č. j. 72 Ad 2/2021-60

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou ve věci

žalobkyně: H. B.

 bytem X

zastoupená advokátem JUDr. Davidem Pytelou, MBA, LL.M.

sídlem Litovelská 1349/2b, 779 00  Olomouc 

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

 sídlem Křížová 25, 225 08  Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 11. 2020, č. j. X, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 11. 2020, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. Davida Pytely, MBA, LL.M., náhradu nákladů řízení ve výši 11 011 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

  1. Včas podanou žalobou žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované, citovanému v záhlaví, kterým žalovaná zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 9. 7. 2020,       č. j. X. Žalovaná tímto rozhodnutím zamítla žádost žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Žalobkyni měl být nadále vyplácen invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.
  2. Žalobkyně v žalobě namítala nesprávné zjištění skutkového a právního stavu. Žalobkyně má kromě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu další onemocnění, jejichž vliv na pokles pracovní schopnosti žalovaná nevyhodnotila v souladu se zákonem (včetně onemocnění očí). Posudek o invaliditě je v rozporu s lékařskými zprávami MUDr. P. B. z 4. 6. 2020 a 10. 9. 2020 a MUDr. Š. z 27. 10. 2020 a 23. 11. 2020 uvedeno, že ve zdravotnické dokumentaci jsou rozpory o vzniku inkontinence moči. Ta nastala po operaci páteře. Žalobkyně absolvovala urogynekologické vyšetření, až jí to dovolil zdravotní stav, a lékařskou zprávu z 11. 12. 2020 přiložila k žalobě. Závažnost tohoto dalšího onemocnění odpovídá poklesu pracovní schopnosti o 40 – 50 %.
  3. Žalovaná dále nevyhodnotila správně podle lékařských zpráv pokles pracovní schopnosti u závažného onemocnění páteře, neporovnala stav žalobkyně před vznikem onemocnění a nepřihlédla k profesím žalobkyně (strážníka objektu, uklízečky a dělnice) a jejímu základnímu vzdělání.
  4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na napadené rozhodnutí a navrhla jako důkaz posudek PK MPSV ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“) Rozhodnutí samotné ponechala žalovaná na úvaze soudu podle závěrů posudkové komise.
  5. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 13. 11. 2020.
  6. Ze správního spisu soud zjistil, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) ze dne 8. 6. 2020 žalobkyně je nadále invalidní ve druhém stupni, protože pokles její pracovní schopnosti činil 55 %.
  7. Z napadeného rozhodnutí soud zjistil, že posudkový lékař žalované v námitkovém řízení stanovil, že žalobkyně je invalidní v druhém stupni a rozhodující příčina jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídá kapitole XIII oddílu E položce 1d přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), a poklesu pracovní schopnosti o 55 %. Posudkový lékař žalované uvážil, že k inkontinenci moči u žalobkyně nepřihlédl, protože se s ní neléčila, v lékařských zprávách jsou rozpory o době vzniku a příčině a žalobkyně odmítla urogynekologické vyšetření; nebylo prokázáno, že jde výhradně o neurogenní močový měchýř. Oční onemocnění a anxietu až panické ataky se somatizací nejsou natolik závažné.
  8. V souzené věci si krajský soud vyžádal od Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě (dále „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) posudek ve věci invalidity žalobkyně a ten byl vypracován 19. 5. 2021 a jeho doplnění (ke dni vzniku invalidity) 9. 6. 2021. Podle tohoto posudku šlo u žalobkyně o invaliditu třetího stupně od 4. 6. 2020 (den neurologického nálezu). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je funkčně těžké onemocnění lumbosakrálního úseku páteře po třech operacích s přetrvávajícím kořenovým drážděním, funkčně významným neurologickým nálezem, s poruchou funkce svěračů, poklesem celkové výkonnosti při lehkém zatížení, bez předpokladu zlepšení, středně těžkou močovou inkontinencí.
  9. Hodnocení stavu žalobkyně odpovídá posudkově kapitole XIII oddílu E položce 1d přílohy vyhlášky o posuzování invalidity s 70 % poklesu míry pracovní schopnosti, tj. horní hranicí stanoveného rozmezí. Posudková komise při hodnocení přihlédla k ostatním onemocněním žalobkyně, dosavadním profesím, základnímu vzdělání a k tomu, že žalobkyně nebyla vyučena.
  10. Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
  11. Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.
  12. Soud učinil skutková zjištění z výše citovaných důkazů, zejména posudku PK MPSV v Ostravě z 19. 5. 2021 ve znění jeho doplnění z 9. 6. 2021, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.
  13. Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě dne 19. 5. 2021 ve znění jeho doplnění z 9. 6. 2021. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé, vyčerpávající a jednoznačné odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobkyně ani žalovaná nevznesly žádné námitky.
  14. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
  15. Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a)    nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b)    nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c)    nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

  1. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  2. Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.
  3. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
  4. Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu její pracovní schopnosti o 70 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní v třetím stupni, a to od 4. 6. 2020, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.
  5. Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně byla invalidní v druhém stupni, a to ode dne 4. 6. 2020.
  6. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a zavázal žalovanou zaplatit úspěšné žalobkyni k rukám jejího zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení, spočívající v odměně za sedm úkonů právní služby po 1 000 Kč podle § 7 bodu 3, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále „AT“) [převzetí a příprava smluvního zastoupení – písm. a), dvě doložené další porady s klientem přesahující jednu hodinu – písm. c), podání žaloby a dvě účeláná písemná vyjádření posudkové komisi citované v posudku doložená lékařskými zprávami – písm. d), účast u soudního jednání – písm. g)] a dále v částce 2 100 Kč jako náhradě hotových výdajů advokáta (sedm režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 AT), celkem 9 100 Kč. K této částce náleží daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1 911 Kč. Celková částka nákladů řízení činí 11 011 Kč. 

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Olomouc 24. června 2021

 

 

JUDr. Martina Radkova v. r.

samosoudkyně

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje M. N.