U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: I. K., zastoupen               JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo náměstí 287/18, Praha 2, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2021, č. j. CPR-37706-3/ČJ-2020-930310-V238, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2021, č. j. 20 A 9/2021 – 23,

takto:

I.                  Kasační stížnost se odmítá.

II.               Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 12. 5. 2021 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) specifikovanému v záhlaví. 

[2]                Kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle § 106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť v ní stěžovatel nespecifikoval důvody, pro něž napadá rozsudek městského soudu. Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., „[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“

[3]                Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 19. 5. 2021 stěžovatele vyzval k doplnění kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení. Současně jej poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti v zákonné lhůtě odstraněny, soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo stěžovateli (jeho zástupci) doručeno dne 20. 5. 2021. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle § 40 odst. 3 s. ř. s. „připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“  Vzhledem k tomu, že poslední den lhůty připadl na neděli, uplynula lhůta k doplnění kasační stížnosti v pondělí 21. 6. 2021.

[4]                Protože stěžovatel přes výzvu soudu důvody kasační stížnosti ve lhůtě nedoplnil, soud kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

[5]               Pro úplnost soud uvádí, že společně s kasační stížností podal stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Rozhodování o tomto návrhu je však bezpředmětné, neboť se řízení tímto usnesením končí a toto usnesení bylo vydáno neprodleně po nezbytném poučení a po uplynutí lhůty k odstranění vad kasační stížnosti.

[6]                O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení:  Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. července 2021

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu