7 As 121/2021 - 23

 

 

 

USNESENÍ

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2021, č. j. 14 A 58/2021 - 5,

 

 

takto:

 

 

  1. Řízení se zastavuje.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2021, č. j. 14 A 58/2021 - 5. Tímto usnesením městský soud odmítl žalobu, kterou se stěžovatel domáhal ochrany před nečinností žalované při vyřizování jeho žádosti o poskytnutí informací, a to z důvodu, že stěžovatel v soudem stanovené lhůtě neodstranil vady žaloby a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek pokračovat (§ 37 odst. 5 s. ř. s.). Současně stěžovatel požádal, aby mu soud přiznal osvobození od soudních poplatků.

 

[2]               Usnesením ze dne 24. 6. 2021, č. j. 7 As 121/2021  15, Nejvyšší správní soud žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl a vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení a současně ho poučil o následcích nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 1. 7. 2021. Stěžovatel však soudní poplatek nezaplatil.

 

[3]               V reakci na uvedené usnesení zaslal stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu podání ze dne 20. 7. 2020, ve kterém znovu požádal o osvobození od soudních poplatků.

 

[4]               Nejvyšší správní soud neshledal důvod o nynější opakované žádosti stěžovatele o osvobození od soudních poplatků znovu rozhodnout samostatným usnesením. Ačkoliv obecně platí, že o žádosti o osvobození od soudního poplatku musí soud rozhodnout dříve, než pro nezaplacení soudního poplatku řízení zastaví, toto obecné pravidlo má své výjimky. Mechanické uplatňování tohoto pravidla by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodováním o nich. V nyní posuzované věci Nejvyšší správní soud zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků, neboť dospěl k závěru, že kasační stížnost představuje „zjevně neúspěšný návrh“ ve smyslu § 36 odst. 3 věty třetí s. ř. s., nikoli proto, že u stěžovatele nebyly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků uvedené v § 36 odst. 3 věta první s. ř. s. Za této situace by bylo opakované rozhodování o žádosti stěžovatele v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

 

[5]               Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

 

[6]               Podle § 40 odst. 1 věty první s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.

 

[7]               Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty pro zaplacení soudního poplatku, byl čtvrtek 1. 7. 2021, byl posledním dnem lhůty pro zaplacení soudního poplatku pátek 16. 7. 2021.

 

[8]               Jelikož stěžovatel soudní poplatek v určené lhůtě nezaplatil, Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. o zastavení řízení o kasační stížnosti.

 

[9]               Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

 

 

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 5. srpna 2021

 

 

Mgr. David Hipšr

předseda senátu