[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobkyně: A. K.

 bytem X

zastoupená advokátem JUDr. Josefem Jančaříkem

sídlem Na Příkopě 797, 755 01  Vsetín 

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2021, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 2. 2021, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Josefa Jančaříka náhradu nákladů řízení ve výši 6 887 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 2. 12. 2020, č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu.
2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávné zjištění skutkového a právního stavu. Žalobkyni byla uznána invalidita třetího stupně 25. 10. 2019 a po 7 měsících a 13 dnech podle nového posudku byla žalobkyně uznána invalidní v prvním stupni s odkazem na výrazné zlepšení zdravotního stavu. Poté žalobkyně požádala o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu a doložila zprávu neurologa z 15. 12. 2020 o stále neuzavřené malformaci mozkových cév s tím, že se žalobkyně nachází ve smrtelném ohrožení z prasknutí cévy v mozku a zalití mozku krví. Posudky o invaliditě z 16. 11. 2020 a 10. 2. 2021 jsou v rozporu se zprávou neurologa z 15. 12. 2020 (podle které se stav žalobkyně od 25. 10. 2019 nezměnil) a s propouštěcí zprávou z 12. 3. 2020 po další operaci - ozáření gama nožem v Neurocentru Nemocnice na Homolce. Regrese postižení nebyla prokázána. Podle lékařských zpráv reziduální symptomatika a její příčina nadále trvají. I podle zprávy neuroložky ze 7. 1. 2021 je neurologický nález bez zlepšení, stále trvá riziko možného zhoršení stavu při eventuální hemoragii do AVM. Posudkový závěr dospěl k lehké obrně mozku, ale v lékařských zprávách se hovoří o středně těžkém postižení. Žalobkyně vykonává práci ve výjimečných pracovních podmínkách na zkrácený úvazek s tempem, které si určuje sama, stále je ohrožena na životě. Žalobkyně je smrtelně nemocná od roku 2009, normální operace u ní není možná, stav po operaci se nezlepšil, některé cévy uprostřed mozku zůstávají stále otevřené. Žalobkyně stále dochází na rehabilitaci, její neurologické problémy mají vliv na chůzi, rotaci šíje apod.
3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise.
4. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 19. 2. 2021.
5. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín (dále jen „OSSZ“) ze dne 16. 11. 2020 žalobkyně je invalidní v prvním stupni, protože pokles její pracovní schopnosti činil 35 %.
6. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení stanovil, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni a rozhodující příčina jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídá kapitole VI položce 1b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 35 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že jde o lehké funkční postižení s lehkým motorickým deficitem bez kognitivního řečového postižení, některé denní aktivity jsou vykonávány s obtížemi. Zhoršení bylo přechodné, sekundární epilepsie je kompenzována, nestabilita levostranných končetin je bez přesvědčivého poklesu. Jemná motorika je zachována, chůze je samostatná, na delší vzdálenost žalobkyně užívá hůl. Podle nových neurologických zpráv není dokladováno zhoršení. Podle neurologického vyšetření v září 2020 je dynamika krční páteře bez omezení, osa je rovná, špatný stereotyp chůze.
7. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován 18. 6. 2021. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu druhého stupně od 6. 5. 2020 (den změny stupně invalidity posudkovými orgány ve správním řízení). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je středně těžká centrální levostranná hemiparéza.
8. Hodnocení stavu žalobkyně odpovídá posudkově postižení uvedenému v kapitole VI položce 1c přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s 50 % poklesu míry pracovní schopnosti, tj. střední hodnotou stanoveného rozmezí. Posudková komise při hodnocení přihlédla k ostatním onemocněním žalobkyně, epilepsii.
9. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
10. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
11. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě z 18. 6. 2021, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
12. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 18. 6. 2021. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.
13. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
14. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)    nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)    nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)    nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

15. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
16. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
17. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 50 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v druhém stupni, a to od 6. 5. 2020, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
18. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v druhém stupni, a to ode dne 6. 5. 2020.
19. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a zavázal žalovanou zaplatit úspěšné žalobkyni k rukám jejího zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení, spočívající v odměně za tři úkony právní služby po 1 000 Kč podle § 7 bodu 3, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále „AT“) [převzetí a příprava smluvního zastoupení – písm. a), podání žaloby – písm. d) a účast u soudního jednání – písm. g)] a dále v částce 900 Kč jako náhradě hotových výdajů advokáta (tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT), celkem 3 900 Kč. Do nákladů řízení o žalobě se promítá čas promeškaný cestou advokáta k jednání soudu 8. 7. 2021 a zpět, v rozsahu šesti započatých půlhodin po 100 Kč [600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), § 14 odst. 3 AT] a cestovné advokáta k tomuto jednání a zpět při ujetí 92 km ze Vsetína do Olomouce, tj. celkem 184 km (dle mapy.cz). Dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, náleží za použití osobního motorového vozidla základní sazba 4,40 Kč/km, tj. 809 Kč. Dle § 4 písm. a) téže vyhlášky je průměrná cena benzinu automobilového 95 oktanů 27,80 Kč/l. Podle technického průkazu je kombinovaná spotřeba automobilu 7,5 l/100 km. Tzn. že náklady na úhradu pohonných hmot dosáhly částky 383 Kč (cestovné celkem 1 192 Kč). K částce 5 692 Kč náleží daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 195 Kč. Celková částka nákladů řízení činí 6 887 Kč. 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 8. července 2021

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně