USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Kűchlerové, Ph.D., ve věci

žalobce:  N. N. P.

zastoupen Mgr. Markem Sedlákem, advokátem

se sídlem v Brně, Příkop 834/8

proti

žalovanému:  Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

se sídlem v Praze, nám. Hrdinů 1634/3

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2021, čj. MV-52083-5/SO-2021,

takto:

Věc se postupuje Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 28. 5. 2021 domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, který zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 18. 2. 2021, čj.OAM-39669-48/ZM-2019, jímž byla zamítnuta jeho žádost o vydání zaměstnanecké karty.

Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), [n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

Podle § 172 odst. 7 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), ve znění pozdějších předpisů, je [k] řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o přestupku.

Podle § 7 odst. 6 s. ř. s., [n]ení-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.

Žalobce v žalobě uvedl jako místo svého pobytu v České republice zajištěné na adrese (pozn. soudu: byť žalobce uvedl „Uhošť“, jde bezpochyby o Unhošť u Kladna, neboť toto místo koresponduje i s adresou místa výkonu práce, kde měl žalobce dle pracovní smlouvy uzavřené s budoucím zaměstnavatelem pracovat). Současně žalobce k žalobě přiložil smlouvu o pronájmu bytu, z níž vyplývá, že má pronajatý pokoj na adrese, a to od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2025. Krajský soud žalobce již dále nevyzýval k upřesnění místa pobytu, neboť obě jím uvedená místa nejsou pobytem v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, ale obě jsou v obvodu působnosti Okresního soudu v Kladně (bod 26. Přílohy č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů), který náleží do obvodu Krajského soudu v Praze (bod 2. Přílohy č. 2 téhož zákona). Lze dodat, že ani v evidenci pobytu cizinců jiná adresa pobytu žalobce uvedena není. K projednání podané žaloby je proto místně příslušný Krajský soud v Praze.

Vzhledem ke shora uvedenému krajský soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku, a žalobu postoupil k projednání soudu místně příslušnému.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 10. června 2021

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu