U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci
žalobce: N. V. S., narozen X
státní příslušník Vietnamské socialistické republiky
bytem X
zastoupen advokátem Mgr. Vratislavem Polkou
sídlem Vinohradská 1233/22, 120 00 Praha 2
proti
žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie
sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 5. 2021, č. j. CPR-5121-3/ČJ-2021-930310-V235,
takto:
Věc se postupuje Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
- Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 31. 5. 2021, č. j. CPR-5121-3/ČJ-2021-930310-V235 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy ze dne 17. 12. 2020, č. j. KRPA-237266-31/ČJ-2020-000022, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím krajského ředitelství byl podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2021 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) žalobce vyhoštěn a doba, po kterou mu nelze umožnit vstoupit na území členských států Evropské unie, byla stanovena v délce tří let.
- Soud se v řízení o žalobě musel nejprve zabývat otázkou své místní příslušnosti. Dospěl přitom k závěru, že místně příslušným je Městský soud v Praze.
- Podle ustanovení § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
- Podle § 172 odst. 7 věty první zákona o pobytu cizinců je k řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.
- Místní příslušnost správních soudů je obecně odvozena od sídla správního orgánu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, ledaže sídlí mimo obvod své působnosti. Z tohoto pravidla v některých případech právní úprava stanoví výjimky. Takto postupoval zákonodárce i vztahu k žalobám proti rozhodnutím a proti nečinnosti ve věcech projednávaných podle zákona o pobytu cizinců, nicméně zůstaly zachovány případy, které se budou řídit obecnou místní příslušností stanovenou soudním řádem správním.
- Výjimku danou ustanovením § 172 odst. 7 zákona o pobytu cizinců tak v poslední větě ustanovení zákonodárce omezil a obecnou úpravu ponechal v platnosti pro vyjmenované žaloby proti správním rozhodnutím, mj. proti rozhodnutím o správním vyhoštění.
- Smyslem této výluky bylo v případech žalob směřujících proti rozhodnutím omezujícím osobní svobodu cizinců a proti vyhoštění, aby o žalobě bylo rozhodnuto v co nejkratší době s ohledem na význam dotčeného práva a aby konečné rozhodnutí soudu nebylo komplikováno obtížemi při zjišťování obvyklého místa, kde se cizinec zdržuje a s tím spojenými spory o místní příslušnost. Sídlo správního orgánu prvního stupně a obvod jeho působnosti jsou totiž mnohem jednoznačnějšími a předem jasnými kritérii.
- V daném případě prvostupňovým správním orgánem bylo Krajské ředitelství Policie hl. m. Prahy, které nejen sídlí, ale i vykonává působnost na území hlavního města Prahy. Podle § 7 odst. 2 věty první s. ř. s. je tak k projednání žaloby příslušný Městský soud v Praze.
- Podle § 7 odst. 5 s. ř. s., není-li soud, u něhož byl návrh (žaloba) podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.
- Krajský soud v Praze proto podle uvedeného ustanovení postoupil věc věcně a místně příslušnému Městskému soudu v Praze.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 16. června 2021
Mgr. Ing. Petr Šuránek, v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.