USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: E. Z., proti žalovanému: Dopravní podnik města Děčína a. s., se sídlem Dělnická 471/106, Děčín, zastoupený JUDr. Janem Menšem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 2/2, Děčín, v řízení o kasační stížnosti žalobce ze dne 14. 7. 2021 proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 5. 2021, č. j. 84 Co 243/2020 - 592,

takto:

I.                   Kasační stížnost se odmítá.

II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 7. 2021 podání žalobce ze dne 14. 7. 2021 označené jako kasační stížnost, jímž se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 5. 2021, č. j. 84 Co 243/2020 - 592. Tímto usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 9. 6. 2020, č. j. 19 C 250/2015 – 575, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků za dovolání. Předmětné podání žalobce se týká občanského soudního řízení, které je vedeno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

[2]               Podle § 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) rozhodují soudy ve správním soudnictví o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, o kompetenčních žalobách, dále ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí a o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem. Nejvyšší správní soud pak podle § 12 odst. 1 s. ř. s. jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech proti rozsudkům a usnesením krajských soudů ve správních věcech a v některých dalších případech stanovených zákonem.

[3]               Podle § 102 s. ř. s. je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.

[4]               Z dikce citovaných ustanovení vyplývá, že z hlediska přípustnosti kasační stížnosti je základní podmínkou pro přezkoumání rozhodnutí krajského soudu existence pravomocného rozhodnutí tohoto soudu ve správním soudnictví. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 5. 2021, č. j. 84 Co 243/2020 - 592, tuto zákonnou podmínku nesplňuje, neboť se jedná o rozhodnutí krajského soudu vydané v občanském soudním řízení, u něhož kasační stížnost nepřichází v úvahu. Není tedy možné, aby Nejvyšší správní soud přezkoumal postup a rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci vedené pod sp. zn. 84 Co 243/2020, jak požaduje žalobce.

[5]               S poukazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. návrh žalobce ze dne 14. 7. 2021 pro nepřípustnost odmítl.

[6]               Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 větu první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 21. července 2021

JUDr. Jaroslav Vlašín  

předseda senátu