6 A 109/2020-69

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobců: a) Zenit Real Estate, spol. s r.o., IČ 02488493, sídlem Radlická 2483/138, Praha 5

  b) Zenit, spol. s. r.o., IČ 44797672, sídlem Radlická 138, Praha 5

  zastoupeni advokátem Mgr. Danem Podpěrou, sídlem Holečkova 105/6, Praha 5

proti  

žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1

za účasti: 1)  CETIN a.s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9

  2)  P&P Tiskařská s.r.o., se sídlem Losiná 303

  zastoupena Mgr. Markem Dejmkem, advokátem se sídlem Perlová 68/7, Plzeň

  3) Pražská teplárenská a.s., se sídlem Partyzánská 1/7, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2020, č. j.: MHMP 1097342/2020,                         sp. zn.: S-MHMP 2194157/2019/STR

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Zúčastněné osoby nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

 Žalobci napadli shora uvedené správní rozhodnutí, kterým bylo mj. zamítnuto jako nepřípustné odvolání žalobce b) proti rozhodnutí odboru stavebního Úřadu městské části Praha 10 (dále také jen „stavební úřad“, čímž může být obecně míněn i žalovaný, pokud rozlišení úřadů nemá vliv na srozumitelnost textu) ze dne 2. 9. 2019, čj. P10-097986/2019 Šk, sp. zn. OST 077288/2015/Šk. Ve správním řízení byla žadateli P&P Březina servis s.r.o. povolena změna územního rozhodnutí ze dne 30. 7. 2010 o umístění stavby nazvané „Logistický areál APS“ na pozemcích parc. č. 723/1, 723/84, 723/91, 723/92, 723/97, 723/147, 723/149, 723/155, 971/1 a 971/17 v katastrálním území Malešice obsahující administrativní budovu, ubytovnu, skladovou halu a garáž včetně zpevněných ploch, retenční nádrže a dále specifikovaných přípojek (dále také jen obecně „záměr“).

 Žalobce v žalobě nejprve obecně popsal celý výrok napadeného rozhodnutí, poté lhůtu pro podání žaloby, uvedl, že nepřicházejí v úvahu osoby zúčastněné na řízení, stručně shrnul dosavadní stav a průběh řízení, a dále popsal vady rozhodnutí žalovaného. Celá tato argumentace je táž, jako v řízení projednávaném u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 A 110/2020, a směřuje do odůvodnění a výroku napadeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání jiného účastníka řízení a prvostupňové správní rozhodnutí bylo potvrzeno. Žádný žalobní bod se netýká otázky účastenství žalobce b).

 Žalovaný v podaném vyjádření navrhoval žalobu zamítnout jako nedůvodnou, vyjadřoval se k podané žalobě.

 Při ústním jednání účastníci na svých procesních stanoviscích setrvali, zúčastněné osoby se mohly rovněž vyjádřit.

 V odůvodnění napadaného rozhodnutí je ve vztahu k výroku k žalobci b) uvedeno, že z výpisu z obchodního rejstříku společnosti Zenit, spol. s r.o., vyplývá, že rozhodnutím valné hromady ze dne 2. 12. 2013 došlo k rozdělení odštěpením této společnosti se vznikem jedné nástupnické společnosti, na kterou přešla odštěpovaná část jmění rozdělované společnosti Zenit, spol. s r.o.; tato společnost nebyla účastníkem předmětného řízení, a protože nelze zjistit, za jakého titulu se cítí být účastníkem řízení, když není zřejmé, že by byla vlastníkem pozemků či staveb v sousedství daného záměru, je třeba odvolání posoudit jako nepřípustné. Účastníkem řízení byla společnost Zenit Real Estate, spol. s r.o., vzhledem k věcnému projednání odvolání jiného účastníka řízení bylo ve smyslu ust. § 92 odst. 1 správního řádu odkázáno na toto vypořádání odvolacích námitek.

Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu (ust. § 75 odst. 1, 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“), a o důvodnosti podané žaloby uvážil takto.

Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů: „Opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí.“.

V posuzované věci soud uvádí, že ve vztahu k žalobci b) napadené správní rozhodnutí jeho odvolání zamítlo jako nepřípustné. Proto žalobní argumentace musí směřovat k tomuto závěru správního orgánu, což nečiní. Rovněž absentuje jakákoliv argumentace, z jakého důvodu podává žalobu žalobce a), když výrok napadeného rozhodnutí se na něj nijak nevztahuje. Za tohoto procesního stavu, kdy je soud vázán při přezkumu napadeného rozhodnutí rozsahem žalobních bodů uzavírá, že žalobní body k tomuto rozhodovacímu důvodu nebyly nijak uplatněny, proto se soud omezí na konstatování, že výrok rozhodnutí vztahující se k žalobci b) je dostatečně odůvodněn. Ohledně konstatace týkající se důvodů pro případné přezkoumání rozhodnutí, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, soud se ztotožňuje se závěrem, který uvedl žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že tyto důvody jsou dostatečně rozebrány v další části odůvodnění týkající se odvolání jiného účastníka řízení. Nicméně, ani k takovému postupu by nebyl žalovaný povinen, neboť odvolání nesměřovalo do rozhodnutí, které v době rozhodování žalovaného bylo v právní moci, nebyla by tak naplněna podmínka ust. § 92 odst. 1 správního řádu.

V dané věci tak soud uzavírá, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou a proto ji zamítl (ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Vzhledem k tomu, že žalovanému státu tyto nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.

Osobám zúčastněným na řízení soud žádnou povinnost neukládal, náklady řízení jim tak nemohly vzniknout (ust. § 60 odst. 5 s.ř.s.).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 15. července 2021

JUDr. Ladislav Hejtmánek, v.r.

předseda senátu