ pořízené dne 2.10.2013 a dne 12.12.2017, jež obsahují informace vztahující se k heslu „A.C.A.B.“;

2) kopie stran z publikace Smolík, J: Subkultury mládeže, Grada, 2010

3) kopie stran z publikace Mareš, M: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Barrister & Principal, 2003;

4) výtisky z internetové stránky „csfd.cz/film/…cz“ a „fdb.cz/film/…cz“ pořízené dne 12.12.2017 a 19.12.2017, které obsahují informace vztahující se k filmu „A.C.A.B: All Cops Are Bastards“;

5) výtisky z internetové stránky „google.cz“ – nabízené odkazy vyhledávačem Google po zadání hesla „A.C.A.B.“ a časového omezení od 1.1.1989 do 5.5.2008 + tisk stránek z vybraných odkazů;

6) Bulletin (číslo 4, červen 2008) o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice vydaný nadací Člověk v tísni („http://www.chceteho.cz/content/wp-content/neonacek_c41.pdf“);

7) bakalářská práce s názvem „Fotbaloví fanoušci: proměna fandění v závislosti na proměně fotbalu“ Martina Bureše z Masarykovy univerzity v Brně z roku 2014 dostupná na internetových stránkách „https://is.muni.cz/th/397677/fss_b/“;

8) tisk souboru článků z internetových stránek „idnes.cz“ a „novinky.cz“;

9) výtisky z internetových stránek „respectstyle.cz“ pořízené dne 2.10.2013;

10) výtisky z internetových stránek „streetwearshop.cz“ pořízené dne 2.10.2013 a 26.2.2014 obsahující nabízené produkty;

11) výpis z databáze ochranných známek vedené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví („EUIPO“) týkající se přihlášky slovní ochranné známky č. 15831191 ve znění „A.C.A.B.“ podané dne 14.9.2016.

  1. Správní orgán prvního stupně na základě přezkoumání těchto důkazních materiálů dospěl k závěru, že s ohledem na význam a způsob používání zkratky A.C.A.B. lze konstatovat, že nezanedbatelná část veřejnosti již v době před zápisem ochranné známky vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards“, v češtině „Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, a toto bezesporu hanlivé heslo vyjadřující negativní postoj k policii spojovala se subkulturami typu skinheads a hooligans, které jsou obecně známy pro svůj kladný vztah k násilí, výtržnictví a nedostatku respektu k právům jiných osob. Předseda Úřadu jakožto odvolací orgán uvedl, že je stejného názoru jako správní orgán prvního stupně, že umisťování označení A.C.A.B. na výrobky a služby (které samy o sobě závadné nejsou a představují obchodní produkty poptávané širokou veřejností) bude na straně veřejnosti vzbuzovat dojem, že takto dochází k propagaci daných hnutí, a tím i násilí a rasové nesnášenlivosti. Zkratka sloganu, který v českém překladu znamená „všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, se tak dotýká morálních hodnot širokého okruhu spotřebitelské veřejnosti (bez ohledu na to, v jakém jazyce a za pomoci jakých zkratek a šifer je napsán). Převážná část veřejnosti totiž vnímá policejní složky státu jako složky určené k ochraně jejich zdraví, majetku a k ochraně bezpečnosti ve státě, nikoliv jako složky, proti kterým je třeba se vymezovat verbálně či fyzicky. Tvrzení žalobce, že označení A.C.A.B., které tvoří ochrannou známku č. 297634, zjevně neobsahuje žádné slovní, obrazové ani prostorové prvky, které by způsobovaly u veřejnosti pohoršení a byly by v rozporu s dobrými mravy, resp. se zájmy společnosti, s ohledem na výše uvedené skutečnosti zjevně neodpovídá skutečnosti. Tvrzení žalobce, že ochranná známka č. 297634 nemá žádný skutečný význam, není tudíž pravdivé.
  2. Odvolací orgán dále považoval za nutné reagovat na námitku, která se prolíná celým odůvodněním rozkladu a jejíž podstatou je názor žalobce, že v daném případě nelze aplikovat § 4 písm. f) ZOZ, neboť důkazní materiály shromážděné Úřadem neprokazují, že v době zápisu ochranné známky č. 297634 byl výše uvedený hanlivý význam zkratky A.C.A.B. znám průměrnému spotřebiteli výrobků a služeb, pro které byla ochranná známka č. 297634 zapsána, jímž je v daném případě široká veřejnost (a nikoliv pouze určité společenské vrstvy či subkultury). K tomu odvolací orgán uvedl, že z dikce § 4 písm. f) a § 32 odst. 1 ZOZ nevyplývá, jak širokého okruhu veřejnosti se rozpor s dobrými mravy či veřejným pořádkem musí týkat. Z ochrany jsou vyloučena označení hanlivá, neslušná, nemorální či pornografická, přičemž ochranná známka č. 297634 splňuje znaky prvých tří. Vznést výhradu rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy náleží do diskreční působnosti správního úřadu a posouzení této výhrady je otázkou správní úvahy. Navíc by bylo proti smyslu daného ustanovení, aby v případě, že označení, jejichž význam i užívání jsou bezesporu v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy (v daném případě označení vyjadřuje vulgárním způsobem negativní postoj vůči policejním složkám), byla zapisována do rejstříku ochranných známek (resp. ponechána v platnosti) jen z toho důvodu, že tento význam nezná široká spotřebitelská veřejnost. Námitkou týkající se vnímání této ochranné známky spotřebiteli se zabýval i správní orgán prvního stupně v prvostupňovém rozhodnutí, přičemž v jeho odůvodnění uvedl: „Ač lze připustit, že ne všem spotřebitelům bude známo, co zkratka tvořící předmětnou ochrannou známku může znamenat, resp. ji nemusí přisoudit významový obsah „All Cops Are Bastards“ („Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“), je v daném případě podstatná skutečnost, že takto ji bude vnímat nezanedbatelná část relevantní spotřebitelské veřejnosti, kterou budou tvořit zejména příznivci extrémních hnutí či odpůrci respektu vůči policii či právě samotní členové bezpečnostních složek a jejich blízcí či pořadatelé sportovních a dalších akcí.“ Toto odůvodnění označil odvolací orgán za logické a správné, neboť nejen členové a příznivci extrémních hnutí či odpůrci respektu vůči policii, ale i členové bezpečnostních složek a jejich blízcí či pořadatelé sportovních a dalších akcí patří mezi spotřebitele, kterým jsou určeny výrobky a služby, pro které je ochranná známka č. 297634 zapsána. Odvolací orgán k tomu dodal, že ochranná známka č. 297634 tvořená zkratkou A.C.A.B. s významem „všichni policajti jsou parchanti/bastardi“ se nedotýká morálních hodnot pouze té části veřejnosti, která tento význam zkratky zná, resp. znala v době zápisu této ochranné známky do rejstříku, ale dotýká a dotýkala se morálních hodnot spotřebitelské veřejnosti jako celku. Pokud totiž jakýkoli spotřebitel, tj. i ten, který nezná hanlivý význam předmětné zkratky, zakoupí výrobek opatřený ochrannou známkou č. 297634, tak jeho následným používáním (např. při nošení trička s nápisem A.C.A.B. či kouření cigaret, jejichž krabička je označena předmětnou ochrannou známkou) v podstatě (byť nevědomě) šíří negativní postoj výše uvedených hnutí či skupin k policejním složkám, který zkratka A.C.A.B. vyjadřuje. Takový spotřebitel pak bude morálně dotčen či dokonce poškozen i tím, že příslušníci násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) se budou domnívat, že i on je stejného smýšlení jako tyto skupiny, neboť nosí (používá) výrobky označené ochrannou známkou č. 297634. V krajním případě může dojít i k situaci, že za příslušníka některé ze zmíněných skupin může být takový spotřebitel považován i policií. Za takové situace nemůže správní orgán jako orgán veřejné moci, která má zajišťovat ochranu veřejného zájmu (včetně ochrany základních hodnot demokratického státu, s nimiž jsou zásady výše zmíněných sociálních skupin v rozporu), poskytnout ochranu formou monopolu k užívání označení, které vyjadřuje myšlenky, jež jsou v rozporu s veřejným zájmem a dobrými mravy společnosti. Z logiky věci nemůže poskytnout ochranu něčemu (v daném případě označení A.C.A.B.), co jiné složky veřejné moci (policie) stíhají za propagaci hnutí násilně orientovaného.
  3. Odvolací orgán následně konstatoval, že správní orgán prvního stupně se podrobně věnoval vnímání dotčeného označení veřejností a zejména na stranách 14 až 16 prvostupňového rozhodnutí zhodnotil relevantní důkazy vztahující se k období před zápisem dotčené ochranné známky s tím, že především v důsledku spojení tohoto označení se specifickými sociálními skupinami (skinheads, hooligans) a aktivitami (fotbal a zpravodajství o něm) byla široká veřejnost konfrontována s významem označení A.C.A.B. Odvolací orgán toto shledal jako dostatečné s tím, že žalobce neprokázal opak.
  4. Dále se odvolací orgán v odůvodnění napadeného rozhodnutí věnoval rozkladovým námitkám, které žalobce vznesl ve vztahu k jednotlivým důkazním materiálům. Ještě předtím však obecně k námitce týkající se datování důkazních materiálů uvedl, že některé z důkazů shromážděných správním orgánem prvního stupně nelze odmítat pouze z toho důvodu, že jsou datovány až po zápisu ochranné známky č. 297634, neboť i takové důkazy jsou relevantní s ohledem na to, že se buď přímo vztahují k období zápisu předmětné ochranné známky, nebo se jejich informační význam týká zejména hodnot a přístupu určitých subkultur společnosti k právnímu řádu. Prvostupňové rozhodnutí Úřadu bylo v souladu s § 50 odst. 4 správního řádu založeno na posouzení všech důkazů v jejich souhrnu jako celku s přihlédnutím k jejich vzájemné souvislosti.
  5. Po posouzení jednotlivých důkazních prostředků shromážděných Úřadem a vypořádání rozkladových námitek, které se k nim upínají (v podrobnostech viz str. 27 – 40 napadeného rozhodnutí, které je dostupné v databázi správních a soudních rozhodnutí na stránkách www.upv.cz), odvolací orgán shrnul, že důkazní materiály shromážděné správním orgánem prvního stupně při jejich posouzení jednotlivě a ve vzájemných souvislostech prokazují, že označení A.C.A.B. bylo již v době zápisu ochranné známky č. 297634 vnímáno významnou částí spotřebitelské veřejnosti v hanlivém významu „Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, tj. jako heslo vyjadřující negativní postoj k policejním složkám státu. Rozkladové námitky tento závěr nevyvrátily. Přestože část důkazů není datována před datem zápisu ochranné známky č. 297634, z obsahu všech důkazů v jejich souhrnu vyplývá, že napadená ochranná známka byla zapsána do rejstříku v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, neboť svým významem a způsobem užívání se zkratka A.C.A.B. dotýkala a dotýká spotřebitelské veřejnosti jako celku, přestože většina spotřebitelů nemusela tento význam v době zápisu ochranné známky č. 297634 nutně znát. Důkazními materiály č. 1-11 bylo prokázáno, že se nejedná toliko o subjektivní názor Úřadu, jak tvrdí žalobce, ale o objektivně zjištěnou skutečnost. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že v tištěných slovnících buď zkratka A.C.A.B. není vůbec uvedena, nebo je uvedena s jinými významy než „Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“, protože od autorů oficiálních tištěných slovníků nelze ani očekávat, že takto hanlivý význam, který dehonestuje policejní složky státu, do slovníků zařadí. Odvolací orgán neshledal, že by při získání důkazních prostředků či jejich hodnocení správní orgán prvního stupně jakkoliv překročil meze správního uvážení stanovené zákonem či meze vyplývající z ústavních principů zákazu libovůle a diskriminace, principů rovnosti a proporcionality, jak se v rozkladu snažil dovozovat žalobce. Správní orgán prvního stupně rovněž dostál právnímu názoru Městského soudu v Praze vyjádřenému ve zrušovacím rozsudku.
  6. Závěrem odvolací orgán považoval za nutné uvést, že výluka ze zápisu do rejstříku ochranných známek dle § 4 písm. f) ZOZ je výlukou veřejnoprávní, tudíž jejím smyslem je zabránit zápisu takových označení, která by mohla narušovat či poškozovat vnímání společenských hodnot, vést ke všeobecné vulgarizaci společnosti a negativně ovlivnit např. i řádný duševní vývoj mladistvých, kteří se v prostředí internetu běžně pohybují a jimž zejména je určena nabídka výrobků označených předmětnou ochrannou známkou. Ačkoliv je dnešní vnímání značně liberální a ve sdělovacích prostředcích či na internetu se mohou objevovat termíny, jejichž užití na veřejnosti je z hlediska slušnosti, veřejného pořádku a dobrých mravů krajně nevhodné a nedistingované (přičemž tyto termíny mohou nemalou část spotřebitelské veřejnosti pohoršovat), je nutno daný stav chápat jako jakousi daň za demokratické prostředí, v němž žijeme. Na druhou stranu toto liberální pojetí volnosti a svobodomyslnosti nelze chápat tak extenzivně, aby nevhodné vulgární či hanlivé výrazy (ač jsou určitými skupinami spotřebitelů běžně užívány) mohly získat veřejnoprávní ochranu formou zápisu v rejstříku ochranných známek, i když se zcela očividně mohou dotknout morálních hodnot, zásad či smýšlení poměrně širokého okruhu spotřebitelské veřejnosti. V zájmu zachování alespoň základních nepřekročitelných pravidel slušného chování je proto nepřípustné, aby ochranná známka č. 297634 zůstala zapsána v rejstříku ochranných známek, protože český překlad této zkratky není z hlediska dobrých mravů a veřejného pořádku pro svou vulgárnost a hanlivost hodný veřejnoprávní ochrany, kterou rejstřík ochranných známek poskytuje v něm zapsaným označením. Z veřejnoprávního hlediska je rozhodující, že by ponecháním této ochranné známky v rejstříku ochranných známek byla poskytnuta veřejnoprávní ochrana označení, jehož veřejné užívání je s ohledem na morální zásady a hodnoty, v nichž byli a jsou spotřebitelé v České republice vychováváni, nežádoucí. Dodržování těchto morálních zásad a hodnot je v České republice stále živým standardem, který je doposud vštěpován i našim potomkům, kteří by alespoň ze strany státních institucí (a tedy i ze strany Úřadu) měli být ušetřeni jakéhokoliv nevhodného příkladu narušujícího a deformujícího jejich budoucí vnímání společenských hodnot.
