USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci

žalobce:  I. B. A., narozený X,

státní příslušnost Y

bytem Z

proti 

žalovanému:  Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 5. 2021, č. j. MV-75934-2/OAM-2021, ve věci mezinárodní ochrany

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Krajskému soudu v Hradci Králové byla dne 20. 5. 2021 doručena žaloba proti rozhodnutí žalovaného, podaná dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Napadeným rozhodnutím bylo podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) zastaveno řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
2. Žalobce podal žalobu jako blanketní – žaloba neobsahovala žádný žalobní bod. Přitom podle § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) platí, že žaloba musí kromě obecných náležitostí podání (§ 37 odst. 2 a 3 s. ř. s.) obsahovat:

a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci,

b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy,

c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá,

d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné,

e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést,

f) návrh výroku rozsudku.

3. Soud shledal, že žaloba v podobě, v jaké byla podána, nesplňovala výše uvedené požadavky. Jednalo se o žalobu, z níž nebylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné. Žalobu podanou v této podobě nebylo lze považovat za žalobu způsobilou k projednání. Krajský soud proto uložil žalobci, aby doplnil žalobu v souladu s ust. § 71 odst. 1 s. ř. s. ve lhůtě pro podání žaloby. Soud žalobce poučil, že nevyhoví-li ve stanovené lhůtě soudní výzvě, tedy neodstraní vady žaloby, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, žaloba bude odmítnuta v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s. Usnesení bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 31. 5. 2021.
4. Krajský soud konstatuje, že žalobce na výzvu soudu nereagoval a vady žaloby ve lhůtě neodstranil.
5. Podle § 37 odst. 5 s. ř. s. platí, že předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
6. Krajský soud připomíná, že řízení ve správním soudnictví je ovládáno přísnou dispoziční zásadou; je tedy na žalobci, aby v žalobě vymezil předmět řízení a konkrétně pojmenoval skutkové a právní důvody, z nichž považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, popř. nicotné. Žaloba tedy musí vždy obsahovat alespoň jeden žalobní bod tak, aby byla projednatelná. Neobsahuje-li ani jediný žalobní bod, je nutným důsledkem toho odmítnutí žaloby (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 2 Azs 9/2003, ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 3 Azs 66/2017).
7. Protože tedy podaná žaloba v projednávané věci neobsahovala ani jediný žalobní bod, bylo třeba ji podle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout.
8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 s. ř. s.: protože žaloba byla odmítnuta, nemá právo na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 17. června 2021

Mgr. Ondřej Bartoš v. r.

samosoudce