9 Azs 156/2021 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: L. L., zast. Mgr. Ondřejem Novákem, advokátem se sídlem Farní 19, Frýdek – Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 3. 2021, č. j. OAM-754/ZA-ZA04-K09-R2-2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 5. 2021, č. j. 19 Az 11/2021 - 38,
takto:
Kasační stížnosti žalobkyně se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) se kasační stížností podanou prostřednictvím svého zástupce domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým bylo podle § 33 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), zastaveno řízení o její žalobě (taktéž podané prostřednictvím zástupce) proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému tamtéž. Žalovaný jím zastavil řízení o stěžovatelčině žádosti o mezinárodní ochranu podle § 25 písm. j) zákona o azylu.
[2] Společně s podáním kasační stížnosti stěžovatelka prostřednictvím zástupce požádala, aby její kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek. Návrh je odůvodněný hrozící újmou při návratu do země původu: stěžovatelka má za to, že jí jako příslušnici křesťanské církve Yin Xing Cheng Yi hrozí újma na zdraví, nezákonné věznění, nelidské a ponižující tresty a jiné velmi závažné zásahy do jejích práv a svobod. Dále se domnívá, že není rizikem pro bezpečnost a zájmy České republiky, což prokázala svým dlouhodobým pobytem na území.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření zdůraznil, že stěžovatelka je neznámého pobytu a je tak nasnadě, že nemá o své azylové řízení zájem. Odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku považuje za obecné a hovořící pouze o hypotetické újmě, kterou stěžovatelka neprokázala. Navrhuje proto zamítnutí návrhu.
[4] Nejvyšší správní soud uvážil o návrhu takto.
[5] Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost nemá odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh přiznat, přičemž § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. musí být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady: (i.) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, (ii.) přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Povinnost tvrdit a osvědčit hrozící újmu a účinky napadeného rozhodnutí tíží navrhovatele.
[7] Podstatou újmy, kterou tvrdí stěžovatelka v nynější věci, je obava z pronásledování při návratu do země původu, ke které by došlo v případě, kdy by nadále nemohla setrvat na území České republiky, tedy pokud by její kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek.
[8] Jak však Nejvyšší správní soud zjistil na základě standardních procesních kroků učiněných v nynější věci (lustrum v systému žadatelů o mezinárodní ochranu – č. l. 12, dotaz zástupci stěžovatelky – č. l. 16, dotaz žalovanému – č. l. 17, dotaz Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie – č. l. 18), současné místo stěžovatelčina pobytu vůbec není známé (lustrum viz výše, odpověď žalovaného – č. l. 20, odpověď Ředitelství služby cizinecké policie – č. l. 24, zástupce stěžovatelky na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nereagoval).
[9] Za těchto okolností nelze mít tvrzenou újmu za osvědčenou. Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že není splněna první z podmínek pro přiznání odkladného účinku podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s., a proto jej nepřiznal.
[10] Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. července 2021
JUDr. Radan Malík
předseda senátu