  7. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce vyslovil nesouhlas se závěrem Úřadu, že ochranná známka č. 297634 byla do rejstříku zapsána v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy. Žalovaný dle názoru žalobce v napadeném rozhodnutí fakticky neposuzoval zápisuschopnost slovního označení A.C.A.B. jako ochranné známky, ale zcela mylně a mimo rámec svých zákonných pravomocí rozvíjel vlastní politologicko-historické úvahy o heslu „All Cops Are Bastards", potažmo o stavu extrémismu v České republice.
  8. Žalobce obecně konstatoval, že dle konstantní judikatury jsou dobré mravy souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými zásadami společnosti. Vycházejíc z této definice je prvotním účelem ustanovení § 4 písm. f) ZOZ zabránit, aby ochranné známky obsahovaly slovní spojení, vyobrazení, případně prostorové znázornění, která by mohly veřejnost obecně řečeno pohoršovat. Ochranná známka č. 297634 však neobsahuje žádné slovní, obrazové ani prostorové prvky, které by způsobovaly u veřejnosti pohoršení a byly by v rozporu s dobrými mravy, resp. se zájmy společnosti. Slovní označení A.C.A.B. je označením arbitrárním, náhodným a fantazijním. Tato ochranná známka nemá žádný skutečný význam, a proto ani nemůže vykazovat podobnost s jakýmkoliv výrazem, o kterém by se průměrný spotřebitel mohl domnívat, že je v rozporu s dobrými mravy. Nejedná se totiž o běžně užívaný výraz českého jazyka, je to označení fantazijní, spočívající v identifikaci obchodního původu výrobků a služeb.
  9. Úřad podle žalobce činí neopodstatněný závěr, že akronym A.C.A.B. je možné vykládat pouze v jediném významu, a to jako zkratku anglické věty „All Cops Are Bastards“. Úřad tento jediný výklad nepřesvědčivě dovozuje z podkladů, které se váží pouze na ultrapravicovou subkulturu. Existence absolutního důvodu pro zamítnutí známkové ochrany dle § 4 písm. f) ZOZ však musí být posuzována s ohledem na vnímání průměrného spotřebitele výrobků a služeb, pro kterého je zápis požadován. Ochranná známka č. 297634 byla do rejstříku zapsána mimo jiné i pro třídu výrobků a služeb 25. Vzhledem k tomu, že se jedná o oděvy a obuv, náleží do okruhu spotřebitelů široká veřejnost (nikoli pouze nějaké marginální sociální skupiny či subkultury), neboť oděvy a obuv jsou považovány za spotřební zboží s vysokou frekvencí obratu.
  10. Žalobce též vytkl Úřadu, že zcela nelogicky a neopodstatněně dovozoval, že jak původnímu vlastníku, tak i současnému žalobci nebyl neznámý význam zkratky A.C.A.B. jakožto „All Cops Are Bastards“. Tento závěr Úřad dovozoval na základě internetových stránek, ze kterých má údajně vyplývat zaměření obou těchto subjektů na prodej výrobků určených dané specifické skupině spotřebitelů. Úřad tím však překročil zákonem stanovené meze správního uvážení a zneužil svou pravomoc, protože posouzení ochranné známky z hlediska § 4 písm. f) ZOZ je třeba aplikovat výlučně na samotné označení a jeho znázornění. Je nepřípustné, aby se Úřad při rozhodování o ochranné známce jakkoliv zabýval činností či podnikatelskou aktivitou vlastníka ochranné známky; tyto okolnosti jsou pro posouzení ochranné známky irelevantní.
  11. Žalovaný se též neřídil zrušovacím rozsudkem, v němž soud dovodil, že je třeba se zabývat otázkou, zda právě význam akronymu A.C.A.B. v českém překladu „všichni policajti jsou parchanti" je skutečně obecně znám průměrnému spotřebiteli, a že takový dopad ve veřejnosti může mít. Soud totiž učinil závěr, že lze sice vzít za doložené, že v určitých společenských vrstvách nebo subkulturách akronym A.C.A.B. může takový význam mít, nicméně to nevypovídá nic o tom, že by byl v tomto smyslu všeobecně srozumitelný všem spotřebitelům či široké veřejnosti. Žalovaný však odůvodnění zrušovacího rozsudku nereflektoval, neboť se otázce vnímání akronymu A.C.A.B. průměrným spotřebitelem v napadeném rozhodnutí vůbec nezabýval a opětovně se spokojil jen s tím, že označení (resp. slogan) A.C.A.B. je označením hanlivým, a proto odporujícím ustanovení § 4 písm. f) ZOZ. Prohlásit ochrannou známku za neplatnou z důvodu uvedeného v § 4 písm. f) ZOZ je však možné pouze v případě, že by se dotýkala morálních hodnot, zásad či smýšlení poměrně širokého okruhu spotřebitelské veřejnosti. To však z podkladů, které Úřad ve věci shromáždil, nevyplývá.
  12. Žalovaný v napadeném rozhodnutí na str. 22 uvádí, že ze zrušovacího rozsudku vyplývá, že v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) zkratka A.C.A.B. značí větu „All Cops Are Bastards", která v překladu do českého jazyka znamená „Všichni policajti jsou bastardi". Tato úvaha žalovaného je však nesprávná. Soud totiž v předmětném rozsudku uvedl následující: „Lze se ztotožnit se závěrem, že při určitém výkladu tento akronym (myšleno A.C.A.B.) může znamenat cosi nepříliš lichotivého na adresu policie...“ Žalovaný tedy dovozuje z rozsudku závěry, které v něm nejsou vůbec uvedeny. Především nesprávně dovozuje, že akronym A.C.A.B. v některých skupinách (skinheads, hooligans) vždy značí větu „All Cops Are Bastards", bez ohledu na to, zda se jedná o české či zahraniční členy těchto skupin. Soud přitom uvedl, že pouze „při určitém výkladu může daný akronym znamenat cosi nepříliš lichotivého... “, jinými slovy ze zrušovacího rozsudku vyplývá, že i někteří členové skupin skinheads a hooligans nevnímají akronym A.C.A.B. jako zkratku pro „All Cops Are Bastards“. Taktéž nelze opominout, že žalovaný bez jakéhokoliv opodstatněného důvodu ze zrušovacího rozsudku dovozuje, že skupiny skinheads či hooligans jsou vždy násilně orientované. Ani tato skutečnost přitom z rozsudku nevyplývá.
  13. Žalovaný na základě shromážděných důkazních materiálů v napadeném rozhodnutí na str. 23 konstatoval, že nezanedbatelná část veřejnosti již v době před zápisem ochranné známky vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards“. Toto tvrzení žalovaného je však dle mínění žalobce nepřezkoumatelné, a to hned z několika důvodů. Závěr žalovaného je založen na důkazech, jež jsou v drtivé většině datované po 25.7.2007, tj. po dni, kdy byla podána přihláška ochranné známky č. 297634. Žalovaný předložil celkem 9 listinných důkazů (z celkem jedenácti), které jsou datovány po dni 25.7.2007 a které mají údajně prokazovat, že široká veřejnost vnímala označení A.C.A.B. výše uvedeným způsobem již před podáním přihlášky ochranné známky. Žalobce souhlasí s tím, že důkazy je třeba vždy hodnotit samostatně a zároveň v jejich vzájemné souvislosti, a proto není nutné, aby každý jednotlivý důkaz vznikl před 25.7.2007, musí však jednoznačně obsahově vypovídat o době před podáním přihlášky. Důkazy vzniklé po dni 25.7.2007 tak logicky mají mít z důkazního hlediska pouze podpůrnou funkci. Žalovaný však i na těchto důkazech staví těžiště svého dokazovaní, což je ve výsledku v rozporu se zásadou materiální pravdy, podle které má správní orgán postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Za situace, kdy jsou v řízení předloženy pouze dva důkazy, které jsou datovány před rozhodným dnem, je zřejmé, že žalovaný neunáší důkazní břemeno na podporu svých tvrzení, neboť z těchto podkladů činí závěry, které z důkazů nevyplývají, a jedná tak v rozporu se zásadou materiální pravdy zakotvenou v § 3 správního řádu.
  14. Závěr žalovaného, že z předložených důkazů vyplývá, že nezanedbatelná část veřejnosti vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards", je nepřezkoumatelný také proto, že z ničeho nevyplývá, co je podle žalovaného „nezanedbatelnou částí veřejnosti". Úřad vnímání dané zkratky vztahuje na subkultury typu skinheads a hooligans, ale z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč je třeba zrovna tyto dvě marginální skupiny společnosti považovat za nezanedbatelnou část veřejnosti.
  15. S ohledem na výše uvedené je dle žalobce patrné, že závěr žalovaného je nesprávný, neboť se nelze ztotožnit s tvrzením, že umisťováním označení A.C.A.B. na výrobky a služby vzniká na straně veřejnosti dojem, že takto dochází k propagaci násilí či rasové nesnášenlivosti či hnutí skinheads. Nic takového totiž z posuzovaných podkladů nevyplývá. Úřad se tak pouze uchýlil k vlastním politicko-historickým disputacím, které nejsou založeny na reálném základě a vytváří svůj vlastní domnělý katastrofický scénář o propagaci rasové nesnášenlivosti či samotného násilí ve společnosti, který má údajně vzniknout registrací ochranné známky. Tento postup nelze hodnotit jinak než jako svévolné překročení mezí správního uvážení. Ochranná známka č. 297634 se totiž nijak nedotýká morálních hodnot jakéhokoliv okruhu spotřebitelské společnosti, jak se snaží žalovaný předestřít. Z hlediska mravních principů (bez ohledu na to, o jakou společnost či subkulturu se jedná) je tato ochranná známka prosta jakýchkoliv morálních kritérií, jinými slovy není morální, ale ani amorální.
  16. Žalobce dále vytkl žalovanému nesprávný výklad ustanovení § 4 písm. f) ZOZ. Nesouhlasí totiž s argumentací žalovaného, že je bezpředmětné, jak širokého okruhu veřejnosti se rozpor s dobrými mravy či veřejným pořádkem týká. Z této své premisy žalovaný dovozuje, že jakákoliv ochranná známka je v rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem i v případě, že údajný hanlivý výraz označení nezná široká spotřebitelská veřejnost. Dle žalobce se ze strany žalovaného jedná o exces, který je v rozporu principem legality. Zákon sice neobsahuje přesnou definici šíře okruhu veřejnosti pro naplnění rozporu dle ustanovení § 4 písm. f) ZOZ, to ovšem neznamená, že by toto hledisko (velikost části veřejnosti, která údajně vnímá znění ochranné známky hanlivě) bylo irelevantní. Žalobce konkrétně namítl, že Úřad pro určení rozpornosti s dobrými mravy nevzal v potaz hledisko vnímání relevantní veřejnosti ve vztahu k dotčeným výrobkům a službám a opominul, že hodnocení případného rozporu dle § 4 písm. f) ZOZ musí být založeno na kritériu přiměřeného člověka s průměrnou mírou citlivosti a tolerance. Odmítnutí zápisu ochranné známky z důvodu rozporu s dobrými mravy tak nelze provést na základě vnímání té části veřejnosti, která je snadno pohoršitelná (viz rozsudek Tribunálu ve věci T-526/09, HNI Technologies Inc. vs. OHIM nebo rozhodnutí o zápisu R 0288/2012 - „CURVE 300“). Výklad rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy Úřadu je vzhledem k výše uvedenému nepřiměřeně extenzivní a je též v rozporu s dosavadní judikaturou.
  17. Žalobce se dále v žalobě vymezil proti argumentaci uvedené na str. 26 napadeného rozhodnutí, v níž žalovaný rozvádí své myšlenky o tom, že akronym A.C.A.B. se dotýká morálních hodnot spotřebitelské veřejnosti jako celku. Žalovaný konkrétně uvedl následující: „Pokud totiž jakýkoli spotřebitel, tj. i ten, který nezná hanlivý význam předmětné zkratky, zakoupí výrobek opatřený ochrannou známkou č. 297634, tak jeho následným používáním (např. při nošení trička s nápisem „A. C.A.B“ či kouření cigaret, jejichž krabička je označena předmětnou ochrannou známkou) v podstatě (byť nevědomě) šíří negativní postoj výše uvedených hnutí či skupin k policejním složkám, který zkratka „A.C.A.B.“ vyjadřuje. Takový spotřebitel pak bude morálně dotčen či dokonce poškozen i tím, že příslušníci násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans) se budou domnívat, že i on je stejného smýšlení jako tyto skupiny, neboť nosí (používá) výrobky označené ochrannou známkou č. 297634. V krajním případě může dojít i k situaci, že za příslušníka některé ze zmíněných skupin může být takový spotřebitel považován i policií.“ Žalobce považuje tuto argumentaci za zcela nepřijatelnou, neboť nereflektuje výše uvedenou judikaturu týkající se výkladu rozporu označení s dobrými mravy. Zároveň má za to, že se jedná o zjevně nepodloženou spekulaci, kterou žalovaný staví na nepravdivém předpokladu, že všechny skupiny skinheads a hooligans jsou násilně orientované. Úřad zkratku A.C.A.B. vykládá pouze v jediném z mnoha významů, které může tento akronym mít, a to pouze v takovém, který je možné vykládat negativně, přičemž záměrně opomíjí další významy, pod kterými vešla tato zkratka ve známost, např. „All Colors Are Beautiful", „Always Carry A Bible", „Air Cavalry Attack Brigade" atd. Tento záměrně selektivní výklad ignorující ostatní relevantní okolnosti zkratky A.C.A.B. je v rozporu se zásadou materiální pravdy, kterou se musí Úřad řídit. Úřad též činí ničím nepodložený závěr, že pouze skupiny skinheads a hooligans užívají zkratku A.C.A.B., přičemž toto užití má být dle Úřadu vždy ve významu „All Cops Are Bastards“. Úřad dále naznačuje, že pokud je nějaká osoba považována policií za člena skinheads, má dojít ze strany policie vůči této osobě k jakémusi nespecifikovanému postihu či sankci. Takový postup by však byl v rozporu s právem na svobodu projevu, který je zakotven v Listině základních práv a svobod. Závěr Úřadu tak svědčí o jeho nepochopení hnutí skinheads jako celku, neboť Úřad pomyslně vkládá rovnítko mezi pojem „skinheads" a „ultrapravicoví skinheads" a tyto dva pojmy nerozlišuje.
  18. Námitkami uplatněnými v další části žaloby (str. 8 – 15) žalobce brojil proti jednotlivým důkazům, z nichž žalovaný vycházel při vydání napadeného rozhodnutí. Obsah těchto námitek je zřejmý z jejich vypořádání soudem, které je uvedeno níže.
  19. Závěrem žalobce shrnul, že důkazy shromážděné žalovaným při jejich jednotlivém posouzení, ale i ve vzájemných souvislostech neprokazují, že by široká veřejnost vnímala označení A.C.A.B. v hanlivém významu „Všichni policajti jsou parchanti", a už vůbec ne, že by takto vnímala dané označení v době před podáním přihlášky ochranné známky. Důkazy shromážděné žalovaným jsou nedostatečné, často zavádějící či zcela bezpředmětné. Žalobce přitom na podporu své argumentace předložil mnoho důkazů, které prokazují, že výraz A.C.A.B. má rozličný význam, a že jej proto nelze vnímat v hanlivém významu, resp. neprokazují, že jej pouze v tomto hanlivém významu vnímá spotřebitelská veřejnost. Konkrétně se jednalo o výtisk z internetové stránky magazin.e15.cz, výtisk z internetové stránky wikipedia.org – hooligans, výtisk z internetové stránky abbreviationfinder.org, výtisk z internetové stránky youtube.com - All Colors Are Beautiful Song a kopie loga fanoušků fotbalu proti diskriminaci. K těmto podkladům se však předseda Úřadu vůbec nevyjadřoval.
  20. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že jednotlivé žalobní body byly již žalobcem dříve uplatněny v jeho vyjádření ze dne 3.4.2018, kterým reagoval na sdělení k řízení o prohlášení jeho známky za neplatnou, a dále v odůvodnění rozkladu, a byly již vypořádány v rozhodnutích správních orgánů obou stupňů.
  21. Výluka ze zápisu označení, které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, je podle žalovaného výlukou obecně respektovanou, která umožňuje odmítnout zápis i takových známek, které jsou členské státy povinny zapisovat ve smyslu Pařížské unijní úmluvy; je obsažena rovněž v čl. 4 písm. f) směrnice 2015/2436/EU a v čl. 7 odst. 1 písm. f) nařízení 2017/1001 ohledně ochranné známky EU. Úřad obecně zaujímá k výkladu této výluky ze zápisné způsobilosti označení do rejstříku ochranných známek postoj, že prvotním účelem tohoto zákonného ustanovení je zabránit, aby ochranné známky obsahovaly slovní spojení, vyobrazení, případně prostorová znázornění, která by mohla veřejnost obecně řečeno pohoršovat. Právě pro neurčitost pojmu dobré mravy bylo na správním orgánu, aby určitý význam nalezl a aplikoval.
  22. Smyslem výluky rozpornosti označení s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy je zabránit zápisu takových označení, která by mohla narušovat či poškozovat vnímání společenských hodnot a vést ke všeobecné vulgarizaci společnosti. Jakkoli nelze vyloučit, že žalobce (resp. jeho právní předchůdce) obecně vnímaný obsah akronymu neznali (koneckonců i Úřad danou známku zapsal), popřípadě nevnímali jako jsoucí v rozporu s dobrými mravy, v konkrétním případě bylo shledáno, že zkratka A.C.A.B. je vnímána jako hanlivé tvrzení o určité profesi, které je samo o sobě urážlivé a v důsledku toho je v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy se netýká určité subkultury (v daném případě je možné mít za to, že příslušníci subkultur typu skinheads a hooligans heslo jako hanlivé ani nevnímají), ale Úřad posuzuje, jak bude vnímat veřejnost obsah hesla, jakmile se s ním setká i na běžných výrobcích. Hodnocení mravních hodnot vyznávaných příslušníky subkultur Úřadu nepřísluší. Stejně tak se Úřad nehodlá vyjadřovat ke snaze nahradit slova hesla skrývající se za akronymem A.C.A.B. slovy s jiným obsahem. Koneckonců odkaz na jiné řízení uvedený obiter dictum ve zrušovacím rozsudku poukazuje na řízení o přihlášce ochranné známky č. 15 831 191 ve znění A.C.A.B. před EUIPO, kdy tento orgán neměl pochyby, že se akronym netýká krásné barvy, nošení bible a podobně, neboť EUIPO tuto přihlášku zamítl na základě stejných důvodů, jako to učinil v nyní projednávané věci i žalovaný.
  23. Žalobce má za to, že důkazy prokazující nemravnost obsahu akronymu musí být datovány před datem přednosti napadené ochranné známky. Naznačuje tím, že pojem dobré mravy se časem plynoucím po zápisu ochranné známky vyvíjel, a že čas zhojil původní nemravnost označení. Žalovaný k tomu podotkl, že prostým uplynutím času se z nemravného označení nestane označení, které je v souladu s dobrými mravy. V této souvislosti poukázal na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 4. 1993 sp. zn. 15 Co 137/93, podle něhož „(d)obré mravy společnosti je nutno chápat jako souhrn určitých etických a kulturních norem společnosti, z nichž některé jsou trvalou a neměnnou součástí lidské společnosti, jiné spolu se společností podléhají vývoji."
  24. Námitku rozsahu spotřebitelské veřejnosti, která je dotčena nemravným označením, označil žalovaný za účelové tvrzení. Jednak nikde není psáno, že hodnotícím kritériem je veřejnost, která obsah akronymu znala k datu podání přihlášky, a že nyní již jakýkoli spotřebitel nebude moci být dotčen tím, že se dodatečně dozví, jaká hnutí na svém oblečení propaguje. Otázku dobrých mravů nelze posuzovat na reálném statisticky doloženém základu, ale na určitém vnímání mravních hodnot; pro rozhodující správní orgán je podstatná skutečnost, jestli dané označení má parametry k tomu, aby požívalo ochrany ze strany státu a jeho orgánů.
  25. K tvrzení žalobce, že internetové stránky nemohou být důkazem o obsahu akronymu A.C.A.B., žalovaný podotkl, že stejně jako Úřad má přístup k internetovým stránkám i spotřebitelská veřejnost, která bude chtít zjistit, jaký význam ona čtyři písmena mají, popřípadě jaký obsah je zkratce přisuzován. V daném případě je totiž rozhodné, jak bude veřejnost vnímat nikoli to, že někdo nosí oblečení s touto zkratkou (to je ostatně na uvážení každého, kdo si takový oděv pořídí), ale to, že je danému označení poskytnuta žalovaným ochrana. Úkolem Úřadu jako veřejnoprávní instituce je bránit deformaci vnímání společenských hodnot.
  26. Žalovaný závěrem konstatoval, že napadené rozhodnutí vychází z řádně zjištěného skutkového stavu, je správně, logicky a podrobně odůvodněno a bylo vydáno v souladu s příslušnými ustanoveními ZOZ a správního řádu.
  27. Při rozhodování soud vycházel zejména z této právní úpravy:
  28. Podle § 4 písm. f) ZOZ do rejstříku se nezapíše označení, které je v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy.
  29. Podle § 32 odst. 1 ZOZ (ve znění účinném do 31.12.2018) Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo § 6.
  30. Podle § 32 odst. 4 ZOZ na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, se hledí, jako by nikdy nebyla zapsána.
  31. Podle § 51 odst. 1 správního řádu k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek.
  32. Poté, co soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  33. V žádném případě není možné přisvědčit argumentaci žalobce, že žalovaný v napadeném rozhodnutí fakticky neposuzoval zápisuschopnost označení A.C.A.B. jako ochranné známky, a že namísto toho mimo rámec svých zákonných pravomocí rozvíjel vlastní politologicko-historické úvahy o heslu „All Cops Are Bastards", potažmo o stavu extrémismu v České republice. Úvahy a závěry žalovaného obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí se zcela nepochybně týkají posouzení rozporu označení A.C.A.B. s veřejným pořádkem a dobrými mravy ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ, a tedy posouzení zápisné způsobilosti ochranné známky č. 297634, která je tímto označením tvořena. Je logické, že součástí tohoto posouzení jsou též úvahy o heslu „All Cops Are Bastards", neboť označení A.C.A.B je akronymem tohoto hesla.
  34. Neopodstatněná je námitka žalobce, že slovní označení A.C.A.B. je označením arbitrárním, náhodným a fantazijním, a že tato ochranná známka nemá žádný skutečný význam. Z důkazů provedených žalovaným nade vší pochybnost plyne, že označení A.C.A.B. není fantazijním slovním prvkem bez reálného významu, ale označením prokazatelně užívaným jako akronym hesla „All Cops Are Bastards", a má tak konkrétní význam odpovídající významu tohoto hesla. Takové označení je – a i v tom se soud shoduje se žalovaným – v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, a nemůže proto požívat známkoprávní ochrany.
  35. Pro rozhodnutí ve věci samé není podstatné, že velká písmena A C A B fakticky představují také zkratku názvu konkrétních zahraničních organizací či společností (jak žalobce doložil Úřadu, v anglickém slovníku akronymů, iniciál a zkratek jsou pod označením „ACAB“ uvedeny výrazy „Air Cavalry Attack Brigade“, „Allied Central Air Bureau či „Association Cannadienne des Arbitres de badminton“), popřípadě je jim těmi, kteří znají heslo „All Cops Are Bastards", zástupně přisuzován jiný význam, a to zejména při kontaktu s policií („Acht Cola, Acht Bier“, „All Colours Are Beautiful“ aj.). Z důkazů provedených Úřadem vyplývá, že povědomí o významu akronymu A.C.A.B ve smyslu zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards" je přičitatelné nezanedbatelné části spotřebitelské veřejnosti. Zmíněné heslo a jeho akronym pochopitelně znají nejen příslušníci ultrapravicové subkultury, jako jsou skinheads či hooligans, ale též příslušníci policejních složek státu, kteří s nimi přicházejí do kontaktu, či pořadatelé fotbalových utkání. Ti všichni jsou součástí spotřebitelské veřejnosti ve vztahu k výrobkům a službám, pro které byla ochranná známka č. 297634 přihlášena a zapsána do rejstříku, mezi něž patří i žalobcem zdůrazňovaná obuv a oděvy coby spotřební zboží s vysokou frekvencí obratu.
  36. Prvostupňové rozhodnutí o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou a ani napadené rozhodnutí není zbudováno na závěru, že význam akronymu A.C.A.B. jakožto zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards“ byl znám původnímu vlastníku i žalobci, resp. tento závěr není pro posouzení zápisné způsobilosti ochranné známky č. 297634 podstatný. Ačkoliv lze oběma subjektům tuto znalost s ohledem na jimi prodávaný sortiment zboží a klientelu, která takové zboží kupuje, s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící téměř s jistotou očekávat, nebyla tato okolnost důvodem prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou. Jak již bylo konstatováno shora, tímto důvodem byl Úřadem zjištěný rozpor označení A.C.A.B. s veřejným pořádkem a dobrými mravy, který je absolutní překážkou zápisné způsobilosti takového označení ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ.
  37. Žalobci nelze přisvědčit v tom, že se žalovaný při vydání napadeného rozhodnutí neřídil zrušovacím rozsudkem. Nejen Úřad v prvostupňovém rozhodnutí, ale i předseda Úřadu v napadeném rozhodnutí se důkladně zabýval otázkou, zda a nakolik je význam akronymu A.C.A.B. jako zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards“ známý spotřebitelské veřejnosti, a závěry, k nimž v tomto směru dospěl, dostatečně určitým a srozumitelným, a tedy i soudně přezkoumatelným způsobem zdůvodnil. Tvrzení žalobce, že žalovaný se opětovně spokojil jen s tím, že označení A.C.A.B. je označením hanlivým, a proto odporujícím ustanovení § 4 písm. f) ZOZ, se tudíž nezakládá na pravdě.
  38. Heslo „All Cops Are Bastards“ (v překladu „všichni policajti jsou parchanti“) se nepochybně dotýká morálních hodnot, zásad a smýšlení široké spotřebitelské veřejnosti, pro kterou jsou určeny výrobky a služby, pro které byla ochranná známka č. 297634 přihlášena a zapsána do rejstříku. Protože obuv a oděvy jsou věci běžné spotřeby, nemá ve vztahu k nim smysl zabývat se vymezením průměrného spotřebitele, neboť takové věci si kupuje (a průměrným spotřebitelem tak je) téměř každý dospělý člověk.
  39. Většinová populace v České republice s průměrnou mírou citlivosti a tolerance zajisté nemá k policistům a policii obecně negativní vztah, a nemá proto zapotřebí, ba naopak považuje za nepatřičné, odsouzeníhodné a nemorální policistům nadávat či je jakkoliv urážet, protože policii právem vnímá jako nezbytnou a potřebnou složku státní moci určenou k ochraně zdraví, majetku, bezpečnosti a veřejného pořádku. Žalobce ničím neprokázal opak (v  žalobě ostatně argumentuje tím, že počet ultrapravicových extrémistů, kteří k policii pochopitelně mají odlišný vztah, setrvale klesá). K tomu je třeba podotknout, že rozpor akronymu A.C.A.B. s veřejným pořádkem a dobrými mravy vskutku nelze posuzovat z toho pohledu, zda tento akronym považují za rozporný s uvedenými kritérii členové hnutí skinheads, hooligans, či jiné osoby, které si kupují obuv, oděv či jiné předměty nesoucí toto označení s vědomím významu tohoto akronymu, ale z toho pohledu, jaké morální hodnoty vyznává a v čem shledává narušení veřejného pořádku většina (spotřebitelské) veřejnosti.
  40. Soud zároveň souhlasí se žalovaným, že vyloučení zápisné způsobilosti konkrétního označení pro jeho rozpor s veřejným pořádkem či dobrými mravy ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ není podmíněno tím, že znalost „závadného“ významu takového označení nelze přičítat celé spotřebitelské veřejnosti. Zcela postačí, pokud takto dané označení vnímá její nezanedbatelná část. Žalovaný v napadeném rozhodnutí v této souvislosti odkázal na následující závěr Úřadu vyjádřený v prvostupňovém rozhodnutí, který i soud považuje za logický a správný: „Ač lze připustit, že ne všem spotřebitelům bude známo, co zkratka tvořící předmětnou ochrannou známku může znamenat, resp. ji nemusí přisoudit významový obsah „All Cops Are Bastards“ („Všichni policajti jsou parchanti/bastardi“), je v daném případě podstatná skutečnost, že takto ji bude vnímat nezanedbatelná část relevantní spotřebitelské veřejnosti, kterou budou tvořit zejména příznivci extrémních hnutí či odpůrci respektu vůči policii či právě samotní členové bezpečnostních složek a jejich blízcí či pořadatelé sportovních a dalších akcí.“
  41. Pokud by určité označení vnímala jako hanlivé a amorální početně zcela zanedbatelná skupina populace, jejíž členové vykazují vysokou míru citlivosti a nedostatek tolerance, nebyla by aplikace ustanovení § 4 písm. f) ZOZ na místě. V nyní projednávané věci tomu tak ale nebylo. Příslušníci policie sami o sobě tvoří natolik početnou skupinu, že ji jistě nelze označit za zanedbatelnou; přitom jim rozhodně nelze přičítat přecitlivělost a intoleranci, či je považovat za snadno pohoršitelné.
  42. Vzhledem k výše uvedenému soud nevešel na námitku, v níž žalobce vytkl žalovanému, že nesprávně vyložil ustanovení § 4 písm. f) ZOZ, protože považoval hledisko velikosti části veřejnosti, která vnímá znění ochranné známky hanlivě, za irelevantní pro rozhodnutí ve věci samé.
  43. Ze souvětí „Lze se ztotožnit se závěrem, že při určitém výkladu tento akronym (myšleno A.C.A.B.) může znamenat cosi nepříliš lichotivého na adresu policie...“, které je obsaženo ve zrušovacím rozsudku, přímo nevyplývá, že zmíněný akronym je vnímán jako zkratka pro větu „All Cops Are Bastards" právě v prostředí násilně orientovaných skupin (skinheads, hooligans), neboť soud v citovaném souvětí vůbec neuvedl, komu takový výklad daného akronymu přisuzuje. Skutečnost, že takto uvedený akronym chápou právě příslušníci násilně orientovaných skupin skinheads či hooligans, však jednoznačně plyne z jednotlivých důkazů, z nichž žalovaný čerpal svá skutková zjištění, a koneckonců ji nijak nezpochybňuje ani sám žalobce. Ten zase z citované věty zrušovacího rozsudku v žalobě mylně dovozuje, že dle názoru soudu někteří členové skupin skinheads a hooligans nevnímají akronym A.C.A.B. jako zkratku pro „All Cops Are Bastards“, což ovšem také není pravda, neboť nic takového soud neuvedl, a to ani nepřímo. Konstatování soudu o možnosti vnímání daného akronymu jako „čehosi nepříliš lichotivého na adresu policie.“ zůstalo v krajně obecné rovině a není vůbec spojeno s uvedenými skupinami, tím méně omezeno jen na některé jejich členy.
  44. Žalobce neprávem vytýká žalovanému, že v napadeném rozhodnutí ze zrušovacího rozsudku dovozuje, že skupiny skinheads či hooligans jsou vždy násilně orientované. Otázka, zda všechny skupiny skinheads či hooligans jsou násilného charakteru, neměla pro rozhodnutí v nyní projednávané věci význam, a žalovaný se jí proto v napadeném rozhodnutí ani nezabýval. Jak v tomto směru přiléhavě konstatoval ve vyjádření k žalobě, v řízení nebyly posuzovány jednotlivé odnože a skupiny daných hnutí, ale označení (A.C.A.B.), které obsahuje hanlivé označení určité skupiny státních či obecních představitelů veřejné moci.
  45. Klíčový závěr žalovaného, že nezanedbatelná část veřejnosti již v době před zápisem ochranné známky č. 297634 vnímala zkratku A.C.A.B. ve smyslu „All Cops Are Bastards“, je v napadeném rozhodnutí náležitě odůvodněn s poukazem na zjištění, která správní orgán čerpal z provedených důkazů (označených čísly 1 – 11), a soud na něm na rozdíl od žalobce neshledává nic nepřezkoumatelného. Napadené rozhodnutí není v tomto směru nesrozumitelné, ani netrpí nedostatkem důvodů, a tudíž není nepřezkoumatelné ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Žalobce se proti důvodům, na nichž je tento závěr zbudován, v žalobě obšírně vymezuje, což mj. svědčí o tom, že si je těchto důvodů vědom a že ani pro něj nejsou nesrozumitelné.
  46. To, že důkazy, ze kterých žalovaný při rozhodování vycházel, jsou většinou datovány až po dni, kdy byla podána přihláška ochranné známky č. 297634, nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezpůsobuje (a ani způsobovat nemůže). Samotné datum pořízení důkazu není rozhodující; podstatné je, k jaké době se obsah důkazu vztahuje, tj. o jaké době vypovídá. To platí zvláště v případě listinných důkazů, u nichž se datum jejich pořízení (vzniku) může podstatně lišit od doby, o které obsah listiny vypovídá. Pouhá skutečnost, že určitý důkaz vznikl až po dni 25.7.2007, tedy automaticky neznamená, že se takový důkaz nevztahuje k době předcházející uvedenému datu. Přesvědčení žalobce, že takové důkazy musí mít nutně z důkazního hlediska pouze podpůrnou funkci, a že žalovaný porušil zásadu materiální pravdy, staví-li na těchto důkazech těžiště svého dokazovaní, je tedy nutno odmítnout jako mylné.
  47. Soud na tomto místě považuje za potřebné zdůraznit, že rozhodným okamžikem není datum podání přihlášky ochranné známky č. 297634, na kterém bazíruje žalobce, ale datum jejího zápisu do rejstříku (5.5.2008). To jednoznačně plyne z ustanovení § 32 odst. 1 ZOZ (ve znění účinném do 31.12.2018), podle kterého Úřad v řízení zahájeném na návrh třetí osoby nebo z vlastního podnětu prohlásí ochrannou známku za neplatnou, pokud byla zapsána v rozporu s § 4 nebo § 6. Rozpor ochranné známky č. 297634 s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy je tak nutno zkoumat k okamžiku jejího zápisu do rejstříku, neboť byla-li tato ochranná známka v daný okamžik v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, neměla být podle § 4 písm. f) ZOZ do rejstříku vůbec zapsána.
