8 As 258/2021-24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Spolek na ochranu životního prostředí, se sídlem Franzova 437/9, Brno, zastoupený Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem se sídlem Mezibranská 7, Praha 1, proti žalovanému: Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany, se sídlem Selská 32/66, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2021, čj. McBMOb/02416/21, o návrhu na přiznání odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 7. 2021, čj. 30 A 77/2021-152,
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím povolil stavbu „Výstavba kotle na štěpku – změna dokončené stavby stávajícího tepelného zdroje soustavy zásobování tepelnou energií města Brna“. Toto rozhodnutí napadl žalobce žalobou, kterou Krajský soud v Brně shora uvedeným usnesením odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s., protože žalobce před jejím podáním nevyčerpal dostupné opravné prostředky (nevyčkal na výsledek odvolacího řízení).
[2] Proti tomuto usnesení krajského soudu žalobce (dále „stěžovatel“) nyní brojí kasační stížností, ve které současně navrhl, aby jí Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek. Uvedl, že tak činí z procesní opatrnosti, přestože stavební povolení nepokládá za pravomocné. Stavební povolení umožňuje společnosti Teplárny Brno, a.s., aby zahájila výstavbu. Tím by byla nenávratně potlačena práva stěžovatele na účast ve stavebním řízení a jeho právo na příznivé životní prostředí. Dále by byl ohrožen také smysl a účel soudního řízení, a proto je třeba předejít situaci, kdy by soudní řízení fakticky nemohlo ovlivnit realizaci stavby, poškození životního prostředí, rozsudek by nezajistil efektivní ochranu práva na životní prostředí a kontrolu zákonnosti napadeného rozhodnutí. Na straně společnosti Teplárny Brno může újma spočívat jen v odkladu realizace stavby, což je újma nepoměrně nižší než újma hrozící stěžovateli.
[3] Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Přiznáním odkladného účinku by investorovi nedůvodně vznikla podstatná finanční újma. Došlo by také k zásahu do práv účastníků územního řízení nabytých v dobré víře. Stěžovatel nebyl aktivně legitimován k podání žaloby, protože stavba nepodléhala procesu EIA, a tedy nelze konstatovat jeho přímé dotčení na právech. Stěžovateli z tohoto důvodu ani nepřiznal postavení účastníka v územním a stavebním řízení.
[4] Nejvyšší správní soud k návrhu předně uvádí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek (§ 107 odst. 1 s. ř. s.), může jej však na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb. NSS). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy přitom tíží stěžovatele (viz usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32, nebo ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (srov. usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, čj. 8 As 65/2011-74), přičemž stěžovatelem tvrzená a prokazovaná újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická a bagatelní (srov. usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. 9 Afs 275/2017-20).
[5] Úvodem lze podotknout, že skutečnost, že zdejší soud již v souvisejícím řízení týkajícím se územního rozhodnutí pro shora označenou stavbu obdobný návrh na přiznání odkladného účinku zamítl (viz usnesení ze dne 4. 8. 2021, čj. 8 As 198/2021-108), není pro posouzení nynějšího návrhu určující. I v případě tohoto návrhu je třeba se nejprve zabývat tím, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti vzniku újmy ve výše vyloženém smyslu. Stěžovatel dovozuje nutnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z ohrožení smyslu a účelu soudního řízení a narušení práva na příznivé životní prostředí v důsledku neposkytnutí efektivní soudní ochrany. Jak již bylo výše uvedeno, je to stěžovatel, kdo musí dostatečně konkrétně a individualizovaně tvrdit a osvědčit skutečnosti svědčící přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. To se mu ovšem ani v této věci nepodařilo. Stěžovatel pouze velice obecně a bez patřičného vztažení na projednávanou věc poukazuje na případné zmaření efektivní soudní ochrany. Institut odkladného účinku kasační stížnosti je však institutem výjimečným, kterým se prolamuje pravomocné rozhodnutí krajského soudu. Pouze obecné tvrzení o nutnosti soudního přezkumu není patřičně konkrétní ani dostatečné k naplnění podmínek pro přiznání tohoto výjimečného institutu. Obdobně pak stěžovatel sice tvrdí, že provedením dané stavby dojde k zásahu do práva na jeho životní prostředí, ale nijak již neuvádí, jakým způsobem k němu dojde (zda např. přílišným hlukem, emisemi v podobě prachu, výtoků, či velkého tepla), ani na jakou složku životního prostředí bude mít realizace vliv, a ani jaký dopad bude mít tato realizace přímo na něj. Nejvyšší správní soud si je samozřejmě vědom povahy sporné stavby (teplárna – kotel pro spalování biomasy), nicméně ani ta nemůže být bez dalšího dostatečná k přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, ostatně provedení téměř jakékoliv stavby určitým způsobem životní prostředí ve svém okolí ovlivňuje. Určující pro posouzení daného návrhu tedy je, že stěžovatel v rámci něj zůstal pouze v rovině velmi obecného konstatování bez vztažení na konkrétní věc. Pokud by za těchto okolností Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek přiznal, fakticky by to znamenalo přiznat bez dalšího odkladný účinek v případě téměř jakékoliv stavby, u níž je předpoklad, že by její provedení mohlo ovlivňovat některou ze složek životního prostředí. Takový postup soudu by se však míjel se smyslem institutu odkladného účinku kasační stížnosti, jak byl vysvětlen shora.
[6] Jelikož stěžovatel ve vztahu k první ze shora vymezených podmínek nedostál své povinnosti tvrdit (osvědčit) jemu hrozící závažnou a reálnou újmu, Nejvyšší správní soud návrh na přiznání odkladného účinku zamítl a nezabýval se již naplněním zbylých dvou podmínek.
[7] Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS). Rovněž lze dodat, že usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s.).
[8] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Dle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
[9] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1080425821.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
K výroku II.:
Nebude-li soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Pokud úhradu soudního poplatku provádí jiná osoba než povinná, je nutno do zprávy pro příjemce na příkazu k úhradě uvést, za koho se úhrada provádí.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej označenému soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
Máte-li za to, že jsou u Vás splněny podmínky pro částečné či plné osvobození od soudních poplatků, můžete ve lhůtě stanovené pro zaplacení poplatku požádat soud o osvobození od soudních poplatků (§ 36 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně 20. srpna 2021
Milan Podhrázký
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
↓ místo pro nalepení kolkových známek ↓