  48. Závěr žalovaného, že nezanedbatelná část veřejnosti vnímala předmětnou zkratku ve smyslu „All Cops Are Bastards", považuje žalobce za nepřezkoumatelný také proto, že z ničeho nevyplývá, co je dle žalovaného „nezanedbatelnou částí veřejnosti". Žalobce k tomu dodal, že žalovaný vnímání dané zkratky vztahuje (pouze) na subkultury typu skinheads a hooligans, ale z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč je třeba zrovna tyto dvě marginální skupiny společnosti považovat za nezanedbatelnou část veřejnosti. Jak již bylo soudem uvedeno shora, žalovaný za „nezanedbatelnou část veřejnosti", která si byla vědoma pravého významu akronymu A.C.A.B., neoznačil toliko subkultury typu skinheads a hooligans, ale (s odkazem na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí) také členy bezpečnostních složek či pořadatele sportovních a dalších akcí. Ti z povahy své profese často přicházejí do kontaktu s příznivci extrémních hnutí, kteří tento akronym užívají, a jeho význam je jim proto znám.
  49. Žalovaný nijak nepochybil ani v závěru, že umisťování označení A.C.A.B. na výrobky (jako jsou například oděvy či obuv), či přesněji užívání výrobků nesoucích toto označení na veřejnosti je způsobilé vyvolat v té části veřejnosti, které je znám význam akronymu A.C.A.B. ve smyslu zkratky pro heslo „All Cops Are Bastards" a která se s tímto heslem neztotožňuje, oprávněný dojem, že tímto způsobem jsou veřejně propagovány ideje hnutí či subkultur, které tento akronym s oblibou užívají, založené na násilí či rasové nesnášenlivosti. Viditelné nošení oděvu či obuvi, popř. užívání jiných výrobků s takovým označením totiž nelze vnímat jinak než jako snahu dát ostatním najevo, že se ztotožňuji s heslem, které se za daným akronymem skrývá, a je třeba jej chápat buď jako veřejné přihlášení se k členům nebo příznivcům hnutí užívajících tento akronym, nebo přinejmenším jako vyjádření určitého obdivu nebo sympatií k nim. Pokud by daná osoba tento záměr neměla, s největší pravděpodobností by neměla důvod užívat na veřejnosti výrobky nesoucí toto označení. Je sice nutno připustit možnost, že existují jedinci, kteří si pořídí a nosí tričko, mikinu či bundu s dominantním nápisem „A.C.A.B.“, aniž by se zajímali o to, co tato zkratka znamená, takových jedinců však bude poskrovnu. V jejich případě pak dochází užíváním výrobků s označením A.C.A.B. k nevědomé propagaci idejí hnutí či subkultur, které tento akronym užívají v jeho významu „All Cops Are Bastards"; členové těchto hnutí (a také policisté) pak logicky mohou takového jedince mylně považovat za člena či sympatizanta těchto hnutí. Tyto závěry žalovaného jsou dle náhledu soudu v souladu s principy logického uvažování; v žádném případě se nejedná o „politicko-historickou disputaci“, v níž žalovaný vytváří svůj vlastní domnělý katastrofický scénář o propagaci rasové nesnášenlivosti či násilí ve společnosti, jak tvrdí žalobce.
  50. Soud zásadně nesouhlasí s argumentací žalobce, že ochranná známka č. 297634 se nedotýká morálních hodnot jakéhokoliv okruhu spotřebitelské společnosti a z hlediska mravních principů je prosta jakýchkoliv morálních kritérií. Tato ochranná známka byla (z důvodů srozumitelně popsaných v napadeném rozhodnutí) v rozporu s dobrými mravy, neboť se dotýkala morálních hodnot zastávaných většinou populace v České republice, která obecně nemá k policistům negativní vztah, a nemá proto zapotřebí, ba naopak považuje za nepatřičné, odsouzeníhodné a nemorální policistům nadávat či je jakkoliv urážet (aniž by trpěla přehnanou citlivostí nebo byla snadno pohoršitelná). Heslo, které se za akronymem A.C.A.B. skrývá, je bezpochyby vulgární a vůči policistům hanlivé a urážlivé.  
  51. Z důkazů č. 1 – 11 provedených žalovaným vyplývá, že skupiny skinheads a hooligans znají a užívají zkratku A.C.A.B ve významu „All Cops Are Bastards.“ Polemika žalobce o tom, že ne všechny skupiny skinheads a hooligans jsou násilně orientované a že „skinheads" a „ultrapravicoví skinheads" nejsou totožné pojmy, se míjí s předmětem řízení. Nebylo úkolem žalovaného, aby detailně zkoumal rozdíly mezi jednotlivými odnožemi hnutí skinheads či hooligans, nebo aby naznačoval, že členové hnutí skinheads mají být policií sankcionováni, ale aby posoudil, zda označení A.C.A.B. tvořící ochrannou známku č. 297634 je či není v  rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy. Právě to žalovaný učinil. Soud k tomu na okraj dodává, že to, že některé skupiny skinheads a hooligans nevyznávají násilí, ještě neznamená, že neznají význam akronymu A.C.A.B. užívaného členy násilně orientovaných odnoží těchto hnutí.
  52. Žalobce pouze tvrdí, avšak ničím neprokázal, že by zkratka A.C.A.B. vešla ve známost i pod jinými jím zmiňovanými významy, jako např. „All Colors Are Beautiful" či „Always Carry A Bible". Tyto (a jiné) zástupné výklady jsou, jak rovněž plyne z důkazů provedených žalovaným, používány toliko jako výmluva při kontaktu uživatelů označení A.C.A.B s policií. Soud nicméně pokládá za krajně nevěrohodné, že zákazníci, kteří si u žalobce kupují oblečení s označením A.C.A.B., považují tyto čtyři písmena za zkratku věty opěvující krásu všech barev či za zkratku pokynu k neustálému nošení bible. Pokud si to žalobce o svých zákaznících skutečně myslí, pak je zřejmě považuje za slaboduché jedince.
  53. Důkazním prostředkem č. 1 byly výtisky z internetové stránky „wikipedia.org/wiki/A.C.A.B.“ pořízené dne 2.10.2013 a dne 12.12.2017 obsahující informace vztahující se k heslu „A.C.A.B.“ Jak již bylo soudem uvedeno shora, datum pořízení těchto výtisků není podstatné; důležité je, k jaké době se informace nacházející se na zmíněných stránkách vztahují. Jak konstatoval předseda Úřadu v napadeném rozhodnutí, výtisky z Wikipedie byly sice pořízeny až ve dnech 2.10.2013 a 12.12.2017, tj. až po zápisu ochranné známky č. 297634, nicméně z historie jednotlivých stránek Wikipedia, která je volně přístupná, je zřejmé, že nejstarší verze stránky k heslu „A.C.A.B." byla na Wikipedii vložena již dne 5.1.2007, tedy před zápisem předmětné ochranné známky, přičemž tato „původní“ verze se nijak podstatně neliší od verzí ze dnů 2.10.2013 a 12.12.2017. Z výše uvedeného je zároveň zřejmá nepravdivost tvrzení žalobce, že není možné zpětně prokázat, co se dané internetové stránce nacházelo v minulosti. Jak žalobci již v napadeném rozhodnutí objasnil předseda Úřadu, k tomuto účelu na Wikipedii slouží tlačítko „Zobrazit historii" v pravém horním rohu vedle políčka pro vyhledávání.
  54. Soud nesouhlasí s názorem žalobce, že informace získané z otevřené internetové encyklopedie Wikipedia jsou a priori nevěrohodné a nemohou sloužit jako důkaz ke zjištění skutečného stavu věci. Žalobce předně žádnou relevantní námitkou či důkazem opaku neprokázal nevěrohodnost či nesprávnost zjištění, která žalovaný ohledně hesla A.C.A.B. čerpal ze zmíněných internetových stránek. Tato zjištění navíc plně korespondují zjištěním plynoucím z dalších důkazních prostředků, ze kterých žalovaný při rozhodování vycházel. Řečeno jinak, soud ve shodě s názorem žalovaného neshledal důvod, proč by výtisky z internetové stránky „wikipedia.org/wiki/A.C.A.B.“ pořízené dne 2.10.2013 a dne 12.12.2017 nemohly být v souladu s § 51 odst. 1 správního řádu užity správním orgánem jako důkazní prostředek k provedení důkazu. Z napadeného rozhodnutí nade vší pochybnost plyne, že žalovaný tento důkazní prostředek posoudil v souladu se zásadou volného důkazů nejen jednotlivě, ale i v souvislosti s ostatními důkazy, přičemž neshledal důvod pochybovat o jeho věrohodnosti. Tu nemohlo zpochybnit toliko obecné a ničím nepodložené konstatování žalobce uvedené v rozkladu, že článek z Wikipedie nemusí obsahovat úplné, přesné či spolehlivé informace, ani žalobcův poukaz na „zástupná“ vysvětlení akronymu A.C.A.B.
  55. Způsob zachycení obsahu internetové stránky „wikipedia.org/wiki/A.C.A.B.“ formou výtisků založených ve správním spise považuje soud za zcela dostatečný. Z výtisků je patrno, kdy byly pořízeny, zobrazení obsahu internetových stránek je na nich dostatečně zřetelné a není nikterak (tím méně značně) deformováno. Tvrzení žalobce, že nelze s jistotou určit, že vlivem tisku nebyly některé části textu eliminovány, je pouhou spekulací bez reálného podkladu.
  56. Informace uvedené v publikaci Smolík, J: Subkultury mládeže, Grada, 2010 (kopie z této publikace byly důkazním prostředkem č. 2) použil žalovaný jako zdroj vypovídající o charakteristice ultrapravicových subkultur typu skinheads a fotbalových hooligans. Určitou souvislost s ochrannou známkou č. 297634 přitom seznal ze strany 141 publikace, kde v tabulce zobrazující „nejdůležitější/nejlepší skinheadské písně" je na 3. místě uvedena píseň s názvem „ACAB", jejímž interpretem je hudební skupina 4-Skins. Samotná doba vzniku zmíněné publikace je z hlediska použitelnosti tohoto důkazního prostředku bezpředmětná, neboť informace v ní obsažené se nepochybně upínají i k době předcházející zápisu ochranné známky č. 297634 do rejstříku. V použití tohoto důkazního prostředku žalovaným nespatřuje soud nic účelového. Jak již bylo uvedeno shora, v řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou nebylo úkolem žalovaného detailně zkoumat rozdíly mezi jednotlivými odnožemi hnutí skinheads (či hooligans), ale posoudit zápisnou způsobilost této ochranné známky optikou ustanovení § 4 písm. f) ZOZ. Argumentace, v níž žalobce poukazuje na to, že daná publikace pojednává pouze o ultrapravicovém proudu skinheads, ačkoliv hnutí skinheads se vyznačuje značnou různorodostí svých názorových proudů, přičemž toliko ultrapravicový proud má negativní renomé spojené s násilím, se tedy míjí s předmětem řízení a není způsobilá zpochybnit závěry žalovaného o významu akronymu A.C.A.B.
  57. To, zda právě členové skupiny 4-Skins vnímali akronym A.C.A.B. hanlivě či nikoliv, je zcela bezvýznamné. Podstatná je naopak skutečnost, že jejich píseň, o které se zmiňuje publikace Subkultury mládeže a jejíž text je součástí důkazních prostředků č. 5, podává ve svém refrénu („Acab acab acab All cops are bastards“) naprosto jednoznačný výklad tohoto akronymu. Žalovaný prostřednictvím výtisku příslušné internetové stránky  (https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/skins-the/acab-183500) v řízení doložil, že videoklip a text s českým překladem této písně je přístupný na internetových stránkách www.karaoketexty.cz již od 1.2.2001.
  58. Skinheads v České republice nejsou originálním hnutím. Vycházejí z názorů a idejí, které vyznávají jejich zahraniční „vzory“ v zemích, kde toto hnutí vzniklo či zakořenilo. Je proto nevýznamné, že průzkum popularity skinheadských písní, které zachycuje tabulka na str. 141 v publikaci Subkultury mládeže, byl učiněn v Německu, neboť lze důvodně předpokládat, že i tuzemští skinheads tyto písně dobře znají, třebaže se nejedná o písně české provenience.
  59. Žalovaný v napadeném rozhodnutí zdůraznil, že publikace Mareš, M: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Barrister & Principal, 2003, která představuje důkazní prostředek č. 3, byla vydána již v roce 2003, tedy zhruba 5 let před zápisem ochranné známky č. 297634. K námitkám, jimiž žalobce zpochybňuje informace, které žalovaný čerpal z této publikace, lze uvést v podstatě totéž, co soud uvedl již ve vztahu k předchozí publikaci J. Smolíka. Argumentace, v níž žalobce poukazuje na to, že žalovaným vybrané části této publikace pojednávají pouze o ultrapravicovém proudu skinheads, ačkoliv hnutí skinheads se vyznačuje značnou různorodostí svých názorových proudů, se míjí s předmětem řízení. Publikace M. Mareše s názvem Pravicový extremismus a radikalismus v ČR rovněž vysvětluje význam zkratky A.C.A.B. s odkazem na píseň skupiny 4‑Skins, která je ve svém refrénu naprosto explicitní. To, že se tak děje v poznámce na str. 454, věrohodnost či správnost tohoto vysvětlení nijak nesnižuje. Tvrzení o nevýznamnosti jmenované skupiny je pouhým subjektivním názorem žalobce, který je navíc v rozporu s faktem, že píseň této skupiny zaujala v „hitparádě“ nejlepších skinheadských písní v Německu přední místo. Výklad žalobce o datu vzniku jmenované skupiny, jejích hlavních tématech a obnovení činnosti v roce 2007 je pro posouzení věci naprosto bezpředmětný.
  60. Ani žalobcem zdůrazňovaný nízký počet ultrapravicových skinheadů v České republice (podle publikace Pravicový extremismus a radikalismus v ČR jich mělo být v roce 2001 v České republice cca 7640) a skutečnost, že pravicová extrémistická scéna v tuzemsku se v posledních letech potýká s krizí, což dle žalobce potvrzuje výroční zpráva BIS za rok 2017, nemohou zvrátit zákonnost napadeného rozhodnutí. Tím, komu je znám pravý význam akronymu A.C.A.B., nejsou jen členové ultrapravicového proudu skinheads, ale také policisté či pořadatelé sportovních akcí čelící výtržnostem hooligans. To, zda odhadovaný celkový počet 7640 ultrapravicových skinheadů v České republice v roce 2001 je vysoký či nízký, je věcí názoru. Snaha původního vlastníka ochranné známky č. 297634, stejně jako snaha žalobce dosáhnout zrušení napadeného rozhodnutí je však důkazem toho, že existuje početná skupina osob, které jsou ochotny koupit si (a na veřejnosti nosit) oblečení s označením A.C.A.B., a které nepochybně vědí, co toto označení znamená. Pokud by se vskutku jednalo o tak marginální skupinu osob, nebyl by důvod produkovat výrobky s tímto označením, a žalobce by v soudním řízení neusiloval o monopolizaci práva užívat dané označení ve spojení s těmito (a dalšími) výrobky jako ochrannou známku. Soud na okraj dodává, že k žalobcem tvrzené krizi pravicové extrémistické scény v tuzemsku, kterou má potvrzovat výroční zpráva BIS za rok 2017, má (slovy žalobce) docházet v posledních letech, což zajisté není rok 2008, kdy byla ochranná známka č. 297634 zapsána do rejstříku.
  61. Výtisky z internetové stránky „csfd.cz/film/…cz“ a „fdb.cz/film/…cz“ pořízené dne 12.12.2017 a 19.12.2017, které obsahují informace vztahující se k filmu „A.C.A.B: All Cops Are Bastards“ a byly žalovaným užity jako důkazní prostředek č. 4, rovněž mají k předmětu řízení určitý vztah, třebaže se jedná toliko o podpůrný důkaz. Je pravdou, že zmíněný film byl natočen v roce 2012 a nejedná se o dokument, samotný název filmu nicméně podává jednoznačné vysvětlení zkratky A.C.A.B. Z ničeho přitom nevyplývá, že by daná zkratka takový význam získala až v době natočení filmu či v době vydání jeho knižní předlohy (2009); další žalovaným provedené důkazy naopak ve svém prokazují, že stejný význam měla již mnohem dříve. Za pozornost stojí, že důkazní prostředek č. 4 v tomto směru obsahuje dokonce i konkrétní dataci – v rámci popisu obsahu filmu je v něm mj. uvedeno, že „zkratka ACAB (All Cops Are Bastards – Všichni policajti jsou parchanti) byla poprvé užita roku 1970 příslušníky skinheadského hnutí v Anglii. Záhy se stala obecně známým heslem městské guerilly, a to jak v prostředí stadionů, tak i v ulicích.“  Podle údajů o obsahu filmu se jedná o akční drama natočené na motivy stejnojmenné knižní předlohy Carla Boniniho. Příběhy členů kontroverzní italské policejní zásahové jednotky se odehrávají na pozadí několika zásadních případů pouličního násilí v Itálii, počínaje smrtí demonstranta na summitu G8 v Janově v roce 2001 a konče zastřelením fotbalového fanouška policejní pistolí v roce 2007. Film jakožto audiovizuální dílo i jeho knižní předloha jsou bezesporu uměleckým ztvárněním subjektivních představ, názorů a vizí jejich tvůrců, to však v tomto neplatí pro samotný název filmu a knihy, jenž je tvořen akronymem A.C.A.B. a jeho explicitním vysvětlením. Lze shrnout, že důkazní prostředek č. 4 potvrzuje závěr žalovaného o skutečném významu akronymu A.C.A.B., přičemž stejný význam měl tento akronym od počátku jeho užívání, měl jej i v době natočení filmu „A.C.A.B: All Cops Are Bastards“ a má jej dodnes.
  62. Žalobce má za to, že skutečnost, že název filmu obsahuje i vysvětlení zkratky A.C.A.B., vypovídá o tom, že běžný spotřebitel tuto zkratku nezná. Soud ve vztahu k této námitce opětovně konstatuje, že vyloučení zápisné způsobilosti určitého označení pro jeho rozpor s veřejným pořádkem či dobrými mravy ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ není podmíněno tím, že znalost významu takového označení nelze přičítat celé spotřebitelské veřejnosti; zcela postačí, pokud takto dané označení vnímá její nezanedbatelná část. Je více než pravděpodobné, že určitá část čtenářů či diváků neznala význam zkratky A.C.A.B., a proto autor knihy i režisér filmu považovali za vhodné v samotném názvu díla její význam vysvětlit, to však v souladu s výše uvedeným neprokazuje nezákonnost napadeného rozhodnutí.
  63. To, že výtisky z internetové stránky google.cz spolu s výtisky internetových stránek vybraných odkazů, které představují důkazní prostředek č. 5, byly žalovaným pořízeny až v roce 2017, je z hlediska jejich použitelnosti jako důkazu významného pro rozhodnutí ve věci samé nepodstatné. Z logiky věci plyne, že žalovaný tyto výtisky pořídil až po zahájení řízení o prohlášení ochranné známky č. 297634 za neplatnou, tedy nutně až po jejím zápisu do rejstříku. Významné je naopak to, k jaké době se zjištění plynoucí z tohoto důkazního prostředku vztahují. Jak žalovaný v tomto směru konstatoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí, správní orgán prvního stupně při vyhledání odkazů na heslo A.C.A.B. v internetovém vyhledávači Google zadal časové omezení od 1.1.1989 do 5.5.2008, a jím získané odkazy (a informace v nich obsažené) se tudíž vztahují výhradně k době před zápisem ochranné známky č. 297634 do rejstříku. Deklarované pochybnosti o správnosti zachycení stavu internetových stránek a deformaci zobrazení vlivem tisku žalobce ani v tomto případě ničím nedoložil, stejně jako nedoložil jím naznačené pochybnosti o tom, zda se obsah zachycený na žalovaným pořízených výtiscích skutečně k určitému datu nacházel na té které internetové stránce. Na jednotlivých výtiscích založených ve správním spise je zobrazení obsahu internetových stránek dostatečně zřetelné a není zdeformováno tak, aby to bránilo pochopení obsahu. Ze strany žalobce se tak jedná o pouhé spekulace, které nevyvrací věrohodnost, pravdivost ani správnost zjištění, která žalovaný z tohoto důkazního prostředku čerpal. Žalovaný taktéž nikterak nepochybil, jestliže vyhledání odkazů omezil datem 5.5.2008 a nikoliv datem, kdy byla podána přihláška ochranné známky č. 297634 (k otázce rozhodného data se již soud vyjádřil výše).
  64. Neobstojí ani argumentace, v níž žalobce poukazuje na to, že podle statistických údajů ČSÚ bylo v roce 2007 v České republice pouze 45 % populace uživateli internetu, přičemž z tohoto počtu pouze 20 % uživatelů internetu (cca 922 500 obyvatel) užívalo internet za účelem čtení on-line zpráv, novin a časopisů, a že před rokem 2007 byl dominantním internetovým vyhledavačem v České republice seznam.cz., který v roce 2007 užívalo 62,53 % uživatelů internetu, zatímco vyhledavač Google užívalo pouze 24,75 % uživatelů internetu, tedy pouze cca 1 141 000 obyvatel České republiky. Soud na rozdíl od žalobce nepovažuje počet uživatelů internetu, resp. internetového vyhledavače Google v roce 2007 za marginální, a má tak ve shodě s názorem žalovaného za to, že významná část spotřebitelské veřejnosti již v době před zápisem ochranné známky č. 297634 do rejstříku využívala internet jako dostupný a rychlý zdroj informací. Žalovaný v této souvislosti v napadeném rozhodnutí oprávněně vyzdvihl skutečnost, že mezi konkrétními odkazy (internetovými stránkami), které byly získány v rámci důkazu č. 5, figurují i stránky, jejichž provozovatelé jsou z oblasti žurnalistiky (www.tyden.cz, www.blesk.cz) či sportu (www.bohemians.cz, www.fotbalportal.cz). U těchto stránek rozhodně nelze předpokládat, že je vyhledává jen zanedbatelné množství uživatelů internetu.
  65. Z kontextu informací a zpráv, včetně diskuzí, blogů apod., které byly pomocí vyhledavače Google žalovaným zobrazeny a které se vztahují k rozhodnému období před zápisem ochranné známky č. 297634 do rejstříku, je evidentní, že spotřebitelé skutečný význam zkratky A.C.A.B. znali. Soud k tomu dodává, že pominout jistě nelze ani jiné způsoby šíření povědomí o významu této zkratky než prostřednictvím internetu včetně ústní tradice, ať již mezi jejími „uživateli“, příslušníky policejního sboru či jinými skupinami obyvatel, kteří se zajímají o dění kolem sebe, jako jsou například studenti.
  66. Bulletin o podobách pravicového extremismu (nejen) v České republice z června 2008 vydaný nadací Člověk v tísni, který žalovaný posuzoval jako důkazní prostředek č. 6, se samozřejmě netýká jen úzkého časového období od 5.5.2008 do června téhož roku, ale posuzuje danou problematiku i z  hlediska historického vývoje v minulosti. Jeho obsah je věnován i době předcházející datu zápisu ochranné známky č. 297634 do rejstříku, a bez ohledu na datum jeho vydání je proto relevantní pro nyní projednávanou věc i z časového hlediska. Zkratka A.C.A.B. je v něm uvedena jako jeden z příkladů nejčastěji používaných symbolických zkratek, které koncem 90. let kvůli státní represi vystřídaly otevřeně rasistická a nacistická hesla.
  67. Z konstatování žalovaného, že předmětný bulletin představoval informační materiál určený široké veřejnosti k seznámení se symbolikou ultrapravice, žalobce poněkud demagogicky dovozuje, že sám žalovaný tím připouští, že v době vydání bulletinu nebyla veřejnost ani zdaleka obeznámena s těmito symboly, tedy i s hanlivým výrazem A.C.A.B. Soud k této argumentaci žalobce uvádí, že smyslem a účelem předmětného bulletinu nepochybně bylo šíření osvěty o daném tématu mezi dosud neinformovanou částí široké veřejnosti. Vyloučení zápisné způsobilosti označení A.C.A.B. pro jeho rozpor s veřejným pořádkem a dobrými mravy nicméně není podmíněno tím, že znalost jeho hanlivého a ve vztahu k policistům krajně urážlivého významu lze přičítat celé spotřebitelské veřejnosti. Povědomí nezanedbatelné části (spotřebitelské) veřejnosti o pravém významu akronymu A.C.A.B. v době předcházející zápisu ochranné známky č. 297634 do rejstříku žalovaný v řízení prokázal s pomocí jiných důkazů.
  68. Není pravdou, že žalovaný v rámci vypořádání rozkladové námitky, v níž žalobce poukázal na jiná označení taktéž zmíněna v předmětném bulletinu, která jsou zapsána v rejstříku jako ochranné známky, buď pouze alibisticky konstatoval, že není kompetentní se k tomu vyjádřit, nebo vágně konstatoval, že se jedná o ochranné známky, které nejsou v rozporu s dobrými mravy, například proto, že se jedná o obchodní firmu apod. Pokud jde o žalobcem namítané ochranné známky zapsané v rejstříku vedeném Úřadem (č. 171372 se slovním prvkem „OREGON“, č. 290693 ve znění „B & H“, č. 331607 se slovním prvkem „BHS“ a č. 1381296 se slovním prvkem „ZOG“, žalovaný v napadeném rozhodnutí detailně vysvětlil, z jakého důvodu tyto ochranné známky nelze ztotožňovat se symboly zmíněnými v bulletinu. Na ochranné známky EU pak nemohl žalovaný reagovat jinak, než že není kompetentní k posouzení jejich zápisu, neboť o jejich zápisu nerozhodoval a nemohl jej nijak ovlivnit. Soud k tomu považuje za potřebné doplnit, že ani případná existence jiné ochranné známky, která byla v důsledku pochybení Úřadu do rejstříku zapsána v rozporu s § 4 písm. f) ZOZ, nemůže zakládat legitimní očekávání jiných subjektů, že i jejich ochranná známka, která je v rozporu s veřejným pořádkem či dobrými mravy, nebude následně Úřadem prohlášena za neplatnou. Jak v rozsudku ze dne 19.4.2017 č.j. 6 As 98/2016-54 vyložil Nejvyšší správní soud, „(l)egitimní očekávání na straně adresátů veřejné správy mohou zpravidla založit pouze jednání a postupy, které jsou v souladu se zákonem a v jeho mezích, tedy secundum et intra legem, nikoli contra legem, a s ohledem na princip enumerativnosti státních pretenzí, resp. legality výkonu veřejné moci (čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, též § 2 odst. 1 správního řádu z roku 2004) ani praeter legem.“  
  69. I ve vztahu k důkazním prostředkům č. 7 a 8 (bakalářská práce Martina Bureše z Masarykovy univerzity v Brně z roku 2014 s názvem „Fotbaloví fanoušci: proměna fandění v závislosti na proměně fotbalu“ dostupná na internetových stránkách https://is.muni.cz/th/397677/fss_b/ a soubor vytištěných článků uveřejněných na internetových stránkách www.idnes.cz dne 3.7.2013 a 26.4.2016, www.novinky.cz dne 26.5.2010 a www.fotbal.idnes.cz dne 24.2.2017) platí shora uvedený závěr soudu, že samotné datum jejich vzniku není rozhodující; podstatné je, k jaké době se obsah toho kterého důkazu vztahuje, tj. o jaké době vypovídá. Bakalářská práce Martina Bureše v souvislosti s vysvětlením zkratky A.C.A.B. obsahuje odkaz na publikaci s názvem „Fotbaloví chuligáni: evropská dimenze subkultury“ pocházející již z roku 2004. Údaje, které čerpal z této bakalářské práce, žalovaný nadto posuzoval v kontextu s ostatními důkazy. Z článků představujících důkazní prostředek č. 8, které obsahují reportáže zmiňující (mj.) užití označení A.C.A.B. školákem organizujícím v Českých Budějovicích pochod proti Romům, mužem obžalovaným z útoku na dům ministra, obžalovaným žhářem z Vítkova či slávistickými fanoušky, pak žalovaný dovodil, že fakta v nich publikovaná sice pocházejí až z doby po zápisu ochranné známky č. 297634, nicméně je z nich zřejmé, že odrážejí dlouhodobý stav ve společnosti. Jinými slovy správní orgán s pomocí tohoto důkazu vzal za prokázané, že vnímání významu akronymu A.C.A.B. ve společnosti zůstává dlouhodobě neměnné, s čímž nelze než souhlasit. 
  70. Skupinu fotbalových fanoušků, jimž se věnuje bakalářská práce Martina Bureše, nelze označit za nevýznamnou (slovy žalobce „marginální“). Třebaže se nejedná o většinovou část společnosti, jsou široké veřejnosti projevy a chování členů této skupiny dobře známy, a to s ohledem na značnou popularitu fotbalu v České republice a přízeň, kterou média soustavně věnují všem událostem, jež s tímto sportem souvisí.
  71. Pokud jde o důkazní prostředky č. 9 a 10, jimiž jsou jednak výtisky z internetových stránek „respectstyle.cz“ pořízené dne 2.10.2013 a dále výtisky z internetových stránek „streetwearshop.cz“ pořízené dne 2.10.2013 a 26.2.2014 obsahující nabízené produkty, nelze než přisvědčit žalobci, že tyto listinné důkazní materiály neprokazují, že by původní vlastník ochranné známky č. 297634 či žalobce nabízeli k prodeji na e-shopu trička, na kterých je označení A.C.A.B. vyobrazeno spolu s plným zněním této zkratky „ALL COPS ARE BASTARDS", popř. s dalšími nápisy dehonestujícími policii, jako například MORE DEAD COPS, nebo je nich zobrazeno jako zvýrazněná část jiných slov. Z výtisků z internetových stránek „respectstyle.cz“ a „streetwearshop.cz“, které jsou součástí správního spisu, nic takového patrno není. Správní orgán v tomto závěru zřejmě omylem vyšel z výtisku z jiných internetových stránek (www.ultrasshop.com) pořízeného rovněž dne 2.10.2013, který je taktéž součástí spisového materiálu a na kterém je možné rozpoznat trička s označením A.C.A.B. a zároveň heslem „ALL COPS ARE BASTARDS“, jakož i tričko, na kterém je označení A.C.A.B. zobrazeno jako zvýrazněná část jiných slov („COPACABANA“). Z ničeho však nevyplývá (a žalovaný to ani netvrdí), že internetové stránky www.ultrasshop.com lze přisuzovat žalobci či původnímu vlastníku ochranné známky č. 297634.
  72. Pochybení žalovaného spočívající v nesprávném hodnocení důkazních prostředků č. 9 a 10 však nemá za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Je tomu tak proto, že okolnosti týkající se samotného vlastníka ochranné známky jsou pro posouzení jejího souladu s dobrými mravy či veřejným pořádkem irelevantní, což ostatně s odkazem na rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13.9.2005 T-140/02 ve věci Sportwetten proti OHIM tvrdí sám žalobce v rámci námitek namířených proti důkazním prostředkům č. 9 a 10. Jak plyne z právě uvedeného rozsudku Soudu prvního stupně, rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy se týká vnitřních vlastností ochranné známky, a nikoliv okolností jednání jejího přihlašovatele. To, zda původní vlastník ochranné známky č. 297634 či žalobce nabízeli k prodeji oblečení (trička aj.) nesoucí toliko označení A.C.A.B., nebo trička nesoucí toto označení a zároveň i nápis „ALL COPS ARE BASTARDS“ či jiné slogany, jak žalovaný nesprávně dovodil z výtisku internetových stránek (www.ultrasshop.com), je jakožto okolnost spočívající v jednání samotného přihlašovatele/vlastníka ochranné známky pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí nepodstatné, neboť z této skutečnosti neplynou žádná zjištění, která by byla relevantní pro posouzení rozporu označení A.C.A.B. s dobrými mravy či veřejným pořádkem ve smyslu § 4 písm. f) ZOZ.  Soud k tomu pouze na okraj dodává, že nepochybuje o tom, že původnímu vlastníku ochranné známky č. 297634 byl s ohledem na sortiment jím prodávaného zboží, jenž je patrný z důkazních prostředků č. 9 a 10, jakož i s ohledem na okruh zákazníků, kterým je toto zboží určeno, nepochybně znám pravý význam akronymu A.C.A.B., a totéž nepochybně platí i o žalobci, bez ohledu na to, že jimi prodávaná trička či jiné druhy oděvu nemají nápis explicitně vysvětlující daný akronym. Představu, že žalobce neví, co se ve skutečnosti skrývá za těmito čtyřmi písmeny, považuje soud za naivní a bláhovou.
  73. K důkaznímu prostředku č. 11), jímž je výpis z databáze ochranných známek vedené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví („EUIPO“) týkající se přihlášky slovní ochranné známky č. 15831191 ve znění „A.C.A.B.“ podané dne 14.9.2016, je třeba uvést pouze tolik, že na podání přihlášky této ochranné známky finským přihlašovatelem a na to, že EUIPO dne 14. 3. 2017 tuto přihlášku odmítl z absolutních důvodů podle ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. f) odst. 2 nařízení č. 207/2009, podle něhož do rejstříku se nezapíšou ochranné známky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy, upozornil obiter dictum již Městský soud v Praze v závěru odůvodnění zrušovacího rozsudku. Z tohoto důvodu zřejmě považoval žalovaný v napadeném rozhodnutí poukaz správního orgánu prvního stupně na přihlášku této ochranné známky za relevantní i pro nyní posuzovanou věc, přestože se jedná o přihlášku podanou s odstupem více než osmi let po podání přihlášky ochranné známky č. 297634 a zároveň není pochyb o tom, že EUIPO se při odmítnutí přihlášky této ochranné známky nezabýval jejím rozporem s dobrými mravy na území České republiky. Relevance tohoto důkazního prostředku je nicméně téměř nulová, neboť, jak žalovaný přiléhavě konstatoval v odůvodnění napadeného rozhodnutí, režimy ochranných známek EUIPO či WIPO jsou autonomní a jejich uplatnění je nezávislé na jakémkoliv vnitrostátním systému a naopak. Z toho, že EUIPO v minulosti (ne)zaregistroval konkrétní označení jako ochrannou známku, tudíž nelze automaticky dovozovat, že Úřad není oprávněn prohlásit totožnou tuzemskou ochrannou známku za neplatnou, shledá-li její rozpor s dobrými mravy či veřejným pořádkem. Zároveň je nutno připustit, že i EUIPO se může při registraci určité ochranné známky mýlit v posouzení její zápisné způsobilosti, stejně jako se to stalo Úřadu v případě ochranné známky č. 297634. Vzhledem k právě uvedenému nemůže být úspěšný ani žalobcův poukaz na existenci slovní ochranné známky EU č. 013872981 ve znění „acab“ zapsané pro třídy 28 a 32, která byla přihlášena v březnu 2015 a registrována v červenci téhož roku, nehledě k tomu, že se nejedná o označení zcela totožné s tím, které tvořilo ochrannou známku č. 297634.
  74. Není pravdou, že se žalovaný nevyjádřil k důkazním prostředkům, které v řízení předložil žalobce na podporu svého tvrzení, že výraz A.C.A.B. má rozličný význam, a proto jej nelze vnímat pouze v hanlivém významu, který mu připisuje žalovaný. K žalobcem předloženým důkazním prostředkům se žalovaný vyjádřil již v prvostupňovém rozhodnutí (str. 19 a násl.), v němž po jejich shrnutí reagoval na žalobcem nastíněnou možnost jiných výkladů zkratky A.C.A.B. (ve smyslu zkratky pro zahraniční organizace, dětskou písničku s názvem All The Colours Are Beautiful aj.) a jako nedůvodné odmítl i tvrzení o fantazijním charakteru tohoto značení. Předseda Úřadu pak napadeným rozhodnutím, jímž rozklad žalobce zamítl a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, toto stanovisko správního orgánu prvního stupně bez výhrad akceptoval.
  75. Lze shrnout, že ochranná známka č. 297634 byla skutečně již ke dni jejího zápisu do rejstříku v rozporu s veřejným pořádkem a dobrými mravy, neboť označení, z něhož sestávala, bylo krajně urážlivé a hanlivé vůči policistům, a proto nemůže požívat známkoprávní ochrany. Jako taková byla Úřadem právem prohlášena za neplatnou s účinky ex tunc podle § 32 odst. 1 ve spojení s § 4 písm. f) ZOZ.
  76. Protože soud neshledal, že by napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem, prvním výrokem rozsudku žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl. Za splnění podmínek uvedených v § 51 odst. 1 s.ř.s. soud o věci samé rozhodl bez jednání.
  77. Žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému žádné účelně vynaložené náklady v řízení nevznikly. Soud proto ve druhém výroku rozsudku v souladu s § 60 odst. 1 s.ř.s. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud.

 

Praha 8. července 2021

 

Mgr. Martin Kříž v. r.

předseda senátu